Zkrotit - synonyma

překonat (soupeře)

Překonat znamená porazit nebo předčit soupeře.

zdolat

Zdolat znamená dosáhnout úspěchu a překonat všechny překážky, které se na cestě objeví.

porazit

Porazit znamená vyhrát nad někým, případně něčím, například bojem, soutěží nebo soubojem.

zvítězit

Zvítězit znamená dosáhnout vítězství, úspěchu, triumfu nad něčím nebo někým.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit se dává jako příkaz k zastavení emocionálního nebo fyzického směru. Je to o tom, aby člověk ucítil klid, mír a vyrovnanost. Může to být jak pro sebe, tak pro druhé, aby se zbavili stresu, vzt

utišit

Utišit znamená zastavit nebo omezit hlasitý zvuk nebo vzrušení. Je to také výraz pro ukončení konfliktu nebo sporů.

ovládnout

Vládnout znamená mít kontrolu nad situací nebo nad ostatními, činit rozhodnutí a vykonávat autoritu. To může zahrnovat přijímání rozhodnutí, vydávání příkazů, vedení lidí nebo kontrolu nad situací.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout cíle nebo úspěchu, zvláště ve složitých situacích nebo obtížných úkolech. Je to také schopnost poradit si se situací nebo problémem a dosáhnout požadovaného výsledku.

přemoci

Význam slova přemoci je úspěšně se vypořádat s něčím nebo někým; porazit nebo překonat překážky nebo překonat něčí odpor.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo někoho trefit.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

udělat podraz <na koho>

Udělat podraz na někoho znamená zradit ho a ublížit mu tím.

unavit <koho>

Unavit znamená namáhat, fyzicky či psychicky vyčerpat.

vystěhovat <koho>

Vystěhovat znamená přestěhovat se s osobou či skupinou lidí z jednoho místa do jiného.

vyslechnout <koho>

Vyslechnout: poslouchat a vnímat řeč druhého člověka, naslouchat a vnímat jeho názor.

zohavit <koho n. co>

Zohavit znamená zlepšit vzhled, zdobit nebo ozdobit něčí vzhled nebo vzhled něčeho.

donutit <koho k čemu>

Donutit znamená násilným způsobem přinutit někoho k činu či akci.

nachytat <koho na co>

Nachytat je mít schopnost získat člověka nebo zvíře na něco, co by jinak uniklo.

osvobodit <koho>

Uvolnit někoho z pout, povinností nebo jiného omezení/závazku.

dát k soudu <koho>

Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.

trápit <koho> (svědomí)

Způsobovat někomu vnitřní utrpení a vztek při přemýšlení o svých skutcích/chybách.

přejímat <od koho> výsledky

Přejímat znamená přijmout výsledky v daném čase od určité osoby nebo instituce.

tupit <koho n. co>

Tupit: potlačovat, zeslabovat účinky něčeho, postupně oslabovat.

postihovat <koho>

Postihovat znamená trestat, udílet sankce a vynucovat dodržování pravidel.

zbožňovat <koho>

Zbožňovat znamená projevovat velkou lásku a obdiv k někomu nebo něčemu.

vypuzovat <koho>

Vypuzovat znamená násilně odstranit, vyhnat nebo vyřadit kohokoliv.

utvrzovat <koho v čem>

Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.

dostávat <z koho> (přiznání)

Dostávat znamená získávat nějakou formu přiznání od dané osoby.

zadusit <koho>

Zadusit je fyzicky potlačit člověka, aby nedýchal, a tím zabránit jeho dalšímu životu.

zašpinit <koho n. co>

Zašpinit: udělat něco, co poškodí čest, dobré jméno nebo reputaci někoho nebo něčeho.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí, uvolnit se a získat klid a mír.

ztýrat <koho>

Násilně přivodit poškození člověku nebo věci; zneužívat člověka nebo jeho práva.

častovat <koho>

Častovat znamená oslovovat někoho s úctou, často ve formě titulů nebo titulovaných oslovení.

útočit <na koho>

Útočit je provádět útok na někoho, aby se dosáhlo určitého cíle.

zasvětit <koho do čeho>

Posvětit někoho do čeho, znamená vyjádřit víru a důvěru a uznat někoho jako oficiálního člena nebo činitel ve věci.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odešel z určitých míst, aby se zbavil místa nebo situace.

nezastihovat <koho>

Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.