Být určen <komu> - synonyma

proplácet (mzdu)

Platit zpětně, nebo jinak řečeno proplácet, znamená vyplácet zaměstnancům jejich mzdy za práci, kterou již vykonali.

vyplácet

Vyplácet znamená rozdělovat nebo přidělovat peníze či jiné věci jako odměnu nebo plnění závazku.

honorovat <koho>

Honorovat znamená ocenit či respektovat někoho a vyjádřit mu tím úctu.

odměňovat

Dávat něčemu nebo někomu za jejich úspěch nebo práci nějakou formu odměny.

hradit (dluh)

Platit dluh; uhradit částku, kterou si někdo vzal na úvěr a zavázal se ji splatit.

uhrazovat

Uhrazovat znamená platit, hradit nebo splácet závazky, účty nebo jiné pohledávky.

mít platnost (zákon)

Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.

být v platnosti (koruny)

Být v platnosti znamená, že je měna použitelná k obchodování, platbě a dalším finančním transakcím.

být ceněn

Být ceněn znamená, že ostatní lidé vám věří, respektují a uznávají vaše úspěchy a činy.

být uznáván

Být uznáván znamená být oceňován, ceněn a respektován ostatními lidmi.

být vážen

Být vážen znamená být uznáván a respektován jinými lidmi.

znamenat

Znamenat znamená doslova "mít ve znamení"; dále znamená být znamením, být významným, mít význam nebo být příznakem.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s čím, být zapojené do čeho nebo být relevantní pro něco.

vztahovat se <na koho>

Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.

pykat <za co>

Pykat znamená dostávat trest za nějaký prohřešek nebo provinění.

odpykávat

Odpykávat znamená trpět následky trestného činu, který byl spáchán, nebo splnit něco, co bylo uloženo jako povinnost.

sežehnout <koho n. co>

Sežehnout znamená potrestat, ukázat někomu nebo něčemu svůj hněv a nespokojenost.

mít platnost

Platnost je vlastnost pravidel, zákonů, dohod a jiných právních dokumentů, která umožňuje jejich implementaci a používání.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit dotyčnou osobu a plnit její úkoly.

dohonit <koho>

Dohonit znamená dosáhnout stejného postavení, rychlosti nebo úrovně jako někdo jiný.

vést <koho k čemu>

Vést znamená vést někoho někam, pomoci mu v jeho cestě, být jeho průvodcem.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět, ošidit, zmanipulovat, často za účelem získání prospěchu.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat kontrolu nad čím.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat nebo vyšetřovat změny či chování dané osoby.

abstrahovat <od čeho>

Abstrahovat: Odvodit podstatné vlastnosti a vztahy a ignorovat detaily.

provést <koho>

Provést znamená provedení jeho úkolu, úkonu, příkazu nebo jiného úkolu.

udávat <koho>

Udávat: představovat někoho jako příklad, odhalovat jeho zločiny, činy nebo chování.

zdravit <koho>

Zdravit znamená pozdravit člověka slůvky nebo gestem jako pozdrav.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

vyčíhat <koho n. co>

Číhat = bedlivě sledovat, pozorovat, očekávat.

následovat <koho>

Jít za někým, činit to, co on/ona dělá; dodržovat jeho/její pokyny a postupy.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít s něčím pracovat nebo s něčím začít.

dotýkat se <čeho>

Fyzicky se přibližovat a kontaktovat či se pokoušet o kontakt s něčím.

dožadovat se <čeho>

Žádat o něco s upřímností a sebevědomím.

uvidět <koho>

Uvidět znamená spatřit osobu nebo věc fyzicky nebo mentálně.

představovat <koho>

Představovat znamená prezentovat, ukazovat nebo vystihovat někoho nebo něco.

odpadávat <od čeho>

Odpadávat znamená postupně se vzdalovat od něčeho; opouštět to, přestat se toho účastnit nebo se toho vzdát.

utloukat <koho>

Utloukat znamená tlačit, bít nebo donucovat někoho jednáním, které je nepříjemné nebo bolestivé.

naklonit si <koho>

Naklonit si znamená získat jeho laskavost a přízeň.

připravovat <koho o co>

Připravovat = usilovat o to, aby něco bylo připraveno předem pro požadované účely.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

obehrát <koho>

Obehrát znamená vymanit se z dané situace obratností a manipulací.