Postarat se <o co> - synonyma

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

splašit

Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

lát <komu>

Lát se používá jako výraz pro dělení, zužování nebo štěpení něčeho na menší části.

nabít <komu>

Předat něco někomu; obdarovat nebo předat informace, nápady, zkušenosti, schopnosti apod.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

zamilovat si <koho>

Projevit velkou lásku a náklonnost k osobě; zažít silné city a emoce; čerpat z lásky nesmírnou radost.

vtipně odpovědět <komu>

Vtipně odpovídat je schopnost reagovat spontánně a originálně na určité situace, aby člověk druhého pobavil.

zasáhnout <koho>

Zasáhnout znamená ovlivnit situaci či člověka silou, aby se události vyvinuly do požadovaného směru.

pošoustat <koho>

Pošoustat někoho znamená provádět s ním nevhodné a nežádoucí doteky, které vyvolávají nepříjemnost nebo nechuť.

uhodit <koho>

Uhodit: fyzicky napadnout nebo zasáhnout někoho silou, aby to vyvolalo bolest nebo zraňování.

získat zásluhy

Získat zásluhy znamená získat uznání, ocenění nebo potvrzení za dobrý výkon, úspěch nebo jinou činnost.

strašit <koho>

Strašit: působit strach, vyvolávat hrůzu; obvykle používané ve spojení s druhým člověkem.

zatknout <koho>

Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.

převézt <koho>

Převézt: přenést někoho nebo něco z jednoho místa na druhé.

vystrašit <koho>

Vystrašit znamená vyvolat u někoho strach a úzkost.

odcizit <co komu>

Odcizit: způsobit, aby něco (např. majetek) nebo někdo (např. blízký člověk) zmizel, odešel, byl oddělen.

dařit se <co komu>

Dařit se znamená úspěšně se vyvíjet, prospívat nebo mít úspěch v čemkoli co člověk dělá.

pokořovat <koho>

Pokořovat znamená uznávat nadřazenost/autoritu koho/čeho a respektovat jeho/jeho vůli.

dostat <koho do čeho>

Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.

rýpat <do koho>

Rýpat do někoho znamená kritizovat jeho činy nebo slova, zpravidla v nepříjemný nebo negativním duchu.

připomenout <co komu>

Připomenout: znovu připomenout někomu informaci, nápad nebo povinnost.

stačit <komu v čem>

Stačit znamená být dostatečným pro něčí potřeby, požadavky nebo očekávání.

usadit <koho>

Usadit znamená ustálit jeho pozici, případně zajistit jeho trvalé bydlení.

ospravedlnit <koho>

Ospravedlnit znamená vysvětlit, proč bylo něco uděleno nebo uděláno a omluvit se za to.

infikovat <koho čím>

Infikovat znamená proniknout něčím (např. bakteriemi) do těla, organismu nebo systému a způsobit nemoc, poruchu nebo škodu.

platit <za koho> kauci

Platit kauci znamená zaplatit částku peněz pro určitého člověka, aby měl právo na vydání z vazby nebo pro osvobození od obvinění.

získat (lovem)

Získat lovem znamená získat něco prostřednictvím příjmu peněz nebo jiné formy platby.

rozrušovat <koho>

Rozrušovat znamená burcovat, vyvolávat neklid, rozčilovat.

vyhubovat <komu>

Vyhubovat znamená odstranit mu něco, co měl, nebo mu zakázat něco, co mohl dělat.

zajistit <co>

Zajistit: udělat něco, aby se něco jistě stalo; dát jistotu, že se něco stane.

zlikvidovat <koho>

Zlikvidovat znamená odstranit, zničit nebo zahladit jeho existenci.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho schopnost provádět určitou činnost nebo dosáhnout cíle.