Zjednat - synonyma

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

splašit

Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

najmout <koho n. co>

Najmout znamená získat něčí služby nebo věci za účelem jeho využití, např. najmout pracovníka nebo pronajmout byt.

objednat

Objednat znamená vyřídit požadovanou objednávku, například v obchodě, kavárně nebo restauraci.

opatřit <co>

Opatřit: obstarat, získat, nakoupit nebo zajistit potřebné věci/předměty.

obstarat si

Zajistit si, získat, nakoupit či objednat nezbytné věci pro splnění nějakého účelu.

šikanovat <koho>

Šikanovat je verbální nebo fyzické týrání člověka, které zahrnuje činy, které je příjemcem považován za nebezpečné nebo rozrušující.

najmout (byt)

Najmout byt znamená uzavřít smlouvu s majitelem o pronájmu bytu na určitou dobu, která je v ní stanovená.

porazit <koho>

Porazit: vyhrát nad někým, porazit ho ve výzvě, souboji nebo zápase.

vytmavit <co komu>

Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.

získat dědictví

Získat dědictví znamená obdržet majetek, který po vás zanechal zemřelý člověk.

otřít se <o koho>

Setkat se (konfliktně), narazit, mít nějaký kontakt s někým nebo s něčím.

zastavit činnost <komu>

Přerušit činnost komu nebo čemu.

přičíst <co komu>

Přičíst znamená přidat nebo připsat něco k něčemu nebo někomu.

zadávit <koho>

Zadávit znamená dát rozkaz či pokyn, aby učinil/a určitou věc.

zdravit <koho>

Zdravit znamená pozdravit člověka slůvky nebo gestem jako pozdrav.

zkarikovat <koho n. co>

Zkarikovat znamená vyjádřit něčí či něčího vlastnosti či charakter či názor formou obrazu či kresby.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

připisovat <komu> (vinu)

Uvalovat na někoho vinu, obviňovat ho z něčeho.

opatřit se <čím>

Opatřit se: nakoupit si, získat či zařídit potřebné věci.

ubít <koho>

Ubít znamená fyzicky zabít danou osobu, často násilím a bez souhlasu.

vyprovokovat <koho>

Vyprovokovat: způsobit, aby se někdo začal chovat agresivně nebo se vystavil zvýšenému riziku.

zasáhnout <proti komu>

Zasáhnout znamená postavit se proti němu a vyjádřit nesouhlas s jeho jednáním.

rozněcovat <koho n. co>

Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.

ztlouci <koho>

Ztlouci znamená fyzicky či psychicky zneužívat, ponižovat nebo omezovat člověka.

dostat <koho do čeho>

Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat: šířit nepravdivé informace o někom s úmyslem ublížit.

rozmazlovat <koho>

Rozmazlovat znamená dávat někomu neustálou pozornost a přízeň, obdarovávat ho dárky a laskavostmi.

uklouznout <komu> (slovo)

Uklouznout znamená uniknout, vyhnout se něčemu nebo někomu vyhýbat se.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená vyjádřit nenávist, zlost a odpor vůči někomu.

ovládnout <koho n. co>

Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.

napadat <koho co>

Napadat znamená útočit, fyzicky nebo slovně, na někoho nebo něco.

uvidět <koho>

Uvidět znamená spatřit osobu nebo věc fyzicky nebo mentálně.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.