Facebook

Rozčarovat <koho n. co> - synonyma

Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu rozčarovat <koho n. co>.

Význam: Rozčarovat je vyjádření, které znamená zklamat očekávání nebo naděje někoho nebo něčeho.

rozladit

Rozladit znamená způsobit narušení harmonického stavu, popřípadě rozrušit nebo vyvolat rozladění.

nesplnit (očekávání)

Nesplnit - nevyhovět očekáváním, nedodržet slib nebo požadavek.

neuspokojit

Nesplnit požadavky nebo očekávání, nezajistit potřebnou úroveň uspokojení.

nevyhovět

Odmítnout, neakceptovat, nesouhlasit s požadavkem nebo žádostí.

neosvědčit se

Neosvědčit se znamená nepodat očekávaný výkon nebo neuspět v něčem, co se od nás očekává.

selhat

Selhat znamená neúspěšně plnit úkol, dosáhnout nežádoucího výsledku nebo zklamat očekávání.

oklamat <koho>

Oklamat znamená uvést ho v omyl, zmást ho lží nebo podvodem.

podvést

Podvést: použít podvodu nebo lsti k dosažení nečestné výhody.

ošidit

Ošidit znamená podvést nebo připravit někoho o peníze, majetek nebo jiné věci.

Podobná synonyma

nevážit si <koho>

Nevážit si někoho znamená považovat ho za méněcenného, nevážit si jeho názoru, přínosu nebo zásluh.

zastoupit <koho>

Vystupovat za někoho jiného a zastupovat jeho v situacích, ve kterých on sam nemůže nebo nechce být přítomen.

utvrdit <koho v čem>

Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.

zasypat <koho>

Zasypat znamená obklopit někoho (nebo něco) velkým množstvím něčeho, nejčastěji písku, sněhu nebo prachu.

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

pokazit si to <u koho>

Pokazit si to znamená provést něco, co se nepovede a následně způsobit škodu nebo ostudu dotyčné osobě.

zaútočit <na koho>

Fyzické nebo psychické napadení, aby se dosáhlo nějakého cíle nebo aby se někomu uškodilo.

velebit <koho>

Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.

podněcovat <koho>

Podněcovat znamená vyvolávat či stimulovat jistou činnost, názor či zájem.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

týrat <koho>

Týrat znamená fyzicky nebo psychicky ubližovat nebo ponižovat komu.

posuzovat <koho n. co>

Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.

zaklít <koho n. co>

Zaklít znamená zamknout nebo uzamknout někoho nebo něco.

vytrhnout <koho> (ze snění)

Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.

denuncovat <koho>

Denuncovat znamená oznámit něčí protiprávní činy autoritám.

ošetřovat <koho>

Ošetřovat znamená poskytovat péči, léčit a starat se o někoho, aby dosáhl nebo udržel dobrou fyzickou, duševní a emocionální pohodu.

ničit <koho n. co>

Ničit znamená fyzicky nebo psychicky poškozovat, znehodnocovat nebo dokonce zcela zničit.

zpodobnit <koho n. co>

Zpodobnit - vyjádřit něco pomocí obrazů, obrazem nebo jiným způsobem.

podporovat <koho>

Podporovat znamená poskytovat pomoc a podporu, aby dotyčná osoba mohla dosáhnout svých cílů.

přimět <koho k čemu> (násilím)

Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.

zdravit <koho>

Zdravit znamená vyjádřit pozdrav člověku s úsměvem nebo pohlazením.

vyčenichat <koho n. co>

Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.

nasměrovat <koho n. co>

Nasměrovat znamená přesměrovat někoho nebo něco na správnou cestu.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět nebo oklamat někoho, abyste dosáhli bez jeho vědomí nebo souhlasu něčeho.

vykrást <koho n. co>

Vykrást někoho nebo něco znamená ukrást věci nebo peníze silou nebo násilím.

oplakávat <koho>

Oplakávat: smutně vyjadřovat svou ztrátu pro někoho odešlého.

upozornit <koho nač>

Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.