Facebook

Zkrotit - synonyma

Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu zkrotit.

Význam: Zkrotit znamená omezit nebo ovládat, aby bylo dané chování méně silné nebo podřízené.

překonat (soupeře)

Překonat znamená porazit nebo předčit soupeře.

zdolat

Zdolat znamená dosáhnout úspěchu a překonat všechny překážky, které se na cestě objeví.

porazit

Porazit znamená vyhrát nad někým, případně něčím, například bojem, soutěží nebo soubojem.

zvítězit

Zvítězit znamená dosáhnout vítězství, úspěchu, triumfu nad něčím nebo někým.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit se dává jako příkaz k zastavení emocionálního nebo fyzického směru. Je to o tom, aby člověk ucítil klid, mír a vyrovnanost. Může to být jak pro sebe, tak pro druhé, aby se zbavili stresu, vzt

utišit

Utišit znamená zastavit nebo omezit hlasitý zvuk nebo vzrušení. Je to také výraz pro ukončení konfliktu nebo sporů.

ovládnout

Vládnout znamená mít kontrolu nad situací nebo nad ostatními, činit rozhodnutí a vykonávat autoritu. To může zahrnovat přijímání rozhodnutí, vydávání příkazů, vedení lidí nebo kontrolu nad situací.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout cíle nebo úspěchu, zvláště ve složitých situacích nebo obtížných úkolech. Je to také schopnost poradit si se situací nebo problémem a dosáhnout požadovaného výsledku.

přemoci

Význam slova přemoci je úspěšně se vypořádat s něčím nebo někým; porazit nebo překonat překážky nebo překonat něčí odpor.

Podobná synonyma

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout znamená fyzicky či metaforicky přitáhnout nebo přivést někoho do něčeho.

přistihnout <koho při čem>

Přistihnout znamená objevit nebo zjistit, že někdo dělá něco, co by neměl.

přemoci (hněv)

Přemoci znamená zvítězit nad hněvem, ovládnout si ho, vyhnout se přehnanému projevu.

vyvolat <koho>

Vyvolat: vyvolat někoho nebo něco způsobem, aby se objevilo nebo se stalo vědomě.

vyrušovat <koho>

Vyrušovat znamená přerušovat jeho činnost, přerušit jeho koncentraci nebo soustředění.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

smířit <koho>

Smířit se znamená přijmout skutečnost, že něco se už nemůže změnit, a najít klid v urovnání vztahu s druhou stranou.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

odsoudit <koho>

Odsoudit znamená udělit jim trest nebo potrestat za jejich činy nebo chování.

utlouci <koho>

Utlouci znamená fyzicky nebo psychicky donutit někoho k něčemu.

prozrazovat <co na koho>

Prozrazovat znamená sdělovat něco, co by mělo být tajemstvím, aby bylo známo někomu jinému.

hledat <koho>

Hledat: vyhledávat, snažit se najít nebo objevit něco.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu trest za jeho chování nebo prohřešek.

vzrušit <koho> (smyslně)

Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.

odstranit <koho>

Odstranit: odstranit/odstranit/odejmout/vymazat/zrušit (člověka/věc).

hnát <koho> odkud

Hnát znamená násilím donutit někoho k opuštění místa nebo stavu.

pustit <koho kam>

Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.

požalovat <co na koho>

Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.

zlikvidovat <koho>

Zlikvidovat znamená násilím odstranit nebo zničit, obvykle se to používá k popisu vyhladit nějakou osobu nebo skupinu lidí.

nakopávat <koho>

Nakopávat znamená verbálně či fyzicky napadat, urážet nebo obtěžovat někoho.

vynutit <co z koho>

Vynutit: donutit někoho k činu nebo akci, kterou by jinak neučinil.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

vytlačit <koho n. co>

Odsunout, vyhnat, vyhnout, vyřadit.

ohlásit <koho n. co>

Ohlásit: oznámit, ohlášením dát najevo něčí přítomnost nebo zprávu o něčem.

zbít <koho>

Zbít je použít fyzickou sílu a násilí k útoku na někoho.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět nebo oklamat někoho, abyste dosáhli bez jeho vědomí nebo souhlasu něčeho.

znát <koho>

Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.