Splašit - synonyma

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

poplašit (koně)

Poplašit koně znamená vyvolat strach nebo úzkost, aby se pohnul nebo změnil směr pohybu.

vyplašit

Vyplašit znamená strhnout někoho do stavu úžasu a strachu.

polekat

Polekat znamená šokovat, překvapit. Představuje také překonávání překážek, nebo něčeho nepříjemného.

zneklidnit

Zneklidnit znamená vyvolat napětí, nejistotu a strach.

sehnat (víno)

Získat víno; nakoupit, dostat, koupit nebo jinak získat víno.

podstrčit <co komu>

Podstrčit znamená podat (něco komu), nechat si podstrčit nebo někomu podstrčit (něco).

posuzovat <koho n. co>

Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.

dráždit <koho>

Dráždit: vzbuzovat nepříjemné pocity, vyvolávat vztek, rozčilovat, vyprovokovat.

napadat <koho co>

Napadat znamená útočit, fyzicky nebo slovně, na někoho nebo něco.

zdravit <koho>

Zdravit znamená vyjádřit pozdrav, poděkovat, uznání nebo jiný obrazný projev úcty, přátelství nebo lásky.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

předcházet si <koho>

Předcházet si někoho znamená přijímat opatření, která jsou zaměřena na ochranu tohoto člověka před možnou újmou nebo škodou.

vrazit <do koho>

Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.

naučit <koho co>

Naučit: předat informace, zkušenosti nebo dovednosti člověku, aby je mohl použít.

vystrašit <koho>

Vystrašit znamená vyvolat u někoho strach a úzkost.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.

účtovat <co komu>

Účtovat znamená vést účetní doklady, zaznamenat finanční transakce a vyúčtovat jejich výsledek.

kultivovat <koho>

Kultivovat znamená vychovávat, vzdělávat a vyvíjet určitou osobu, aby se stala lepším člověkem.

patřit <pod koho>

Patřit znamená být pod něčím vlivu, autoritou, kontrolou nebo správou.

popíchnout <koho>

Popíchnout znamená vyburcovat, podnítit, motivovat k něčemu.

uzdravit <koho>

Uzdravit : obnovit zdraví, zbavit nemoci či bolesti.

dát <komu> (titul)

Udělit někomu titul či jinou poctu.

pošoustat <koho>

Pošoustat je slangový výraz pro okrádání nebo podvádění někoho.

polekat <koho>

Polekat vyjadřuje mírné napomenutí za něco, co se udělalo špatně.

vykrást <komu> (byt)

Vykrást byt někoho: odcizit majetek z cizího domu silou nebo podvodem.

týrat <koho>

Fyzické či psychické týrání druhého jedince, které ve výsledku způsobuje útrapy a trápení.

líbat <koho>

Líbat je dotýkat se rty a tváří druhé osoby a vyjadřovat tak lásku a něhu.

mrskat <koho>

Mrskat se používá pro označení člověka, který je nerozhodný, nebo se vyhýbá jednoduchému rozhodnutí.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout znamená změnit pozici, směr nebo postoj.

odstranit <koho>

Odstranit: odstranit/odstranit/odejmout/vymazat/zrušit (člověka/věc).

mrzet <koho>

Mrzet znamená projevovat hlubokou lítost, smutek nebo zklamání nad něčím nebo někým.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky zabránit v životě člověka nebo jiného živého tvora.

nedůvěřovat <komu>

Nedůvěřovat znamená vyjadřovat nedůvěru, nevěřit člověku či jeho slovům.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

svěřit <komu> (funkci)

Předat někomu konkrétní odpovědnost a pravomoci pro správu úkolu nebo funkce.