Bránit - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu bránit.
Význam: Bránit se dá chránit, ochraňovat, stát si za něčím nebo někým a odolávat útoku.
hájit <co>
Hájit znamená obhajovat nebo zastávat práva, názory nebo postoje.
chránit
Chránit znamená ochraňovat, udržovat nebo podporovat něčí nebo něčí práva, bezpečnost, zdraví nebo majetek.
čelit <čemu>
Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.
útočit <na co>
Útočit: představuje aktivní útok na cíl, jako je osoba, skupina nebo veřejná instituce.
překážet <čemu>
Překážet znamená bránit, překážka je cokoliv, co zabraňuje nebo se snaží zabránit úspěšnému dokončení činnosti.
odporovat
Odporovat znamená vyjádřit nesouhlas či nesouhlasnou reakci k něčemu.
brzdit <co>
Brzdit znamená omezovat nebo zpomalovat pohyb, aby se dosáhlo cíle.
klást odpor <komu n. čemu>
Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.
zpomalovat
Zpomalovat znamená snižovat rychlost pohybu, činnosti nebo reakce.
zrychlovat
Zrychlovat znamená urychlit, zpřesnit, zvýšit rychlost čehokoliv.
akcelerovat
Zrychlit, zvýšit tempo, urychlit proces nebo vývoj.
zdržovat (jednání)
Omezovat či odkládat nějaké jednání, činnost nebo úkon.
překážet
Překážet znamená bránit nebo se postavit do cesty, aby se něco nedokázalo uskutečnit.
znemožňovat
Znemožňovat znamená bránit něčemu, činit něco nemožným nebo zabraňovat něčemu.
tlumit
Tlumit znamená omezovat intenzitu nebo sílu zvuku, světla nebo jiného signálu.
krotit (vášně)
Krotit vášně znamená ovládat nebo potlačovat emoce či chování, aby nedošlo k nějakému nežádoucímu nebo nebezpečnému jednání.
Podobná synonyma
znít <komu> (v uších)
Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.
poroučet <co komu>
Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.
odhodlat se <k čemu>
Udělat odvážný krok a rozhodnout se vyřešit danou situaci.
přinutit <koho k čemu>
Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.
vnuknout <co komu>
Vnuknout
vykreslit <co komu>
Vykreslit znamená zobrazit či popsat něco ve formě obrázku nebo slov.
uložit <co komu>
Uložit
natlouci <komu>
Natlouci: silou něčímu přinutit k něčemu, případně získat násilím informace nebo údaje od někoho.
sdělovat <co komu>
Sdělovat: předávat informace, zprávy nebo názory druhým lidem.
přisluhovat <komu>
Být v službě komukoliv; být k dispozici, poskytovat služby.
vyhubovat <komu>
Udělit někomu pokutu, trest či jiný druh postihu za porušení pravidel.
odložit <co komu>
Odložit
vyhýbat se <čemu>
Vyhýbat se znamená unikat, obcházet, vyvarovat se.
být nevěrný <komu>
Být nevěrný znamená podvádět někoho ve vztahu, případně podvádět někoho, s kým máte závazek.
vynadat <komu>
Vynadat je projevit nespokojenost nebo hněv někomu slovním projevem.
čelit
Čelit znamená přijmout nebo činit něco pro řešení nebo odolání něčemu nepříjemnému, obtížnému nebo nebezpečnému.
platit <komu>
Platit
dát <co komu>
Dát někomu: poskytnout mu cokoliv, co má; předat, přenechat, zaslat či zapůjčit.
odporovat (zdravému rozumu)
Odporovat znamená vyjádřit nesouhlas, oponovat, postavit se proti čemukoliv (zdravému rozumu).
chránit <koho n. co>
Chránit znamená ochraňovat, opečovávat nebo obhajovat někoho či něco.
přiložit <co k čemu>
Přiložit znamená přidat nebo připojit něco k něčemu jinému.
ustoupit <komu>
Ustoupit
předejít <čemu>
Předejít: zabránit; předcházet; zabránit vzniku; předvídat a přijmout opatření k ochraně.
mít za zlé <co komu>
Mít za zlé znamená vyjadřovat nespokojenost nebo naštvání někomu za jeho čin, slovo nebo jednání.
útočit (úporně)
Snažit se ohrozit či způsobit škodu, úporně a bez ohledu na následky.
navádět <k čemu>
Navádět: Určovat směr, pokyny k cíli; vést k cíli.
uniknout <čemu>
Uniknout <čemu> znamená uprchnout, vyhnout se něčemu, vyváznout z něčeho.
vnutit <co komu>
Vnutit někomu něco: donutit ho, aby to přijal nebo akceptoval bez možnosti volby.
rozumět <čemu>
Pochopit či porozumět čemu, pochopit smysl, význam nebo podstatu něčeho.
odpor (hněvivý)
Odpor je opozice nebo vzdor při vyjádření hněvu nebo nesouhlasu s něčím.