Splašit - synonyma

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

poplašit (koně)

Poplašit koně znamená vyvolat strach nebo úzkost, aby se pohnul nebo změnil směr pohybu.

vyplašit

Vyplašit znamená strhnout někoho do stavu úžasu a strachu.

polekat

Polekat znamená šokovat, překvapit. Představuje také překonávání překážek, nebo něčeho nepříjemného.

zneklidnit

Zneklidnit znamená vyvolat napětí, nejistotu a strach.

sehnat (víno)

Získat víno; nakoupit, dostat, koupit nebo jinak získat víno.

ovládnout <koho> (pýcha)

Ovládnout pýchu znamená odolávat přehnanému sebevědomí a namyšlenosti, abychom se mohli správně chovat k ostatním.

vyznamenat <koho>

Vyznamenat znamená pochválit, ocenit a odměnit něčí zásluhy, úspěchy nebo výkon.

vyřídit (protivníka)

Vyřídit znamená porazit, zneškodnit nebo odstranit protivníka.

pozdravovat <koho>

Pozdravovat znamená vyjádřit úctu nebo vřelost někomu druhému.

přisoudit <co komu>

Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.

panovat <komu>

Panovat znamená vládnout mu, být jim nadřazen a jejich jednání ovládat.

vyčíhat <koho n. co>

Číhat = bedlivě sledovat, pozorovat, očekávat.

poskytnout sluchu <komu>

Poskytnout sluchu = věnovat pozornost, naslouchat a vnímat jeho názor.

půjčit <komu> (kolo)

Poskytnout někomu kolo na dobu určitou, aby ho mohl používat.

snažit se získat <co>

Snažit se získat: usilovat o dosažení cíle, být odhodlaný a vytrvalý.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat: šířit nepravdivé informace o někom s úmyslem ublížit.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená vyzývat někoho něco udělat, například změnit postoj nebo vykonat nějakou činnost.

rozlévat (víno)

Rozlévat znamená nalít tekutinu do jednotlivých nádob, aby se rozdělila do více částí. Např. víno se rozlévá do sklenic.

čekat <na koho>

Očekávat něčí příchod nebo akci, čekat na výsledek nebo událost.

dráždit <koho>

Dráždit znamená provokovat nebo stupňovat jeho emoce nebo podrážděnost.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat nebo vyšetřovat změny či chování dané osoby.

zamilovat si <koho n. co>

Cítit silnou lásku k někomu nebo něčemu, prožívat silné city a touhu být s ním/s ním.

obdařit <koho čím>

Obdařit někoho čím je dát mu něco, co jim pomůže v jejich životě nebo aktivitě.

vypravovat <co komu>

Vypravovat znamená rámci ústní komunikace vyprávět něco druhé osobě.

vykouřit <ho komu>

Vykouřit znamená někomu něco dát kouřit nebo kouřit něco společně.

zviklat <koho>

Zviklat znamená obtěžovat, vyvíjet nátlak na koho (např. otravovat, šikanovat).

dorážet <na koho>

Dorážet na někoho znamená opakovaně ho napadat nebo mu činit problémy.

uspokojit <koho>

Splnit požadavky, potřeby nebo očekávání někoho, aby byl/a spokojen/a.

ukřivdit <komu>

Ukřivdit znamená ublížit jemu nebo jeho majetku nebo jeho dobré pověsti.

nazvat <koho jak>

Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat znamená ukrást něčí majetek neoprávněně a bez souhlasu.

zbýt <co komu>

Zbýt znamená ponechat si nebo zůstat s něčím nebo někým po ostatních.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená jednat s ním bez předsudků a nepřátelství, i když se s ním nesouhlasí.

umučit <koho>

Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.

nezastihovat <koho>

Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.