Obstarat - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu obstarat.
Význam: Zajistit si něco, co je potřeba či žádoucí.
běžet kolem (náměstí)
Běžet kolem něčeho znamená okružní trasu kolem něčeho, jako je náměstí.
obejít (úřady)
Obejít znamená účelově obcházet nějakou pravidla nebo právní regulace vyhlášené úřady.
oběhat
Oběhat znamená projít celou oblast, začít tam, kde končíš, abys objel celou oblast.
vyřídit
Vyřídit znamená vyřešit, vyřídit, vyřídíš, vyřízení, dořešit, vyřízeno.
vyběhat
Vyběhat znamená rychle běžet, obvykle z důvodu obraně, útěku nebo pro získání fyzické kondice.
opatřit
Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.
získat
Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.
zajistit
Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat si něco.
zařídit
Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.
zjednat
Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
splašit
Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.
vyřídit (pas)
Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.
postarat se <o co>
Postarat se
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
obsloužit
Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.
posloužit <komu>
Posloužit
Podobná synonyma
dotknout se <koho>
Fyzicky nebo emocionálně se s někým spojit či se s ním ztotožnit.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
odvézt <koho n. co kam>
Odvézt je slovo, které se používá k označení přepravy osob nebo věcí někam jinam.
vytrhnout <koho> (ze snění)
Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.
zastřelit <koho>
Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.
překonávat <koho>
Překonávat znamená dosahovat lepších výsledků než někdo jiný nebo sebe samého předtím.
vyhnat <koho>
Vyhnat: vyžadovat nebo nutit někoho, aby odešel nebo opustil místo.
zjednat <koho na co>
Zjednat znamená přimět někoho k akci či k dosažení něčeho. Např. zjednat na někom shovívavost, přimět ho k ústupkům, získat jeho souhlas či prosadit svůj názor.
vázat se <na koho n. co>
Vázat se znamená poutat se k něčemu nebo někomu: uzavírat smlouvu, zavazovat se k činům nebo jen být pevně spojeni.
navrhovat <koho>
Navrhovat je představovat někomu názor nebo návrh, aby se mohl rozhodnout.
zaujmout <koho čím>
Zaujmout: Vzbudit pozornost; získat pozornost.
získat práci
Získat práci znamená nalézt místo práce a získat přijetí na danou pozici.
podávat žalobu <na koho>
Podávat žalobu znamená podat stížnost nebo návrh v soudním řízení proti komukoli.
vypravit <koho n. co>
Vypravit znamená odeslat, dopravit nebo doručit něco nebo někoho na určené místo.
ubezpečovat <koho>
Ubezpečovat znamená zajistit někoho, aby byl bezpečný a chráněný.
zakázat <co komu>
Zakázat znamená omezit nebo zakázat určitou činnost nebo používání něčeho.
polapit <koho>
Polapit znamená chytit někoho nebo něco fyzicky.
zkrotit <koho n. co>
Zkrotit znamená přimět koho nebo něco k poslušnosti, ovládnout jeho nebo jeho činnost.
znát <koho>
Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.
poradit <co komu> (tajně)
Poradit
ujišťovat <koho>
Ujišťovat znamená přesvědčit nebo povzbudit někoho, aby byl jistý a uklidněný.
starat se <o koho>
Starat se o koho znamená dbát o jeho potřeby a zajistit, aby jim bylo dostatečně dostáno.
nařídit <co komu>
Nařídit komu něco: přikázat někomu, aby udělal něco, co je po něm požadováno.
vyměnit <koho> n. co kým n. čím>
Vyměnit označuje nahrazení jedné věci či osoby druhou věcí nebo osobou.
odpustit <komu> (trest)
Odpustit
podporovat <koho>
Podporovat
uklidnit <koho>
Usmířit/utišit/uklidnit
obávat se <koho>
Projevovat strach a obavu o něco nebo někoho; bát se neúspěchu, nebezpečí nebo následků.
přisuzovat <komu> (osud)
Přisuzovat osud