Imunní - synonyma

odolný

Odolný znamená schopnost odolávat čemukoliv - například stresu, poškození nebo změnám. Označuje se také jako schopnost vydržet náročné situace.

chráněný

Chráněný se odkazuje na osobu či věc, která je chráněna před nebezpečím či vnějšími vlivy.

nestíhatelný

Nestíhatelný se označuje jako něco, co je příliš složité, časově náročné nebo nedobytné.

právně chráněný

Právně chráněný je vymezený jako zákonná ochrana práv a právních práv a právních vztahů.

ozbrojený

Ozbrojený - vybavený zbraními nebo jinými bojovými prostředky; silný, odhodlaný, schopný boje.

vyzbrojený

Vyzbrojený je stav, kdy je osoba nebo skupina osob vybavena zbraněmi a výzbrojí.

opevněný

Opevnění je vojenský stavební útvar, který slouží k obraně nebo jako úkryt pro vojáky.

pancéřovaný

Pancéřovaný je označení pro vybavení ocelovými pláty, které slouží k ochraně před poškozením.

odolný <proti čemu>

Odolný znamená schopnost odolávat něčemu nebo nějakému stresu/vlivu.

bouřit se <proti komu>

Vystupovat proti někomu s násilím, odporovat a protestovat proti němu.

proti

Proti: naproti, opačné, odporující, ve střetu s, na obranu.

přizpůsobený <čemu>

Přizpůsobený: upravený pro určitou situaci, aby odpovídal potřebám nebo okolnostem.

vztahovat se <k čemu n. na co>

Vztahovat se znamená být propojen, sdílet vzájemnou závislost a příslušnost k něčemu.

divit se <čemu>

Divit se: překvapením a úžasem reagovat na něco neočekávaného/neobvyklého.

oddávat se <čemu>

Věnovat se, podřídit se, vrhnout se na něco.

uvyknout <čemu>

Uvyknout se znamená naučit se, jak se zachovat, nebo jak fungovat v určité situaci.

podlehnout <čemu>

Ustoupit, odolat čemu a přiznat si porážku; ztratit odvahu, sílu či schopnost bojovat.

přimět <koho k čemu>

Přimět (někoho) k něčemu: vybídnout, donutit, nutit (někoho) k činu nebo jednání.

ozbrojený sbor

Ozbrojený sbor je skupina osob s vybavením a schopnostmi pro zachování bezpečnosti a stability.

bránit <čemu>

Bránit: zabránit něčemu, chránit před něčím, bránit sebe nebo někoho před útokem.

mít <koho k čemu>

Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

vyhýbat se <čemu>

Vyhýbat se: unikat, vyvarovat se, vyhnout se, vystříhat se.

dívat se vzhůru <k čemu>

Dívat se vzhůru: pozorovat nebe nebo výše položené objekty.

věnovat se <čemu>

Věnovat se znamená soustředit energii a čas na něco, zaměřit se na to a věnovat se tomu.

přizpůsobovat <co čemu>

Přizpůsobit se, vyvíjet úsilí nebo strategii pro dosažení kompatibility s něčím.

uniknout <čemu>

Ujít čemukoliv, čeho se snažíme uniknout, abychom se vyhnuli problémům nebo nebezpečí.

přijít <k čemu>

Přijít: přibližovat se k čemu nebo k někomu; dosáhnout konkrétního cíle nebo místa.

zabránit <čemu>

Zabránit <čemu> znamená předcházet aby se něco nestalo nebo neprovedlo.

odkazovat <ke komu n. čemu>

Poukazovat na něčí myšlenky či činy, nebo na to, čemu by se mělo vyhnout.

přidat <co k čemu>

Přidat: připojit něco k něčemu, přičemž to k něčemu již existuje.

přivyknout <čemu>

Přivyknout <čemu> znamená zvyknout si na něco, adaptovat se na nové podmínky.

připojit <co k čemu>

Připojit znamená spojit fyzicky nebo virtuálně dvě či více částí dohromady.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

přiřazovat <čemu> (číselnou hodnotu)

Přiřazování je proces, ve kterém se číselná hodnota přiřazuje k něčemu.

připlést se <k čemu>

Připlést se k něčemu znamená se k něčemu připojit, do něčeho se zapojit či se něčemu přidat.

přiléhat <co k čemu>

Přiléhat znamená být blízko nebo se dotýkat něčeho, být připojeno nebo přimknuté k čemukoliv.