Narazit - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

dát se <do čeho>

Dát se: začít se angažovat; zapojit se; začít se věnovat.

získat <co z čeho>

Získat: obdržet, dostat, získat něco od někoho nebo z něčeho.

ukrást <co komu>

Ukrást něco někomu, bez jeho svolení a proti jeho vůli.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho, zbavit se čeho; užít si volnost po odstranění něčeho.

hnusit se <co komu>

Hnusit se: představovat si něco odporuplného, nechutného nebo odpudivého o někom nebo něčem.

zaplést se <do čeho>

Zaplést se do něčeho znamená přímo či nepřímo se zapojit nebo zapojovat se do činností, situací nebo vztahů.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

svěřit <komu> (funkci)

Předat někomu konkrétní odpovědnost a pravomoci pro správu úkolu nebo funkce.

přidat se <ke komu>

Přidat se k někomu znamená stát se součástí skupiny nebo vykonávat stejnou činnost.

vyrazit (do boje)

Vyrazit znamená vyjít do boje, vyplout nebo vyrazit na cestu.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dostat se k cíli, dosáhnout úspěchu či výsledku.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky nebo psychicky napadnout, zasáhnout nebo nějakým způsobem zasáhnout někoho nebo něco.

uráčit se <komu>

Učinit někomu čest zúčastněním se jeho oslavy, akce, události či společenské události.

domluvit <komu>

Domluvit znamená dojít k dohodě nebo uzavřít smlouvu s druhou stranou.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělovat informaci nebo významnou událost někomu.

trpět <co komu>

Trpět je prožívat bolest, utrpení nebo útrapy.

nepřiznat <co komu>

Nepřiznat - odmítnout něco přiznat; neuznat, že se něco stalo/nebo že je někdo vinný.

nevšímat si <čeho>

Ignorovat, nevšímat si; nebrat v úvahu, neřešit.

praštit <čím po kom>

Praštit se používá pro označení silného úderu čím po někom, jako je naštvaný pohled, výkřik nebo fyzický úder.

nabít <komu>

Nabít (komu) znamená poskytnout druhé osobě energii, podporu, motivaci nebo inspiraci.

vynadat <komu>

Vynadat někomu je důrazně ho upozornit na jeho nevhodné chování, často za účelem změnit jeho chování.

vést se <komu jak>

Vést se s někým jak je vystihováno jako přístup, komunikace a interakce s druhou osobou.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet něčeho; opustit, zanechat, přestat užívat.

vládnout <komu>

Vládnout znamená mít kontrolu nad něčím nebo někým a rozhodovat o jeho činnosti.

štvát <proti komu>

Štvát znamená bojovat, útočit, vzbouřit se proti někomu nebo něčemu.

srazit se (mléko)

Srazit se znamená zredukovat množství mléka, aby se získalo hustší konzistence.

překazit <co komu>

Překazit: zabránit někomu v dosáhnutí jeho cílů, zmařit někomu jeho úmysly.

natlouci

Natlouci: pomocí silného nárazu rozdrtit nebo roztrhnout předmět.

odvrátit <koho od čeho>

Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.