Narazit - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

přiblížit se <komu>

Přiblížit se znamená přibližovat se k někomu, aby byla lepší a bližší spolupráce.

využít <čeho>

Využít: zúročit, využít, zneužít, použít; použít pro vlastní prospěch.

upustit <od čeho>

Přestat s něčím, přestat se zabývat něčím nebo přestat věnovat pozornost čemukoliv.

odporovat <komu>

Odporovat znamená jednat proti jeho přání nebo názoru; projevovat nesouhlas nebo odpor.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

srazit se (mléko)

Srazit se znamená zredukovat množství mléka, aby se získalo hustší konzistence.

nedostávat se <čeho>

Nedostávat se: jít proti směru, nedosáhnout cíle, neuspět.

oblékat se <do čeho>

Převléct se do daného oděvu nebo oblečení.

nevšímat si <čeho>

Ignorovat; nevšímat si čeho.

nadávat <komu>

Nadávat znamená vyjadřovat zlost a nelibost vůči někomu slovním způsobem.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená opírat se o něco, vyplývat z něčeho nebo vyjít z něčeho.

praštit <s čím>

Praštit se dá s čímkoli: rukou, pěstí, hlavou, botou. Znamená to silně a rychle udeřit, např. do něčeho nebo na někoho.

nacpat

Nacpat znamená naplnit co možná nejvíce, často s nadměrným přetížením.

nabít <komu>

Nabít (komu): dát člověku příležitost, případně podporu, aby mohl/a dosáhnout úspěchu.

odvděčit se <komu čím>

Vrátit někomu laskavost či projevenou podporu; projevit vděčnost a odměnu za pomoc.

hýbat (hlavou)

Hýbat hlavou je gesto, kterým se projevuje souhlas, nesouhlas nebo pochybnost. Může se také použít pro vyjádření nezájmu, pozornosti nebo zdvořilosti.

poškodit <koho>

Uškodit komukoli fyzicky nebo psychicky, poškozovat jeho zdraví nebo majetek.

odhlédnout <od čeho>

Odhlédnout: nevšímat si něčeho, učinit kompromis a odpustit věc.

včleňovat <co do čeho>

Včleňovat znamená zahrnout nebo začlenit něco do něčeho jiného.

dotknout se <čeho> (lehce)

Dotknout se čeho lehce znamená jemně ho pohladit, zkusit, či prozkoumat.

poškodit (hračku)

Poškodit znamená ublížit nebo zničit hračku, aby se zhoršila její funkčnost.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená stížnostmi nebo kritikou upozorňovat na něčí chybu, nedostatek nebo pochybení.

dopravovat zboží <komu>

Dopravovat zboží znamená převážet ho z jednoho místa na druhé, aby se dostalo ke koncovému spotřebiteli.

odstoupení <od čeho>

Odstoupení je proces, při kterém se někdo odvolává od smlouvy nebo závazku.

zmínit se <o čem> (zběžně)

Zmínit se o čem znamená zmínit či vzpomenout na danou věc.

dávat <komu> (cenu)

Přidělit někomu cenu nebo ocenění za úspěch, výkon nebo zásluhy.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

natlouci (hřebíky)

Natlouci hřebíky znamená rychle je vtlačit do dřeva, kovu nebo jiného materiálu.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat z předchozího, být výsledkem čeho.