Splašit - synonyma

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

poplašit (koně)

Poplašit koně znamená vyvolat strach nebo úzkost, aby se pohnul nebo změnil směr pohybu.

vyplašit

Vyplašit znamená strhnout někoho do stavu úžasu a strachu.

polekat

Polekat znamená šokovat, překvapit. Představuje také překonávání překážek, nebo něčeho nepříjemného.

zneklidnit

Zneklidnit znamená vyvolat napětí, nejistotu a strach.

sehnat (víno)

Získat víno; nakoupit, dostat, koupit nebo jinak získat víno.

nafilmovat <co na koho>

Natočit film o někom nebo něčem.

přidržet se <koho n. čeho>

Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.

střídat <koho kým>

Střídat znamená měnit se v činnosti nebo funkci v určitém časovém interválu. Ve vztahu k lidem to znamená vyměňovat se v provedení určitých činností.

vyvolat <koho> (ve škole)

Vyvolat znamená vyžádat si přítomnost někoho ve škole, obvykle na požádání ředitele.

porazit <koho>

Porazit: vyhrát nad někým, porazit ho ve výzvě, souboji nebo zápase.

navykat <koho na co>

Navykat: dlouhodobě se připravovat na něco, aby člověk mohl být zvyklý na to, co se bude dít.

omrzet <koho co>

Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.

zaručit <co komu>

Zaručit je poskytnout někomu jistotu, že splní své závazky a povinnosti.

věřit <co komu>

Věřit znamená věřit tomu, že něco je pravdivé, nebo že někdo je důvěryhodný. Je to uznání něčího hodnoty, čestnosti nebo pravdivosti.

vybít <komu> (zuby)

Vybít zuby: fyzicky napadnout člověka a způsobit mu zranění, obvykle na obličeji a čelisti.

děsit <koho>

Děsit znamená vyvolat u někoho strach nebo hrůzu.

dostat <koho do čeho>

Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.

hnát <koho> odkud

Hnát znamená násilím donutit někoho k opuštění místa nebo stavu.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, vykonávat péči, být jeho dobrým průvodcem a pomáhat mu či jí s potřebami.

uctívat <koho>

Uctívat je vyjádřením úcty a úcta k někomu nebo něčemu. Je to projev úcty, cti a uznání.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

vyhlásit <komu> (válku)

Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.

dostat <koho>

Dostat: získat, obdržet od někoho.

hledat <koho n. co>

Hledat: vyhledávat, shánět informace nebo věci, aby byly nalezeny.

svitnout <komu>

Svitnout znamená vyvolat v někom naději, náhlou myšlenku nebo nadšení.

účtovat <co komu>

Účtovat znamená účelně a správně vést účetnictví, zaznamenávat obchodní transakce a vypočítat podíly.

odvolávat <koho>

Odvolávat znamená požádat o ukončení činnosti, např. funkce, práce, mandátu, odpovědnosti apod.

vyhubovat <komu>

Vyhubovat znamená propustit nebo vyloučit ze zaměstnání či jiného postavení.

oblbnout <koho čím>

Oblbnout: přesvědčit někoho, aby učinil něco, co není v jeho nejlepším zájmu, přesvědčením nebo tím, že jej něco oklamalo.

potopit <koho> (u zkoušky)

Potopit je doslova ponořit koho/co do vody, fyzicky nebo metaforicky.

pohánět (koně)

Pohánět znamená využívat k pohybu silu, například koně.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.

uzdravit <koho>

Vrátit komu zdraví, zotavit se z nemoci.