Narazit - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

znesnadňovat <co komu>

Znesnadňovat znamená ztěžovat situaci nebo zhoršovat podmínky pro někoho.

nacpat se

Nacpat se znamená do sebe nacpat co nejvíce věcí, jídla nebo jiného, ať už pro uspokojení nebo z jiných důvodů.

poškodit

Poškodit znamená ublížit něčemu nebo někomu, způsobit fyzickou nebo psychickou újmu.

říkat <komu jak>

Říkat je vyjadřování názoru, myšlenky nebo přání nahlas, obvykle někomu jinému.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

dávat hlas <komu>

Dávat hlas je vyjádření souhlasu vůči něčemu nebo někomu. Znamená to hlasovat pro něco nebo někoho.

osvobozený <od čeho>

Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.

vyjevit <co komu>

Vyjevit znamená ukázat, projevit nebo odhalit to osobě .

dožadovat se <čeho>

Příst o což, domáhat se čeho.

oddělovat <co od čeho>

Oddělovat znamená rozdělit nebo rozlišit věc nebo činnost od něčeho jiného.

podlézat <komu>

Podlézat znamená účelově se k němu přizpůsobovat a naplňovat jeho požadavky, často v rozporu s vlastními názory.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.

zakázat <co komu>

Zakázat znamená omezit nebo zakázat určitou činnost nebo používání něčeho.

přiblížit se <komu>

Přiblížit se znamená přibližovat se k někomu, aby byla lepší a bližší spolupráce.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečlivě dbát na činnosti, úsilí nebo výsledky, aby se dosáhlo požadovaného cíle.

odkazovat <ke komu n. čemu>

Poukazovat na něčí myšlenky či činy, nebo na to, čemu by se mělo vyhnout.

vložit <co do čeho>

Vložit je umístit něco do něčeho. Např. vložit klíč do zámku.

praštit (do stromu)

Praštit znamená silně do něčeho udeřit, např. do stromu.

srazit

Snížit, zmenšit, zredukovat; v přeneseném slova smyslu přinést něco do pořádku.

vrazit se

Vrazit se znamená provést silný náraz, např. osoby nebo předmětu, do čehokoliv.

získat <co z čeho>

Získat: obdržet, dostat, získat něco od někoho nebo z něčeho.

nasadit se

Nasadit se znamená obětovat čas a energii pro něco, co je pro vás důležité.

objasnit <co komu>

Objasnit = zdůraznit, vysvětlit, dát najevo význam nebo podstatu něčeho.

nevšímat si <čeho>

Ignorovat; nevšímat si čeho.

nacpat

Vložit nebo vyplnit něco do jiného, ať už to jsou věci, informace, pocity nebo myšlenky.

zbavovat <čeho>

Zbavovat se: osvobozovat se od čeho nebo se oddělit od čeho.

ujímat se <čeho>

Ujímat se: přijímat, převzít, zaujmout postoj k čemu.

uložit <co komu>

Uložit: Dodat (něco) na vyžádání, přidělit (něčemu) trvalou pozici nebo místo.

klást odpor <komu n. čemu>

Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.

ukázka <čeho>

Ukázka je vzorek či příklad určitého druhu, např. produktu, procesu nebo schopnosti, který je použit pro demonstrování či zkoušení.