Zařídit - synonyma
Celkem nalezeno 20 synonym ke slovu zařídit.
Význam: Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.
opatřit
Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.
získat
Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.
zajistit
Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat si něco.
zjednat
Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
splašit
Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.
vyřídit (pas)
Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.
postarat se <o co>
Postarat se
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
obsloužit
Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.
posloužit <komu>
Posloužit
obstarat <co>
Obstarat
odbavit
Odbavit znamená provést administrativní postupy potřebné ke zahájení cesty, například check-in, pasovou kontrolu nebo prohlídku zavazadel.
vyřídit
Vyřídit znamená dokončit, splnit úkol, vyřešit problém nebo uspokojit něčí požadavek.
vybavit
Vybavit se znamená vybavit si něco v paměti, vyvolat si vzpomínku nebo připomenout si něco.
zavést <co kam>
Zavést znamená vpustit nebo přijmout něco nového, např. nové zvyky, zákony, systémy a podobně.
instalovat
Instalovat znamená nainstalovat (nastavit a nahrát) software nebo hardware do počítače nebo jiného zařízení.
adaptovat
Adaptovat znamená přizpůsobit se nebo přizpůsobit něco novému prostředí, situaci nebo okolnostem.
zřídit (nadaci)
Zřídit nadaci znamená vytvořit právnickou osobu s účelem poskytovat finanční i jinou podporu pro charitativní nebo veřejný prospěch.
založit
Založit znamená začít něco nového, vytvořit či ustavit.
Podobná synonyma
bít <koho>
Bít
vyprostit <koho z čeho>
Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.
vyléčit <koho>
Vyléčit
podezírat <koho>
Podezírat znamená vyvozovat předpoklady, že se něco zlého nebo nepravdivého děje u dané osoby.
potupit <koho n. co>
Potupit je pokořit, ponížit, přivést k zármutku nebo zahanbení.
předcházet <koho>
Předcházet znamená jít před něčím nebo někým; zabránit nebo předvídat něco, co se může stát.
uvěznit <koho>
Uvěznit
potrestat <koho>
Potrestat: udělit trest nebo postih za nějakou provinění; trestat
překvapit <koho čím>
Překvapit: přivést někoho nečekaně do stavu šoku či nadšení pomocí neočekávaného jednání či akce.
sledovat <koho>
Sledovat
vybavit si <co>
Vybavit si: získat informaci o čemkoli z minulosti z vlastní paměti.
balamutit <koho>
Balamutit znamená obviňovat někoho z bezdůvodných obvinění nebo vyvolávat nesmyslné konflikty.
prověřit <koho n. co>
Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.
nabádat <koho k čemu>
Nabádat znamená prosit nebo přesvědčovat koho o něčem.
nedat <co komu>
Nedat: odmítnout někomu dát něco, neposkytnout něčemu souhlas.
strašit <koho>
Strašit: působit strach, vyvolávat hrůzu; obvykle používané ve spojení s druhým člověkem.
difamovat <koho n. co>
Difamovat znamená šířit nepravdivé informace o někom či něčem, aby se jeho či jeho reputace poškodila.
připomenout <co komu>
Připomenout: znovu připomenout někomu informaci, nápad nebo povinnost.
denuncovat <koho>
Denuncovat znamená oznámit něčí protiprávní činy autoritám.
upoutat <koho čím>
Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.
snažit se získat <co>
Snažit se získat: usilovat o dosažení cíle, být odhodlaný a vytrvalý.
popichovat <koho>
Popichovat
způsobit újmu <komu>
Uškodit někomu; způsobit mu škodu, újmu či strádat.
trpět <co komu>
Trpět je prožívat bolest, utrpení nebo útrapy.
rýt <do koho>
Rýt znamená vyrytí čehosi (např. nápisu, obrázku) do něčeho (např. dřeva, kamene).
uvalit <na koho> (daně)
Uvalit na koho daně: naložit daně na někoho jako povinnost.
útočit <na koho>
Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.
oprošťovat <koho od čeho>
Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.