Facebook

Přemoci - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu přemoci.

Význam: Získat nad něčím převahu, dosáhnout výhody nebo vítězství.

překonat (soupeře)

Překonat znamená porazit nebo předčit soupeře.

zdolat

Zdolat znamená dosáhnout úspěchu a překonat všechny překážky, které se na cestě objeví.

zkrotit

Zkrotit znamená omezit nebo ovládat, aby bylo dané chování méně silné nebo podřízené.

porazit

Porazit znamená vyhrát nad někým, případně něčím, například bojem, soutěží nebo soubojem.

zvítězit

Zvítězit znamená dosáhnout vítězství, úspěchu, triumfu nad něčím nebo někým.

ovládnout <koho n. co>

Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.

dokázat <co>

Dokázat: schopnost prokázat/doložit pravdivost, platnost nebo úspěšnost něčeho.

zastat <co>

Zastat znamená plnit zodpovědnost nebo povinnosti někoho jiného.

stačit

Stačit: být dostatečný, vyhovovat či plnit požadavky; být dostatečně silný či dostatečně velký.

zmoci

Zmoci se znamená dokázat se vypořádat s nástrahami, překonat překážky a bojovat za svá práva.

poradit si <s čím>

Poradit si znamená zvládnout něco bez pomoci jiných.

osvojit si <co>

Osvojit si: získat návyky, postoje nebo dovednosti, které předtím nebyly součástí.

naučit se

Získat nové znalosti a dovednosti skrze studium a praxi.

Podobná synonyma

odnaučit <koho co>

Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

překvapit <koho>

Překvapit znamená příjemně překonat jeho očekávání a udělat něco neočekávaného.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

dokázat

Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.

ubít <koho>

Ubít znamená způsobit smrtící zranění nebo zabít.

zahřívat <koho n. co>

Zahřívat znamená ohřívat, zahřát; zvyšovat teplotu něčeho nebo někoho.

odsoudit <koho>

Odsoudit znamená udělit jim trest nebo potrestat za jejich činy nebo chování.

vyvolat <koho>

Vyvolat: vyvolat někoho nebo něco způsobem, aby se objevilo nebo se stalo vědomě.

snažit se nepotkat <koho>

Vyhýbat se někomu, aby se nestalo něco nepříjemného nebo nepříjemných situací.

působení <na koho>

Působení je označení pro vliv, který někdo má na druhého.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená trvat na něčem, prosit o něco s intenzitou a neústupností. Užívá se při prosbě na někoho.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

zaměňovat <koho kým>

Zaměňovat znamená vyměnit jednu osobu či věc za jinou.

přimět <koho> k zastavení

Vyvinout tlak, aby kdokoli zastavil.

představovat <koho>

Představovat znamená ukázat, představit někoho nebo něco ostatním lidem.

hostit <koho>

Hostit znamená udělat něčím hostě pohodlným a řídit jejich návštěvu. To může zahrnovat pohostit je, udělat pro ně příjemný prostor, pomoci jim s jakýmikoli potřebami a ujistit se, že jsou v pohodě.

čekat <na koho>

Očekávat něčí příchod nebo akci, čekat na výsledek nebo událost.

utišit <koho>

Umlčet, utišit kohokoliv; zastavit jeho hlučnou činnost či mluvení.

navštívit <koho>

Navštívit znamená přijít na místo nebo do domu někoho jiného, aby se s ním setkal.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

vyvlastňovat <koho n. co>

Vyvlastňovat je veřejnoprávní akce, kdy stát nebo jiná veřejná moc získává soukromou vlastnost bez souhlasu majitele.

zdržet <koho n. co>

Zdržet se znamená odložit nebo zabránit něčemu, odmítnout, odložit nebo odříci něco nebo někoho.

přinucovat <koho k čemu>

Přinucování je nucení k něčemu, co se musí provést, aby se dosáhlo cíle.

poradit si

Poradit si znamená samostatně řešit problém nebo starat se o sebe bez pomoci ostatních.

odstěhovávat <koho n. co>

Přestěhovat se z jednoho místa do jiného.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.