Bránit - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu bránit.
Význam: Bránit se dá chránit, ochraňovat, stát si za něčím nebo někým a odolávat útoku.
hájit <co>
Hájit znamená obhajovat nebo zastávat práva, názory nebo postoje.
chránit
Chránit znamená ochraňovat, udržovat nebo podporovat něčí nebo něčí práva, bezpečnost, zdraví nebo majetek.
čelit <čemu>
Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.
útočit <na co>
Útočit: představuje aktivní útok na cíl, jako je osoba, skupina nebo veřejná instituce.
překážet <čemu>
Překážet znamená bránit, překážka je cokoliv, co zabraňuje nebo se snaží zabránit úspěšnému dokončení činnosti.
odporovat
Odporovat znamená vyjádřit nesouhlas či nesouhlasnou reakci k něčemu.
brzdit <co>
Brzdit znamená omezovat nebo zpomalovat pohyb, aby se dosáhlo cíle.
klást odpor <komu n. čemu>
Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.
zpomalovat
Zpomalovat znamená snižovat rychlost pohybu, činnosti nebo reakce.
zrychlovat
Zrychlovat znamená urychlit, zpřesnit, zvýšit rychlost čehokoliv.
akcelerovat
Zrychlit, zvýšit tempo, urychlit proces nebo vývoj.
zdržovat (jednání)
Omezovat či odkládat nějaké jednání, činnost nebo úkon.
překážet
Překážet znamená bránit nebo se postavit do cesty, aby se něco nedokázalo uskutečnit.
znemožňovat
Znemožňovat znamená bránit něčemu, činit něco nemožným nebo zabraňovat něčemu.
tlumit
Tlumit znamená omezovat intenzitu nebo sílu zvuku, světla nebo jiného signálu.
krotit (vášně)
Krotit vášně znamená ovládat nebo potlačovat emoce či chování, aby nedošlo k nějakému nežádoucímu nebo nebezpečnému jednání.
Podobná synonyma
propadnout <čemu>
Propadnout <čemu> znamená ztratit zájem o něco, nebo se něčemu vzdalovat.
posloužit <komu>
Posloužit
chránit se
Bránit se před nebezpečím a ohrožením; uchovat si svou bezpečnost, zdraví a majetek.
svolit <k čemu>
Svolit: přijmout nebo schválit něco, co je navrženo; souhlasit s něčím, co je požadováno.
odcizit <co komu>
Odcizit: způsobit, aby něco (např. majetek) nebo někdo (např. blízký člověk) zmizel, odešel, byl oddělen.
nadběhnout <komu>
Rozhodnout se rychle a předběhnout ostatní v něčem, čemu člověk předchází.
opatřovat <co komu>
Opatřovat znamená poskytovat co komu potřebuje nebo vyžaduje; dávat něco, co je nezbytné nebo prospěšné.
odpírat <co komu>
Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.
jednání
Činnost nebo proces, který se týká provádění určitých akcí nebo činů.
pojmout zášť <ke komu>
Pojmout zášť ke komu znamená projevit nenávist nebo odpor k dané osobě.
uchylovat se <k čemu>
Uchylovat se
překonat (odpor)
Překonat odpor znamená bojovat proti němu a porazit ho.
protestovat <proti čemu>
Protestovat znamená vyjádřit nesouhlas nebo nespokojenost s něčím. To může být uplatněno prostřednictvím jednotlivců nebo skupin s cílem změnit situaci nebo politiky.
uvykat <čemu>
Uvykat: postupně si zvykat na něco, přizpůsobit se něčemu, adaptovat se; stát se obvyklým, běžným.
štvát <proti komu>
Štvát je verbální či fyzické napadání někoho na základě jeho názorů, víry nebo pohlaví.
namlouvat <co komu>
Vyjednávat; prosazovat názor nebo požadavek, aby na něj druhá strana kývla.
bránit v dýchání <komu>
Bránit někomu v dýchání znamená zabránit mu ve volném a neomezeném dýchání.
dlužit <co komu>
Dlužit znamená dát někomu to, co mu náleží; obvykle jde o peníze.
stávat se podobným <komu>
Stát se podobným
přidat se <ke komu>
Přidat se k někomu znamená stát se součástí skupiny nebo vykonávat stejnou činnost.
vést <koho k čemu>
Vést znamená vést někoho někam, pomoci mu v jeho cestě, být jeho průvodcem.
vrazit <komu> facku
Dát fyzický nátlak na někoho, aby se podvolil, nebo aby vyjádřil svůj nesouhlas.
ukrást <co komu>
Ukrást: vzít někomu cizí věc bez jeho souhlasu nebo bez právního důvodu.
opatřit <co komu>
Opatřit: dát/poskytnout něco komu.
přiřazovat <čemu> (číselnou hodnotu)
Přiřazování je proces, ve kterém se číselná hodnota přiřazuje k něčemu.
líbit se <co komu>
Líbit se znamená být něčímu příjemný, zalíbit se, zaujmout.
půjčit <co komu>
Půjčit: poskytnout něco druhému osobě, často na dobu určitou, s tím, že to bude vráceno.
odporovat <komu> (drze)
Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.