Narazit - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

prokázat <komu> (službu)

Prokázat službu znamená poskytnout mu výhody, pomoc či podporu.

kynout <komu>

Kynout znamená zvyšovat intenzitu nějakého pocitu nebo výrazu, např. hněvu, strachu, vzteku, bolesti nebo zoufalství.

pohazovat (hlavou)

Pohazovat (hlavou) znamená činit nebo dělat něco bez rozmyslu nebo opatrnosti.

nevážit si <čeho>

Nevážit si <čeho> znamená nerespektovat, nebrat v úvahu nebo zneužívat něčí úsilí nebo schopnosti.

povstávat <proti komu>

Povstávat proti někomu znamená vzdorovat mu, vzbouřit se a bojovat proti němu.

vzdát se <čeho>

Vzdát se čeho znamená odmítnout, přestat se o něco snažit nebo se zbavit něčeho.

nepovolovat <co komu>

Nepovolovat = odmítnout; zamítnout; zakázat; zakazovat; zabránit.

nezúčastnit se <čeho>

Odmítnout účast na čemkoli.

vyrazit

Vyrazit znamená opustit místo nebo situaci; odjet, odejít, odebrat se.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat ve věci, do které se člověk pouští.

postupovat <co komu>

Jít/jednat krok za krokem po stanoveném postupu/plánu.

uhodit (rákoskou)

Uhodit = fyzicky napadnout nebo udeřit, obvykle za použití předmětu jako třeba rákosky.

vzít <co komu>

Vzít: převzít něco od někoho, brát si na vlastní užití.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nemít dostatek schopností, času nebo zdrojů, aby se vyhovělo něčemu.

vytknout <co komu>

Vytknout někomu něco znamená poukázat na jeho chyby nebo připomenout nedostatky.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: uchopit, obdržet a převzít moc nad něčím.

nalít <co do čeho>

Nalít: přelít tekutinu do nádoby.

vyhulit <ho komu>

Vyhulit, vyjádření zastaralým slovníkem, znamená vyprovokovat, rozčílit či pobouřit.

vyrůstat <z čeho>

Vyrůstat je proces rostoucího vývoje; zahrnuje fyzický, psychický a sociální růst jedince.

zanechat <čeho>

Zanechat: odložit, zanechat něco po sobě; zanechat trvalý vliv.

zahýbat <komu>

Zahýbat znamená použít sílu nebo nátlak k donucení někoho k něčemu.

důvěřovat <komu>

Věřit někomu, dát mu projevy své důvěry, být přesvědčen o jeho kvalitách a schopnostech.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout cíle, úspěchu nebo výsledku po dlouhém úsilí.

zabavit <komu> (majetek)

Zabavit (majetek): usilovat o oprávněnou konfiskaci majetku k následnému prospěchu a užitku státu.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená přesvědčovat někoho, aby se vyhnul či zdržel určitého jednání.

povídat <co komu>

Mluvit s někým o čemkoli, obvykle o zážitcích, plánech nebo názorech.

odstrašit <koho od čeho>

Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.

vynadat <komu>

Vynadat komu je hrubým způsobem kritizovat, často s urážlivými slovy, a používat nevybíravého jazyka.

překazit <co komu>

Překazit: zabránit někomu v dosáhnutí jeho cílů, zmařit někomu jeho úmysly.

praštit sebou

Praštit sebou znamená padnout nebo spadnout na zem, často násilně, s velkou silou.