Ubít čas - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu ubít čas.
Význam: Ubít čas znamená trávit čas bez smysluplné činnosti, nezávisle na tom, jestli je člověk sám nebo ve společnosti.
ubít <koho>
Ubít
umlátit
Umlátit = fyzicky napadnout, zbit, přemoci silou.
dobít
Dobít znamená doplnit, naplnit nebo doplnit něčím, co potřebujete, například akumulátorem nebo penězi.
roztlouci
Roztlouci znamená rozbít na menší části, rozdělit na části nebo rozdrtit.
rozbít
Rozbít znamená rozdělit na menší části, rozlomit, rozdrtit, zničit.
rozdrtit
Rozdrtit znamená silou nebo tlakem rozbít, roztříštit nebo rozmačkat.
udupat (hlínu)
Udupat znamená zhutnit hlínu nebo jinou půdní směs pomocí kopání, tlačení nebo tření.
udusat
Udusat je verbálně upozornit někoho, aby se umlčel. Jedná se o výraznou formu zastavení nežádoucího chování.
upěchovat
Upechovat znamená rychle dokončit nebo zbavit se něčeho.
ušlehat (smetanu)
Ušlehat je technika, při které se odděluje krémová vrstva od mléka pro výrobu smetany.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.
zničit
Zničit: úplně a nevratně zničit či zrušit.
zmařit
Zmařit znamená zrušit nebo zahodit, zastavit nebo zabránit něčemu, co bylo započato.
zchvátit
Zchvátnout znamená rychle, silně a zjevně ovlivnit, působit na něco nebo prosadit nějakou změnu.
proflákat
Proflákat znamená ohlasovat informace, aby se staly veřejně známé.
Podobná synonyma
zastihnout <koho>
Zastihnout někoho znamená narazit či potkat ho náhodou, když se právě nachází na určitém místě.
navést <koho k čemu>
Navést znamená pomoci někomu směřovat k určitému cíli.
strčit <koho kam>
Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.
nasycovat <koho>
Nasycovat znamená naplnit někoho čímś, aby byl spokojený nebo naplněný.
přitahovat <co koho>
Přitahovat je vyvíjet přitažlivost směrem k někomu nebo něčemu; znamená vyvolávat silnou touhu nebo chuť.
usadit <koho>
Usadit
předběhnout <koho>
Předběhnout
oslovit <koho>
Oslovit
pozdravovat <koho>
Pozdravovat znamená vyjádřit úctu nebo vřelost někomu druhému.
pošoustat <koho>
Pošoustat někoho znamená provádět s ním nevhodné a nežádoucí doteky, které vyvolávají nepříjemnost nebo nechuť.
přezírat <koho>
Přezírat znamená nadřazeně se stavět k někomu, zesměšňovat jeho činnosti a vyvíjet na něho psychický tlak.
uplatit <koho>
Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.
denuncovat <koho>
Denuncovat znamená oznámit něčí protiprávní činy autoritám.
vychystat <koho>
Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.
přepsat <na koho> (majetek)
Přepsat majetek: převést vlastnictví majetku na jinou osobu.
nabodávat <koho n. co>
Nabodávat znamená zasouvat či vhánět něco do něčeho, případně i do někoho.
zkrušit <koho>
Zkrušit
ukojit <koho>
Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.
nasměrovat <koho n. co>
Nasměrovat znamená přesměrovat někoho nebo něco na správnou cestu.
obviňovat <koho z čeho>
Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.
zastiňovat <koho>
Zastiňovat
obírat <koho>
Obírat znamená vykrást, okrást, zneužít nebo využít
vyvolat <koho>
Vyvolat: vyvolat někoho nebo něco způsobem, aby se objevilo nebo se stalo vědomě.
zmocňovat se <koho>
Využívat bez oprávnění právní moci nebo autority k ovládnutí a vykořisťování někoho nebo něčeho.
vést <koho k čemu>
Vést znamená vést někoho někam, pomoci mu v jeho cestě, být jeho průvodcem.
určit <koho>
Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.
rozzlobit <koho>
Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.
zašpinit <koho n. co>
Zašpinit: udělat něco, co poškodí čest, dobré jméno nebo reputaci někoho nebo něčeho.
uhodit <koho>
Uhodit: fyzicky napadnout nebo zasáhnout někoho silou, aby to vyvolalo bolest nebo zraňování.
upíchat <koho>
Upíchat znamená provést trest smrti ohněm případně oběšením.