Facebook

Vyřídit (pas) - synonyma

Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu vyřídit (pas).

Význam: Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

splašit

Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

Podobná synonyma

zacvičit <koho>

Zacvičit je provést cvičení s někým, aby byl schopen provádět fyzickou aktivitu.

klanět se <komu n. čemu>

Klanět se je projev uctívání a úcty k někomu nebo něčemu, obvykle skládáním poklon nebo oslavováním.

odvézt <koho n. co kam>

Odvézt je slovo, které se používá k označení přepravy osob nebo věcí někam jinam.

ohodnotit <koho n. co>

Vystavit hodnocení, posoudit, analyzovat a vyhodnotit kvalitu či výsledek něčeho/někoho.

nutit <koho> (do práce)

Nutit (do práce) znamená vyžadovat od někoho, aby vykonával danou práci, případně aby ji vykonával v daném čase nebo délce.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odešel z určitých míst, aby se zbavil místa nebo situace.

chlácholit <koho>

Chlácholit znamená uklidňovat a ujišťovat koho.

poskytnout <komu> obživu

Poskytnout obživu znamená zajistit pro něj prostředky k životu.

trpět <co komu>

Trpět je prožívat bolest, utrpení nebo útrapy.

natlouci <komu>

Natlouci: silou něčímu přinutit k něčemu, případně získat násilím informace nebo údaje od někoho.

vyfotografovat <koho>

Zaznamenat fotografií.

vnucovat se <komu>

Vnucovat se znamená prosazovat se nebo se snažit získat pozornost, aniž by byl požádán.

být odpovědný <za koho>

Být odpovědný znamená být zodpovědný za svoje činy, jednání a přijímat zodpovědnost za výsledky své práce.

vlichocovat se <komu>

Vlichocovat se komu znamená projevovat obdiv, oslavovat, chválit nebo se někomu líbit.

upoutat <koho čím>

Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.

půjčit <komu> (kolo)

Poskytnout někomu kolo na dobu určitou, aby ho mohl používat.

zbít <koho>

Zbít znamená fyzicky napadnout nebo poškodit někoho.

pokořovat <koho>

Pokořovat znamená uznávat nadřazenost/autoritu koho/čeho a respektovat jeho/jeho vůli.

rozkřiknout se <na koho>

Rozkřiknout se znamená křičet na někoho naříkativně, aby si uvědomil svou chybu nebo aby se za ní omluvil.

poškozovat <koho>

Poškozovat znamená ublížit jim fyzicky nebo psychicky, způsobit jim újmu nebo škodu.

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

dát výstrahu <komu>

Udělit varování člověku jako předzvěst potenciálního trestu za jeho jednání.

zasvětit <co komu>

Zasvětit znamená posvětit, věnovat někomu něco či se něčemu věnovat.

dělat <co pro koho>

Udělat něco pro někoho: provádět činnosti, které pomáhají druhému.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nemít dostatek schopností, času nebo zdrojů, aby se vyhovělo něčemu.

řadit <koho k čemu>

Řadit znamená uspořádat něco do určitého pořádku nebo podle určitého klíče.

znepokojit <koho>

Znepokojit znamená vyvolat u někoho strach či úzkost.

darovat <co komu>

Darovat znamená věnovat nebo předat něco druhému člověku bez nároku na protihodnotu.

obelhat <koho>

Obelhat znamená podvádět nebo oklamat člověka tím, že mu lžeme nebo ho obelstíme.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.