Facebook

Obsloužit - synonyma

Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu obsloužit.

Význam: Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

splašit

Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

Podobná synonyma

opatřit (peníze)

Získat finanční prostředky, zaplatit peníze, získat prostředky, získat finanční zdroje.

věřit <komu>

Věřit znamená důvěřovat toho člověka, věřit v jeho schopnosti a v jeho slova, vyjadřovat důvěru a očekávat, že bude dělat to, co slíbí.

intervenovat <za koho>

Intervenovat znamená zasáhnout do něčí situace nebo záležitosti, aby se změnila nebo zlepšila.

zadusit <koho>

Zadusit je fyzicky potlačit člověka, aby nedýchal, a tím zabránit jeho dalšímu životu.

vycvičit <koho> (přísně)

Vycvičit (přísně) znamená naučit člověka či zvíře vykonávat určité činnosti a chovat se podle předem stanovených pravidel.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělovat informace někomu.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

naznačovat <co komu>

Naznačovat znamená dávat náznaky, či napovídat druhé osobě, že se něco děje nebo má dělat.

unavit <koho>

Unavit znamená vyčerpat fyzickou i psychickou sílu, způsobit únavu, vyčerpání.

vnucovat se <komu>

Vnucovat se znamená prosazovat se nebo se snažit získat pozornost, aniž by byl požádán.

pokořit <koho>

Pokořit znamená porazit, zdolat nebo se zbavit něčí dominance nad druhým.

povolat <koho>

Povolat znamená najmout někoho na určitou práci, případně k něčemu pozvat.

vzít <koho> do práce

Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.

vyvést <koho> (ven)

Vyvést osobu ven, fyzicky ji vytáhnout z místa, kde se nachází.

křivdit <komu>

Křivdit znamená šířit záměrně nepravdivé údaje a zpochybňovat úctu a důvěru, kterou někomu vyjadřujeme.

namlouvat <co komu>

Namlouvat = vyjednávat, domlouvat, dojednávat, snažit se o uzavření dohody.

urazit <koho>

Urazit znamená dát najevo nelibost, naštvání, neúctu vůči někomu verbálně nebo fyzicky.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.

zaručit <co komu>

Zaručit je poskytnout někomu jistotu, že splní své závazky a povinnosti.

obejít se <bez koho>

Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.

počkat <komu s čím>

Čekat, aby někomu něco poskytlo, dalo nebo dovolilo.

vynadat <komu>

Vynadat je příkazem nebo slovním útokem projevit nelibost a neúctu.

udeřit <koho>

Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.

uvědomit <koho o čem>

Uvědomit si něco: pochopit, uvědomit si důležitost, význam, existenci čeho/koho.

vyklešťovat <koho n. co>

Vyklešťovat znamená rychle a násilně odstranit někoho či něco z veřejného prostranství.

skopat <koho>

Vyhazovat, být hrubý a brutální ke komu nebo čemu; ukazovat nesouhlas, odmítat.

zastavit činnost <komu>

Přerušit činnost komu nebo čemu.

přizvukovat <komu>

Přizvukovat znamená podporovat, schvalovat či podtrhovat názor, myšlenku nebo jednání dané osoby.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.