Bránit - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu bránit.
Význam: Bránit se dá chránit, ochraňovat, stát si za něčím nebo někým a odolávat útoku.
hájit <co>
Hájit znamená obhajovat nebo zastávat práva, názory nebo postoje.
chránit
Chránit znamená ochraňovat, udržovat nebo podporovat něčí nebo něčí práva, bezpečnost, zdraví nebo majetek.
čelit <čemu>
Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.
útočit <na co>
Útočit: představuje aktivní útok na cíl, jako je osoba, skupina nebo veřejná instituce.
překážet <čemu>
Překážet znamená bránit, překážka je cokoliv, co zabraňuje nebo se snaží zabránit úspěšnému dokončení činnosti.
odporovat
Odporovat znamená vyjádřit nesouhlas či nesouhlasnou reakci k něčemu.
brzdit <co>
Brzdit znamená omezovat nebo zpomalovat pohyb, aby se dosáhlo cíle.
klást odpor <komu n. čemu>
Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.
zpomalovat
Zpomalovat znamená snižovat rychlost pohybu, činnosti nebo reakce.
zrychlovat
Zrychlovat znamená urychlit, zpřesnit, zvýšit rychlost čehokoliv.
akcelerovat
Zrychlit, zvýšit tempo, urychlit proces nebo vývoj.
zdržovat (jednání)
Omezovat či odkládat nějaké jednání, činnost nebo úkon.
překážet
Překážet znamená bránit nebo se postavit do cesty, aby se něco nedokázalo uskutečnit.
znemožňovat
Znemožňovat znamená bránit něčemu, činit něco nemožným nebo zabraňovat něčemu.
tlumit
Tlumit znamená omezovat intenzitu nebo sílu zvuku, světla nebo jiného signálu.
krotit (vášně)
Krotit vášně znamená ovládat nebo potlačovat emoce či chování, aby nedošlo k nějakému nežádoucímu nebo nebezpečnému jednání.
Podobná synonyma
jít <co k čemu>
Jít: pohybovat se od jednoho místa k druhému, vykonávat úkoly nebo cíle.
odolat <čemu>
Vystát tlak, obtíž nebo útok a zůstat silný a nezranitelný.
vytmavit <co komu>
Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.
nadběhnout <komu>
Rozhodnout se rychle a předběhnout ostatní v něčem, čemu člověk předchází.
uložit <co komu>
Uložit: Dodat (něco) na vyžádání, přidělit (něčemu) trvalou pozici nebo místo.
pomoci <komu>
Pomoci: poskytovat někomu podporu nebo asistenci.
vynadat <komu>
Vynadat komu je hrubým způsobem kritizovat, často s urážlivými slovy, a používat nevybíravého jazyka.
přisuzovat <co komu>
Přisuzovat: dávat někomu nebo něčemu určité vlastnosti, kvality nebo funkce.
protestovat <proti čemu>
Protestovat znamená vyjádřit nesouhlas nebo nespokojenost s něčím. To může být uplatněno prostřednictvím jednotlivců nebo skupin s cílem změnit situaci nebo politiky.
vyhovět <komu>
Vyhovět
divit se <čemu>
Divit se: překvapením a úžasem reagovat na něco neočekávaného/neobvyklého.
odpor
Odpor je vnímání či hodnocení čehokoli, čemu se člověk odmítá přizpůsobit, čemu se brání či čemu se snaží vyhnout.
domlouvat <komu>
Domlouvat
mít se <ke komu>
Mít se ke komu je výraz pro vztah, kdy se můžete spolehnout na druhou osobu a cítit se s ní v bezpečí.
být příliš shovívavý <ke komu>
Být příliš shovívavý k někomu znamená příliš tolerovat jeho chování nebo jednání.
naznačovat <co komu>
Naznačovat znamená dávat náznaky, či napovídat druhé osobě, že se něco děje nebo má dělat.
vtipně odpovědět <komu>
Vtipně odpovídat je schopnost reagovat spontánně a originálně na určité situace, aby člověk druhého pobavil.
vyslovit se <k čemu>
Vyslovit se
přimět <koho k čemu>
Přimět: donutit (někoho) k něčemu; přesvědčit; vynutit si.
odhodlávat se <k čemu>
Odhodlávat se znamená mít odvahu a víru a přijmout rozhodnutí konat něco.
rozumět <čemu>
Pochopit, porozumět, umět interpretovat a správně pochopit.
klást na srdce
Důležitost věci si vážit a brát ji vážně.
chránit <koho>
Bránit koho/čeho před škodlivými vlivy; zachraňovat, ochraňovat, zajišťovat bezpečí.
přitěžovat <komu>
Přitěžovat
vyjevit <co komu>
Vyjevit
nabízet se <komu>
Nabízet se
oznamovat <co komu>
Oznamovat znamená sdělovat informace někomu.
poskytovat <co komu>
Poskytovat znamená dávat něco komu, co potřebuje nebo očekává.
uvést <co> ve vztah <k čemu>
Uvést co ve vztah k čemu znamená přiřadit co do pozice nebo vztahu k čemu jinému.
přisuzovat <komu> (osud)
Přisuzovat osud