Stačit - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu stačit.
Význam: Stačit: být dostatečný, vyhovovat či plnit požadavky; být dostatečně silný či dostatečně velký.
dostačovat (plat)
Dostačovat znamená vyhovovat, být dostatečným a pokrýt potřebu nebo očekávání; ve finančním smyslu to znamená být dostatečným na zaplacení požadované částky.
postačovat
Postačovat znamená stačit, být dostatečné.
zvládnout (práci)
Zvládnout (práci) znamená splnit ji úspěšně a bez problémů.
vyrovnávat se (s úkolem)
Vyrovnávat se s úkolem znamená jednat s ním s cílem dosáhnout požadovaného výsledku.
vystačit (s podporou)
Vystačit (s podporou) znamená najít si dostatečný prostředek pro přežití nebo uspokojení potřeb s minimálními zdroji.
vyjít <s čím>
Vyjít s čím: dosáhnout dohody nebo vyřešit situaci, často používané v souvislosti s problémy.
dosáhnout
Dosáhnout znamená dokázat nebo získat něco, co se zpočátku zdálo být nepřístupné nebo nedosažitelné.
ovládnout <koho n. co>
Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.
zkrotit
Zkrotit znamená omezit nebo potlačit přirozenou energii nebo chování, aby se dalo snadněji ovládat.
přemoci
Získat nad něčím převahu, dosáhnout výhody nebo vítězství.
dokázat <co>
Dokázat: schopnost prokázat/doložit pravdivost, platnost nebo úspěšnost něčeho.
zastat <co>
Zastat znamená plnit zodpovědnost nebo povinnosti někoho jiného.
zmoci
Zmoci se znamená dokázat se vypořádat s nástrahami, překonat překážky a bojovat za svá práva.
zdolat
Zdolat znamená dosáhnout cíle nebo vítězství, překonat překážky a dojít až do cíle.
poradit si <s čím>
Poradit si znamená zvládnout něco bez pomoci jiných.
osvojit si <co>
Osvojit si: získat návyky, postoje nebo dovednosti, které předtím nebyly součástí.
naučit se
Získat nové znalosti a dovednosti skrze studium a praxi.
Podobná synonyma
zaútočit <na koho>
Zaútočit znamená fyzicky napadnout nebo útočit na někoho.
dokázat
Dokázat: prokázat, že je něco možné, dát najevo schopnosti nebo schopnosti dosáhnout cíle.
znevážit <koho n. co>
Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.
chválit <koho n. co>
Chválit: oceňovat, zdůrazňovat pozitivní vlastnosti, hodnoty a činy druhých lidí.
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.
pomlouvat <koho>
Pomlouvat znamená šířit nepravdivé informace o někom, které jeho pověst poškozují.
porazit <koho>
Vítězství nad někým ve srovnání nebo konkurenci; přemoci a zvítězit nad někým jiným.
morálně kazit <koho>
Morálně kazit
vázat se <na koho n. co>
Vázat se znamená poutat se k něčemu nebo někomu: uzavírat smlouvu, zavazovat se k činům nebo jen být pevně spojeni.
pečovat <o koho>
V starostlivě se postarat o někoho; podpořit jeho zdraví a potřeby; dbát na jeho dobro a pohodu.
obejít se <bez koho>
Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.
otírat se <o koho>
Otírat se
působit <na koho>
Působit
ovlivňovat <koho n. co> (ideově)
Ovlivňovat je tvořit, měnit nebo formovat něco nebo někoho.
zbít <koho>
Zbít koho znamená fyzicky napadnout a ublížit mu fyzicky nebo psychicky, často mluvíme o bití nebo bicí.
oslovovat <koho>
Oslovovat znamená vyjadřovat se k někomu použitím jeho jména, titulu či jiného oslovení.
veliký (plat)
Veliký znamená mohutný, masivní, významný, hodnotný nebo důležitý.
oceňovat <koho n. co>
Oceňovat znamená chválit nebo vyjadřovat uznání člověku nebo věci.
obelhávat <koho>
Obelhávat znamená podvádět nebo oklamat někoho, abyste dosáhli bez jeho vědomí nebo souhlasu něčeho.
ukrýt <koho n. co>
Ukrýt znamená skrýt, odkrýt nebo zamaskovat, aby se neukázalo, co skrývá.
chytit <koho n. co>
Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.
demoralizovat <koho>
Zničit morálku, oslabit důvěru nebo sebevědomí člověka.
okouzlit <koho>
Uhranout koho čím příjemným, nebo něčím, co je obdivuhodné.
vyřadit <koho n. co>
Vyřadit: odejmout, odstranit, vyjmout z hry.
dosáhnout <čeho>
Dosáhnout: získat, dosáhnout úspěchu, dosažení cíle; dosáhnout výsledku, výhodu; dosáhnout očekávaného výsledku.
plést si <koho s kým>
Plést si
zmocnit <koho k čemu>
Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.