Stačit - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu stačit.
Význam: Stačit: být dostatečný, vyhovovat či plnit požadavky; být dostatečně silný či dostatečně velký.
dostačovat (plat)
Dostačovat znamená vyhovovat, být dostatečným a pokrýt potřebu nebo očekávání; ve finančním smyslu to znamená být dostatečným na zaplacení požadované částky.
postačovat
Postačovat znamená stačit, být dostatečné.
zvládnout (práci)
Zvládnout (práci) znamená splnit ji úspěšně a bez problémů.
vyrovnávat se (s úkolem)
Vyrovnávat se s úkolem znamená jednat s ním s cílem dosáhnout požadovaného výsledku.
vystačit (s podporou)
Vystačit (s podporou) znamená najít si dostatečný prostředek pro přežití nebo uspokojení potřeb s minimálními zdroji.
vyjít <s čím>
Vyjít s čím: dosáhnout dohody nebo vyřešit situaci, často používané v souvislosti s problémy.
dosáhnout
Dosáhnout znamená dokázat nebo získat něco, co se zpočátku zdálo být nepřístupné nebo nedosažitelné.
ovládnout <koho n. co>
Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.
zkrotit
Zkrotit znamená omezit nebo potlačit přirozenou energii nebo chování, aby se dalo snadněji ovládat.
přemoci
Získat nad něčím převahu, dosáhnout výhody nebo vítězství.
dokázat <co>
Dokázat: schopnost prokázat/doložit pravdivost, platnost nebo úspěšnost něčeho.
zastat <co>
Zastat znamená plnit zodpovědnost nebo povinnosti někoho jiného.
zmoci
Zmoci se znamená dokázat se vypořádat s nástrahami, překonat překážky a bojovat za svá práva.
zdolat
Zdolat znamená dosáhnout cíle nebo vítězství, překonat překážky a dojít až do cíle.
poradit si <s čím>
Poradit si znamená zvládnout něco bez pomoci jiných.
osvojit si <co>
Osvojit si: získat návyky, postoje nebo dovednosti, které předtím nebyly součástí.
naučit se
Získat nové znalosti a dovednosti skrze studium a praxi.
Podobná synonyma
ovládnout <co> (násilně)
Ovládnout násilně znamená použít fyzickou silou, aby se dosáhlo nadvlády nad něčím.
podporovat <koho>
Podporovat
odvést <koho odkud>
Odvést: přesunout někoho z jednoho místa na druhé.
hledat <koho n. co>
Hledat: vyhledávat, shánět informace nebo věci, aby byly nalezeny.
útočit <na koho>
Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.
vybrat <koho>
Vybrat znamená vyčlenit jednu osobu nebo věc z více možností.
dosáhnout <čeho>
Dosáhnout: získat, dosáhnout cíle, uskutečnit cíl, splnit požadavek.
vzít <koho> do práce
Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.
vykázat <koho odkud>
Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.
vysvobozovat <koho> (penězi)
Vysvobozovat znamená poskytnout prostředky k zaplacení, aby se někdo osvobodil z finančního závazku.
dát si práci <s čím>
Udělat si námahu nebo náročnou práci, usilovat o dosažení cíle nebo výsledku.
splést <koho>
Splést
přibrat <koho> za člena
Přijmout někoho do skupiny, aby se stal jejím členem.
zlehčovat <koho n. co>
Zlehčovat znamená snižovat důležitost, vážnost nebo váhu něčího.
požalovat <co na koho>
Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.
využít <koho>
Využít
dosáhnout (na strop)
Dosáhnout na strop znamená dosáhnout určité výšky nebo mezní hodnoty.
seřvat <koho>
Agresivně křičet na někoho, hrubě mu nadávat nebo ho urážet.
zabíjet <koho>
Zabíjet
vybízet <koho k čemu>
Vybízet znamená povzbuzovat někoho k činu či činnosti.
posílat <koho kam>
Posílat: přenést, doručit (něco/někoho) z jednoho místa/osoby do druhého.
nezastihovat <koho>
Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.
oddělit se <od koho>
Odejít, rozejít se; přerušit vzájemné vztahy nebo spojení.
obořit se <na koho>
Použít velký hlas s výhružkami a násilím na někoho.
pohnout <koho k čemu>
Pohnout: přivést někoho k pohybu, změnit jeho postoj nebo názor.
unavit <koho>
Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.
uvést <koho> (k řediteli)
Uvést (k řediteli) znamená doprovodit někoho, aby se dostal do kanceláře ředitele.
prohlašovat <koho za koho>
Prohlašovat znamená vyhlásit nebo oznámit někoho jako někoho jiného.
naléhat <na koho>
Vyžadovat po někom okamžité jednání silným způsobem; nutit někoho aby udělal něco bez odkladu.
urazit <koho>
Urazit