Ubít čas - synonyma

ubít <koho>

Ubít znamená fyzicky zabít danou osobu, často násilím a bez souhlasu.

umlátit

Umlátit = fyzicky napadnout, zbit, přemoci silou.

dobít

Dobít znamená doplnit, naplnit nebo doplnit něčím, co potřebujete, například akumulátorem nebo penězi.

roztlouci

Roztlouci znamená rozbít na menší části, rozdělit na části nebo rozdrtit.

rozbít

Rozbít znamená rozdělit na menší části, rozlomit, rozdrtit, zničit.

rozdrtit

Rozdrtit znamená silou nebo tlakem rozbít, roztříštit nebo rozmačkat.

udupat (hlínu)

Udupat znamená zhutnit hlínu nebo jinou půdní směs pomocí kopání, tlačení nebo tření.

udusat

Udusat je verbálně upozornit někoho, aby se umlčel. Jedná se o výraznou formu zastavení nežádoucího chování.

upěchovat

Upechovat znamená rychle dokončit nebo zbavit se něčeho.

ušlehat (smetanu)

Ušlehat je technika, při které se odděluje krémová vrstva od mléka pro výrobu smetany.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.

zničit

Zničit: úplně a nevratně zničit či zrušit.

zmařit

Zmařit znamená zrušit nebo zahodit, zastavit nebo zabránit něčemu, co bylo započato.

zchvátit

Zchvátnout znamená rychle, silně a zjevně ovlivnit, působit na něco nebo prosadit nějakou změnu.

proflákat

Proflákat znamená ohlasovat informace, aby se staly veřejně známé.

pochovat <koho kam>

Pochovat znamená uložit osobu do hrobu nebo jiného vhodného místa.

vyvolat <koho>

Vyvolat: vyvolat někoho nebo něco způsobem, aby se objevilo nebo se stalo vědomě.

překvapit <koho>

Překvapit znamená příjemně překonat jeho očekávání a udělat něco neočekávaného.

obléci <koho>

Obléci znamená obléci osobu do oblečení, aby mohla vyjít ven.

eliminovat <koho n. co>

Eliminovat je odstranit nebo vypustit; může to být fyzické nebo konceptuální odstranění.

seznámit <koho s čím>

Seznámit se znamená dozvědět se o něčem nebo někom novém a zároveň informovat ostatní.

vázat se <na koho n. co>

Vázat se znamená poutat se k něčemu nebo někomu: uzavírat smlouvu, zavazovat se k činům nebo jen být pevně spojeni.

vymámit <co z koho>

Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.

vyčerpat

Vyčerpat: dostat co nejvíce z něčeho, vyčerpávat, dojít do konce.

působení <na koho>

Působení je označení pro vliv, který někdo má na druhého.

dostat <koho>

Dostat: získat, obdržet od někoho.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená trvat na něčem, prosit o něco s intenzitou a neústupností. Užívá se při prosbě na někoho.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a bez přemýšlení se do něčeho pustit.

zneklidnit <co koho>

Zneklidnit: Vyvolat ve smyslu napětí a obavy u někoho.

utišit <koho>

Umlčet, utišit kohokoliv; zastavit jeho hlučnou činnost či mluvení.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).

ukrývat <koho n. co>

Ukrývat znamená skrýt, schovat někoho nebo něco před ostatními, zamaskovat, skrýt pravdu o něčem.

hodnotit <koho n. co>

Hodnotit je posuzovat a vyjadřovat názor na něčí činy, výkony nebo jiné věci.

otřít se <o koho>

Setkat se (konfliktně), narazit, mít nějaký kontakt s někým nebo s něčím.

vypravit <koho n. co>

Vypravit znamená odeslat, dopravit nebo doručit něco nebo někoho na určené místo.

sežehnout <koho n. co>

Sežehnout znamená potrestat, ukázat někomu nebo něčemu svůj hněv a nespokojenost.

dotírat <na koho>

Dotírat se znamená trvalé naléhání, obtěžování či vytrvalé dotazy na někoho, aby udělal něco, co nechce.

zaútočit <na koho>

Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.

hubovat <koho>

Hubovat znamená kritizovat nebo vyčítat někomu jeho chování nebo slova.

stísnit <koho>

Stísnit znamená omezit pohyb, jednání či svobodu člověka.

křičením vyčerpat

Vyčerpáním křiku se rozumí vyčerpávání síly, energie a emocí ve formě hlasitého výkřiku.

nazvat <koho jak>

Nazvat člověka jménem: přidělit mu jméno, jakým je označován.

stavět se <nad koho n. co>

Stavět se nad někoho/něco znamená ukazovat autoritu, nadřazenost a mít nad ním/ním moc.