Tížit <koho co> - synonyma

odpočívat

Odpočívat znamená uvolnit tělo i mysl, odstranit stres a zotavit se tím, že se věnuje relaxaci, spánku nebo odpočinku.

dřímat

Dřímat znamená lehce spát, obvykle v krátkých intervalech.

spát

Spát znamená získat odpočinek a relaxaci tím, že se usne. Je to stav, který nám pomáhá obnovit energii a zotavit se ze dne.

stonat

Stonat znamená křičet nebo vykřikovat bolestí nebo rozhořčením.

být nemocen

Být nemocen znamená být fyzicky nebo duševně nemocný, což může znamenat fyzickou bolest nebo psychické problémy.

být pohřben <kde>

Být pohřben je proces pohřbívání mrtvého těla do půdy.

rozkládat se (město)

Rozkládat se znamená rozrůstat se do větších rozměrů, rozšiřovat se, přibývat nových budov, obyvatel ap.

prostírat se

Prostírat se znamená položit něco na zem, aby bylo pokryto nebo opatřeno něčím, co je na něm.

věnovat se (knihám)

Věnovat se knihám znamená číst je, studovat a analyzovat je.

zabývat se <čím>

Zabývat se: věnovat čas a pozornost čemusi, studovat a analyzovat danou problematiku.

nacházet se (na stole)

Být na stole - být umístěn na horní plochu stolu.

být umístěn

Být umístěn znamená být zařazen nebo umístěn někam, na nějaké místo.

tísnit

Tísnit znamená tlačit nebo stlačovat, vyvíjet na něco tlak, buďto fyzicky, nebo psychicky.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

utišit <koho>

Utišit: zklidnit, umlčet, přerušit.

proklínat <koho n. co>

Proklínat znamená mluvit něco zlého o někom nebo něčem, aby se způsobilo neštěstí nebo bolest.

učit <koho>

Učit se označuje pro proces poskytování informací nebo dovedností tomu, koho se učí.

polít <koho n. co>

Polít znamená provádět dlouhodobou a systematickou politickou činnost, uplatňovat politické postupy, akty a opatření.

chytat se <koho>

Chytat se někoho znamená držet se ho, být v jeho blízkosti a případně se na něj spoléhat.

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

věnovat <čemu> (pozornost)

Věnovat pozornost: poskytnout (čemu) pozornost, věnující čas a úsilí danému cíli.

obsluhovat <koho>

Obsluhovat znamená poskytovat služby a pomoc člověku nebo organizaci.

město

Město je větší obec či městská oblast s hustou zalidněností, zpravidla s vyvinutou infrastrukturou a službami.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se do někoho znamená projevit silnou lásku a náklonnost, často s hlubokou touhou být s touto osobou.

odsoudit <koho>

Odsoudit znamená udělit jim trest nebo potrestat za jejich činy nebo chování.

odvrátit <koho od čeho>

Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.

zlikvidovat <koho>

Zlikvidovat znamená násilím odstranit nebo zničit, obvykle se to používá k popisu vyhladit nějakou osobu nebo skupinu lidí.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

vykázat <koho>

Vykázat: odejmout někoho z místa bez práva se do něj vrátit.

věnovat (knihu)

Darovat knihu jako dárek, symbolicky vyjádřit úctu a vřelost.

eliminovat <koho n. co>

Eliminovat je odstranit nebo vypustit; může to být fyzické nebo konceptuální odstranění.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

ovládnout <koho> (vztek)

Udržet kontrolu nad emocemi a nedovolit, aby vztek ovládl situaci.

udávat <koho>

Udávat: představovat někoho jako příklad, odhalovat jeho zločiny, činy nebo chování.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená očernit, ponížit, ponižovat, zpochybňovat či zlehčovat hodnotu koho nebo čeho.

upozornit <koho nač>

Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.

oceňovat <koho n. co>

Oceňovat znamená chválit nebo vyjadřovat uznání člověku nebo věci.

rozrušovat <koho>

Rozrušovat znamená burcovat, vyvolávat neklid, rozčilovat.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.

podvádět <koho>

Podvádět znamená klamat, lhát nebo se dopouštět úmyslného zavádění koho-koli kvůli vlastnímu prospěchu.

nezastihovat <koho>

Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.

nabodávat <koho n. co>

Nabodávat znamená zasouvat či vhánět něco do něčeho, případně i do někoho.

vroubek (u koho)

Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.

opatřit <koho>

Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.