Odstranit <koho> - synonyma

ukončit <co>

Ukončit znamená dokončit, ukončit, uzavřít nebo ukončit činnost.

skončit

Ukončit činnost, akci, či proces; dokončit, zavřít.

zrušit

Zrušit znamená odstranit nebo zlikvidovat něco, co je platné, existující nebo schválené.

vyřídit

Vyřídit znamená vyřešit, vyřízením se dosáhne konečného řešení.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit nebo způsobit smrt někomu.

zavraždit

Zavraždit: zabití člověka; vražda.

odpravit

Odpravit znamená vyřídit, dodělat, dokončit nebo dokončovat nějakou činnost nebo úkol.

oddělat

Oddělat znamená odstranit překážku, odloučit se, odpojit se nebo odříznout.

vyhladit

Vyhladit znamená zcela odstranit, zbavit se čeho nebo čeho zploštit nebo zředit.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená vyznávat úctu, oslavovat, věnovat pozornost nebo chválit.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, například pomocí fyzické síly nebo slovního napadání.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

osvobodit <koho>

Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.

obeznámit <koho s čím>

Obeznámit: seznámit někoho s něčím, uvést ho do problematiky nebo do prostředí.

vystrojit <koho>

Vystrojit: ozdobit, oblečit do odpovídajících šatů nebo doplňků pro významnou událost.

ukončit

Ukončit znamená ukončit činnost, proces nebo stav; ukončit něco definitivně.

snést <co od koho>

Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.

kárat <koho>

Kárat je trestat člověka nebo jeho jednání za nějakou vinu, provinění nebo nesprávné chování.

oslovit <koho>

Oslovit znamená adresovat se k němu nebo jednat s ním.

podnítit <koho>

Podnítit znamená vyburcovat, podpořit či podněcovat k činnosti; inspirovat k počinům nebo myšlenkám.

difamovat <koho n. co>

Difamovat znamená šířit nepravdivé informace o někom či něčem, aby se jeho či jeho reputace poškodila.

oslnit <koho>

Oslnit znamená ohromit nečekaným nebo neuvěřitelným výkonem, počinem nebo dovedností.

vyvlastňovat <koho n. co>

Vyvlastňovat je veřejnoprávní akce, kdy stát nebo jiná veřejná moc získává soukromou vlastnost bez souhlasu majitele.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

vyslyšet <koho>

Vyslyšet: vyslechnout někoho; poslouchat a řídit se jeho žádostí/přáními.

dopadnout <na koho> (práce)

Dopadnout znamená vyvinout na danou osobu určitý vliv jejího jednání, činů, rozhodnutí nebo výsledků.

jmenovat <koho> (ředitelem)

Jmenovat (koho) znamená udělit oficiální postavení a pověřit někoho něčím; nejčastěji se jedná o ředitele.

vykrást <koho n. co>

Vykrást někoho nebo něco znamená ukrást věci nebo peníze silou nebo násilím.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

postrašit <koho>

Postrašit - vyvolat ve druhé osobě strach nebo obavy.

napadat <koho co>

Napadat znamená útočit, fyzicky nebo slovně, na někoho nebo něco.

najmout <koho n. co>

Najmout znamená získat něčí služby nebo věci za účelem jeho využití, např. najmout pracovníka nebo pronajmout byt.

ospravedlňovat <koho>

Ospravedlňovat znamená vysvětlovat/omlouvat počínání nebo jednání někoho.

pohoršit <koho>

Pohoršit znamená urážet, znevažovat, hanět nebo dráždit jiného člověka.

osopit se <na koho>

Osopit se na někoho znamená vyjádřit silnou nelibost nebo zlobu na danou osobu.

zabít (mečem)

Zabít mečem znamená dát smrt někomu nebo něčemu pomocí meče.

přemluvit <koho k čemu>

Přemluvit - přesvědčit někoho, aby učinil něco, co původně nechtěl.

zaútočit <na koho>

Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.

zatknout <koho>

Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.