Ubít čas - synonyma

ubít <koho>

Ubít znamená fyzicky zabít danou osobu, často násilím a bez souhlasu.

umlátit

Umlátit = fyzicky napadnout, zbit, přemoci silou.

dobít

Dobít znamená doplnit, naplnit nebo doplnit něčím, co potřebujete, například akumulátorem nebo penězi.

roztlouci

Roztlouci znamená rozbít na menší části, rozdělit na části nebo rozdrtit.

rozbít

Rozbít znamená rozdělit na menší části, rozlomit, rozdrtit, zničit.

rozdrtit

Rozdrtit znamená silou nebo tlakem rozbít, roztříštit nebo rozmačkat.

udupat (hlínu)

Udupat znamená zhutnit hlínu nebo jinou půdní směs pomocí kopání, tlačení nebo tření.

udusat

Udusat je verbálně upozornit někoho, aby se umlčel. Jedná se o výraznou formu zastavení nežádoucího chování.

upěchovat

Upechovat znamená rychle dokončit nebo zbavit se něčeho.

ušlehat (smetanu)

Ušlehat je technika, při které se odděluje krémová vrstva od mléka pro výrobu smetany.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.

zničit

Zničit: úplně a nevratně zničit či zrušit.

zmařit

Zmařit znamená zrušit nebo zahodit, zastavit nebo zabránit něčemu, co bylo započato.

zchvátit

Zchvátnout znamená rychle, silně a zjevně ovlivnit, působit na něco nebo prosadit nějakou změnu.

proflákat

Proflákat znamená ohlasovat informace, aby se staly veřejně známé.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená povzbuzovat někoho k činu či činnosti.

svádět <koho>

Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.

pohřbívat <koho>

Pohřbívat znamená provádět pohřební obřad a uložit zesnulou osobu do hrobu.

umístit <koho> (v řadě)

Umístit znamená uložit jej na požadované místo nebo pořadí.

zdravit <koho>

Zdravit znamená vyjádřit pozdrav člověku s úsměvem nebo pohlazením.

ovládat <koho>

Mít nad čímžto moc a vliv; udržovat si kontrolu nad situací.

navádět <koho k čemu>

Navádět znamená pomáhat někomu s orientací při činnosti nebo postupu, aby dosáhl požadovaného cíle.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená pečovat o něj, dohlížet na něj, dbát na to, aby dělal to, co má.

žalovat <koho>

Žalovat znamená stěžovat si někomu na něco, obvykle s cílem dosáhnout nápravy.

zpravovat <koho o čem>

Informovat někoho o něčem, sdělit mu nové informace.

soužit <koho> (vnitřně)

Soužití je tvoření vztahu mezi dvěma lidmi, kde jsou si plně vědomi, že jsou společně a jsou si blízcí ve všech ohledech.

usmrtit <koho>

Usmrtit je spáchat vraždu, způsobit zabití jiného člověka.

připravit <koho o co>

Připravit: předem přizpůsobit nebo předem připravit něco pro budoucí použití.

podpořit <koho>

Podpořit znamená pomoci jim v něčem, co dělají, aby dosáhli úspěchu.

vyrozumívat <koho>

Vyrozumívat znamená přenést informaci či sdělení od jednoho člověka druhému.

odvolávat <koho>

Odvolávat znamená požádat o ukončení činnosti, např. funkce, práce, mandátu, odpovědnosti apod.

ubít

Ubít znamená způsobit smrt, zabít, zmást, zničit.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

pustit se <do koho>

Pustit se do někoho/čeho znamená začít pracovat na tomto někom/čem, věnovat mu svou pozornost a úsilí.

unudit <koho>

Unudit je nudit jeho neustálými otravnými požadavky nebo otázkami až do neúnosné míry.

trestat <koho>

Trestat je postihovat osobu za provedení určitého zločinu, obecně za porušení zákona.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzickou či psychickou agresi bez souhlasu oběti.

vychovávat <koho>

Vychovávat znamená vést a připravovat někoho k dospělosti a zodpovědnosti, poskytovat mu hodnoty a návyky.

odhánět <koho>

Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.

očarovat <koho>

Učinit někoho nadšeným nebo fascinovaným svou přítomností či jednáním.

ozbrojit <koho>

Ozbrojit (koho) znamená dodat mu zbraně a výzbroj, aby byl schopen chránit sebe nebo jiné.

obořit se <na koho>

Použít velký hlas s výhružkami a násilím na někoho.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat znamená krást něčí majetek nebo peníze silou nebo podvodem.

udupat

Udupat znamená opustit místo, odejít nebo být pryč, zejména bez ohlášení.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.