Zjednat - synonyma

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

splašit

Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

najmout <koho n. co>

Najmout znamená získat něčí služby nebo věci za účelem jeho využití, např. najmout pracovníka nebo pronajmout byt.

objednat

Objednat znamená vyřídit požadovanou objednávku, například v obchodě, kavárně nebo restauraci.

opatřit <co>

Opatřit: obstarat, získat, nakoupit nebo zajistit potřebné věci/předměty.

obstarat si

Zajistit si, získat, nakoupit či objednat nezbytné věci pro splnění nějakého účelu.

postihovat <koho>

Postihovat znamená trestat, udílet sankce a vynucovat dodržování pravidel.

ztuhnout <komu> (noha)

Ztuhnout: znehybnět, nastat tuhost nebo napětí v svalu nebo končetině, jako je např. noha.

dohnat <koho>

Dohnat = doběhnout k někomu nebo něčemu, dostihnout, dohnat ztrátu.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět nebo oklamat někoho, abyste dosáhli bez jeho vědomí nebo souhlasu něčeho.

vytrénovat <koho>

Vytrénovat: získat, rozvíjet a zdokonalovat určité dovednosti, schopnosti nebo znalosti cvičením a tréninkem.

napomínat <koho>

Napomínat znamená vybízet nebo povzbuzovat ke správnému chování a jednání.

upozornit <koho na co>

Upozornit = informovat o něčem, co je potřeba vědět; zdůraznit povinnost či zásadu.

urážet <komu> (hlavy)

Urážet : používat slova nebo činy, které jsou zaměřeny na osobu k úmyslnému způsobení újmy na jejím důstojnosti.

zařídit <co>

Zorganizovat, uskutečnit nebo dokončit něco.

dát se <do koho>

Zaměřit se na někoho/něco; přijmout (či odmítnout) jeho/jeho požadavky.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest za nějaký čin nebo jednání.

vytmavit <co komu>

Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.

uvést <koho> (k řediteli)

Uvést (k řediteli) znamená doprovodit někoho, aby se dostal do kanceláře ředitele.

zasednout si <na koho>

Zasednout si na někoho znamená požádat osobu o nějakou službu nebo pomoc.

osopit se <na koho>

Osopit se na někoho znamená vyjádřit silnou nelibost nebo zlobu na danou osobu.

přinutit mlčet <koho>

Umlčet někoho, donutit ho mlčet.

odstrašovat <koho>

Odstrašovat: stavět koho do nepříznivé pozice, vyvolávat strach, aby zabránil něčemu provést.

nastěhovat <koho kam>

Přestěhovat se do jiného místa a trvale se usadit tam.

svědčit <komu> (zdraví)

Svědčit znamená potvrdit něčí zdraví, tj. potvrdit, že se osoba cítí dobře a je zdráva.

získat <co>

Získat: získat něco; získat část nebo celou míru nějakého výsledku, úžitku, výhody, majetku atd.

hnusit se <co komu>

Hnusit se: představovat si něco odporuplného, nechutného nebo odpudivého o někom nebo něčem.

ovládnout <koho n. co>

Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.

říci <co komu>

Říci znamená sdělit mu slovně nějakou myšlenku, informaci nebo informaci.

vyfotografovat <koho>

Zaznamenat fotografií.

vyškrábat <komu> (oči)

Vyškrábat oči někomu (nebo něčemu) znamená vyvolat bolest nebo nepříjemné pocity.

napadat <koho>

Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na kohokoliv nebo cokoliv.

naklonit si <koho>

Naklonit si znamená získat jeho laskavost a přízeň.

kompromitovat <koho>

Kompromitovat znamená učinit jej předmětem újmy/poškození na jeho reputaci nebo dobrém jménu.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.