Obsáhnout - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu obsáhnout.
Význam: Obsáhnout znamená zahrnout všechny aspekty nebo oblasti, analyzovat nebo přezkoumat co nejvíce informací.
postihnout (slovem)
Trestat, potrestat, udělit trest.
vystihnout
Vystihnout je popsat nebo uchopit podstatu něčeho ve stručnosti a jasnosti.
zahrnout
Zahrnout znamená zahrnout do něčeho, začlenit, začlenit něco do něčeho, zahrnout do plánu nebo do seznamu.
pojmout
Chápat, porozumět, uvědomit si, přijmout; získat informace, názor nebo zkušenost.
vzít (za ruku)
Vzít (za ruku) znamená chytit něčí ruku a držet ji, často se to dělá jako znak lásky, něžnosti nebo podpory.
uchopit
Fyzicky nebo metaforicky chytit něco, ovládnout situaci, převzít kontrolu.
zahrnout (do počtu)
Zahrnout znamená zahrát do počtu, včetně určitého počtu požadavků, osob nebo věcí ve skupině.
včlenit <co kam>
Včlenit
pochopit <co>
Pochopit je porozumět, pochopit význam, příčinu nebo důsledky.
porozumět <čemu>
Porozumět čemu znamená vyvolat přesné pochopení toho, co je řečeno nebo uděláno.
postřehnout <co>
Postřehnout: pozorovat, všimnout si něčeho.
zmocnit se <koho> (strach)
Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.
zachvátit
Zachvátit: prožít silnou emoční reakci, například strach, vzrušení, nadšení nebo dokonce paniku.
proniknout
Proniknout znamená dostat se uvnitř čehosi, dosáhnout poznatků nebo vědět něco, co bylo zatajeno.
oženit se <s kým>
Oženit se je obřadní uzavření manželství mezi dvěma osobami.
provdat se <za koho>
Provdat se
Podobná synonyma
upozorňovat <koho>
Upozorňovat znamená vyjadřovat varování nebo upozornění druhé osobě na něco, co by mohlo mít nežádoucí důsledky.
vypudit <koho>
Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.
vyhodit <koho>
Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.
narazit <do koho> (autem)
Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.
potupit <koho>
Potupit
mít odpor <k čemu>
Mít odpor znamená vyjádřit odmítavý postoj k něčemu. Je to silný negativní emoční pocit nebo postoj k čemukoliv.
zabránit <čemu>
Zabránit <čemu> znamená předcházet aby se něco nestalo nebo neprovedlo.
pustit se <do koho>
Pustit se do čeho: znamená začít se něčím zabývat, jít do toho s plným nasazením.
obdařit <koho čím>
Obdařit někoho čím je dát mu něco, co jim pomůže v jejich životě nebo aktivitě.
zamilovat se <do koho>
Zamilovat se do někoho znamená projevit silnou lásku a náklonnost, často s hlubokou touhou být s touto osobou.
odcházet <od koho>
Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.
vystrčit <koho> (z řady)
Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.
schylovat se <k čemu>
Schylovat se znamená přibližovat se k něčemu, zmírňovat se, ubírat se směrem k něčemu.
podporovat <koho>
Pomáhat druhým, dávat jim sílu a útěchu; podporovat je, aby dosáhli svých cílů a plnili své sny.
odbýt <koho>
Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.
znemožnit <koho>
Znemožnit
uznávat <koho n. co>
Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.
uhodit <koho>
Uhodit: fyzicky napadnout nebo zasáhnout někoho silou, aby to vyvolalo bolest nebo zraňování.
otírat se <o koho>
Otírat se
vyobrazit <koho n. co>
Vyobrazit: vyjádřit nějakou myšlenku/ideu/pocit pomocí obrazu/kresby/fotografie.
zavírat <koho>
Uzavřít, začít nebo dokončit něco nebo někoho; odříznout, omezit nebo omezovat přístup k něčemu nebo k někomu.
vonět (k čemu)
Vonět znamená emitovat příjemnou vůni.
opravňovat <koho k čemu>
Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.
útočit <na koho>
Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.
zaútočit <na koho>
Zaútočit
vyzvat <koho> (k odpovědi)
Vyzvat koho: požádat o reakci, připomenout, aby odpověděl/a.
vybavit <koho čím>
Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.
hanět <koho>
Hanět znamená kritizovat a odsoudit něčí chování, jednání nebo činy.
oprostit <koho od čeho>
Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.
svatořečit <koho>
Svatořečit znamená oslavovat, chválit nebo zdůraznit významnou osobu nebo činnost.