Bránit - synonyma

hájit <co>

Hájit znamená obhajovat nebo zastávat práva, názory nebo postoje.

chránit

Chránit znamená ochraňovat, udržovat nebo podporovat něčí nebo něčí práva, bezpečnost, zdraví nebo majetek.

čelit <čemu>

Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.

útočit <na co>

Útočit: představuje aktivní útok na cíl, jako je osoba, skupina nebo veřejná instituce.

překážet <čemu>

Překážet znamená bránit, překážka je cokoliv, co zabraňuje nebo se snaží zabránit úspěšnému dokončení činnosti.

odporovat

Odporovat znamená vyjádřit nesouhlas či nesouhlasnou reakci k něčemu.

brzdit <co>

Brzdit znamená omezovat nebo zpomalovat pohyb, aby se dosáhlo cíle.

klást odpor <komu n. čemu>

Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.

zpomalovat

Zpomalovat znamená snižovat rychlost pohybu, činnosti nebo reakce.

zrychlovat

Zrychlovat znamená urychlit, zpřesnit, zvýšit rychlost čehokoliv.

akcelerovat

Zrychlit, zvýšit tempo, urychlit proces nebo vývoj.

zdržovat (jednání)

Omezovat či odkládat nějaké jednání, činnost nebo úkon.

překážet

Překážet znamená bránit nebo se postavit do cesty, aby se něco nedokázalo uskutečnit.

znemožňovat

Znemožňovat znamená bránit něčemu, činit něco nemožným nebo zabraňovat něčemu.

tlumit

Tlumit znamená omezovat intenzitu nebo sílu zvuku, světla nebo jiného signálu.

krotit (vášně)

Krotit vášně znamená ovládat nebo potlačovat emoce či chování, aby nedošlo k nějakému nežádoucímu nebo nebezpečnému jednání.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu směřovat k určitému cíli.

přidat se <ke komu>

Přidat se k někomu znamená stát se součástí skupiny nebo vykonávat stejnou činnost.

oddaný <komu>

Oddaný je člověk, který je věrný, věnuje se plně a snaží se prospívat druhému.

odolat <čemu>

Odolat: obstát, vytrvat, čelit nástrahám, překonat překážky, ustát tlak.

vysvětlit <komu co

Vysvětlit - to je ukázat/ objasnit něčemu/někomu jeho smysl a účel.

uchylovat se <ke komu>

Vyhýbat se komu, aby se zabránilo konfrontaci.

divit se <čemu>

Divit se <čemu> znamená být překvapen a udiven nad něčím, co se stalo, nebo co se řeklo.

hodit se <co k čemu>

Hodit se znamená vyhovovat, pasovat, být vhodné.

vysvětlovat <co komu>

Vysvětlovat znamená objasňovat někomu myšlenky, názory či pojmy, aby mohl pochopit a správně jej interpretovat.

řadit <koho k čemu>

Řadit znamená uspořádat něco do určitého pořádku nebo podle určitého klíče.

vyslovovat <komu> (lásku)

Vyjadřovat lásku někomu nahlas.

dávat přednost <komu n. čemu>

Dávat přednost znamená preferovat, upřednostňovat nebo dát přednost někomu nebo něčemu.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

stačit <co komu>

Stačit: dostatečně uspokojit, poskytnout to, co je potřeba.

uhýbat <komu>

Uhýbat: vyhnout se čemu nebo komu; izolovat se, vyhýbat se, vyhýbat se setkávání.

chránit se

Uchránit se před nebezpečím, nebo před možnou škodou, nebo udržet si něco, co je důležité.

navlékat <co komu>

Navlékat znamená oblékat někomu něco nebo něčímu neco připínat, připevňovat, vkládat.

jednání

Jednání je činnost nebo postup prováděný k dosažení nějakého cíle.

odhodlat se <k čemu>

Udělat odvážný krok a rozhodnout se vyřešit danou situaci.

volat <komu>

Volat znamená zavolat někomu telefonem nebo jinou formou komunikace.

hájit

Hájit znamená obhajovat, bránit nebo chránit.

uchylovat se <k čemu>

Uchylovat se znamená unikat, vyhýbat se nebo se vyvarovat něčemu.

odvděčit se <komu>

Udělat něco pro druhého člověka, který vám něco daroval nebo pomohl, jako formu poděkování a vyjádření vděčnosti.

vyčítat <co komu>

Vyčítat znamená vyčíslit komu něco kritického nebo vyčíslit mu jeho chyby.

dařit se <co komu>

Dařit se znamená úspěšně se vyvíjet, prospívat nebo mít úspěch v čemkoli co člověk dělá.

přisuzovat <co komu>

Přisuzovat: dávat někomu nebo něčemu určité vlastnosti, kvality nebo funkce.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

vyklouznout <co komu>

Vyklouznout: uniknout, dostat se z něčeho/z něčí přítomnosti nebo vlivu.