Splašit - synonyma

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

poplašit (koně)

Poplašit koně znamená vyvolat strach nebo úzkost, aby se pohnul nebo změnil směr pohybu.

vyplašit

Vyplašit znamená strhnout někoho do stavu úžasu a strachu.

polekat

Polekat znamená šokovat, překvapit. Představuje také překonávání překážek, nebo něčeho nepříjemného.

zneklidnit

Zneklidnit znamená vyvolat napětí, nejistotu a strach.

sehnat (víno)

Získat víno; nakoupit, dostat, koupit nebo jinak získat víno.

navnaďovat <koho>

Navnadit znamená přesvědčovat a přimět k něčemu, obvykle k nákupu nebo užití něčeho.

odvést <koho odkud>

Odvést: přesunout někoho z jednoho místa na druhé.

postrašit <koho>

Postrašit - zastrašit člověka, aby se vzdal nějakého úmyslu nebo aby se vyhnul nebezpečí.

zkazit <koho n. co>

Zkazit: Ničit nebo poškodit něčí či něčí vlastnosti, činnosti nebo vlastnictví.

potupit <koho>

Potupit znamená jednat s ním neuctivě nebo ho ponižovat, čímž mu způsobí hanbu nebo jeho ponížení.

nevážit si <koho>

Nevážit si něčího znamená nevěnovat mu pozornost, kritizovat ho a ignorovat jeho hodnotu a význam.

překonávat <koho>

Překonávat znamená dosahovat lepších výsledků než někdo jiný nebo sebe samého předtím.

patřit <pod koho>

Patřit znamená být pod něčím vlivu, autoritou, kontrolou nebo správou.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

propouštět <koho>

Propouštět znamená ukončit pracovní poměr a odvolat někoho z práce.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená omezit jeho svobodu pohybu a vzít jeho práva.

vyčítat <co komu>

Vyčítat znamená vyčíslit komu něco kritického nebo vyčíslit mu jeho chyby.

rozdrtit <koho>

Rozdrtit znamená fyzicky přemoci člověka silou nebo jeho psychiku.

zkoušet <koho n. co>

Zkoušet znamená testovat schopnosti, znalosti nebo dovednosti někoho nebo něčeho.

oslavovat <koho n. co>

Slavit a vyjadřovat radost nad úspěchem, výročím nebo událostí, které je třeba ocenit.

zpravit <koho o čem>

Informovat někoho o něčem.

telefonovat <komu>

Volat/mluvit po telefonu s někým.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

ubrat <komu> (ze mzdy)

Ubrat (ze mzdy) znamená snížit část výplaty.

zabránit <komu v čem>

Zabránit: překážet někomu v něčem, udělat mu překážku, aby nemohl dosáhnout svého cíle.

polekat se

Polekat se znamená překvapením ohromit a zarazit se, například při nečekaném pohledu nebo zprávě.

útočit <na koho>

Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.

rozrušovat <koho>

Rozrušovat znamená burcovat, vyvolávat neklid, rozčilovat.

pečovat <o koho>

Starat se o někoho s láskou a péčí; dbát na jeho potřeby a potěšit jej.

pustit se <do koho>

Pustit se do někoho/čeho znamená začít pracovat na tomto někom/čem, věnovat mu svou pozornost a úsilí.

dát se <do koho>

Zaměřit se na někoho/něco; přijmout (či odmítnout) jeho/jeho požadavky.

přemluvit <koho>

Přimět ke změně názoru; přesvědčit o něčem; usilovat o svolání.

oplatit <co komu>

Zaplatit někomu za něco, co on/ona udělal/a pro vás.

napodobit <koho>

Napodobit znamená převzít/zopakovat něčí jednání, vzhled nebo způsob jednání.

upozornit <koho nač>

Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.