Bránit - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu bránit.
Význam: Bránit se dá chránit, ochraňovat, stát si za něčím nebo někým a odolávat útoku.
hájit <co>
Hájit znamená obhajovat nebo zastávat práva, názory nebo postoje.
chránit
Chránit znamená ochraňovat, udržovat nebo podporovat něčí nebo něčí práva, bezpečnost, zdraví nebo majetek.
čelit <čemu>
Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.
útočit <na co>
Útočit: představuje aktivní útok na cíl, jako je osoba, skupina nebo veřejná instituce.
překážet <čemu>
Překážet znamená bránit, překážka je cokoliv, co zabraňuje nebo se snaží zabránit úspěšnému dokončení činnosti.
odporovat
Odporovat znamená vyjádřit nesouhlas či nesouhlasnou reakci k něčemu.
brzdit <co>
Brzdit znamená omezovat nebo zpomalovat pohyb, aby se dosáhlo cíle.
klást odpor <komu n. čemu>
Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.
zpomalovat
Zpomalovat znamená snižovat rychlost pohybu, činnosti nebo reakce.
zrychlovat
Zrychlovat znamená urychlit, zpřesnit, zvýšit rychlost čehokoliv.
akcelerovat
Zrychlit, zvýšit tempo, urychlit proces nebo vývoj.
zdržovat (jednání)
Omezovat či odkládat nějaké jednání, činnost nebo úkon.
překážet
Překážet znamená bránit nebo se postavit do cesty, aby se něco nedokázalo uskutečnit.
znemožňovat
Znemožňovat znamená bránit něčemu, činit něco nemožným nebo zabraňovat něčemu.
tlumit
Tlumit znamená omezovat intenzitu nebo sílu zvuku, světla nebo jiného signálu.
krotit (vášně)
Krotit vášně znamená ovládat nebo potlačovat emoce či chování, aby nedošlo k nějakému nežádoucímu nebo nebezpečnému jednání.
Podobná synonyma
půjčit <co komu>
Půjčit: poskytnout něco druhému osobě, často na dobu určitou, s tím, že to bude vráceno.
lát <komu>
Lát se používá jako výraz pro dělení, zužování nebo štěpení něčeho na menší části.
poslat obsílku <komu>
Poslat poštou obálku s obsahem určeným pro určitého adresáta.
dlužit <co komu>
Dlužit znamená dát někomu to, co mu náleží; obvykle jde o peníze.
jednání
Činnost, postup nebo jednání, které jsou provedeny s určitým cílem nebo účelem.
přistoupit <k čemu>
Přistoupit: přijmout, respektovat a provádět určité zásady, podmínky nebo plán.
mít za zlé <co komu>
Mít za zlé znamená vyjadřovat nespokojenost nebo naštvání někomu za jeho čin, slovo nebo jednání.
zabránit <čemu>
Zabránit: učinit tak, aby se něco nemohlo stát nebo se nestalo.
vztahovat se <k čemu>
Vztahovat se znamená vzájemně se ovlivňovat nebo být spojeným s něčím jiným. Znamená to, že existuje nějaký druh vazby mezi dvěma nebo více objekty.
dopřát <komu čeho>
Dopřát: umožnit někomu získat či zažít něco pozitivního, často v důsledku velkorysosti či laskavosti.
odpor
Odpor je vyjádření nesouhlasu nebo námitek proti něčemu nebo někomu.
vyčinit <komu>
Vyčinit (komu) znamená vyčíslit náhradu za škodu, kterou dotyčný způsobil.
znesnadňovat <co komu>
Znesnadňovat znamená ztěžovat situaci nebo zhoršovat podmínky pro někoho.
znít <komu> (v uších)
Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.
domlouvat <komu>
Domlouvat
odplácet <komu za co>
Platit zpět, vracet stejnou měrou, jako bylo obdrženo; vyplácet protiúčty za splnění povinností.
vnucovat <co komu>
Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.
dát zabrat <komu>
Namáhat, obtížit či přetížit někoho na maximum.
věnovat se <čemu>
Věnovat se něčemu znamená zaměřit se na to, usilovat o to a soustředit se na to.
odporovat si
Odmítat se podřídit nebo se postavit proti něčemu; odporovat si znamená vymezovat se proti něčemu nebo v něčem trvat.
nadávat <komu>
Nadávat
protahovat (jednání)
Prodlužovat, omezovat časovou náročnost, zvyšovat délku trvání jednání.
účtovat <co komu>
Účtovat znamená účelně a správně vést účetnictví, zaznamenávat obchodní transakce a vypočítat podíly.
přičíst <co komu>
Přičíst znamená přidat nebo připsat něco k něčemu nebo někomu.
oddat se <čemu>
Oddat se čemukoli: věnovat se tomu s plným srdcem, úsilím a oddaností.
připomínat <co komu>
Připomínat
nepřihlédnout <k čemu>
Nepřihlédnout znamená ignorovat, nevzít v úvahu, nezohlednit.
vybít <komu> (zuby)
Vybít zuby: fyzicky napadnout člověka a způsobit mu zranění, obvykle na obličeji a čelisti.