Ubít čas - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu ubít čas.
Význam: Ubít čas znamená trávit čas bez smysluplné činnosti, nezávisle na tom, jestli je člověk sám nebo ve společnosti.
ubít <koho>
Ubít
umlátit
Umlátit = fyzicky napadnout, zbit, přemoci silou.
dobít
Dobít znamená doplnit, naplnit nebo doplnit něčím, co potřebujete, například akumulátorem nebo penězi.
roztlouci
Roztlouci znamená rozbít na menší části, rozdělit na části nebo rozdrtit.
rozbít
Rozbít znamená rozdělit na menší části, rozlomit, rozdrtit, zničit.
rozdrtit
Rozdrtit znamená silou nebo tlakem rozbít, roztříštit nebo rozmačkat.
udupat (hlínu)
Udupat znamená zhutnit hlínu nebo jinou půdní směs pomocí kopání, tlačení nebo tření.
udusat
Udusat je verbálně upozornit někoho, aby se umlčel. Jedná se o výraznou formu zastavení nežádoucího chování.
upěchovat
Upechovat znamená rychle dokončit nebo zbavit se něčeho.
ušlehat (smetanu)
Ušlehat je technika, při které se odděluje krémová vrstva od mléka pro výrobu smetany.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.
zničit
Zničit: úplně a nevratně zničit či zrušit.
zmařit
Zmařit znamená zrušit nebo zahodit, zastavit nebo zabránit něčemu, co bylo započato.
zchvátit
Zchvátnout znamená rychle, silně a zjevně ovlivnit, působit na něco nebo prosadit nějakou změnu.
proflákat
Proflákat znamená ohlasovat informace, aby se staly veřejně známé.
Podobná synonyma
hlasovat <pro koho>
Hlasovat
zneklidnit <co koho>
Zneklidnit: Vyvolat ve smyslu napětí a obavy u někoho.
potlačovat <koho>
Potlačovat znamená bránit něčímu nebo něčemu, aby se neprojevovalo, mluvilo nebo prosazovalo.
odvrátit <koho od čeho>
Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.
vyčerpat
Vyčerpat znamená dokončit nebo vyčerpat co nejvíce síly nebo energie.
zaujmout <koho čím>
Zaujmout: vzbudit pozornost, získat pozornost, přitáhnout pozornost.
otravovat <koho čím>
Vyvíjet na někoho nějakou formu tlaku nebo hrubého zacházení, aby se cítili nepříjemně či ohroženě.
apelovat <na koho>
Apelovat znamená vyžadovat naléhavě, aby se někdo zamyslel nad problémem a učinil kroky k jeho řešení.
nezastihovat <koho>
Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.
znepokojit <koho>
Znepokojit
zlobit <koho co>
Zlobit se znamená chovat se nezdvořile, neuctivě nebo darebácky k někomu nebo něčemu.
vyčerpat se
Vyčerpat se znamená vyčerpat fyzické nebo psychické síly, dojít únavou nebo vyčerpaností.
vykrádat <koho>
Vykrádat znamená ukrást někomu věci nebo peníze.
nahrazovat <koho>
Vyměňovat někoho nebo něco jiným, aby se dosáhlo určitého cíle.
drbat <koho>
Drbat se rozumí třením nebo tlumením kůže člověka nebo zvířete, obvykle s náznakem nepříjemnosti.
vycvičit <koho> (přísně)
Vycvičit (přísně) znamená naučit člověka či zvíře vykonávat určité činnosti a chovat se podle předem stanovených pravidel.
těšit <koho co>
Těšit: přinášet štěstí a radost
zamilovat si <koho n. co>
Cítit silnou lásku k někomu nebo něčemu, prožívat silné city a touhu být s ním/s ním.
připravit <koho o co>
Připravit: předem přizpůsobit nebo předem připravit něco pro budoucí použití.
narazit <na koho>
Narazit na někoho znamená potkat ho nečekaně.
střídat <koho kým>
Střídat znamená měnit se v činnosti nebo funkci v určitém časovém interválu. Ve vztahu k lidem to znamená vyměňovat se v provedení určitých činností.
žádat <koho o co>
Žádat: Požadovat či prosit o něco; získat něco tím, že se o to požádá.
uklidnit <koho n. co>
Uklidnit znamená zmírnit napětí a stres, kterým člověk či věc čelí.
zadržovat <koho> (policie)
Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.
plísnit <koho>
Plísnit znamená kritizovat nebo hanit někoho nepřiměřeně, často za účelem zesměšňování.
zaplatit <za koho>
Zaplatit
znevážit <koho n. co>
Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.
rozbít se (váza)
Rozbít se: roztříštit cožkoli, v tomto případě vázu, tak, aby se způsobil trvalý poškození.
obořit se <na koho>
Napadnout, útočit na někoho verbálně či fyzicky.
útočit <na koho n. co>
Útočit je vystupování proti někomu nebo něčemu, aby byl způsoben fyzický nebo psychický útok.