Ubít čas - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu ubít čas.
Význam: Ubít čas znamená trávit čas bez smysluplné činnosti, nezávisle na tom, jestli je člověk sám nebo ve společnosti.
ubít <koho>
Ubít
umlátit
Umlátit = fyzicky napadnout, zbit, přemoci silou.
dobít
Dobít znamená doplnit, naplnit nebo doplnit něčím, co potřebujete, například akumulátorem nebo penězi.
roztlouci
Roztlouci znamená rozbít na menší části, rozdělit na části nebo rozdrtit.
rozbít
Rozbít znamená rozdělit na menší části, rozlomit, rozdrtit, zničit.
rozdrtit
Rozdrtit znamená silou nebo tlakem rozbít, roztříštit nebo rozmačkat.
udupat (hlínu)
Udupat znamená zhutnit hlínu nebo jinou půdní směs pomocí kopání, tlačení nebo tření.
udusat
Udusat je verbálně upozornit někoho, aby se umlčel. Jedná se o výraznou formu zastavení nežádoucího chování.
upěchovat
Upechovat znamená rychle dokončit nebo zbavit se něčeho.
ušlehat (smetanu)
Ušlehat je technika, při které se odděluje krémová vrstva od mléka pro výrobu smetany.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.
zničit
Zničit: úplně a nevratně zničit či zrušit.
zmařit
Zmařit znamená zrušit nebo zahodit, zastavit nebo zabránit něčemu, co bylo započato.
zchvátit
Zchvátnout znamená rychle, silně a zjevně ovlivnit, působit na něco nebo prosadit nějakou změnu.
proflákat
Proflákat znamená ohlasovat informace, aby se staly veřejně známé.
Podobná synonyma
zmařit (jednání)
Zmařit znamená zrušit, zahodit, zneplatnit nebo znemožnit, aby činnost měla nějaký účinek.
vyklešťovat <koho n. co>
Vyklešťovat znamená rychle a násilně odstranit někoho či něco z veřejného prostranství.
vypudit <koho>
Vypudit znamená násilně a nenávratně odstranit nebo vyhnat.
oslavit <koho>
Oslavit: projevit někomu uznání a pozornost; vyjádřit radost a úctu.
zhubit <koho>
Zhubit = snížit tělesnou hmotnost člověka cílenou dietou, cvičením a/nebo léky.
udusit <koho>
Udusit znamená silou zabránit někomu dýchat, obvykle za účelem usmrcení.
napodobovat <koho>
Imitovat; dělat to samé jako někdo jiný, pozorovat a kopírovat jeho postupy.
pojmenovávat <koho n. co>
Pojmenovávat je vymezovat, dávat jméno nebo označení něčemu nebo někomu.
zavřít <koho>
Zavřít: uzavřít (dveře, okno, oči, knihu atd.) nebo ukončit (diskusi, společné setkání atd.).
vystrčit <koho> (z řady)
Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.
uznávat <koho>
Uznávat znamená přijímat názory, autoritu a práva druhých a respektovat je.
uklidnit <koho>
Uklidnit
dobít (kopáním)
Dobít je proces kopání zeminy, aby se získal požadovaný prostor nebo úroveň.
pohostit <koho>
Pohostit
upozornit <koho nač>
Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.
šťourat <do koho>
Šťourat se rozumí prozkoumávání či zkoumání něčeho nebo někoho.
zpravit <koho o čem>
Zpravit znamená sdělit někomu informace o nějaké události nebo vývoji.
vyřadit <koho n. co>
Vyřadit: odejmout, odstranit, vyjmout z hry.
poučovat <koho>
Výukou informovat a vychovávat člověka, aby pochopil nějaké principy, zásady či informace.
zmocnit <koho k čemu>
Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.
lovit <koho n. co>
Lovit: sbírat, hledat a obecně snažit se nalézt či získat cokoliv, často zvířata.
vyplísnit <koho>
Vyplísnit znamená kritizovat někoho nebo něco ve velmi negativním smyslu.
vytlačit <koho n. co>
Odsunout, vyhnat, vyhnout, vyřadit.
hledat <koho n. co>
Hledat: vyhledávat, shánět informace nebo věci, aby byly nalezeny.
skopat <koho>
Vyhazovat, být hrubý a brutální ke komu nebo čemu; ukazovat nesouhlas, odmítat.
snažit se nepotkat <koho>
Vyhýbat se někomu, aby se nestalo něco nepříjemného nebo nepříjemných situací.
podporovat (přednostně) <koho>
Podporovat znamená přispívat silou, časem a/nebo finančně k úspěchu někoho.
odepsat <koho n. co>
Odepsat znamená oficiálně ukončit nebo převést nějakou smluvní nebo finanční závazek.
pustit se <do koho>
Pustit se do něčeho znamená začít s něčím pracovat nebo s něčím začít.
namířit <na koho n. co>
Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.