Bránit - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu bránit.
Význam: Bránit se dá chránit, ochraňovat, stát si za něčím nebo někým a odolávat útoku.
hájit <co>
Hájit znamená obhajovat nebo zastávat práva, názory nebo postoje.
chránit
Chránit znamená ochraňovat, udržovat nebo podporovat něčí nebo něčí práva, bezpečnost, zdraví nebo majetek.
čelit <čemu>
Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.
útočit <na co>
Útočit: představuje aktivní útok na cíl, jako je osoba, skupina nebo veřejná instituce.
překážet <čemu>
Překážet znamená bránit, překážka je cokoliv, co zabraňuje nebo se snaží zabránit úspěšnému dokončení činnosti.
odporovat
Odporovat znamená vyjádřit nesouhlas či nesouhlasnou reakci k něčemu.
brzdit <co>
Brzdit znamená omezovat nebo zpomalovat pohyb, aby se dosáhlo cíle.
klást odpor <komu n. čemu>
Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.
zpomalovat
Zpomalovat znamená snižovat rychlost pohybu, činnosti nebo reakce.
zrychlovat
Zrychlovat znamená urychlit, zpřesnit, zvýšit rychlost čehokoliv.
akcelerovat
Zrychlit, zvýšit tempo, urychlit proces nebo vývoj.
zdržovat (jednání)
Omezovat či odkládat nějaké jednání, činnost nebo úkon.
překážet
Překážet znamená bránit nebo se postavit do cesty, aby se něco nedokázalo uskutečnit.
znemožňovat
Znemožňovat znamená bránit něčemu, činit něco nemožným nebo zabraňovat něčemu.
tlumit
Tlumit znamená omezovat intenzitu nebo sílu zvuku, světla nebo jiného signálu.
krotit (vášně)
Krotit vášně znamená ovládat nebo potlačovat emoce či chování, aby nedošlo k nějakému nežádoucímu nebo nebezpečnému jednání.
Podobná synonyma
nalhávat <co komu>
Nalhávat je lhaní, kdy člověk komu něco tvrdí, i když to je nepravda, aby získal jeho prospěch nebo aby oklamal.
potvrdit <co komu>
Potvrdit
hájit <koho> (u soudu)
Bránit práva a zájmy člověka před soudem, obhajovat ho a podporovat ho v jeho obraně.
určovat <co komu>
Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.
útočit
Útočit znamená fyzicky nebo verbálně napadat někoho nebo něco, obvykle s agresivními nebo destruktivními úmysly.
vzpírat se <čemu>
Vzpírat se znamená odporovat, nebo se bránit čemu nebo proti něčemu.
vévodit <čemu>
Vévodit znamená být vedoucí, vést nebo vládnout nad něčím.
poroučet <co komu>
Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.
odejmout <co komu>
Odejmout znamená odebírat nebo odstraňovat část nebo celou část něčeho.
vymlouvat <co komu>
Vymlouvat se znamená udávat záminky nebo vyhýbat se odpovědnosti, aby člověk nemusel plnit to, co by měl.
tíhnutí <k čemu>
Tíhnutí je přirozená fyzikální síla, která způsobuje, že tělesa přitahují jeden druhého.
dojít <k čemu>
Dosáhnout cíle, získat pochopení či výsledek.
klást se (na zem)
Padnout na zem, aby se vyjádřila pokora, úcta nebo vyznání viny.
přizpůsobovat <co čemu>
Přizpůsobovat se znamená upravovat své jednání, chování nebo názory podle podmínek nebo okolností.
klást
Klást znamená položit či umístit něco na nějaké místo nebo se na nějakém místě udržet.
znemožňovat se
Omezovat něco nebo někoho, bránit nebo zabránit v něčem.
selhat <komu> (hlas)
Selhat
vydávat <co komu>
Vydávat: dávat něco do oběhu nebo komu, vydávat povolení, licenci, zaštítit.
nabít <komu>
Nabít
chystat se <k čemu>
Připravovat se; přiřazovat úkoly, získávat informace a shromažďovat potřebné věci k dosažení požadovaného cíle.
přiblížit <co komu>
Přiblížit se rozumí zpřístupnit něco blíže, přinést to způsobem, aby to bylo srozumitelné nebo snadno pochopitelné.
zdržovat
Zdržovat se znamená zpomalovat, omezovat nebo odkládat činnosti; často se používá i ve významu vyhýbat se činnostem.
protivit se <komu>
Bránit se tomu, čemu se někdo postaví; odporovat, stavět se proti něčemu nebo někomu.
panovat <komu>
Panovat
chránit se
Chránit se znamená bránit se rizikům a ohrožením, kterým člověk čelí, aby se ochránil před újmou.
podstrčit <co komu>
Podstrčit znamená podat (něco komu), nechat si podstrčit nebo někomu podstrčit (něco).
odporovat <komu> (drze)
Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.
vrazit <komu> (facku)
Fyzicky napadnout člověka a dát mu facku.
stačit <co komu>
Stačit: dostatečně uspokojit, poskytnout to, co je potřeba.