Zahrnout (do počtu) - synonyma

vzít (za ruku)

Vzít (za ruku) znamená chytit něčí ruku a držet ji, často se to dělá jako znak lásky, něžnosti nebo podpory.

uchopit

Fyzicky nebo metaforicky chytit něco, ovládnout situaci, převzít kontrolu.

obsáhnout

Obsáhnout znamená zahrnout všechny aspekty nebo oblasti, analyzovat nebo přezkoumat co nejvíce informací.

včlenit <co kam>

Včlenit znamená zahrnout něco do něčeho jiného. Je to proces, při kterém se něco přidává nebo začleňuje do již existující struktury.

pochopit <co>

Pochopit je porozumět, pochopit význam, příčinu nebo důsledky.

porozumět <čemu>

Porozumět čemu znamená vyvolat přesné pochopení toho, co je řečeno nebo uděláno.

postřehnout <co>

Postřehnout: pozorovat, všimnout si něčeho.

zmocnit se <koho> (strach)

Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.

zachvátit

Zachvátit: prožít silnou emoční reakci, například strach, vzrušení, nadšení nebo dokonce paniku.

proniknout

Proniknout znamená dostat se uvnitř čehosi, dosáhnout poznatků nebo vědět něco, co bylo zatajeno.

oženit se <s kým>

Oženit se je obřadní uzavření manželství mezi dvěma osobami.

provdat se <za koho>

Provdat se znamená vzít si toho druhého za manžela/manželku a oficiálně se provdat.

doprovázet <koho>

Doprovázet znamená provázet někoho a pomáhat mu při činnosti, aby dosáhl svého cíle.

vzpružit <koho>

Vzpružit znamená obnovit energii, nadšení nebo odhodlání u osoby.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit nebo způsobit smrt někomu.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

vyvést <koho> (ven)

Vyvést osobu ven, fyzicky ji vytáhnout z místa, kde se nachází.

tíhnutí <k čemu>

Tíhnutí je nedobrovolný pocit přitahování nebo touhy po něčem nebo někom.

obeznámit <koho s čím>

Obeznámit: seznámit někoho s něčím, uvést ho do problematiky nebo do prostředí.

proniknout <do čeho> (špína)

Proniknout do špíny znamená překonat obtíže a dojít ke skrytým informacím.

pojmenovávat <koho n. co>

Pojmenovávat je vymezovat, dávat jméno nebo označení něčemu nebo někomu.

vyšetřovat <koho>

Vyšetřovat znamená provádět podrobný průzkum, zjišťovat okolnosti a důkazy v souvislosti s danou osobou nebo událostí.

poutat <koho k čemu>

Poutat znamená vázat, vepsat, zajistit někoho k čemu.

rýpat <do koho>

Rýpat do někoho znamená kritizovat jeho činy nebo slova, zpravidla v nepříjemný nebo negativním duchu.

vylákat <koho>

Vylákat znamená přimět někoho k návštěvě, aby si užil něčeho, co jinak by nezkusil.

postřehnout

Být schopen rychle a jasně pozorovat a vyhodnotit situaci.

zneuctívat <koho n. co>

Zneuctívat znamená poškodit něčí čest, důstojnost a důvěru.

dopadat <na koho> (starosti)

Dopadat na někoho znamená obviňovat jej za následky nebo následky něčeho.

vzít <co komu>

Vzít: převzít do svého vlastnictví, uchopit, odebrat, převzít do své kontroly.

očišťovat <koho>

Očišťovat znamená čistit, odstraňovat nečistoty nebo znečištění z něčí nebo něčího pověsti.

useknout (ruku)

Uříznout nebo odříznout část těla, obvykle ruky.

pustit <koho kam>

Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.

nafilmovat <co na koho>

Natočit film o někom nebo něčem.

oslyšet <koho>

Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.

vyjebat <koho>

Vyjebat znamená agresivně se vyjadřovat k někomu, odmítnout ho, vyhazovat ho, porušit jeho práva.

vrazit <do koho>

Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit dotyčnou osobu a plnit její úkoly.

mít sklon <k čemu>

Mít sklon znamená mít tendenci, sklon k něčemu, např. sklon ke zlobě, sklon k pomoci druhým apod.

urazit <čemu> (hrot)

Urazit čemu hrotem znamená fyzicky poškodit jemnou nebo citlivou část tím, že na ni někdo tlačí, tře, bodá nebo čehokoli jiného.

patřit <pod koho>

Patřit znamená být pod něčím vlivu, autoritou, kontrolou nebo správou.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

uklidnit <koho>

Usmířit, ukonejšit, uvolnit napětí, uklidnit člověka, který je ve stresu nebo rozrušený.