Proflákat - synonyma

ubít <koho>

Ubít znamená fyzicky zabít danou osobu, často násilím a bez souhlasu.

umlátit

Umlátit = fyzicky napadnout, zbit, přemoci silou.

dobít

Dobít znamená doplnit, naplnit nebo doplnit něčím, co potřebujete, například akumulátorem nebo penězi.

roztlouci

Roztlouci znamená rozbít na menší části, rozdělit na části nebo rozdrtit.

rozbít

Rozbít znamená rozdělit na menší části, rozlomit, rozdrtit, zničit.

rozdrtit

Rozdrtit znamená silou nebo tlakem rozbít, roztříštit nebo rozmačkat.

udupat (hlínu)

Udupat znamená zhutnit hlínu nebo jinou půdní směs pomocí kopání, tlačení nebo tření.

udusat

Udusat je verbálně upozornit někoho, aby se umlčel. Jedná se o výraznou formu zastavení nežádoucího chování.

upěchovat

Upechovat znamená rychle dokončit nebo zbavit se něčeho.

ušlehat (smetanu)

Ušlehat je technika, při které se odděluje krémová vrstva od mléka pro výrobu smetany.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.

zničit

Zničit: úplně a nevratně zničit či zrušit.

zmařit

Zmařit znamená zrušit nebo zahodit, zastavit nebo zabránit něčemu, co bylo započato.

zchvátit

Zchvátnout znamená rychle, silně a zjevně ovlivnit, působit na něco nebo prosadit nějakou změnu.

ubít čas

Ubít čas znamená trávit čas bez smysluplné činnosti, nezávisle na tom, jestli je člověk sám nebo ve společnosti.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky napadnout nebo útočit na někoho.

napodobit <koho>

Napodobit znamená převzít/zopakovat něčí jednání, vzhled nebo způsob jednání.

zbavit <koho> dědictví

Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.

útočit <na koho>

Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.

rozbít (postupně)

Rozbít znamená fyzicky rozdělit na menší části, zlomit nebo zničit.

popichovat <koho>

Popichovat znamená jemně se dotýkat, abychom vyvolali jeho pozornost nebo odpověď.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho/její úzkost, hněv nebo vztek, aby se cítili lépe.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vychovávat někoho tak, aby se správně choval a dodržoval pravidla.

poučit <koho o čem>

Poučit: vysvětlit a poskytnout informace (někomu) týkající se určitého tématu.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená vyhození někoho z práce, školy nebo jiného místa, kde byl pověřeným úkolem.

předstihnout <koho>

Předstihnout znamená udělat něco dříve než oni a být tak o krok napřed.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

odhalit <koho n. co>

Odhalit: odkrýt, zjistit, objasnit informace nebo skutečnosti o něčem či někom.

potupit <koho n. co>

Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.

žalovat <koho>

Žalovat znamená stěžovat si někomu na něco, obvykle s cílem dosáhnout nápravy.

uvidět <koho n. co>

Uvidět znamená spatřit někoho nebo něco pomocí zrakového smyslu.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená držet ve vězení nebo jiném zařízení jako trest za jeho činy.

rýpat <do koho>

Rýpat do někoho znamená kritizovat jeho činy nebo slova, zpravidla v nepříjemný nebo negativním duchu.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

šatit <koho>

Šatit znamená oblékat nebo oblékat někoho: přikrývat ho/ji oděvy, aby byl/a vhodně oblečený/a.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

porazit <koho>

Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

vysilovat <koho>

Vysilovat znamená vyčerpávat fyzické nebo psychické síly osoby.

poslat <koho kam>

Poslat: odeslat někoho nebo něco na určené místo.

přezírat <koho>

Přezírat znamená nadřazeně se stavět k někomu, zesměšňovat jeho činnosti a vyvíjet na něho psychický tlak.

získat <koho pro co>

Získat: vyhrát, dosáhnout, získat něco (např. informace, práva, zkušenosti, dovednosti).

trápit <koho> (strach)

Trápit (strachem): vyvolat strach, obavy, úzkost u druhé osoby.

očarovat <koho>

Učinit někoho nadšeným nebo fascinovaným svou přítomností či jednáním.

chválit <koho n. co>

Chválit: oceňovat, zdůrazňovat pozitivní vlastnosti, hodnoty a činy druhých lidí.