Bránit - synonyma

hájit <co>

Hájit znamená obhajovat nebo zastávat práva, názory nebo postoje.

chránit

Chránit znamená ochraňovat, udržovat nebo podporovat něčí nebo něčí práva, bezpečnost, zdraví nebo majetek.

čelit <čemu>

Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.

útočit <na co>

Útočit: představuje aktivní útok na cíl, jako je osoba, skupina nebo veřejná instituce.

překážet <čemu>

Překážet znamená bránit, překážka je cokoliv, co zabraňuje nebo se snaží zabránit úspěšnému dokončení činnosti.

odporovat

Odporovat znamená vyjádřit nesouhlas či nesouhlasnou reakci k něčemu.

brzdit <co>

Brzdit znamená omezovat nebo zpomalovat pohyb, aby se dosáhlo cíle.

klást odpor <komu n. čemu>

Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.

zpomalovat

Zpomalovat znamená snižovat rychlost pohybu, činnosti nebo reakce.

zrychlovat

Zrychlovat znamená urychlit, zpřesnit, zvýšit rychlost čehokoliv.

akcelerovat

Zrychlit, zvýšit tempo, urychlit proces nebo vývoj.

zdržovat (jednání)

Omezovat či odkládat nějaké jednání, činnost nebo úkon.

překážet

Překážet znamená bránit nebo se postavit do cesty, aby se něco nedokázalo uskutečnit.

znemožňovat

Znemožňovat znamená bránit něčemu, činit něco nemožným nebo zabraňovat něčemu.

tlumit

Tlumit znamená omezovat intenzitu nebo sílu zvuku, světla nebo jiného signálu.

krotit (vášně)

Krotit vášně znamená ovládat nebo potlačovat emoce či chování, aby nedošlo k nějakému nežádoucímu nebo nebezpečnému jednání.

vyčítat <co komu>

Vyčítat znamená vyčíslit kritiku nebo obviňování někomu za nějakou chybu nebo přečin.

čelit

Čelit znamená činit takové činy, které jsou důsledkem nebo odpovědí na jiné činy nebo okolnosti. Tento proces zahrnuje bojovat, přizpůsobit se, čelit následkům a brát odpovědnost.

nabít <komu>

Dát někomu energii, silu nebo motivaci; podpořit, obohatit ho nebo ho povzbudit k dalším činům.

dávat podobu <čemu>

Dávat podobu: Tvořit, modelovat nebo přizpůsobovat tak, aby vytvořil určitou podobu nebo tvar.

škodit <komu>

Ublížit, způsobit škodu, způsobit újmu někomu.

odolat <čemu>

Odolat: obstát, vytrvat, čelit nástrahám, překonat překážky, ustát tlak.

ponoukat <koho k čemu>

Vybízet k úkonu, motivovat.

konkurovat <komu>

Konkurovat znamená soutěžit o stejnou věc nebo pozici, snažit se dosáhnout stejného výsledku jako někdo jiný.

zabraňovat <komu v čem>

Zabraňovat je omezovat něčí činnost či zasahovat do něčeho, aby se něco neuskutečnilo.

zdržovat

Zdržovat se znamená činit činnost, která prodlužuje, oddaluje nebo odkládá plánovanou událost.

nadávat <komu>

Nadávat znamená vyjadřovat negativní emoce, kritizovat jinou osobu slovně.

volnost jednání

Volnost jednání je schopnost jednat a projevovat se podle svých přesvědčení bez cizího dohledu nebo omezení.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

odměnit se <komu>

Udělit někomu odměnu za dobrou práci nebo dobrý čin.

dát možnost <komu>

Dát možnost znamená poskytnout příležitost nebo šanci někomu jinému.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit někoho k činnosti nebo k akci.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená stížnostmi nebo kritikou upozorňovat na něčí chybu, nedostatek nebo pochybení.

kynout <komu>

Kynout znamená zvyšovat intenzitu nějakého pocitu nebo výrazu, např. hněvu, strachu, vzteku, bolesti nebo zoufalství.

přenechat <co komu>

Přenechat znamená předat, nebo předávat někomu jinému.

nutit <k čemu>

Nutit: přimět k něčemu násilím, bez souhlasu.

vzhledem k čemu

Vzhledem k: vymezování konkrétní souvislosti mezi dvěma jevy nebo skupinou jevů.

obratnost (v jednání)

Obratnost je schopnost přizpůsobovat se změnám situací a vytvářet šikovná řešení.

vtisknout <co komu> (do ruky)

Vtisknout: dát něco do ruky druhé osobě.

splnit se <komu> (sen)

Realizovat/uskutečnit daný sen, dosáhnout cíle, který si daná osoba stanovila.

příslušet <co komu>

Příslušet znamená patřit, být součástí, mít spojení, být závislý na čem/kom.

urazit <čemu> (hrot)

Urazit čemu hrotem znamená fyzicky poškodit jemnou nebo citlivou část tím, že na ni někdo tlačí, tře, bodá nebo čehokoli jiného.

nařídit <co komu>

Přikázat (někomu), aby něco udělal; předat (někomu) rozkaz, aby něco provedl.