Bránit - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu bránit.
Význam: Bránit se dá chránit, ochraňovat, stát si za něčím nebo někým a odolávat útoku.
hájit <co>
Hájit znamená obhajovat nebo zastávat práva, názory nebo postoje.
chránit
Chránit znamená ochraňovat, udržovat nebo podporovat něčí nebo něčí práva, bezpečnost, zdraví nebo majetek.
čelit <čemu>
Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.
útočit <na co>
Útočit: představuje aktivní útok na cíl, jako je osoba, skupina nebo veřejná instituce.
překážet <čemu>
Překážet znamená bránit, překážka je cokoliv, co zabraňuje nebo se snaží zabránit úspěšnému dokončení činnosti.
odporovat
Odporovat znamená vyjádřit nesouhlas či nesouhlasnou reakci k něčemu.
brzdit <co>
Brzdit znamená omezovat nebo zpomalovat pohyb, aby se dosáhlo cíle.
klást odpor <komu n. čemu>
Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.
zpomalovat
Zpomalovat znamená snižovat rychlost pohybu, činnosti nebo reakce.
zrychlovat
Zrychlovat znamená urychlit, zpřesnit, zvýšit rychlost čehokoliv.
akcelerovat
Zrychlit, zvýšit tempo, urychlit proces nebo vývoj.
zdržovat (jednání)
Omezovat či odkládat nějaké jednání, činnost nebo úkon.
překážet
Překážet znamená bránit nebo se postavit do cesty, aby se něco nedokázalo uskutečnit.
znemožňovat
Znemožňovat znamená bránit něčemu, činit něco nemožným nebo zabraňovat něčemu.
tlumit
Tlumit znamená omezovat intenzitu nebo sílu zvuku, světla nebo jiného signálu.
krotit (vášně)
Krotit vášně znamená ovládat nebo potlačovat emoce či chování, aby nedošlo k nějakému nežádoucímu nebo nebezpečnému jednání.
Podobná synonyma
vyčinit <co komu>
Vyčinit: udělat někomu odplatu, pomstu nebo trest za něčí činy.
stavět se (na odpor)
Postavit se proti něčemu, vzdorovat, odolávat/bojovat se silou, energii a odhodláním.
zdržovat se
Zdržovat se znamená odkládat nebo odmítat činnost nebo jednání, nebo se vyhnout jednání nebo činům.
brát <komu> (povolení)
Brát
přistoupit <k čemu>
Přistoupit: přijmout, respektovat a provádět určité zásady, podmínky nebo plán.
připlést se <k čemu>
Připlést se k něčemu znamená se k něčemu připojit, do něčeho se zapojit či se něčemu přidat.
nutit <koho k čemu>
Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.
jednání
Činnost, kterou člověk provádí, aby dosáhl svého cíle; činnost, kterou člověk dělá, aby dospěl k výsledku.
být příliš shovívavý <ke komu>
Být příliš shovívavý k někomu znamená příliš tolerovat jeho chování nebo jednání.
dát <komu> (stovku)
Poskytnout/darovat člověku stovku jako dar nebo peníze.
docházet <co komu>
Docházet znamená dostat se někam, dosahovat něčeho nebo přítomnost v určitém místě.
odolat <čemu>
Vystát tlak, obtíž nebo útok a zůstat silný a nezranitelný.
postoupit <co komu>
Postoupit znamená poskytnout něčemu nebo někomu něco, jako například postoupení něčího práva, moci nebo vlastnictví.
přitížit <komu>
Přitížit
podstrčit <co komu>
Podstrčit znamená předložit někomu nápad nebo myšlenku, aniž by se o to dotyčný přímo zajímal.
nařizovat <co komu>
Nařizovat je rozkazovat ostatním, aby udělali něco konkrétního.
dojít <k čemu>
Dojít: dosáhnout určitého cíle, místa nebo stavu, který se očekává.
dávat podobu <čemu>
Dávat podobu: Tvořit, modelovat nebo přizpůsobovat tak, aby vytvořil určitou podobu nebo tvar.
povídat <co komu>
Mluvit s někým o čemkoli, obvykle o zážitcích, plánech nebo názorech.
předepisovat <co komu>
Předepisovat znamená udělovat příkazy, nařízení nebo instrukce pro někoho nebo něco.
vnuknout <co komu>
Vnuknout
přemlouvat <k čemu>
Přemlouvat znamená vyjednávat, prosit o něco naléhavě a vytrvale.
oznamovat <co komu>
Oznamovat znamená sdělovat informace někomu.
odpor
Odpor je vyjádření nesouhlasu, odmítnutí nebo odmítavý postoj k něčemu.
věřit <co komu>
Věřit znamená věřit tomu, že něco je pravdivé, nebo že někdo je důvěryhodný. Je to uznání něčího hodnoty, čestnosti nebo pravdivosti.
připomenout <co komu>
Připomenout: znovu připomenout někomu informaci, nápad nebo povinnost.
vzpírat se <čemu>
Vzpírat se znamená odmítnout nebo se bránit čemu.
svěřit <komu> (provedení)
Předat (někomu) správu, úkol nebo zodpovědnost; dát (někomu) plnou moc a důvěru.