Splašit - synonyma

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

poplašit (koně)

Poplašit koně znamená vyvolat strach nebo úzkost, aby se pohnul nebo změnil směr pohybu.

vyplašit

Vyplašit znamená strhnout někoho do stavu úžasu a strachu.

polekat

Polekat znamená šokovat, překvapit. Představuje také překonávání překážek, nebo něčeho nepříjemného.

zneklidnit

Zneklidnit znamená vyvolat napětí, nejistotu a strach.

sehnat (víno)

Získat víno; nakoupit, dostat, koupit nebo jinak získat víno.

vyčítat <co komu>

Vyčítat znamená vyčíslit komu něco kritického nebo vyčíslit mu jeho chyby.

přezírat <koho>

Přezírat znamená posuzovat jej s nadřazeností a povýšeností.

chlácholit <koho>

Chlácholit znamená uklidňovat a ujišťovat koho.

zabavit <komu> (majetek)

Zabavit (majetek): usilovat o oprávněnou konfiskaci majetku k následnému prospěchu a užitku státu.

zbavit <koho> (moci)

Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená povzbuzovat někoho k činu či činnosti.

poučovat <koho>

Výukou informovat a vychovávat člověka, aby pochopil nějaké principy, zásady či informace.

klást odpor <komu n. čemu>

Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.

získat (úsilím)

Získat: obdržet po úsilí nebo snaze.

půjčit <komu> (kolo)

Poskytnout někomu kolo na dobu určitou, aby ho mohl používat.

poskytnout sluchu <komu>

Poskytnout sluchu = věnovat pozornost, naslouchat a vnímat jeho názor.

věšet bulíky na nos <komu>

Vyjadřovat nespokojenost s něčím nebo s někým, nebo něčemu vyčítat.

získat (moc)

Získat moc znamená mít vliv a autoritu nad jinými.

poslat pryč <koho n. co>

Odeslat někoho nebo něco pryč; ukončit jejich přítomnost.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat znamená krást něčí majetek nebo peníze silou nebo podvodem.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená očernit, poškodit pověst či charakter někoho nebo něčeho.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

oceňovat <koho>

Oceňovat znamená vyjádřit uznání, obdiv, vděčnost a uznání pro něčí činy, slova nebo vlastnosti.

tvrdě cvičit <koho>

Cvičení s vytrvalostí a intenzitou, aby se dosáhlo určitého výsledku.

popravovat <koho>

Popravovat znamená usmrcovat někoho trestným činem, obvykle je to trest smrti.

obejít <koho>

Obejít se znamená vyhnout se něčímu nebo něčemu, obcházet, zdržet se.

znát <koho>

Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.

upozornit <koho na co>

Upozornit = informovat o něčem, co je potřeba vědět; zdůraznit povinnost či zásadu.

pozdravovat <koho>

Pozdravovat znamená vyjádřit úctu nebo vřelost někomu druhému.

svalovat <co na koho>

Svalovat na někoho znamená vyvíjet na něj nátlak, aby udělal něco, co se nám líbí.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit jej jinou osobou, např. nahradit někoho v práci nebo na nějakou dobu převzít jeho roli.

vyslovovat <komu> (lásku)

Vyjadřovat lásku někomu nahlas.

převyšovat <koho>

Převyšovat znamená být lepší nebo silnější než , být jeho nadřazeným.

zmocnit se <koho> (strach)

Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.

zpozorovat <koho n. co>

Pozorovat: vyhledávat, zaznamenávat a analyzovat pozorovatelné jevy.