Bránit - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu bránit.
Význam: Bránit se dá chránit, ochraňovat, stát si za něčím nebo někým a odolávat útoku.
hájit <co>
Hájit znamená obhajovat nebo zastávat práva, názory nebo postoje.
chránit
Chránit znamená ochraňovat, udržovat nebo podporovat něčí nebo něčí práva, bezpečnost, zdraví nebo majetek.
čelit <čemu>
Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.
útočit <na co>
Útočit: představuje aktivní útok na cíl, jako je osoba, skupina nebo veřejná instituce.
překážet <čemu>
Překážet znamená bránit, překážka je cokoliv, co zabraňuje nebo se snaží zabránit úspěšnému dokončení činnosti.
odporovat
Odporovat znamená vyjádřit nesouhlas či nesouhlasnou reakci k něčemu.
brzdit <co>
Brzdit znamená omezovat nebo zpomalovat pohyb, aby se dosáhlo cíle.
klást odpor <komu n. čemu>
Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.
zpomalovat
Zpomalovat znamená snižovat rychlost pohybu, činnosti nebo reakce.
zrychlovat
Zrychlovat znamená urychlit, zpřesnit, zvýšit rychlost čehokoliv.
akcelerovat
Zrychlit, zvýšit tempo, urychlit proces nebo vývoj.
zdržovat (jednání)
Omezovat či odkládat nějaké jednání, činnost nebo úkon.
překážet
Překážet znamená bránit nebo se postavit do cesty, aby se něco nedokázalo uskutečnit.
znemožňovat
Znemožňovat znamená bránit něčemu, činit něco nemožným nebo zabraňovat něčemu.
tlumit
Tlumit znamená omezovat intenzitu nebo sílu zvuku, světla nebo jiného signálu.
krotit (vášně)
Krotit vášně znamená ovládat nebo potlačovat emoce či chování, aby nedošlo k nějakému nežádoucímu nebo nebezpečnému jednání.
Podobná synonyma
útočit <na koho>
Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.
nabít <komu>
Poskytnout podporu, radu nebo pomoc někomu.
splnit se <komu> (sen)
Realizovat/uskutečnit daný sen, dosáhnout cíle, který si daná osoba stanovila.
natlouci <komu>
Natlouci: silou něčímu přinutit k něčemu, případně získat násilím informace nebo údaje od někoho.
domluvit <komu>
Domluvit
spílat <komu>
Spílat znamená ponižovat, urážet nebo kritizovat někoho.
oznamovat <co komu>
Oznamovat znamená sdělovat informaci nebo významnou událost někomu.
dát <komu> (titul)
Udělit někomu titul či jinou poctu.
zdržovat
Zdržovat se znamená zpomalovat, omezovat nebo odkládat činnosti; často se používá i ve významu vyhýbat se činnostem.
posloužit <komu>
Posloužit
potlačovat (odpor)
Potlačovat odpor znamená zamezit nebo omezit jeho projevy, aby se dosáhlo cílů nebo požadovaného výsledku.
vztahovat se <k čemu>
Vztahovat se k čemu znamená být související, spojený nebo provázaný s něčím.
nepřihlédnout <k čemu>
Nepřihlédnout znamená nevzít v úvahu, ignorovat, nebrat v potaz.
uložit <komu> (daň)
Platit (daň) komu - znamená převést finanční prostředky na účet dané osoby.
dokázat <komu> (vinu)
Ukázat, že dotyčný je zodpovědný za nějaké zločin nebo špatné jednání.
uvyknout <čemu>
Uvyknout se znamená naučit se, jak se zachovat, nebo jak fungovat v určité situaci.
namlouvat <co komu>
Namlouvat = vyjednávat, domlouvat, dojednávat, snažit se o uzavření dohody.
dovolit odejít <komu>
Povolit někomu odejít, aby mohl jít dál nebo jinam.
přizpůsobený <čemu>
Přizpůsobený: upravený pro určitou situaci, aby odpovídal potřebám nebo okolnostem.
žehnat <komu>
Žehnat
zabraňovat <komu v čem>
Zabraňovat je omezovat něčí činnost či zasahovat do něčeho, aby se něco neuskutečnilo.
odpor
Odpor je vyjádření nesouhlasu nebo námitek proti něčemu nebo někomu.
přisuzovat <komu> (osud)
Přisuzovat osud
zastavit činnost <komu>
Přerušit činnost komu nebo čemu.
ztěžovat <komu> (jednání)
Ztěžovat jednání znamená činit jej náročnějším, náročnějším, obtížnějším nebo složitějším pro danou osobu.
přimět <koho k čemu> (násilím)
Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.
odjet <komu>
Odjet
dát <komu čeho> (hodně)
Dát
darovat <co komu>
Darovat znamená předat něco někomu bez nároku na protihodnotu.
připlést se <k čemu>
Připlést se k něčemu znamená se k něčemu připojit, do něčeho se zapojit či se něčemu přidat.