Stačit - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu stačit.
Význam: Stačit: být dostatečný, vyhovovat či plnit požadavky; být dostatečně silný či dostatečně velký.
dostačovat (plat)
Dostačovat znamená vyhovovat, být dostatečným a pokrýt potřebu nebo očekávání; ve finančním smyslu to znamená být dostatečným na zaplacení požadované částky.
postačovat
Postačovat znamená stačit, být dostatečné.
zvládnout (práci)
Zvládnout (práci) znamená splnit ji úspěšně a bez problémů.
vyrovnávat se (s úkolem)
Vyrovnávat se s úkolem znamená jednat s ním s cílem dosáhnout požadovaného výsledku.
vystačit (s podporou)
Vystačit (s podporou) znamená najít si dostatečný prostředek pro přežití nebo uspokojení potřeb s minimálními zdroji.
vyjít <s čím>
Vyjít s čím: dosáhnout dohody nebo vyřešit situaci, často používané v souvislosti s problémy.
dosáhnout
Dosáhnout znamená dokázat nebo získat něco, co se zpočátku zdálo být nepřístupné nebo nedosažitelné.
ovládnout <koho n. co>
Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.
zkrotit
Zkrotit znamená omezit nebo potlačit přirozenou energii nebo chování, aby se dalo snadněji ovládat.
přemoci
Získat nad něčím převahu, dosáhnout výhody nebo vítězství.
dokázat <co>
Dokázat: schopnost prokázat/doložit pravdivost, platnost nebo úspěšnost něčeho.
zastat <co>
Zastat znamená plnit zodpovědnost nebo povinnosti někoho jiného.
zmoci
Zmoci se znamená dokázat se vypořádat s nástrahami, překonat překážky a bojovat za svá práva.
zdolat
Zdolat znamená dosáhnout cíle nebo vítězství, překonat překážky a dojít až do cíle.
poradit si <s čím>
Poradit si znamená zvládnout něco bez pomoci jiných.
osvojit si <co>
Osvojit si: získat návyky, postoje nebo dovednosti, které předtím nebyly součástí.
naučit se
Získat nové znalosti a dovednosti skrze studium a praxi.
Podobná synonyma
zvládnout (časově)
Zvládnout časově znamená splnit úkol v daném čase, získat požadovaný výsledek nebo dokončit úkol v požadovaném čase.
obořit se <na koho>
Zaútočit na někoho nebo se na někoho vrhnout s úmyslem způsobit mu újmu nebo ho napadnout.
střelit <koho>
Střelit
vyčerpat <koho>
Vyčerpat: vyčerpat člověka znamená vyčerpat jeho energii, síly a schopnosti.
hanět <koho n. co>
Hanět znamená kritizovat, odsoudit nebo pomlouvat koho nebo něco.
útočit <na koho>
Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.
přemoci (nepřítele)
Porazit nepřítele silou nebo vytrvalostí.
hrát kopanou <za koho>
Hrát kopanou je aktivita, při které se hráči snaží skórovat góly do branky soupeře. Je to týmová hra, kde hráči hrají za vybraný tým.
představovat <koho>
Představovat znamená prezentovat, ukazovat nebo vystihovat někoho nebo něco.
vypátrat <koho n. co>
Vypátrat znamená hledat a zjistit informace o něčem nebo někom.
uvěznit <koho>
Uvěznit
znevážit <koho n. co>
Znevážit znamená očernit, ponížit, ponižovat, zpochybňovat či zlehčovat hodnotu koho nebo čeho.
obrátit se <na koho>
Zeptat se, žádat o radu nebo pomoc od někoho.
dát k soudu <koho>
Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.
rozrušit <koho>
Rozrušit
zlobit <koho co>
Zlobit se znamená chovat se nezdvořile, neuctivě nebo darebácky k někomu nebo něčemu.
ovládnout
Mít nad něčím úplnou kontrolu; dokázat se nad něčím plně zmocnit.
vyčerpávat <koho>
Vyčerpávat znamená dokončit nebo spotřebovat úplně, vyčerpat energii, silu nebo zdroje.
předběhnout <koho>
Předběhnout
likvidovat <koho>
Likvidovat znamená bez milosti zničit, zrušit, zlikvidovat.
uklidnit <koho>
Usmířit/utišit/uklidnit
pozdravovat <koho>
Pozdravovat znamená vyjádřit úctu nebo vřelost někomu druhému.
potopit <koho> (u zkoušky)
Potopit
domlouvat se <na koho>
Domlouvat se znamená jednat a dojednat podmínky mezi dvěma stranami.
vzrušit <koho> (smyslně)
Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.
plísnit <koho>
Plísnit znamená kritizovat nebo hanit někoho nepřiměřeně, často za účelem zesměšňování.
odhalit <koho n. co>
Odhalit: odkrýt, zjistit, objasnit informace nebo skutečnosti o něčem či někom.
odvrátit <koho od čeho>
Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.
vykázat <koho>
Vykázat: odejmout někoho z místa bez práva se do něj vrátit.