Zmocnit se <koho> (strach) - synonyma

vzít (za ruku)

Vzít (za ruku) znamená chytit něčí ruku a držet ji, často se to dělá jako znak lásky, něžnosti nebo podpory.

uchopit

Fyzicky nebo metaforicky chytit něco, ovládnout situaci, převzít kontrolu.

zahrnout (do počtu)

Zahrnout znamená zahrát do počtu, včetně určitého počtu požadavků, osob nebo věcí ve skupině.

obsáhnout

Obsáhnout znamená zahrnout všechny aspekty nebo oblasti, analyzovat nebo přezkoumat co nejvíce informací.

včlenit <co kam>

Včlenit znamená zahrnout něco do něčeho jiného. Je to proces, při kterém se něco přidává nebo začleňuje do již existující struktury.

pochopit <co>

Pochopit je porozumět, pochopit význam, příčinu nebo důsledky.

porozumět <čemu>

Porozumět čemu znamená vyvolat přesné pochopení toho, co je řečeno nebo uděláno.

postřehnout <co>

Postřehnout: pozorovat, všimnout si něčeho.

zachvátit

Zachvátit: prožít silnou emoční reakci, například strach, vzrušení, nadšení nebo dokonce paniku.

proniknout

Proniknout znamená dostat se uvnitř čehosi, dosáhnout poznatků nebo vědět něco, co bylo zatajeno.

oženit se <s kým>

Oženit se je obřadní uzavření manželství mezi dvěma osobami.

provdat se <za koho>

Provdat se znamená vzít si toho druhého za manžela/manželku a oficiálně se provdat.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

píchat <koho n. s kým>

Píchat se vyjadřuje jako verbální útok na koho nebo s kým: šikana, kritika, výsměch nebo narážky.

seřvat <koho>

Agresivně křičet na někoho, hrubě mu nadávat nebo ho urážet.

otřít se <o koho>

Setkat se (konfliktně), narazit, mít nějaký kontakt s někým nebo s něčím.

porazit <koho>

Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.

vzpírat se <čemu>

Vzpírat se znamená odporovat a nesouhlasit s čímsi, vyvíjet odpor a postavit se proti.

rozmazlovat <koho>

Rozmazlovat znamená dávat někomu neustálou pozornost a přízeň, obdarovávat ho dárky a laskavostmi.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vychovávat někoho tak, aby se správně choval a dodržoval pravidla.

zaměňovat <koho kým>

Zaměňovat znamená vyměnit jednu osobu či věc za jinou.

dodat <co k čemu>

Dodat znamená přinést požadované nebo očekávané zboží nebo služby.

zavřít <koho>

Zavřít: uzavřít (dveře, okno, oči, knihu atd.) nebo ukončit (diskusi, společné setkání atd.).

oblíbit si <koho>

Oblíbit si znamená mít k němu pozitivní vztah a přát mu dobře.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).

odhodlat se <k čemu>

Udělat odvážný krok a rozhodnout se vyřešit danou situaci.

rozhněvat se <na koho>

Rozhněvat se: projevit hněv, vztek na koho/co.

zadávit <koho>

Zadávit znamená dát rozkaz či pokyn, aby učinil/a určitou věc.

zavírat <koho>

Uzavřít, začít nebo dokončit něco nebo někoho; odříznout, omezit nebo omezovat přístup k něčemu nebo k někomu.

strašit <koho>

Strašit: působit strach, vyvolávat hrůzu; obvykle používané ve spojení s druhým člověkem.

unavit <koho>

Unavit znamená namáhat, fyzicky či psychicky vyčerpat.

odkazovat <ke komu n. čemu>

Poukazovat na něčí myšlenky či činy, nebo na to, čemu by se mělo vyhnout.

obléci <koho>

Obléci znamená obléci osobu do oblečení, aby mohla vyjít ven.

zbavit <koho> (viny)

Zbavit (viny) znamená osvobodit od viny a odpovědnosti.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

budit <koho>

Budit znamená probouzet koho nebo něco, vzbuzovat či oživovat.

informovat <koho>

Informovat: sdělit někomu nové informace, data či znalosti.

léčit <koho>

Léčit: zmírnit nebo odstranit příznaky nemoci nebo zranění pomocí léků, lékařských postupů nebo psychologické terapie.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

infikovat <koho čím>

Infikovat znamená proniknout něčím (např. bakteriemi) do těla, organismu nebo systému a způsobit nemoc, poruchu nebo škodu.

schopnost (obsáhnout)

Schopnost je dovednost nebo schopnost provádět činnosti nebo udržovat určité standardy.