Obsloužit - synonyma
Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu obsloužit.
Význam: Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.
opatřit
Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.
získat
Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.
zajistit
Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat si něco.
zařídit
Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.
zjednat
Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
splašit
Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.
vyřídit (pas)
Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.
postarat se <o co>
Postarat se
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
posloužit <komu>
Posloužit
Podobná synonyma
seznámit <koho s čím>
Seznámit se znamená dozvědět se o něčem nebo někom novém a zároveň informovat ostatní.
ztížit <co komu>
Ztížit komu cokoli: způsobit obtíže, zpomalit nebo učinit náročnější.
docházet <ke komu>
Docházet k někomu znamená přijít na návštěvu nebo ke konání jiného společného účelu.
vysledovat <koho>
Vysledovat znamená zjistit informace o člověku nebo věci, aby se dosáhlo cíle.
předběhnout <koho>
Předběhnout
postarat se
Postarat se znamená převzít odpovědnost za něco a udělat vše, co je potřeba, aby se to podařilo.
morálně kazit <koho>
Morálně kazit
odbývat <koho>
Odbývat
znemožnit <co komu>
Znemožnit je způsobit, že je komu či čemu zabráněno v provedení činnosti.
vyvést <koho> (ven)
Vyvést osobu ven, fyzicky ji vytáhnout z místa, kde se nachází.
laskat <koho> (rukou)
Hladit či jemně šimrat rukou druhého, aby udělalo radost nebo aby se cítilo uvolněně.
vykořisťovat <koho>
Vykořisťování je velmi závažné zneužívání moci jedné strany nad druhou, často získávaním materiálních výhod nebo vytvářením nevyváženého poměru.
odmítnout <koho n. co>
Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.
uložit <co komu>
Uložit: přidělit, dát nebo svěřit někomu nebo něčemu.
namluvit <co komu>
Namluvit
dávat <komu> (rány)
Dávat
probudit <koho>
Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.
ponižovat<koho>
Ponižovat znamená jednáním či slovy znevažovat, podceňovat a omezovat práva druhého člověka.
získat (úsilím)
Získat: obdržet po úsilí nebo snaze.
oprostit <koho od čeho>
Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.
domlouvat se <na koho>
Domlouvat se znamená jednat a dojednat podmínky mezi dvěma stranami.
uškodit <komu>
Uškodit
zastihnout <koho>
Zastihnout někoho znamená náhodně potkat ho nebo být současně na stejném místě.
zabavit <komu> (majetek)
Zabavit
odloudit <komu> (ženu)
Odloudit někoho znamená unést ho nebo ho násilím odvést. Nejčastěji se týká odloudění ženy.
dostávat <z koho> (přiznání)
Dostávat
nepřát <komu>
Nepřát
ostouzet <koho>
Ostouzet: zesměšnit nebo ponižovat někoho veřejně.
slušet <co komu>
Slušet: komu-líbit se, zalíbit se, být vhodný pro někoho.
spatřit <koho n. co>
Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.