Uvrhovat <koho kam> - synonyma
Celkem nalezeno 3 synonyma ke slovu uvrhovat <koho kam>.
Význam: Uvrhovat znamená přemístit někoho nebo něco do jiného prostředí, často odlišného od toho původního.
házet (oštěpem)
Házet oštěpem je sportovní disciplína, která spočívá v tom, že se oštěpem hází co nejdále.
vsazovat (do vězení)
Vsazovat znamená posílat někoho do vězení; lháře, zločince či trestance.
rodit (mláďata)
Rodit znamená porodit mládě, štěňata, kuřata nebo jiná mláďata.
Podobná synonyma
vsazovat (záplatu)
Vsazování je technika opravování textu nebo obrazu, kdy se používají přesně zarovnané kusy materiálu, jako jsou vlákna, záplaty nebo barvy.
házet sebou
Házení sebou znamená vykonávat rychlé, náhlé pohyby nebo úkony.
rodit
Rodit znamená vytvářet, dávat život nebo vychovávat děti.
rodit se
Rodit se znamená narodit se; být přiveden na svět; přechod z děložního života k životu venku.
házet
Házet: rychle vrhnout nebo odhodit předmět, vyhodit, hodit nebo vystřelit něco.
vězení
Vězení je státní instituce, kde se vězni odsouzení za trestné činy vykonávají tresty.
vězení (obecní)
Vězení je místo, kde jsou odsouzení vězni drženi za své trestné činy pro odčinění a prevenci.
házet šavli
Házet šavli znamená podnikat náročný úkol, vyžadující odvahu a odhodlání.
házet se
Házet se znamená rychle se pohybovat, poletovat nebo třepat se.
házet se (kapr)
Házet se kaprům znamená vyhazovat návnadu do vody, aby se kapři přilákali a mohli být chyceni.
hodit (oštěpem)
Hodit oštěpem: vystřelit oštěp do vzdálenosti pomocí silného hodu.
dát do vězení
Uvěznit, odnést svobodu osobě trestem, odeslat ji do vězení.
vrhat (mláďata)
Vrhat mláďata znamená jejich úmyslné přemístění do jiného prostředí.
házet (hlavou)
Házet = hodit, vyhazovat, vystřelovat nebo třít něco silou nebo sílou, nebo jinou silou.
házet (los)
Házet los: odhadnout výsledek něčeho nebo vybrat nějakou možnost náhodou, nebo se spoléhat na štěstí.
házet <co do čeho>
Házet znamená hodit něco z místa na místo, např. míč, hřebík, kamen apod.
držet (ve vězení)
Držet znamená zajistit osobu, aby neopustila místo určení, obvykle ve vězení.