Facebook

Vyběhnout - synonyma

Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu vyběhnout.

Význam: Vyběhnout znamená rychle opustit či odejít z místa, běžet rychle pryč.

vystartovat

Začít; získat výhodu nad ostatními; začít plnit úkoly nebo cíl.

rozběhnout se

Rozběhnout se: rychle vyběhnout z místa, aby se uniklo nebo dosáhlo něčeho.

dát se do běhu

Začít běžet rychle, naplno, s úsilím a cílem.

vyrazit

Vyrazit znamená opustit místo nebo situaci, odjet nebo odejít.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

vyvést (na pastvu)

Vyvést: pustit do pastviny dobytka či jiná zvířata k pastvě.

vypudit <koho>

Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.

vypovědět

Vypovědět znamená sdělit svůj názor, informace nebo pravdu, kterou je třeba zvážit.

odstranit

Odstranit znamená zbavit se něčeho, odstranit něco, co je nežádoucí nebo zbytečné.

propustit

Propustit znamená uvolnit zaměstnance z práce nebo z místa pobytu.

vyrazit (obilí)

Vyrazit obilí znamená sesbírat ho do siláže nebo do snopků.

vyrůst

Vyrůst znamená dospět, růst, rozvíjet se nebo vzrůstat.

zvýšit (ceny)

Zvýšit znamená zvýšit hodnotu nebo částku, například ceny produktu nebo služby.

vzrůst^5

Vzrůst je zvýšení velikosti, četnosti, hodnoty nebo množství něčeho.

zvětšit se

Zvětšení se znamená změnit velikost, prodloužit, rozšířit nebo zvýšit.

Podobná synonyma

přemluvit <koho>

Přimět ke změně názoru; přesvědčit o něčem; usilovat o svolání.

uctívat <koho n. co>

Uctívat je vyjádřením úcty, obdivu nebo vážnosti k někomu či něčemu.

najít <koho>

Najít znamená objevit nebo nalézt osobu, věc nebo informaci, kterou hledáte.

hnát^5 <koho> (pryč)

Hnát znamená násilně vyhánět někoho pryč, donutit jej opustit místo.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

křičet <na koho>

Křičet znamená volat na někoho s hlasitou a silnou intenzitou.

dorazit <koho>

Dorazit znamená dojít nebo přijít na určené místo.

vyvlastňovat <koho n. co>

Vyvlastňovat je veřejnoprávní akce, kdy stát nebo jiná veřejná moc získává soukromou vlastnost bez souhlasu majitele.

svést <na koho> (vinu)

Svést vinu znamená přiřadit odpovědnost za něco k někomu jinému.

vyhodit (nahoru)

Vyhodit znamená vyřadit, vyřídit nebo vyhodit, což znamená odebrat nebo odstranit něco.

přimět <koho k čemu>

Přimět (někoho) k něčemu: vybídnout, donutit, nutit (někoho) k činu nebo jednání.

zohavit <koho>

Zohavit znamená změnit vzhled někoho z lepšího na horší nebo ho oslabit.

budit <koho>

Budit znamená probouzet koho nebo něco, vzbuzovat či oživovat.

připravit <koho o co>

Připravit: předem se připravit na něco, co má nastat, což zahrnuje přípravu materiálů, času, prostoru a očekávání.

předčit <koho>

Předčit znamená dosáhnout lepších výsledků než někdo jiný.

vyčlenit <koho n. co>

Vyčlenit znamená oddělit část nebo člověka od celku a zvlášť ho identifikovat.

usmrcovat <koho>

Usmrcovat znamená způsobit smrt člověku nebo jinému živému tvoru.

líbat <koho>

Líbat někoho znamená polibek na tvář či rty, často projevení lásky, přátelství nebo náklonosti.

mávat <na koho>

Mávat znamená rukou zdravit nebo naznačit pozdrav, vítání, zájem nebo souhlas.

hubovat <koho>

Vyjadřovat se vysmívavě, ponižujícím způsobem nebo kritizovat někoho.

přenést <co na koho>

Přenést znamená převést něco na někoho jiného.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

rozběhnout

Rozběhnout znamená začít provádět nějakou činnost rychle a záměrně.

ochlazovat <koho n. co>

Ochlazovat znamená snižovat teplotu něčeho nebo někoho.

popichovat <koho>

Popichovat znamená jemně se dotýkat, abychom vyvolali jeho pozornost nebo odpověď.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená projevit nepříjemnou, vzteklou či nespokojenou reakci na někoho jiného.

srazit <koho>

Srazit: snížit hodnotu, množství nebo velikost čeho (člověka, cenu, náklady, úroveň atd.).

okouzlit <koho>

Okouzlit: příjemně působit na koho, získat jeho sympatie.

zdržet <koho n. co>

Zdržet se znamená odložit nebo zabránit něčemu, odmítnout, odložit nebo odříci něco nebo někoho.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.