Být určen <komu> - synonyma

proplácet (mzdu)

Platit zpětně, nebo jinak řečeno proplácet, znamená vyplácet zaměstnancům jejich mzdy za práci, kterou již vykonali.

vyplácet

Vyplácet znamená rozdělovat nebo přidělovat peníze či jiné věci jako odměnu nebo plnění závazku.

honorovat <koho>

Honorovat znamená ocenit či respektovat někoho a vyjádřit mu tím úctu.

odměňovat

Dávat něčemu nebo někomu za jejich úspěch nebo práci nějakou formu odměny.

hradit (dluh)

Platit dluh; uhradit částku, kterou si někdo vzal na úvěr a zavázal se ji splatit.

uhrazovat

Uhrazovat znamená platit, hradit nebo splácet závazky, účty nebo jiné pohledávky.

mít platnost (zákon)

Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.

být v platnosti (koruny)

Být v platnosti znamená, že je měna použitelná k obchodování, platbě a dalším finančním transakcím.

být ceněn

Být ceněn znamená, že ostatní lidé vám věří, respektují a uznávají vaše úspěchy a činy.

být uznáván

Být uznáván znamená být oceňován, ceněn a respektován ostatními lidmi.

být vážen

Být vážen znamená být uznáván a respektován jinými lidmi.

znamenat

Znamenat znamená doslova "mít ve znamení"; dále znamená být znamením, být významným, mít význam nebo být příznakem.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s čím, být zapojené do čeho nebo být relevantní pro něco.

vztahovat se <na koho>

Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.

pykat <za co>

Pykat znamená dostávat trest za nějaký prohřešek nebo provinění.

odpykávat

Odpykávat znamená trpět následky trestného činu, který byl spáchán, nebo splnit něco, co bylo uloženo jako povinnost.

odstoupení <od čeho>

Odstoupení je proces, při kterém se někdo odvolává od smlouvy nebo závazku.

osvobodit <koho>

Osvobodit: uvolnit někoho z vězení, z otroctví, z nějakého omezujícího prostředí nebo postavení.

dovtípit se <čeho>

Rozpoznat skrytý význam, přijít na to, objevit pravdu.

vytrhnout <koho> (z práce)

Vytrhnout znamená odstranit z místa nebo situace, ve které se nachází.

pouštět se <do čeho> (bezhlavě)

Pouštět se: bezhlavě se vrhnout do něčeho, s nezváženým rizikem a bez zohlednění následků.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

šťourat <do koho>

Šťourat se rozumí prozkoumávání či zkoumání něčeho nebo někoho.

přimět <koho k čemu>

Přimět (někoho) k něčemu: vybídnout, donutit, nutit (někoho) k činu nebo jednání.

vrtat <do koho>

Vrtat (do koho/čeho) znamená buďto fyzicky vrtat do materiálu, nebo figurativně dotazovat se, dotazovat se někoho na něco.

dorážet <na koho>

Dorážet na někoho znamená opakovaně se na něj obracet s dotazy, požadavky nebo prosbami.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

sníst <čeho> (hodně)

Sníst <čeho> hodně = zkonzumovat velké množství daného jídla.

vychovávat <koho>

Vychovávat znamená vést, učit a pomáhat osobě růst a dosáhnout plného potenciálu.

vyvolávání <čeho>

Vyvolávání je proces, který spouští vyvolávání reakce, při kterém se očekávaný výsledek dosáhne pomocí určitého podnětu.

mravní zákon

Mravní zákon je systém morálních zásad, který určuje, co je správné a co je špatné.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.

dopátrat se <čeho>

Dopátrat se znamená získat informace o něčem, vyšetřit příčinu či okolnosti nečeho.

následovat <koho kam>

Jít po někom nebo něčem, co je před námi; sledovat jeho nebo jeho pokyny a postupovat podle nich.

ukolébávat <koho>

Ukolébávat znamená uspávat, uklidňovat a uvolňovat například dítě, aby usnulo.

nacpat <co do čeho>

Nacpat je hovorový výraz pro umístění věci do určitého prostoru, často přetížením nebo se silou.

nedodržovat (zákon)

Porušovat, nerespektovat, nesplňovat požadavky zákona.

abstrahovat <od čeho>

Abstrahovat znamená odvozovat obecné vlastnosti z konkrétních případů.

hledět <na koho n. co>

Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.

zaplést se <do čeho>

Zaplést se do něčeho znamená přímo či nepřímo se zapojit nebo zapojovat se do činností, situací nebo vztahů.

informovat <koho>

Informovat: poskytnout někomu potřebné informace a odpovědi na otázky.

vyslyšet <koho>

Vyslyšet: vyslechnout někoho; poslouchat a řídit se jeho žádostí/přáními.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo verbálně napadnout někoho.

střelit <koho>

Střelit znamená zasáhnout danou osobu něčím jako je střela, kulka, projektil nebo náboj.