Poutat <koho k čemu> - synonyma

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vyvinout se, objevit se, vytvořit se.

vzejít

Vzejít: vzniknout, vyjít, vyplývat, vyplynout, odvíjet se.

vyvstat

Vyvstat je činnost vstát, vystoupat, vyjít, vyčnívat, vztyčit se.

povstat

Vzniknout, vyjít najevo, stát se viditelným, projevit se.

zrodit se

Narodit se, být přiveden na svět; začít existovat; vyjít z lůna matky.

zemřít (bídně)

Umírání bídnou smrtí - znamená to zemřít v bolestech, trápení a utrpení.

zajít

Zajít znamená dosáhnout nebo se dostat někam, nebo dosáhnout čeho, nebo se vyhnout čemu.

zahynout

Zahynout znamená umírat nebo zemřít předčasně.

zdechnout (pes)

Zdechnout znamená pro psa zemřít, odcházet z tohoto světa.

chcípnout

Chcípnout znamená umírat, obvykle náhlou, nečekanou smrt.

zcepenět

Zcepenět znamená být silně znečištěný a zanedbaný.

spojovat

Spojovat znamená vytvářet nebo sčítat dva nebo více elementů dohromady, čímž se vytváří nová jednotka.

sjednocovat

Sjednocovat znamená sloučit něco, co je rozděleno, do jednoho celku.

slučovat

Slučovat znamená spojovat, sdružovat, skládat dohromady.

sdružovat

Spojovat lidi nebo skupiny dohromady, často kvůli společnému cíli nebo prospěchu.

rozpojovat

Rozpojovat znamená rozdělovat nebo odpojovat věci, co byly spojené.

připoutávat

Připoutávat znamená držet nebo zajistit něco v pevném stavu, aby se nepohybovalo.

připojovat

Připojovat znamená propojit se s něčím, například s počítačem nebo sítí.

souviset <s čím>

Souviset je spojovat se, být v přímém vztahu; být v úzkém příbuznosti.

vázat se <k čemu>

Vázat se: uzavřít smlouvu, dohodu, slib či závazek, jejichž dodržování je povinné.

uvykat <čemu>

Uvykat: postupně si zvykat na něco, přizpůsobit se něčemu, adaptovat se; stát se obvyklým, běžným.

vzejít <co>

Vzejít: vzniknout, pocházet, být odvozený.

upouštět <od čeho>

Upouštět je vzdát se čeho, odříct se čeho, opustit to.

přiléhat <co k čemu>

Přiléhat znamená být blízko nebo se dotýkat něčeho, být připojeno nebo přimknuté k čemukoliv.

dospět <k čemu>

Dospět: dosáhnout dostatečného věku nebo vývojové úrovně.

vyhýbat se <čemu>

Vyhýbat se znamená uniknout či se vyvarovat něčemu.

pobízet <koho k čemu>

Pobízet znamená vyzývat k činu, aby se někdo snažil k dosažení určitého cíle.

odhodlat se <k čemu>

Odhodlat se je vyjádření odvahy a odhodlání k něčemu; je to učinit krok k plnění cíle nebo konat činnost, která je obtížná.

dojít <k čemu>

Dosáhnout cíle, získat pochopení či výsledek.

strhnout <k čemu>

Strhnout znamená rychle odstranit nebo odtrhnout něco od čeho bylo připojeno.

sjednocovat <co>

Sjednocovat znamená usilovat o jednotnost, sblížení nebo sloučení.

vzdát se <čeho>

Vzdát se čeho znamená odmítnout, přestat se o něco snažit nebo se zbavit něčeho.

být <bez čeho>

Být bez něčeho znamená nemít to nebo se o to připravit.

pocházet <z čeho>

Pocházet znamená být původem nebo začátkem odpovídajícího času nebo místa.

rozumět <čemu>

Chápat, pochopit, vnímat (co je řečeno nebo napsáno).

nedůvěřovat <čemu>

Nedůvěřovat znamená pochybovat o pravdivosti nebo spolehlivosti čeho či koho.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces, při kterém je něco dokončeno nebo dokončeno.

obdivovat se <čemu>

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho, zbavit se čeho; užít si volnost po odstranění něčeho.

vyjít <z čeho>

Vyjít z čeho znamená opustit, odejít, dostat se ven z něčeho.

náležet <k čemu>

Náležet: být součástí, patřit, spadat do něčí vlastnictví, mít právo či povinnost.

uniknout <čemu>

Ujít čemukoliv, čeho se snažíme uniknout, abychom se vyhnuli problémům nebo nebezpečí.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: trvat na něčem; požadovat něco s odhodláním a pevnou vůlí.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.

zabodnout <co do čeho>

Zabodnout znamená zapíchnout do něčeho (např. kopí do země).

stát se členem <čeho>

Přijmout členství v něčem, co zahrnuje jistá práva a povinnosti.

čouhat <z čeho>

Čouhat znamená vyfukovat rychle proudy vzduchu, jako když člověk vyfukuje vzduch z úst nebo nosu.

odporovat <komu n. čemu>

Vyjadřovat nesouhlas a postoj opačný k názoru nebo činu někoho jiného.

oddělit <co od čeho>

Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.