Odbýt <koho> - synonyma

zanechat <co komu>

Zanechat: dát něco komu, odjet nebo odejít a nechat něco po sobě.

poručit zůstavit

Poručit zůstavit znamená přikázat někomu, aby přestal s činností, kterou provádí.

poslat <koho ke komu>

Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.

upozornit <koho nač>

Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.

odmítnout (ženicha)

Odmítnout ženicha znamená odmítnout jeho návrh na sňatek.

odmrštit

Odmrštit znamená prudce odstrčit, odstrčit nebo odhodit něco či někoho.

natlouci <komu>

Natlouci: silou něčímu přinutit k něčemu, případně získat násilím informace nebo údaje od někoho.

být nevěrný <komu>

Neukázněné jednání v rámci partnerského vztahu, kdy jedna strana zahýbá se svými city k jiné osobě.

zastat se <koho>

Zastat se někoho znamená podporovat ho, stát se jeho obhájcem a bránit jeho práva.

vystát <koho>

Vystát někoho znamená trpělivě trvat na jeho straně, podporovat ho a být s ním v dobrém i zlém.

ovládat <koho>

Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.

oslavovat <koho n. co>

Slavit a vyjadřovat radost nad úspěchem, výročím nebo událostí, které je třeba ocenit.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená odstranit, případně odmítnout či vyloučit někoho.

utrápit <koho>

Utrápit = způsobit nadměrnou bolest, utrpení nebo trápení.

sledovat <koho>

Sledovat: dávat pozor a pečlivě pozorovat pohyb, vývoj nebo postup někoho nebo něčeho.

vložit <co do koho>

Vložit znamená fyzicky zasunout či umístit něco do něčeho jiného.

oslovit <koho>

Oslovit znamená adresovat se k němu nebo jednat s ním.

vybavit zbraněmi <koho>

Vybavit zbraněmi znamená poskytnout někomu zbraně pro ochranu nebo pro boj.

rozhněvat se <na koho>

Rozhněvat se: projevit hněv, vztek na koho/co.

ublížit <komu>

Ublížit znamená fyzicky či psychicky poškodit člověka nebo způsobit mu bolest.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zajmout a uzamčít do vězení nebo jiného omezeného prostoru.

posoudit <koho n. co>

Udělat si názor na někoho nebo něco a podle toho na ně či to jeho činění zaujmout postoj.

zmocnit se <koho> (strach)

Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.

zošklivit <co komu>

Znehodnotit či poškodit vzhled člověka nebo věci.

oslovovat <koho>

Oslovovat znamená vyjadřovat se k někomu použitím jeho jména, titulu či jiného oslovení.

odporovat <komu n. čemu>

Vyjadřovat nesouhlas a postoj opačný k názoru nebo činu někoho jiného.

ujišťovat <koho>

Ujišťovat znamená přesvědčit nebo povzbudit někoho, aby byl jistý a uklidněný.

přilepit se <na koho>

Přilepit se znamená získat jeho pozornost a vážnost a vyžadovat jeho účast nebo souhlas.

rozběhnout se <komu> (naproti)

Udělat rychlý krok a vyběhnout k někomu rychle a bez zbytečných otázek.

odmítnout

Odmítnout znamená odmítat či odmítat něco, co vám bylo nabídnuto nebo požadováno.

odseknout <komu> (hlavu)

Odseknout hlavu = způsobit smrt zlomením krčních obratlů.

poručit

Poručit znamená dát někomu příkaz nebo nařízení a požadovat, aby to dodržel.

ztížit <co komu>

Ztížit komu cokoli: způsobit obtíže, zpomalit nebo učinit náročnější.

vytlačit <koho n. co>

Odsunout, vyhnat, vyhnout, vyřadit.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho strach, vyrovnat jeho emoce a zklidnit jeho myšlenky.