Splašit - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu splašit.
Význam: Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.
opatřit
Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.
získat
Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.
zajistit
Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat si něco.
zařídit
Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.
zjednat
Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
vyřídit (pas)
Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.
postarat se <o co>
Postarat se
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
obsloužit
Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.
posloužit <komu>
Posloužit
poplašit (koně)
Poplašit koně znamená vyvolat strach nebo úzkost, aby se pohnul nebo změnil směr pohybu.
vyplašit
Vyplašit znamená strhnout někoho do stavu úžasu a strachu.
polekat
Polekat znamená šokovat, překvapit. Představuje také překonávání překážek, nebo něčeho nepříjemného.
zneklidnit
Zneklidnit znamená vyvolat napětí, nejistotu a strach.
sehnat (víno)
Získat víno; nakoupit, dostat, koupit nebo jinak získat víno.
Podobná synonyma
zmocnit <koho k čemu>
Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.
ztotožňovat <koho s kým>
Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.
dovléci <koho kam>
Dovléci znamená dovést někoho nebo něco na nebo do určitého místa.
porazit <koho> (autem)
Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.
předběhnout <koho>
Předběhnout
přemlouvat <koho>
Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.
stihnout <koho> (trest)
Stihnout
zprostit <koho>
Odstranit něčí závazky nebo vinu.
propustit z práce <koho>
Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.
navést <koho k čemu>
Navést znamená pomoci někomu k něčemu vybrat nebo nalézt správnou cestu.
vyrazit <koho>
Vyrazit znamená rychle a výrazně odejít nebo odstranit něco nebo někoho.
zpodobovat <koho n. co>
Zpodobovat je vyjadřovat něčí nebo něčího vlastnosti nebo význam prostřednictvím obrazů, příběhů nebo symbolů.
navrhnout <co komu>
Navrhnout: předložit návrh, který může být buď přijat nebo odmítnut.
napadnout <koho co>
Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.
žalovat <koho>
Žalovat znamená stěžovat si někomu na něco, obvykle s cílem dosáhnout nápravy.
podvádět <koho>
Podvádět znamená klamat, lhát nebo se dopouštět úmyslného zavádění koho-koli kvůli vlastnímu prospěchu.
nevážit si <koho>
Nevážit si někoho znamená považovat ho za méněcenného, nevážit si jeho názoru, přínosu nebo zásluh.
bouřit se <proti komu>
Vystupovat proti někomu s násilím, odporovat a protestovat proti němu.
vrhnout se <na koho>
Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.
posazovat <koho kam>
Posazovat znamená usazovat nebo umísťovat někoho do nějakého místa nebo situace.
vyléčit <koho>
Vyléčit
utěšovat <koho>
Utěšovat
odsedlat (koně)
Odsedlat koně znamená odstranit sedlo a potřebné výbavy, aby mohl být kůň ponechán ve volnosti.
dařit se <co komu>
Dařit se znamená úspěšně se vyvíjet, prospívat nebo mít úspěch v čemkoli co člověk dělá.
přelstít <koho>
Přelstít koho je obelstít ho, předvést mu falešný úmysl nebo předstírat něco jiného, čímž se dosáhne výhodného výsledku.
předat <co komu>
Předat: přenést něco na někoho; přenést informace, zkušenosti, moc, dovednosti, vědomosti, zodpovědnost.
vytmavit <co komu>
Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.
denuncovat <koho>
Denuncovat znamená oznámit někomu autoritě, že někdo porušil zákon nebo něco porušil.
uvěznit <koho>
Uvěznit znamená zavřít někoho do vězení, aby nemohl odejít.
zprostit <koho čeho>
Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).