Facebook

Vytýkat <co komu> - synonyma

Celkem nalezeno 2 synonyma ke slovu vytýkat <co komu>.

Význam: Vytýkat znamená stížnostmi nebo kritikou upozorňovat na něčí chybu, nedostatek nebo pochybení.

předhazovat

Předhazovat znamená naznačovat nebo navrhovat něco určitého.

kárat <koho>

Kárat znamená napomínat někoho za špatné jednání a dávat mu najevo, že toto jednání je nesprávné.

Podobná synonyma

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyžadovat okamžité jednání od konkrétní osoby; trvat na tom, aby se udělalo něco i přes odpor.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat: přinutit někoho, aby uvěřil nebo udělal něco skrze argumenty a vysvětlení.

uvolnit <koho>

Uvolnit: osvobodit někoho od povinností nebo obav.

obejít se <bez koho>

Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu napomenutí nebo trest za prohřešek.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

svést <koho>

Svést = donutit jeho/ji k něčemu, co nechtěl/a, přesvědčit jeho/ji o něčem, co není pravda.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

vykázat <koho>

Vykázat: odejmout někoho z místa bez práva se do něj vrátit.

obeznámit <koho s čím>

Seznámit se s něčím/někým, získat o něm/ní podrobné informace a zkušenosti.

přimluvit se <za koho>

Přimluvit se: projevit podporu (zastání) někomu v určitém problému.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená vyznávat úctu, oslavovat, věnovat pozornost nebo chválit.

píchat <koho n. s kým>

Píchat se vyjadřuje jako verbální útok na koho nebo s kým: šikana, kritika, výsměch nebo narážky.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.

porazit <koho>

Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.

zohavit <koho>

Zohavit znamená změnit vzhled někoho z lepšího na horší nebo ho oslabit.

odvolávat <koho>

Odvolávat znamená požádat o ukončení činnosti, např. funkce, práce, mandátu, odpovědnosti apod.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

vychystat <koho>

Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.

oblbovat <koho>

Oblbovat : projevovat náklonnost a lásku, zvyšovat jeho oblíbenost.

navštívit <koho>

Navštívit znamená přijít na místo nebo do domu někoho jiného, aby se s ním setkal.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

vydráždit <koho>

Vydráždit znamená rozčílit nebo nalézt v někom zlost a vztek.

dodělat <koho co>

Dodělat: dokončit, udělat konečné úpravy a opravy na něčem nebo někom.

zaopatřit <koho čím>

Zajistit někomu potřebné věci či služby.

namlouvat si <koho>

Domlouvat si společné jednání či činnosti s někým.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

nutit <koho> (do práce)

Nutit (do práce) znamená vyžadovat od někoho, aby vykonával danou práci, případně aby ji vykonával v daném čase nebo délce.

uznávat <koho>

Uznávat znamená přijímat názory, autoritu a práva druhých a respektovat je.

přemluvit <koho>

Přimět ke změně názoru; přesvědčit o něčem; usilovat o svolání.