Imunní - synonyma

odolný

Odolný znamená schopnost odolávat čemukoliv - například stresu, poškození nebo změnám. Označuje se také jako schopnost vydržet náročné situace.

chráněný

Chráněný se odkazuje na osobu či věc, která je chráněna před nebezpečím či vnějšími vlivy.

nestíhatelný

Nestíhatelný se označuje jako něco, co je příliš složité, časově náročné nebo nedobytné.

právně chráněný

Právně chráněný je vymezený jako zákonná ochrana práv a právních práv a právních vztahů.

ozbrojený

Ozbrojený - vybavený zbraními nebo jinými bojovými prostředky; silný, odhodlaný, schopný boje.

vyzbrojený

Vyzbrojený je stav, kdy je osoba nebo skupina osob vybavena zbraněmi a výzbrojí.

opevněný

Opevnění je vojenský stavební útvar, který slouží k obraně nebo jako úkryt pro vojáky.

pancéřovaný

Pancéřovaný je označení pro vybavení ocelovými pláty, které slouží k ochraně před poškozením.

odolný <proti čemu>

Odolný znamená schopnost odolávat něčemu nebo nějakému stresu/vlivu.

zabránit <čemu>

Zabránit <čemu> znamená předcházet aby se něco nestalo nebo neprovedlo.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená povzbuzovat někoho k činu či činnosti.

oddávat se <čemu>

Věnovat se, podřídit se, vrhnout se na něco.

protestovat <proti čemu>

Protestovat znamená vyjádřit nesouhlas nebo nespokojenost s něčím. To může být uplatněno prostřednictvím jednotlivců nebo skupin s cílem změnit situaci nebo politiky.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.

nutit <k čemu>

Nutit: přimět někoho k něčemu násilím nebo silou, bez ohledu na jeho vůli.

postavit proti sobě

Srovnat dva protikladné názory a vytyčit mezi nimi rozdíly.

hlásit se <k čemu>

Přihlásit se k něčemu; zavázat se k činnosti nebo výkonu.

přivolit <k čemu>

Povolit konkrétní činnost; dovolit něco, co jinak není povoleno.

proti

Proti: naproti, opačné, odporující, ve střetu s, na obranu.

uniknout <čemu>

Ujít nebo se zbavit čeho, co je obtížné nebo nemožné zvládnout.

štvát <proti komu>

Štvát znamená bojovat, útočit, vzbouřit se proti někomu nebo něčemu.

mít <koho k čemu>

Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

podléhat <komu n. čemu>

Podléhat znamená plnit přikázání nebo předpisy někoho nebo něčeho.

přimět <koho k čemu>

Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.

připoutat <k čemu>

Připoutat znamená upevnit nebo přivázat k něčemu.

dívat se vzhůru <k čemu>

Dívat se vzhůru: pozorovat nebe nebo výše položené objekty.

rozumět <čemu>

Pochopit, porozumět čemu, uchopit význam a smysl daného tématu.

přivést <koho k čemu>

Přivést znamená přinést nebo dopravit někoho nebo něco na určité místo.

vést <koho k čemu>

Vést znamená vést někoho někam, pomoci mu v jeho cestě, být jeho průvodcem.

přinutit <koho k čemu>

Přinutit - donutit někoho k nějakému jednání, činu nebo postoji proti jeho vůli.

mít odpor <k čemu>

Mít odpor znamená vyjádřit odmítavý postoj k něčemu. Je to silný negativní emoční pocit nebo postoj k čemukoliv.

zasáhnout <proti komu>

Zasáhnout znamená postavit se proti němu a vyjádřit nesouhlas s jeho jednáním.

znát se <k čemu>

Být obeznámeni s něčím/někým; mít osobní zkušenost s člověkem/věcí.

přivést <k čemu>

Přivést = dovevést něco/někoho na určité místo, aby zde mohlo být použito/využito.

dojít <k čemu>

Dojít: dosáhnout určitého cíle, místa nebo stavu, který se očekává.

vztahovat se <k čemu>

Vztahovat se k čemu znamená být související, spojený nebo provázaný s něčím.

klanět se <komu n. čemu>

Klanět se je projev uctívání a úcty k někomu nebo něčemu, obvykle skládáním poklon nebo oslavováním.