Facebook

Postarat se <o co> - synonyma

Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu postarat se <o co>.

Význam: Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

splašit

Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

Podobná synonyma

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky nebo psychicky poškodit, způsobit značnou škodu, znehodnotit, ztratit nebo odstranit.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se do někoho znamená projevit silnou lásku a náklonnost, často s hlubokou touhou být s touto osobou.

vyčinit <komu>

Vyčinit (komu) znamená vyčíslit náhradu za škodu, kterou dotyčný způsobil.

ovládnout <koho> (vztek)

Udržet kontrolu nad emocemi a nedovolit, aby vztek ovládl situaci.

velebit <koho>

Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.

vyřídit (smírně)

Vyřídit znamená dojít k řešení situace, často bez soudního sporu, kompromisem.

dovléci <koho kam>

Dovléci znamená dovést někoho nebo něco na nebo do určitého místa.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

brát <co komu>

Brát znamená vzít si něco od někoho, což může být materiální nebo nehmotné, například peníze, služby nebo radu.

potupit <koho n. co>

Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.

ulehčit <co komu>

Ulehčit: zjednodušit, usnadnit komu práci, úkol nebo situaci.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nedostávat se k úrovni požadované nebo očekávané druhou stranou.

zaslat <co komu>

Poslat něco někomu; max. 120 znaků: Odeslat něco k někomu prostřednictvím pošty nebo jiného způsobu.

ztlouci <koho>

Ztlouci znamená fyzicky či psychicky zneužívat, ponižovat nebo omezovat člověka.

poskytnout sluchu <komu>

Poskytnout sluchu = věnovat pozornost, naslouchat a vnímat jeho názor.

navrhovat <co komu>

Navrhovat znamená dávat návrh na něco, navržení čeho nebo komu. Je to vyjádření názoru, návrhu nebo doporučení.

okouzlovat <koho>

Okouzlovat: vyvolávat u druhých očarování přítomností a slovy.

účtovat <co komu>

Účtovat znamená vést účetní doklady, zaznamenat finanční transakce a vyúčtovat jejich výsledek.

rozmrzet <koho>

Rozmrzet = ukončit strach, obavy nebo nepřátelství, obnovit přátelství nebo důvěru.

upíjet <koho>

Upíjet znamená konzumovat nějakou tekutinu (např. alkohol) nezdravě často a ve velkých množstvích.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky a psychicky vyčerpat někoho, aby se cítili unavení a vyčerpaní.

postupovat <co komu>

Provádět krok po kroku činnosti v pořadí, které je nezbytné pro dosáhnutí cíle.

stát se <co komu>

Stát se = získat status, stát se čím/kým.

hledět <na koho n. co>

Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.

obsluhovat <koho>

Obsluhovat znamená poskytovat služby a pomoc člověku nebo organizaci.

zbavit <koho> (moci)

Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.

dozírat <na koho>

Dozírat na někoho znamená bedlivě sledovat jeho činy a pohyby.

vzít <co komu>

Vzít: převzít do svého vlastnictví, uchopit, odebrat, převzít do své kontroly.

odměnit se <komu>

Udělit někomu odměnu za dobrou práci nebo dobrý čin.