Vyřídit (pas) - synonyma

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

splašit

Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

vrátit <co komu>

Vrátit: dát zpět to, co bylo dříve patřilo, nebo co bylo dáno jiné osobě.

vypuzovat <koho>

Vypuzovat znamená násilně odstranit, vyhnat nebo vyřadit kohokoliv.

uplatit <koho>

Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

počkat <komu s čím>

Čekat, aby někomu něco poskytlo, dalo nebo dovolilo.

stačit <komu v čem>

Stačit je poskytnout dostatek čeho nebo někomu to, co je potřeba.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená využívat jeho důvěru k tomu, aby se do jeho majetku dostalo něco, co nepatří vám.

urazit <koho>

Urazit znamená narušit jeho důstojnost nebo cítit újmu slovními či fyzickými útoky.

pomlouvat <koho n. co>

Šíření nepravdivých a zkreslených informací, které poškozují jméno nebo dobré jméno někoho nebo něčeho.

ukrást <co komu>

Ukrást znamená vzít cizí věc bez souhlasu vlastníka.

sekýrovat <koho>

Sekýrovat znamená přísně a důsledně kritizovat, napadat nebo hodnotit.

odbýt <koho>

Odbýt znamená rychle a bez ceremonií odmítnout něčí návrhy, názory či žádosti.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená jednat s ním bez předsudků a nepřátelství, i když se s ním nesouhlasí.

určovat <co komu>

Určovat znamená stanovit či definovat určitou věc nebo situaci.

zpravit <koho o čem>

Zpravit znamená sdělit někomu informace o nějaké události nebo vývoji.

oklamat <koho>

Oklamat znamená lhát a myslet si, že tomu uvěří.

zapsat <koho kam>

Zapsat je vyjádřením příkazu nebo přání někomu něco zapsat, například do seznamu, do knihy nebo do počítače.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je úmyslně znevažovat něčí schopnosti, vystavovat kritice nebo se posmívat jim.

vzít zbraň <komu>

Převzít kontrolu nad zbraní a předat ji někomu jinému.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit (někoho) k něčemu; přesvědčit; vynutit si.

zkopat <koho>

Zkopat znamená přemoci někoho fyzicky a zasáhnout ho, obvykle s cílem způsobit bolest.

polichotit <komu>

Polichotit znamená říci něco příjemného, aby člověk pocítil uspokojení nebo pochvalu.

nahradit <co komu>

Nahradit: zaměnit něčí místo jinou osobou/věcí; zastoupit koho/co.

dát <co komu>

Dát někomu: poskytnout mu cokoliv, co má; předat, přenechat, zaslat či zapůjčit.

získat <koho pro co>

Získat: dostat, získat něco nebo někoho prostřednictvím úsilí, činů nebo úspěchu.

zošklivit <co komu>

Znehodnotit vzhled někoho nebo něčeho.

vykrást <komu> (byt)

Vykrást byt někoho: odcizit majetek z cizího domu silou nebo podvodem.

utít <komu> (řeč)

Utít: odvrátit, omluvit se, upustit od něčeho.

očarovat <koho>

Učinit někoho nadšeným nebo fascinovaným svou přítomností či jednáním.