Stačit - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu stačit.
Význam: Stačit: být dostatečný, vyhovovat či plnit požadavky; být dostatečně silný či dostatečně velký.
dostačovat (plat)
Dostačovat znamená vyhovovat, být dostatečným a pokrýt potřebu nebo očekávání; ve finančním smyslu to znamená být dostatečným na zaplacení požadované částky.
postačovat
Postačovat znamená stačit, být dostatečné.
zvládnout (práci)
Zvládnout (práci) znamená splnit ji úspěšně a bez problémů.
vyrovnávat se (s úkolem)
Vyrovnávat se s úkolem znamená jednat s ním s cílem dosáhnout požadovaného výsledku.
vystačit (s podporou)
Vystačit (s podporou) znamená najít si dostatečný prostředek pro přežití nebo uspokojení potřeb s minimálními zdroji.
vyjít <s čím>
Vyjít s čím: dosáhnout dohody nebo vyřešit situaci, často používané v souvislosti s problémy.
dosáhnout
Dosáhnout znamená dokázat nebo získat něco, co se zpočátku zdálo být nepřístupné nebo nedosažitelné.
ovládnout <koho n. co>
Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.
zkrotit
Zkrotit znamená omezit nebo potlačit přirozenou energii nebo chování, aby se dalo snadněji ovládat.
přemoci
Získat nad něčím převahu, dosáhnout výhody nebo vítězství.
dokázat <co>
Dokázat: schopnost prokázat/doložit pravdivost, platnost nebo úspěšnost něčeho.
zastat <co>
Zastat znamená plnit zodpovědnost nebo povinnosti někoho jiného.
zmoci
Zmoci se znamená dokázat se vypořádat s nástrahami, překonat překážky a bojovat za svá práva.
zdolat
Zdolat znamená dosáhnout cíle nebo vítězství, překonat překážky a dojít až do cíle.
poradit si <s čím>
Poradit si znamená zvládnout něco bez pomoci jiných.
osvojit si <co>
Osvojit si: získat návyky, postoje nebo dovednosti, které předtím nebyly součástí.
naučit se
Získat nové znalosti a dovednosti skrze studium a praxi.
Podobná synonyma
ovlivnit <koho>
Ovlivnit
vyhánět <koho>
Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.
vystačit (s penězi)
Vystačit znamená vyhovět potřebě s omezenými zdroji, jako jsou např. peníze.
podnítit <koho>
Podnítit znamená vyburcovat, podpořit či podněcovat k činnosti; inspirovat k počinům nebo myšlenkám.
obelhávat <koho>
Obelhávat
dloubat <do koho>
Dloubat je vystupňovaná forma útoku člověka na člověka, kdy se snaží druhému ublížit rány do jeho těla.
ztrestat <koho>
Ztrestat: udělit někomu trest za provedenou nezákonnou činnost, nebo za porušení pravidel.
vyjít (na vrchol)
Vyjít: dostat se na vrchol, dosáhnout nejvyššího bodu.
být odpovědný <za koho>
Být odpovědný znamená být zodpovědný za svoje činy, jednání a přijímat zodpovědnost za výsledky své práce.
obelstít <koho>
Obelstít znamená vymanit se nebo dostat se přes něčí blokádu nebo překážku.
zaujmout <koho čím>
Zaujmout: Vzbudit pozornost; získat pozornost.
zavírat <koho>
Uzavřít, začít nebo dokončit něco nebo někoho; odříznout, omezit nebo omezovat přístup k něčemu nebo k někomu.
přepadnout <koho>
Přepadnout
napadnout <koho co>
Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.
povýšit <koho>
Povýšit
zaujmout <koho>
Zaujmout: získat pozornost, získat větší pozornost než ostatní.
vyjít <kam>
Vyjít znamená opustit nějaké místo, například domov, město nebo země.
budit <koho>
Budit znamená probouzet koho nebo něco, vzbuzovat či oživovat.
skončit (práci)
Ukončit práci; udělat všechny potřebné úkoly a dokončit ji; dobrým způsobem a v požadovaném čase.
pomlouvat <koho>
Pomlouvat znamená šířit o někom nepravdivé, často záměrně nepříjemné informace, které mohou poškodit jeho dobré jméno.
pozdravit <koho>
Pozdravit
okrást <koho>
Okrást
vystrojit <koho>
Vystrojit: ozdobit, oblečit do odpovídajících šatů nebo doplňků pro významnou událost.
obklíčit <koho>
Oblastí nebo skupinou obklíčit koho znamená obklopit ho nebo zablokovat jeho pohyb tím, že obklíčíte jeho pohyb jinou skupinou nebo oblastí.
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.
zničit <koho n. co>
Zničit: vyhlazovat, ničit, poškozovat nebo zabíjet.
vykupovat <koho n. co>
Koupit něco nebo někoho za určitou cenu, aby se ochránilo proti ztrátě nebo ublížení.
přesvědčovat <koho o čem>
Přesvědčovat: přinutit někoho, aby uvěřil nebo udělal něco skrze argumenty a vysvětlení.