Bránit - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu bránit.
Význam: Bránit se dá chránit, ochraňovat, stát si za něčím nebo někým a odolávat útoku.
hájit <co>
Hájit znamená obhajovat nebo zastávat práva, názory nebo postoje.
chránit
Chránit znamená ochraňovat, udržovat nebo podporovat něčí nebo něčí práva, bezpečnost, zdraví nebo majetek.
čelit <čemu>
Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.
útočit <na co>
Útočit: představuje aktivní útok na cíl, jako je osoba, skupina nebo veřejná instituce.
překážet <čemu>
Překážet znamená bránit, překážka je cokoliv, co zabraňuje nebo se snaží zabránit úspěšnému dokončení činnosti.
odporovat
Odporovat znamená vyjádřit nesouhlas či nesouhlasnou reakci k něčemu.
brzdit <co>
Brzdit znamená omezovat nebo zpomalovat pohyb, aby se dosáhlo cíle.
klást odpor <komu n. čemu>
Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.
zpomalovat
Zpomalovat znamená snižovat rychlost pohybu, činnosti nebo reakce.
zrychlovat
Zrychlovat znamená urychlit, zpřesnit, zvýšit rychlost čehokoliv.
akcelerovat
Zrychlit, zvýšit tempo, urychlit proces nebo vývoj.
zdržovat (jednání)
Omezovat či odkládat nějaké jednání, činnost nebo úkon.
překážet
Překážet znamená bránit nebo se postavit do cesty, aby se něco nedokázalo uskutečnit.
znemožňovat
Znemožňovat znamená bránit něčemu, činit něco nemožným nebo zabraňovat něčemu.
tlumit
Tlumit znamená omezovat intenzitu nebo sílu zvuku, světla nebo jiného signálu.
krotit (vášně)
Krotit vášně znamená ovládat nebo potlačovat emoce či chování, aby nedošlo k nějakému nežádoucímu nebo nebezpečnému jednání.
Podobná synonyma
náležet <k čemu>
Náležet: být součástí, patřit, spadat do něčí vlastnictví, mít právo či povinnost.
odolávat <čemu>
Odolávat znamená vystavovat se odporu nebo odmítat, jít proti čemu nebo se tomu bránit.
klást
Klást znamená položit či umístit něco na nějaké místo nebo se na nějakém místě udržet.
dávat podobu <čemu>
Dávat podobu: Tvořit, modelovat nebo přizpůsobovat tak, aby vytvořil určitou podobu nebo tvar.
přemluvit <koho k čemu>
Přemluvit - přesvědčit někoho, aby učinil něco, co původně nechtěl.
jednání
Jednání je směs činností, které určují jakákoli volba nebo akce.
napovídat <co komu>
Napovídat znamená dát náznaky nebo rady, aby se někdo mohl dobrat k onému výsledku.
vytýkat <co komu>
Vytýkat znamená kritizovat něčí chování nebo činy, vyčítat jim a zdůrazňovat nedostatky.
zdržovat
Odložit něco na později, zdržet se, zpozdit se, odkládat.
pozitivní jednání
Pozitivní jednání je forma chování, která přináší kladné výsledky a podporuje pozitivní vztahy mezi lidmi.
zošklivit <co komu>
Znehodnotit vzhled někoho nebo něčeho.
útočit <na koho n. co>
Útočit je vystupování proti někomu nebo něčemu, aby byl způsoben fyzický nebo psychický útok.
mít důvěru <ke komu>
Mít důvěru ke komu znamená věřit v jeho schopnosti, čestnost a štěstí. Znamená podporovat a být věrný.
poroučet <komu>
Poroučet
ukládat <komu> (úkoly)
Ukládat úkoly
oznámit <co komu>
Oznámit: sdělit někomu něco důležitého, aby mohl přijmout potřebná opatření.
vyčítat <co komu>
Vyčítat znamená vyčíslit komu něco kritického nebo vyčíslit mu jeho chyby.
svěřit <komu> (provedení)
Předat (někomu) správu, úkol nebo zodpovědnost; dát (někomu) plnou moc a důvěru.
nalhávat <co komu>
Nalhávat je lhaní, kdy člověk komu něco tvrdí, i když to je nepravda, aby získal jeho prospěch nebo aby oklamal.
navádět <k čemu>
Navádět: Určovat směr, pokyny k cíli; vést k cíli.
ubrat <komu> (ze mzdy)
Ubrat (ze mzdy) znamená snížit část výplaty.
útočit (úporně)
Snažit se ohrozit či způsobit škodu, úporně a bez ohledu na následky.
chránit <koho>
Bránit koho/čeho před škodlivými vlivy; zachraňovat, ochraňovat, zajišťovat bezpečí.
děkovat <komu>
Uznale poděkovat
přivolit <k čemu>
Udělit souhlas, dovolit k něčemu.
předat <co komu>
Předat: přenést něco na někoho; přenést informace, zkušenosti, moc, dovednosti, vědomosti, zodpovědnost.
podlehnout <čemu>
Ustoupit, odolat čemu a přiznat si porážku; ztratit odvahu, sílu či schopnost bojovat.
dát zprávu <komu>
Předat informaci nebo sdělení někomu.
odporovat <komu> (drze)
Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.