Ubít čas - synonyma

ubít <koho>

Ubít znamená fyzicky zabít danou osobu, často násilím a bez souhlasu.

umlátit

Umlátit = fyzicky napadnout, zbit, přemoci silou.

dobít

Dobít znamená doplnit, naplnit nebo doplnit něčím, co potřebujete, například akumulátorem nebo penězi.

roztlouci

Roztlouci znamená rozbít na menší části, rozdělit na části nebo rozdrtit.

rozbít

Rozbít znamená rozdělit na menší části, rozlomit, rozdrtit, zničit.

rozdrtit

Rozdrtit znamená silou nebo tlakem rozbít, roztříštit nebo rozmačkat.

udupat (hlínu)

Udupat znamená zhutnit hlínu nebo jinou půdní směs pomocí kopání, tlačení nebo tření.

udusat

Udusat je verbálně upozornit někoho, aby se umlčel. Jedná se o výraznou formu zastavení nežádoucího chování.

upěchovat

Upechovat znamená rychle dokončit nebo zbavit se něčeho.

ušlehat (smetanu)

Ušlehat je technika, při které se odděluje krémová vrstva od mléka pro výrobu smetany.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.

zničit

Zničit: úplně a nevratně zničit či zrušit.

zmařit

Zmařit znamená zrušit nebo zahodit, zastavit nebo zabránit něčemu, co bylo započato.

zchvátit

Zchvátnout znamená rychle, silně a zjevně ovlivnit, působit na něco nebo prosadit nějakou změnu.

proflákat

Proflákat znamená ohlasovat informace, aby se staly veřejně známé.

poštvat <koho na koho>

strkat <do koho>

Strkat do někoho znamená fyzicky tlačit na něj, aby se pohnul.

vyzvat <koho> (k odpovědi)

Vyzvat koho: požádat o reakci, připomenout, aby odpověděl/a.

předběhnout <koho>

Předběhnout znamená být rychlejší než konkrétní osoba a dosáhnout cíle dříve.

vzít <koho> (do vazby)

Převzít do vazby, zajmout, chytit.

napadat <koho>

Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na osobu, aby ji donutila udělat něco, co nechce.

zbít <koho>

Zbít je použít fyzickou sílu a násilí k útoku na někoho.

přimět <koho k čemu>

Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.

vyplísnit <koho>

Vyplísnit znamená trestat někoho způsobem, který je nepřiměřený nebo přehnaný.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

pobíjet <koho>

Pobíjet znamená fyzicky zabíjet, usmrcovat, likvidovat lidi nebo zvířata.

poučit <koho o čem>

Poučit: vysvětlit a poskytnout informace (někomu) týkající se určitého tématu.

infikovat <koho čím>

Infikovat znamená proniknout něčím (např. bakteriemi) do těla, organismu nebo systému a způsobit nemoc, poruchu nebo škodu.

žádat <koho o co>

Žádat: Požadovat či prosit o něco; získat něco tím, že se o to požádá.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená snížit napětí a stres, který trápí, a pomoci mu dosáhnout klidu a pohody.

znát <koho>

Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.

okouzlit <koho>

Okouzlit znamená zaujmout nebo oslnit svým chováním nebo vzhledem.

odhalit <koho n. co>

Odhalit: odkrýt, zjistit, objasnit informace nebo skutečnosti o něčem či někom.

dopadat <na koho> (starosti)

Dopadat na někoho znamená obviňovat jej za následky nebo následky něčeho.

svádět <koho>

Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.

rýpat <do koho>

Rýpat do někoho znamená kritizovat jeho činy nebo slova, zpravidla v nepříjemný nebo negativním duchu.

odvolat <koho>

Odvolat znamená zrušit nebo zpětně změnit předchozí rozhodnutí nebo příkaz daný osobě nebo skupině.

rozjitřit <koho n. co>

Rozjitřit: vzbudit a udržet pozornost, zvýšit napětí, zajímavost či zájem o danou věc nebo osobu.

přivádět <koho kam>

Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.

vrhnout se <na koho>

Rozhodnout se něco udělat a okamžitě se do toho pustit.

zničit <koho n. co>

Zničit: vyhlazovat, ničit, poškozovat nebo zabíjet.

strčit <koho kam>

Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět nebo oklamat někoho, abyste dosáhli bez jeho vědomí nebo souhlasu něčeho.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.