Tížit <koho co> - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu tížit <koho co>.
Význam: Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.
odpočívat
Odpočívat znamená uvolnit tělo i mysl, odstranit stres a zotavit se tím, že se věnuje relaxaci, spánku nebo odpočinku.
dřímat
Dřímat znamená lehce spát, obvykle v krátkých intervalech.
spát
Spát znamená získat odpočinek a relaxaci tím, že se usne. Je to stav, který nám pomáhá obnovit energii a zotavit se ze dne.
stonat
Stonat znamená křičet nebo vykřikovat bolestí nebo rozhořčením.
být nemocen
Být nemocen znamená být fyzicky nebo duševně nemocný, což může znamenat fyzickou bolest nebo psychické problémy.
být pohřben <kde>
Být pohřben je proces pohřbívání mrtvého těla do půdy.
rozkládat se (město)
Rozkládat se znamená rozrůstat se do větších rozměrů, rozšiřovat se, přibývat nových budov, obyvatel ap.
prostírat se
Prostírat se znamená položit něco na zem, aby bylo pokryto nebo opatřeno něčím, co je na něm.
věnovat se (knihám)
Věnovat se knihám znamená číst je, studovat a analyzovat je.
zabývat se <čím>
Zabývat se: věnovat čas a pozornost čemusi, studovat a analyzovat danou problematiku.
nacházet se (na stole)
Být na stole - být umístěn na horní plochu stolu.
být umístěn
Být umístěn znamená být zařazen nebo umístěn někam, na nějaké místo.
tísnit
Tísnit znamená tlačit nebo stlačovat, vyvíjet na něco tlak, buďto fyzicky, nebo psychicky.
doléhat <co na koho>
Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.
Podobná synonyma
přinutit mlčet <koho>
Umlčet někoho, donutit ho mlčet.
ustanovit <koho> (náčelníkem)
Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.
odprásknout <koho>
Odprásknout: přísně a energicky odehnat, vyhodit.
zastat se <koho>
Bránit, hájit, stát se přítelem, podporovat a zastávat názory nebo jednání někoho.
vystrojit <koho>
Vystrojit znamená obléci/ospravit (oděv) někoho (nebo sebe sama) v oblečení, které je vhodné pro určitou událost nebo účel.
obeznámit <koho s čím>
Seznámit se s něčím/někým, získat o něm/ní podrobné informace a zkušenosti.
připravovat <koho o co>
Připravovat = usilovat o to, aby něco bylo připraveno předem pro požadované účely.
obrat^5 <koho o co>
Obrat je změna ve směru nebo výsledku činnosti. Může být vyžadován k dosažení cíle, nebo k získání výhody.
hanobit <koho n. co>
Hanobit znamená kritizovat a urážet někoho nebo něco.
nevražit <na koho>
Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.
předstihnout <koho>
Předstihnout
pohřbít <koho>
Pohřbít
ničit <koho n. co>
Ničit: způsobovat destrukci, zničit, poškozovat.
pustit se <do koho>
Začít se něčím zabývat, pustit se do činnosti, kterou provádí dotyčný.
hostit <koho>
Hostit znamená udělat něčím hostě pohodlným a řídit jejich návštěvu. To může zahrnovat pohostit je, udělat pro ně příjemný prostor, pomoci jim s jakýmikoli potřebami a ujistit se, že jsou v pohodě.
zohavit <koho>
Zohavit znamená změnit vzhled někoho z lepšího na horší nebo ho oslabit.
pobízet <koho>
Pobízet: vyzývat někoho, aby vykonal určitou činnost; podněcovat k činu.
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
zradit <koho>
Zradit znamená neuposlechnout závazek, který člověk má k někomu, tím ho zklamat a ublížit mu.
přemlouvat <koho>
Přemlouvat znamená vyjednávat, argumentovat a prosit o něco, často o souhlas s něčím.
vylákat <koho>
Vylákat znamená přimět někoho k návštěvě, aby si užil něčeho, co jinak by nezkusil.
vyčerpávat <koho>
Vyčerpávat znamená vyčerpat fyzickou, psychickou nebo materiální energii někoho.
napadat <koho>
Napadat: přímo nebo nepřímo útočit na někoho fyzicky, verbálně nebo psychicky.
přestat se zabývat <čím>
Zanechat se zabývat čímsi, přestat s aktivitou.
začlenit <koho n. co kam>
Začlenit znamená umístit kohosi (nebo něco) do již existující struktury nebo systému.
přemluvit <koho>
Vyzvat někoho, aby se rozhodl nebo udělal něco, co by neudělal bez této výzvy.
ignorovat <koho n. co>
Ignorovat znamená opomíjet, přehlížet či nevšímat si něčeho či někoho.
zpucovat <koho>
Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.
utišit <koho>
Umlčet, ztlumit, potlačit hlas člověka nebo jiného živého tvora.