Splašit - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu splašit.
Význam: Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.
opatřit
Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.
získat
Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.
zajistit
Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat si něco.
zařídit
Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.
zjednat
Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
vyřídit (pas)
Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.
postarat se <o co>
Postarat se
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
obsloužit
Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.
posloužit <komu>
Posloužit
poplašit (koně)
Poplašit koně znamená vyvolat strach nebo úzkost, aby se pohnul nebo změnil směr pohybu.
vyplašit
Vyplašit znamená strhnout někoho do stavu úžasu a strachu.
polekat
Polekat znamená šokovat, překvapit. Představuje také překonávání překážek, nebo něčeho nepříjemného.
zneklidnit
Zneklidnit znamená vyvolat napětí, nejistotu a strach.
sehnat (víno)
Získat víno; nakoupit, dostat, koupit nebo jinak získat víno.
Podobná synonyma
nafilmovat <co na koho>
Natočit film o někom nebo něčem.
přidržet se <koho n. čeho>
Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.
střídat <koho kým>
Střídat znamená měnit se v činnosti nebo funkci v určitém časovém interválu. Ve vztahu k lidem to znamená vyměňovat se v provedení určitých činností.
vyvolat <koho> (ve škole)
Vyvolat znamená vyžádat si přítomnost někoho ve škole, obvykle na požádání ředitele.
porazit <koho>
Porazit: vyhrát nad někým, porazit ho ve výzvě, souboji nebo zápase.
navykat <koho na co>
Navykat: dlouhodobě se připravovat na něco, aby člověk mohl být zvyklý na to, co se bude dít.
omrzet <koho co>
Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.
zaručit <co komu>
Zaručit je poskytnout někomu jistotu, že splní své závazky a povinnosti.
věřit <co komu>
Věřit znamená věřit tomu, že něco je pravdivé, nebo že někdo je důvěryhodný. Je to uznání něčího hodnoty, čestnosti nebo pravdivosti.
vybít <komu> (zuby)
Vybít zuby: fyzicky napadnout člověka a způsobit mu zranění, obvykle na obličeji a čelisti.
děsit <koho>
Děsit
dostat <koho do čeho>
Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.
hnát <koho> odkud
Hnát znamená násilím donutit někoho k opuštění místa nebo stavu.
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.
opatrovat <koho>
Starat se o někoho, vykonávat péči, být jeho dobrým průvodcem a pomáhat mu či jí s potřebami.
uctívat <koho>
Uctívat je vyjádřením úcty a úcta k někomu nebo něčemu. Je to projev úcty, cti a uznání.
uložit <komu> (trest)
Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.
vyhlásit <komu> (válku)
Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.
dostat <koho>
Dostat: získat, obdržet od někoho.
hledat <koho n. co>
Hledat: vyhledávat, shánět informace nebo věci, aby byly nalezeny.
svitnout <komu>
Svitnout
účtovat <co komu>
Účtovat znamená účelně a správně vést účetnictví, zaznamenávat obchodní transakce a vypočítat podíly.
odvolávat <koho>
Odvolávat znamená požádat o ukončení činnosti, např. funkce, práce, mandátu, odpovědnosti apod.
vyhubovat <komu>
Vyhubovat
oblbnout <koho čím>
Oblbnout: přesvědčit někoho, aby učinil něco, co není v jeho nejlepším zájmu, přesvědčením nebo tím, že jej něco oklamalo.
potopit <koho> (u zkoušky)
Potopit
pohánět (koně)
Pohánět znamená využívat k pohybu silu, například koně.
uznávat <koho n. co>
Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.
uzdravit <koho>
Vrátit komu zdraví, zotavit se z nemoci.