Facebook

Osvojit si <co> - synonyma

Celkem nalezeno 10 synonym ke slovu osvojit si <co>.

Význam: Osvojit si: získat návyky, postoje nebo dovednosti, které předtím nebyly součástí.

ovládnout <koho n. co>

Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.

zkrotit

Zkrotit znamená omezit nebo potlačit přirozenou energii nebo chování, aby se dalo snadněji ovládat.

přemoci

Získat nad něčím převahu, dosáhnout výhody nebo vítězství.

dokázat <co>

Dokázat: schopnost prokázat/doložit pravdivost, platnost nebo úspěšnost něčeho.

zastat <co>

Zastat znamená plnit zodpovědnost nebo povinnosti někoho jiného.

stačit

Stačit: být dostatečný, vyhovovat či plnit požadavky; být dostatečně silný či dostatečně velký.

zmoci

Zmoci se znamená dokázat se vypořádat s nástrahami, překonat překážky a bojovat za svá práva.

zdolat

Zdolat znamená dosáhnout cíle nebo vítězství, překonat překážky a dojít až do cíle.

poradit si <s čím>

Poradit si znamená zvládnout něco bez pomoci jiných.

naučit se

Získat nové znalosti a dovednosti skrze studium a praxi.

Podobná synonyma

zřídit <koho> (nemoc)

Zřídit koho: přiřadit diagnózu a přijmout opatření k léčbě nemoci.

zaopatřit <koho>

Poskytnout požadovanou věc nebo materiál pro potřebu koho nebo čeho.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.

potupit <koho n. co>

Potupit je pokořit, ponížit, přivést k zármutku nebo zahanbení.

zaútočit <na koho>

Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.

nabádat <koho k čemu>

Nabádat znamená prosit nebo přesvědčovat koho o něčem.

vytrhnout <koho> (ze snění)

Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

sežehnout <koho n. co>

Sežehnout znamená potrestat, ukázat někomu nebo něčemu svůj hněv a nespokojenost.

chránit <koho n. co>

Chránit znamená ochraňovat, opečovávat nebo obhajovat někoho či něco.

zohyzďovat <koho n. co>

Zohyzďovat znamená činit něco nevzhledným a ošklivým.

zpravit <koho o čem>

Zpravit znamená sdělit někomu informace o nějaké události nebo vývoji.

zbít <koho>

Zbít koho znamená fyzicky napadnout ho, obvykle rány nebo údery, nebo jinými silnými způsoby, aby se mu ublížilo.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat a věnovat pozornost člověku nebo jeho činům po dlouhou dobu.

kárat <koho>

Kárat je trestat někoho za jeho nezákonné jednání, které má vést k jeho lepšímu chování.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: přivést někoho do úžasu či údivu; oslnit; okouzlit; ohromit.

apelovat <na koho>

Apelovat znamená vyžadovat naléhavě, aby se někdo zamyslel nad problémem a učinil kroky k jeho řešení.

následovat <koho>

Jít za někým, činit to, co on/ona dělá; dodržovat jeho/její pokyny a postupy.

připravovat <koho o co>

Připravovat = usilovat o to, aby něco bylo připraveno předem pro požadované účely.

unavit <koho>

Unavit znamená vyvést někoho z sil, zbavit energie.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

dát dohromady <koho s kým>

Sblížit lidi, propojit je a vytvořit tak vztah nebo spolupráci.

rozesmutnit <koho>

Ztratit naději a smutek; rozesmutnit znamená vyvolat smutek, zklamání a zoufalství u člověka.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená vysát energii, silu nebo síly komu.

poskvrnit <koho>

Poskvrnit znamená zneuctit reputaci, zničit čest nebo morálku a způsobit skandalizaci.

naučit <koho co>

Naučit: předat informace, zkušenosti nebo dovednosti člověku, aby je mohl použít.

chválit <koho n. co>

Chválit: oceňovat, zdůrazňovat pozitivní vlastnosti, hodnoty a činy druhých lidí.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

soužit <koho> (vnitřně)

Soužití je tvoření vztahu mezi dvěma lidmi, kde jsou si plně vědomi, že jsou společně a jsou si blízcí ve všech ohledech.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).