Pochopit <co> - synonyma

vzít (za ruku)

Vzít (za ruku) znamená chytit něčí ruku a držet ji, často se to dělá jako znak lásky, něžnosti nebo podpory.

uchopit

Fyzicky nebo metaforicky chytit něco, ovládnout situaci, převzít kontrolu.

zahrnout (do počtu)

Zahrnout znamená zahrát do počtu, včetně určitého počtu požadavků, osob nebo věcí ve skupině.

obsáhnout

Obsáhnout znamená zahrnout všechny aspekty nebo oblasti, analyzovat nebo přezkoumat co nejvíce informací.

včlenit <co kam>

Včlenit znamená zahrnout něco do něčeho jiného. Je to proces, při kterém se něco přidává nebo začleňuje do již existující struktury.

porozumět <čemu>

Porozumět čemu znamená vyvolat přesné pochopení toho, co je řečeno nebo uděláno.

postřehnout <co>

Postřehnout: pozorovat, všimnout si něčeho.

zmocnit se <koho> (strach)

Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.

zachvátit

Zachvátit: prožít silnou emoční reakci, například strach, vzrušení, nadšení nebo dokonce paniku.

proniknout

Proniknout znamená dostat se uvnitř čehosi, dosáhnout poznatků nebo vědět něco, co bylo zatajeno.

oženit se <s kým>

Oženit se je obřadní uzavření manželství mezi dvěma osobami.

provdat se <za koho>

Provdat se znamená vzít si toho druhého za manžela/manželku a oficiálně se provdat.

pobízet <koho>

Pobízet: vyzývat někoho, aby vykonal určitou činnost; podněcovat k činu.

odstěhovat <koho kam>

Přestěhovat se z jednoho místa na jiné.

unavit <koho>

Unavit znamená namáhat, fyzicky či psychicky vyčerpat.

okouzlit <koho>

Okouzlit znamená zaujmout nebo oslnit svým chováním nebo vzhledem.

spasit <koho>

Zachránit člověka nebo situaci z nebezpečí nebo nežádoucího stavu.

vychovávat <koho>

Vychovávat znamená vést, učit a pomáhat osobě růst a dosáhnout plného potenciálu.

uspat <koho>

Uspat znamená uspat osobu, aby byla v bezvědomí, obvykle pomocí léku.

zachytit <koho>

Zachytit znamená chytit, držet nebo uchopit danou osobu.

udřít <koho>

Udřít je příliš silné slovo pro vyjádření fyzického napadení, které způsobuje bolest a často i modřiny.

strach

Strach je emoce nebo pocit, který se objevuje při představě nebo předpokladu nebezpečí, újmy nebo bolesti.

vzpírat se <čemu>

Vzpírat se znamená odporovat a nesouhlasit s čímsi, vyvíjet odpor a postavit se proti.

seřvat <koho>

Agresivně křičet na někoho, hrubě mu nadávat nebo ho urážet.

přiřadit <co čemu>

Přiřadit znamená označit určitou věc nebo osobu za danou věc nebo osobu.

utišit <koho>

Umlčet, utišit kohokoliv; zastavit jeho hlučnou činnost či mluvení.

podarovat <koho čím>

Podarovat znamená darovat někomu něco, být užitečným a ukázat lásku.

povýšit <koho>

Povýšit znamená posunout někoho na lepší pozici, například na vyšší pozici ve společnosti nebo na vyšší úroveň vzdělání.

mávat <na koho>

Mávat znamená rukou zdravit nebo naznačit pozdrav, vítání, zájem nebo souhlas.

vázat se <k čemu>

Vázat se: uzavřít smlouvu, dohodu, slib či závazek, jejichž dodržování je povinné.

líbat <koho>

Líbat se označuje pro dotek rtů, obvykle ve výrazu lásky nebo náklonnosti.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky zabránit v životě člověka nebo jiného živého tvora.

vyhnout se <čemu>

Vyhnout se: uniknout, vyvarovat se, vyhýbat se čemukoli.

zadat <co pro koho>

Zadat co pro koho znamená obdržet informace od určité osoby nebo skupiny o čemkoliv, co potřebujete vědět.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

porozumět si

Porozumět si je rozumět si, chápat druhého, mít stejný názor na situaci nebo problém.

poděsit <koho>

Poděsit znamená vyvolat strach, úzkost nebo hrůzu.

zmocnit se <koho>

Zmocnit se: získat/osvojit si moc nad něčím/někým.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

oblbnout <koho čím>

Oblbnout: přesvědčit někoho, aby učinil něco, co není v jeho nejlepším zájmu, přesvědčením nebo tím, že jej něco oklamalo.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.