Zmoci - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu zmoci.
Význam: Zmoci se znamená dokázat se vypořádat s nástrahami, překonat překážky a bojovat za svá práva.
dokázat <co>
Dokázat: přesvědčivě prokázat správnost, oprávněnost nebo pravdivost.
zvládnout
Zvládnout znamená dokončit úspěšně, efektivně a bez problémů.
zastat
Zastat znamená převzít odpovědnost, starat se o něco nebo někoho a převzít veškerou zodpovědnost.
přemoci <co>
Přemoci znamená porazit, vzdorovat a zvítězit nad něčím.
překonat
Překonat znamená dosáhnout více, než se očekávalo, a to často i přes neúspěch nebo překážky.
zdolat
Dosáhnout cíle nebo úspěchu překonáním překážek, obtíží nebo přírodní síly.
unavit se
Unavit se znamená čelit únavě a únavnosti, kterou může způsobit fyzická, psychická nebo emoční zátěž.
vyčerpat
Vyčerpat znamená dokončit nebo vyčerpat co nejvíce síly nebo energie.
vysílit
Vysílit znamená poslat signál, zprávu nebo informace prostřednictvím vysílače do okolí nebo do vzdálených oblastí.
sníst <co>
Sníst: jíst, pozřít; zkonzumovat, spořádat potravu nebo jinou látku.
ovládnout <koho n. co>
Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.
zkrotit
Zkrotit znamená omezit nebo potlačit přirozenou energii nebo chování, aby se dalo snadněji ovládat.
přemoci
Získat nad něčím převahu, dosáhnout výhody nebo vítězství.
zastat <co>
Zastat znamená plnit zodpovědnost nebo povinnosti někoho jiného.
poradit si <s čím>
Poradit si znamená zvládnout něco bez pomoci jiných.
osvojit si <co>
Osvojit si: získat návyky, postoje nebo dovednosti, které předtím nebyly součástí.
naučit se
Získat nové znalosti a dovednosti skrze studium a praxi.
Podobná synonyma
dostávat <z koho> (přiznání)
Dostávat
překvapit <koho čím>
Překvapit: přivést někoho nečekaně do stavu šoku či nadšení pomocí neočekávaného jednání či akce.
ovládnout se
Udržet si kontrolu nad svými myšlenkami, emocemi a chováním; schopnost zvládat situace bez chaotických reakcí.
pohřbít <koho n. co>
Pohřbít znamená provést rituál, kterým se symbolicky uzavírá život člověka nebo zvířete.
odstranit <koho>
Odstranit: odstranit/odstranit/odejmout/vymazat/zrušit (člověka/věc).
postarat se <o koho>
Postarat se o někoho znamená starat se o jeho potřeby a přání a dbát o jeho dobro.
pochvalovat si <koho n. co>
Pochvalovat si něco/někoho: oslavovat sám sebe za úspěch či dobrý výkon.
žalovat <koho>
Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.
navrhovat <koho>
Navrhovat je představovat někomu názor nebo návrh, aby se mohl rozhodnout.
instalovat <koho> (do funkce)
Instalovat - dosadit někoho do funkce; ustanovit někoho do určité funkce.
ohrožovat <koho>
Ohrožovat znamená ublížit, nebo poškodit někoho nebo něco.
opít <koho>
Opít se či opít někoho znamená vypít takové množství alkoholu, aby dotyčný upadl do stavu opilosti.
uvrhovat <koho kam>
Uvrhovat znamená přemístit někoho nebo něco do jiného prostředí, často odlišného od toho původního.
obtěžovat <koho>
Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit
obořit se <na koho>
Napadnout, útočit na někoho verbálně či fyzicky.
dobírat si <koho>
Dobírat si znamená při každé příležitosti vyzvídat další informace o něčem (nejčastěji o člověku) nebo dotazovat se na něco.
navést <koho k čemu>
Navést znamená pomoci někomu k něčemu vybrat nebo nalézt správnou cestu.
prostoupit <koho> (revmatismus)
Prostoupit znamená proniknout hluboko do tkání a orgánů, čímž způsobuje revmatismus.
hnát^5 <koho> ven
Hnát někoho ven znamená donutit ho odejít, vyhnat ho, zbavit ho přístupu.
upozornit <koho> (na nebezpečí)
Varovat
odpudit <koho>
Odpudit
sledovat <koho>
Sledovat
najít <koho>
Najít znamená objevit nebo nalézt osobu, věc nebo informaci, kterou hledáte.
vrhnout se <na koho>
Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.
zaútočit <na koho>
Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.
chytat se <koho>
Chytat se někoho znamená držet se ho, být v jeho blízkosti a případně se na něj spoléhat.
rýpat <do koho>
Rýpat se znamená kriticky komentovat a případně pomlouvat někoho nebo něco.
zmocnit <koho k čemu>
Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.
blahořečit <koho>
Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.