Ubít čas - synonyma

ubít <koho>

Ubít znamená fyzicky zabít danou osobu, často násilím a bez souhlasu.

umlátit

Umlátit = fyzicky napadnout, zbit, přemoci silou.

dobít

Dobít znamená doplnit, naplnit nebo doplnit něčím, co potřebujete, například akumulátorem nebo penězi.

roztlouci

Roztlouci znamená rozbít na menší části, rozdělit na části nebo rozdrtit.

rozbít

Rozbít znamená rozdělit na menší části, rozlomit, rozdrtit, zničit.

rozdrtit

Rozdrtit znamená silou nebo tlakem rozbít, roztříštit nebo rozmačkat.

udupat (hlínu)

Udupat znamená zhutnit hlínu nebo jinou půdní směs pomocí kopání, tlačení nebo tření.

udusat

Udusat je verbálně upozornit někoho, aby se umlčel. Jedná se o výraznou formu zastavení nežádoucího chování.

upěchovat

Upechovat znamená rychle dokončit nebo zbavit se něčeho.

ušlehat (smetanu)

Ušlehat je technika, při které se odděluje krémová vrstva od mléka pro výrobu smetany.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.

zničit

Zničit: úplně a nevratně zničit či zrušit.

zmařit

Zmařit znamená zrušit nebo zahodit, zastavit nebo zabránit něčemu, co bylo započato.

zchvátit

Zchvátnout znamená rychle, silně a zjevně ovlivnit, působit na něco nebo prosadit nějakou změnu.

proflákat

Proflákat znamená ohlasovat informace, aby se staly veřejně známé.

štvát <koho co>

Štvát znamená provokovat a vyvolávat negativní reakce.

odlákat <koho>

Odlákat je přesvědčit někoho, aby se odvrátil od něčeho nebo od někoho.

oblíbit si <koho>

Oblíbit si znamená mít k němu pozitivní vztah a přát mu dobře.

odcházet <od koho>

Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.

škrtit <koho>

Škrtit znamená omezovat, odebírat či snižovat určitou část, např. náklady, čas či počet osob.

zjednat <pro koho co>

Zjednat: usilovat o dosažení něčeho, zajistit, vyřídit (pro koho/co).

opatřit <koho>

Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.

nabádat <koho k čemu>

Nabádat znamená prosit nebo přesvědčovat koho o něčem.

popudit si <koho>

Provokovat někoho verbálně nebo jiným způsobem, aby se rozzuřil, vyprovokovat někoho k činu.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vychovávat někoho tak, aby se správně choval a dodržoval pravidla.

obrátit se <na koho>

Obrátit se na někoho znamená vyžádat si jeho pomoc nebo poradit se s ním.

chránit <koho n. co>

Chránit znamená ochraňovat, opečovávat nebo obhajovat někoho či něco.

zastat <koho kde>

Zastat znamená postarat se o někoho nebo něco, vykonat určité úkoly nebo zodpovědnosti za někoho jiného.

hlídat <koho>

Hlídat znamená dohlížet a strážit nějakou osobu, věc či místo.

podplatit <koho>

Podplatit znamená za úplatu ovlivnit jeho chování či jednání ve prospěch toho kdo platí.

poučit <koho o čem>

Poučit: vysvětlit a poskytnout informace (někomu) týkající se určitého tématu.

vyčerpat se

Vyčerpat se znamená úplně vyčerpat fyzické nebo psychické síly, být zcela vyčerpaný.

spasit <koho>

Zachránit člověka nebo situaci z nebezpečí nebo nežádoucího stavu.

zbít <koho>

Zbít znamená fyzicky napadnout někoho a způsobit mu zranění.

hostit <koho>

Hostit znamená udělat něčím hostě pohodlným a řídit jejich návštěvu. To může zahrnovat pohostit je, udělat pro ně příjemný prostor, pomoci jim s jakýmikoli potřebami a ujistit se, že jsou v pohodě.

řadit <koho k čemu>

Řadit znamená uspořádat něco do určitého pořádku nebo podle určitého klíče.

dobírat si <koho>

Dobírat si znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechtějí nebo odmítají udělat.

ukrýt <koho n. co>

Ukrýt znamená skrýt, odkrýt nebo zamaskovat, aby se neukázalo, co skrývá.

dostat <koho>

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

napadat <koho>

Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na osobu, aby ji donutila udělat něco, co nechce.

odbýt <koho>

Odbýt znamená rychle a bez ceremonií odmítnout něčí návrhy, názory či žádosti.

soužit <koho>

Soužití je forma harmonického spolužití dvou nebo více osob, které si navzájem vyhovují a respektují se.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená odstranit, případně odmítnout či vyloučit někoho.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho možnosti nebo schopnosti konat něco.