Propustit - synonyma

pustit (vězně)

Pustit vězně znamená propustit jeho trest a umožnit mu volný pohyb.

dát svobodu

Dát svobodu znamená poskytnout jinému člověku nebo skupině samostatnost a nezávislost.

zatknout

Zatknout znamená fyzicky omezit osobu svým zadržením a předat ji policii nebo jinému úřadu.

zavřít

Zavřít znamená uzavřít nebo uzamknout něco tak, aby se nemělo možnost dostat dovnitř ani ven.

nechat projít (světlo)

Povolit světlo aby prošlo skrz něco, čímž se tvoří odraz nebo stíny.

dovolit odejít <komu>

Povolit někomu odejít, aby mohl jít dál nebo jinam.

nepozastavit

Nepozastavit znamená nezastavit, nezpomalit ani nezmírnit, pokračovat ve stejném tempu.

povolit šíření

Povolit šíření znamená udělit souhlas s distribucí, šířením nebo dalším zpřístupňováním informací.

vyvést (na pastvu)

Vyvést: pustit do pastviny dobytka či jiná zvířata k pastvě.

vypudit <koho>

Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.

vypovědět

Vypovědět znamená sdělit svůj názor, informace nebo pravdu, kterou je třeba zvážit.

odstranit

Odstranit znamená zbavit se něčeho, odstranit něco, co je nežádoucí nebo zbytečné.

vyrazit (obilí)

Vyrazit obilí znamená sesbírat ho do siláže nebo do snopků.

vyrůst

Vyrůst znamená dospět, růst, rozvíjet se nebo vzrůstat.

vyběhnout

Vyběhnout znamená rychle opustit či odejít z místa, běžet rychle pryč.

zvýšit (ceny)

Zvýšit znamená zvýšit hodnotu nebo částku, například ceny produktu nebo služby.

vzrůst^5

Vzrůst je zvýšení velikosti, četnosti, hodnoty nebo množství něčeho.

zvětšit se

Zvětšení se znamená změnit velikost, prodloužit, rozšířit nebo zvýšit.

svést <koho>

Svést = donutit jeho/ji k něčemu, co nechtěl/a, přesvědčit jeho/ji o něčem, co není pravda.

rozběhnout se <komu> (naproti)

Udělat rychlý krok a vyběhnout k někomu rychle a bez zbytečných otázek.

udávat <koho>

Udávat znamená informovat autority o činnosti nebo konání dotyčné osoby.

oblíbit si <koho>

Mít k někomu sympatie a obdiv, přátelství, rád se s ním potkávat a strávit společný čas.

nadběhnout <komu>

Rozhodnout se rychle a předběhnout ostatní v něčem, čemu člověk předchází.

hledat <koho>

Hledat: vyhledávat, snažit se najít nebo objevit něco.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu směřovat k určitému cíli.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

hrozit <komu>

Hrozit znamená vyhrožovat nebo dávat najevo, že se něco stane, pokud se nesplní nějaké požadavky.

vyhlásit <komu> (válku)

Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.

střídat <koho kým>

Střídat znamená měnit se v činnosti nebo funkci v určitém časovém interválu. Ve vztahu k lidem to znamená vyměňovat se v provedení určitých činností.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest za nějaký čin nebo jednání.

ukrást <co komu>

Ukrást něco někomu, bez jeho svolení a proti jeho vůli.

zvýšit se

Zvýšit se znamená dosáhnout vyššího stupně, počtu nebo množství.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : volat či vykřikovat něco na určitou osobu, aby si ji všimla.

nechat odejít

Nechat odejít: umožnit někomu, aby odešel, opustit místo nebo situaci.

vyčítat <komu>

Vyčítat znamená vyčíslit nebo připomenout někomu jeho prohřešky.

nazvat <koho jak>

Nazvat člověka jménem: přidělit mu jméno, jakým je označován.

pomáhat <komu>

Pomáhat znamená vynaložit úsilí pro zlepšení situace druhého člověka.

zaujímat <co koho>

Zaujímat je vyjadřovat názor nebo stanovisko k něčemu, zaujmout postoj, vyvolat pozornost.

porazit <koho>

Vítězství nad někým ve srovnání nebo konkurenci; přemoci a zvítězit nad někým jiným.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

zprotivit se <co komu>

Odmítnout se, postavit se jednomu nebo čemukoliv, čelit čemukoliv; bránit se, mít odpor.

živit <koho>

Živit: poskytovat potravu, zajišťovat potřeby pro život někomu nebo něčemu.

podvádět <koho>

Podvádět znamená klamat, lhát nebo se dopouštět úmyslného zavádění koho-koli kvůli vlastnímu prospěchu.

povolit

Dovolit, aby něco bylo provedeno; umožnit, udělit souhlas.

nechat

Nechat: ponechat, dovolit, pozastavit, umožnit.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

působit <komu> bolest

Fyzicky či psychicky trápit člověka, vyvolávat u něj bolest.

zlehčit <koho n. co>

Zlehčit znamená snížit intenzitu nebo závažnost něčeho. Zlehčit můžeme například tíhu, únavu nebo stres.