Facebook

Vyřídit (pas) - synonyma

Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu vyřídit (pas).

Význam: Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

splašit

Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

Podobná synonyma

škádlit <koho>

Škádlit: dráždit (někoho) legračními poznámkami či dotazy s cílem vyvolat smích nebo pobavení.

postihnout <koho co>

Postihnout znamená udělit trest nebo sankci za něco, co bylo provedeno špatně.

polámat <komu> (kosti)

Polámat kosti (někomu) znamená přetrhat kostní tkáň a způsobit poranění.

zlikvidovat <koho>

Zlikvidovat znamená násilím odstranit nebo zničit, obvykle se to používá k popisu vyhladit nějakou osobu nebo skupinu lidí.

překazit <co komu>

Zabránit komu v uskutečnění jeho cílů, plánů nebo úmyslů.

přisoudit <co komu>

Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.

připravovat <koho oč>

Připravovat oč: vybavit někoho informacemi a znalostmi, aby byl schopen čelit situaci nebo úkolu.

tupit <koho n. co>

Tupit: potlačovat, zeslabovat účinky něčeho, postupně oslabovat.

považovat <koho> (za přítele)

Považovat osobu za přítele, znamená mít s ní silné přátelské vztahy a důvěru.

vyčinit <komu>

Vyčinit znamená napravit chybu, kterou dotyčný udělal, a přimět ho, aby se za ní omluvil.

dát úplatek <komu>

Dát úplatek: vyplatit peníze nebo dárek výměnou za nezákonnou výhodu.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.

vyhošťovat <koho odkud>

Vyhošťovat znamená násilně vyhnat osobu z určitého místa.

poškozovat <koho>

Ublížit nebo poškodit osobě nebo věce, tím jí či mu způsobit újmu.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená vyznávat úctu, oslavovat, věnovat pozornost nebo chválit.

získat soudem (peníze)

Získat peníze soudem znamená dostat je po právním soudním procesu, kde je soud pověřen rozhodnutím o nároku na finanční odškodnění.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit někomu trest nebo trestní postih za provinění.

nedat <co komu>

Nedat: odmítnout někomu dát něco, neposkytnout něčemu souhlas.

testovat <koho n. co>

Testovat je provádění série procesů, které slouží k ověření funkčnosti, správnosti a kvality produktu, procesu nebo služby.

pomoci <komu>

Pomoci: poskytnout podporu, pomoc nebo finanční nebo jinou formu pomoci někomu.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyvíjet na něj silný tlak, aby splnil něco, co se od něj vyžaduje.

vyrovnat se <komu>

Vyrovnat se s někým znamená najít způsob, jak se smířit s jeho činy nebo postojem.

zavřít <koho>

Uzavřít přístup někomu nebo něčemu; uzamknout a zabránit vstupu.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

vytlačit <koho n. co>

Odsunout, vyhnat, vyhnout, vyřadit.

intervenovat <za koho>

Intervenovat znamená zasáhnout do něčí situace nebo záležitosti, aby se změnila nebo zlepšila.

oklamat <koho>

Oklamat znamená uvést ho v omyl, zmást ho lží nebo podvodem.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

vyčítat <komu>

Vyčítat znamená vyčíslit nebo připomenout někomu jeho prohřešky.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.