Narazit - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělovat informace někomu.

zašeptat <co komu>

Říct něco tichým hlasem, aby to ostatní neslyšeli.

příslušet <co komu>

Příslušet znamená patřit, být součástí, mít spojení, být závislý na čem/kom.

vrazit <do koho>

Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.

předčítat <co komu>

Předčítat: číst něco před publikem, představovat někomu text nebo učivo.

neobejít se <bez čeho>

Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.

odvrátit <koho od čeho>

Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.

poskytnout <komu> obživu

Poskytnout obživu znamená zajistit pro něj prostředky k životu.

děkovat <komu>

Uznale poděkovat za jeho/její činy/služby.

dát se <do čeho>

Dát se: začít se něčím zabývat, aplikovat něco do praxe.

vzít zbraň <komu>

Převzít kontrolu nad zbraní a předat ji někomu jinému.

půjčit <komu> (kolo)

Poskytnout někomu kolo na dobu určitou, aby ho mohl používat.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená splnit požadavek/žádost a postarat se, aby byl uspokojen.

dát <komu> (facku)

Udeřit fyzickou silou do obličeje, být agresivní.

uznávat <komu> (zkoušku)

Uznávat zkoušku znamená potvrdit jeho schopnosti a dovednosti a přiznat mu odpovídající způsob ocenění pro úspěšné dokončení.

přidávat <co do čeho>

Přidávat znamená připojit něco k něčemu jinému, aby toho bylo více.

natlouci

Natlouci znamená silou nebo mechanickým nástrojem rozdrtit, rozdrolit, rozštípat nebo rozbit něco.

naběhnout (koleno)

Naběhnout koleno znamená, že se vyskytne bolestivé otočení kolene, které může vést k dočasnému postižení pohybu.

uklouznout <komu> (slovo)

Uklouznout znamená uniknout, vyhnout se něčemu nebo někomu vyhýbat se.

vyplývat <co z čeho>

Vyplývat znamená odvozovat něco z jiného, jehož sdělení je implicitní nebo je pro to důvod.

dát <komu> (stovku)

Poskytnout/darovat člověku stovku jako dar nebo peníze.

nakouknout <do čeho>

Nakouknout: získat první, rychlý pohled do čeho.

využít <čeho>

Využít: zúročit, využít, zneužít, použít; použít pro vlastní prospěch.

odkazovat <ke komu n. čemu>

Poukazovat na něčí myšlenky či činy, nebo na to, čemu by se mělo vyhnout.

vládnout <komu>

Vládnout znamená mít kontrolu nad něčím nebo někým a rozhodovat o jeho činnosti.

ztížit <co komu>

Ztížit komu cokoli: způsobit obtíže, zpomalit nebo učinit náročnější.

natlouci <komu>

Natlouci: silou něčímu přinutit k něčemu, případně získat násilím informace nebo údaje od někoho.

nadržovat <komu>

Nadržovat je chování, při kterém se někomu dávají neoprávněné výhody nebo úlevy.

bát se ztráty <čeho>

Bát se ztráty čehokoli: Strach z neúspěchu, z odmítnutí, z opuštění, z finanční ztráty apod.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.