Bránit - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu bránit.
Význam: Bránit se dá chránit, ochraňovat, stát si za něčím nebo někým a odolávat útoku.
hájit <co>
Hájit znamená obhajovat nebo zastávat práva, názory nebo postoje.
chránit
Chránit znamená ochraňovat, udržovat nebo podporovat něčí nebo něčí práva, bezpečnost, zdraví nebo majetek.
čelit <čemu>
Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.
útočit <na co>
Útočit: představuje aktivní útok na cíl, jako je osoba, skupina nebo veřejná instituce.
překážet <čemu>
Překážet znamená bránit, překážka je cokoliv, co zabraňuje nebo se snaží zabránit úspěšnému dokončení činnosti.
odporovat
Odporovat znamená vyjádřit nesouhlas či nesouhlasnou reakci k něčemu.
brzdit <co>
Brzdit znamená omezovat nebo zpomalovat pohyb, aby se dosáhlo cíle.
klást odpor <komu n. čemu>
Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.
zpomalovat
Zpomalovat znamená snižovat rychlost pohybu, činnosti nebo reakce.
zrychlovat
Zrychlovat znamená urychlit, zpřesnit, zvýšit rychlost čehokoliv.
akcelerovat
Zrychlit, zvýšit tempo, urychlit proces nebo vývoj.
zdržovat (jednání)
Omezovat či odkládat nějaké jednání, činnost nebo úkon.
překážet
Překážet znamená bránit nebo se postavit do cesty, aby se něco nedokázalo uskutečnit.
znemožňovat
Znemožňovat znamená bránit něčemu, činit něco nemožným nebo zabraňovat něčemu.
tlumit
Tlumit znamená omezovat intenzitu nebo sílu zvuku, světla nebo jiného signálu.
krotit (vášně)
Krotit vášně znamená ovládat nebo potlačovat emoce či chování, aby nedošlo k nějakému nežádoucímu nebo nebezpečnému jednání.
Podobná synonyma
vyhovět <komu>
Udělat něco, co je požadováno, žádáno nebo požadováno od někoho jiného.
jednání
Jednání je činnost nebo proces, kterým se dosahuje cílů a jehož výsledkem mohou být činy, dohody nebo rozhodnutí.
vrazit <komu> facku
Dát fyzický nátlak na někoho, aby se podvolil, nebo aby vyjádřil svůj nesouhlas.
přikročit <k čemu>
Přikročit: začít konat kroky k dosahování cíle.
dělat <komu> místo
Dělat místo někomu znamená zastoupit jeho práci a povinnosti, aby mohl být nepřítomen.
podrobit se <čemu>
Podrobit se znamená přijmout či akceptovat něčí pravidla, autoritu či rozhodnutí.
líbit se <co komu>
Líbit se znamená být něčímu příjemný, zalíbit se, zaujmout.
znemožnit <co komu>
Znemožnit je způsobit, že je komu či čemu zabráněno v provedení činnosti.
vybízet <koho k čemu>
Vybízet znamená vyzývat někoho něco udělat, například změnit postoj nebo vykonat nějakou činnost.
být určen <komu>
Být určen: jít nebo být označen pro určitou osobu, účel nebo cíl.
oznámit <co komu>
Oznámit komu co: sdělit informace, udělat něco známým.
přizpůsobovat se <čemu>
Přizpůsobovat se: činit kroky, aby se něco změnilo nebo bylo v souladu s okolnostmi.
přivolit <k čemu>
Povolit konkrétní činnost; dovolit něco, co jinak není povoleno.
přiznávat se <k čemu>
Přiznávat se k činům nebo myšlenkám, které jsou obvykle považovány za nesprávné nebo nežádoucí.
zdržovat se
Odmítat provádět nebo se účastnit určité činnosti; zdržovat se něčeho.
přirovnávat <koho k čemu>
Přirovnávat je srovnávat dvě nebo více věcí nebo lidí s ohledem na jejich shodné nebo odlišné vlastnosti.
smát se <komu>
Smát se
nepřihlédnout <k čemu>
Nepřihlédnout: nevzít v úvahu, nezohlednit.
odpor (hněvivý)
Odpor je opozice nebo vzdor při vyjádření hněvu nebo nesouhlasu s něčím.
určovat <co komu>
Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.
hrozit <komu>
Hrozit
zabraňovat <komu v čem>
Zabraňovat je omezovat něčí činnost či zasahovat do něčeho, aby se něco neuskutečnilo.
připomenout <co komu>
Připomenout: znovu připomenout někomu informaci, nápad nebo povinnost.
dostát <čemu>
Splnit povinnost, zodpovídat za něco, dodržovat předem stanovené podmínky.
vzít <komu> (papíry)
Vzít
vzdorovat <čemu>
Vzdorovat znamená odolávat čemukoli, čemu se snažíte čelit, být odolný a nedávat se.
přiřadit <co čemu>
Přiřadit znamená označit určitou věc nebo osobu za danou věc nebo osobu.
ustoupit <komu>
Ustoupit