Postarat se <o co> - synonyma

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

splašit

Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.

ospravedlňovat <koho>

Ospravedlňovat znamená vysvětlovat/omlouvat počínání nebo jednání někoho.

povyšovat se <nad koho>

Povyšovat se : vystavovat se nadřazenosti nad někoho jiného, ukazovat jeho nedostatečnost.

vybít <komu> (zuby)

Vybít zuby: fyzicky napadnout člověka a způsobit mu zranění, obvykle na obličeji a čelisti.

zmocnit <koho>

Zmocnit se: udělit někomu moc, autoritu, právo nebo povolení konat určité činnosti.

připravit <koho o co>

Připravit: předem uspořádat, předem připravit alespoň základní materiály pro něco.

prohlížet <koho>

Prohlížet: pozorovat, pečlivě zkoumat nebo se zabývat vyšetřováním.

napomínat <koho>

Napomínat znamená připomínat někomu, aby dodržoval nějaké pravidlo nebo aby udělal něco, co má udělat.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat: vyčerpat člověka znamená vyčerpat jeho energii, síly a schopnosti.

zabavit <koho čím>

Zabavit: provést něco, co je zábavné a užitečné, aby se dotyčný zasmál a trávil čas s ostatními.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

vrazit <do koho>

Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.

zmást <koho>

Zmást = působit na někoho tak, aby nevěděl, co má dělat, nebo aby nerozuměl situaci.

posadit <koho kam>

Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.

útočit <na koho>

Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.

slušet <co komu>

Slušet: komu-líbit se, zalíbit se, být vhodný pro někoho.

děsit <koho>

Děsit znamená vyvolat u někoho strach nebo hrůzu.

zmazat <koho>

Zmazat znamená odstranit nebo zrušit danou osobu, objekt nebo informaci.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky napadnout nebo útočit na někoho.

udělit <komu> (cenu)

Udělit cenu znamená přiřknout někomu ocenění, vyznamenání, odměnu.

zmocňovat se <koho>

Využívat bez oprávnění právní moci nebo autority k ovládnutí a vykořisťování někoho nebo něčeho.

morálně kazit <koho>

Morálně kazit znamená učinit člověka nečestným a nezodpovědným, vytvářet v něm špatné návyky a vystavit ho riziku.

důvěřovat <komu>

Věřit někomu, dát mu projevy své důvěry, být přesvědčen o jeho kvalitách a schopnostech.

nadržovat <komu>

Nadržovat znamená příznivě nakloněně jednat vůči někomu, často ve prospěch toho komu nadržujeme.

obrátit se <na koho>

Zeptat se, žádat o radu nebo pomoc od někoho.

pečovat <o koho>

Starat se o někoho s láskou a péčí; dbát o jeho potřeby a zajišťovat jim bezpečí a pohodlí.

nabít <komu>

Dát někomu energii, silu nebo motivaci; podpořit, obohatit ho nebo ho povzbudit k dalším činům.

vyřídit <co jak>

Vyřídit znamená zařídit nebo dokončit něco, co je potřeba, aby se dostalo k výsledku.

proklínat <koho n. co>

Proklínat je vyjadřovat nenávist a odpor k někomu nebo něčemu. Jde o silné znevažující prohlášení, které může být za určitých okolností neslušné.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nemít dostatek schopností, času nebo zdrojů, aby se vyhovělo něčemu.