Narazit - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

oddálit <co od čeho>

Oddálit znamená vzdálit se, odložit na později, odvrátit se od čeho.

dotknout se (bolestně)

Zasáhnout, prožít bolestný zážitek.

vynadat <komu>

Vynadat je projevit nespokojenost nebo hněv někomu slovním projevem.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

zabraňovat <komu v čem>

Zabraňovat je omezovat něčí činnost či zasahovat do něčeho, aby se něco neuskutečnilo.

dopátrat se <čeho>

Dopátrat se: dohledat, zjistit podrobnosti o něčem.

litovat <čeho>

Litovat čeho znamená litovat, litovat nebo litovat čeho, co již bylo uděláno a nelze to změnit; projevuje se to lítostí a žalem.

praštit <s čím>

Praštit je akce rychleho dopadnutí čeho nebo čím, jako např. rukou nebo předmětem.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: stát se důvodem nebo zdrojem něčeho.

způsobit újmu <komu>

Uškodit někomu; způsobit mu škodu, újmu či strádat.

vrazit <komu> (facku)

Fyzicky napadnout člověka a dát mu facku.

vrazit <co kam>

Vrazit znamená narazit či násilně zasunout něco do čeho. Například: "Vrazil klíč do zámku".

nevšimnout si <čeho>

Nepozorovat, nepřihlédnout k něčemu.

získat znalost <čeho>

Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.

opatřit <co komu>

Opatřit: dát/poskytnout něco komu.

pojmout zášť <ke komu>

Pojmout zášť ke komu znamená projevit nenávist nebo odpor k dané osobě.

mince

Mince je menší mincovní platidlo, obvykle kulaté nebo čtvercové, vyrobené z kovu nebo plastu, které se používá k platbě za zboží a služby.

praštit sebou

Náhlý, silný pohyb dopředu, který se provádí s velkou rychlostí, často doprovázený zvukem bouchání.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená získat myšlenky, informace nebo předpoklady z čehož/čeho.

ukázat <co komu>

Ukázat znamená předvést, předložit, ukázat druhému něco konkrétního.

vyrazit

Vyrazit znamená opustit místo a vyrazit na cestu, změnit prostředí nebo někam odejít.

přiblížit <co komu>

Přiblížit se rozumí zpřístupnit něco blíže, přinést to způsobem, aby to bylo srozumitelné nebo snadno pochopitelné.

natlouci

Natlouci znamená rozdrtit, rozštípat, rozmačkat nebo rozprášit něco silou.

nadejít <komu>

Nadejít: přijít k někomu nebo něčemu; přinést naději, štěstí nebo pomoc.

pomoci <komu>

Pomoci: poskytovat někomu podporu nebo asistenci.

vykrást <komu> (byt)

Vykrást byt někoho: odcizit majetek z cizího domu silou nebo podvodem.

posmívat se <komu>

Posmívat se (někomu) znamená vyjadřovat nespokojenost, ironii nebo pobavení nad něčím, co dotyčný udělal nebo řekl.

zahalovat <co do čeho>

Zahalovat znamená pokrýt nebo zakrýt něčím co je dostatečně silné na to, aby neprozradilo to, co je skryto.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces nebo činnost dokončení něčeho, např. projektu, úkolu nebo cíle.

konfiskovat <komu> (majetek)

Konfiskovat je vyvlastnit majetek od někoho silou práva.