Obstarat - synonyma

běžet kolem (náměstí)

Běžet kolem něčeho znamená okružní trasu kolem něčeho, jako je náměstí.

obejít (úřady)

Obejít znamená účelově obcházet nějakou pravidla nebo právní regulace vyhlášené úřady.

oběhat

Oběhat znamená projít celou oblast, začít tam, kde končíš, abys objel celou oblast.

vyřídit

Vyřídit znamená vyřešit, vyřídit, vyřídíš, vyřízení, dořešit, vyřízeno.

vyběhat

Vyběhat znamená rychle běžet, obvykle z důvodu obraně, útěku nebo pro získání fyzické kondice.

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

splašit

Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

zaopatřit <koho čím>

Zajistit někomu potřebné věci či služby.

křičet <na koho>

Křičet znamená volat na někoho s hlasitou a silnou intenzitou.

využívat <koho n. co>

Využívat znamená využití času, prostředků nebo schopností k dosažení nějakého cíle.

ztěžovat <komu> (jednání)

Ztěžovat jednání znamená činit jej náročnějším, náročnějším, obtížnějším nebo složitějším pro danou osobu.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyvíjet na něj silný tlak, aby splnil něco, co se od něj vyžaduje.

chránit <koho n. co>

Chránit znamená ochraňovat někoho nebo něco před nebezpečím, zraněním nebo újmou.

pochovat <koho kam>

Pochovat znamená uložit osobu do hrobu nebo jiného vhodného místa.

dohonit <koho>

Dohonit znamená dosáhnout stejného postavení, rychlosti nebo úrovně jako někdo jiný.

uhodit <koho>

Uhodit (někoho) znamená fyzicky napadnout a zasáhnout (někoho) rukou nebo jiným předmětem.

popichovat <koho>

Popichovat znamená jemně se dotýkat, abychom vyvolali jeho pozornost nebo odpověď.

dopadnout <koho>

Dopadnout znamená dosáhnout očekávaného výsledku, či cíle, který byl nastaven.

vykázat <komu> (místo)

Vykázat (místo) znamená vyžadovat, aby osoba opustila místo.

rozrušit <koho>

Rozrušit znamená vyvolat v někom stres, úzkost nebo nepokoj.

dostat <koho>

Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).

přisuzovat <co komu>

Přisuzovat: dávat někomu nebo něčemu určité vlastnosti, kvality nebo funkce.

navrhnout <co komu>

Navrhnout: předložit návrh, který může být buď přijat nebo odmítnut.

ujišťovat <koho>

Ujišťovat znamená přesvědčit nebo povzbudit někoho, aby byl jistý a uklidněný.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat: vyčerpat člověka znamená vyčerpat jeho energii, síly a schopnosti.

zavítat <ke komu>

Zavítat je projev zájmu o návštěvu. Znamená to přijít do místa, kde se daná osoba nachází.

vzepřít se <komu>

Vzepřít se komu znamená odmítnout či se postavit proti něčemu, co někdo navrhuje nebo žádá.

získat (právo na co)

Získat: obdržet nebo dosáhnout (něčeho), např. práva, výhody, informace apod.

potrestat <koho>

Potrestat znamená trestat, udělit trest někomu za provinění.

vykázat <koho>

Vykázat: odejmout někoho z místa bez práva se do něj vrátit.

vytrhovat <koho>

Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.

obořit se <na koho>

Zaútočit na někoho nebo se na někoho vrhnout s úmyslem způsobit mu újmu nebo ho napadnout.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

ovládat <koho>

Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.

zlehčovat <koho n. co>

Zlehčovat znamená snižovat důležitost, vážnost nebo váhu něčího.