Ubít <koho> - synonyma

umlátit

Umlátit = fyzicky napadnout, zbit, přemoci silou.

dobít

Dobít znamená doplnit, naplnit nebo doplnit něčím, co potřebujete, například akumulátorem nebo penězi.

roztlouci

Roztlouci znamená rozbít na menší části, rozdělit na části nebo rozdrtit.

rozbít

Rozbít znamená rozdělit na menší části, rozlomit, rozdrtit, zničit.

rozdrtit

Rozdrtit znamená silou nebo tlakem rozbít, roztříštit nebo rozmačkat.

udupat (hlínu)

Udupat znamená zhutnit hlínu nebo jinou půdní směs pomocí kopání, tlačení nebo tření.

udusat

Udusat je verbálně upozornit někoho, aby se umlčel. Jedná se o výraznou formu zastavení nežádoucího chování.

upěchovat

Upechovat znamená rychle dokončit nebo zbavit se něčeho.

ušlehat (smetanu)

Ušlehat je technika, při které se odděluje krémová vrstva od mléka pro výrobu smetany.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.

zničit

Zničit: úplně a nevratně zničit či zrušit.

zmařit

Zmařit znamená zrušit nebo zahodit, zastavit nebo zabránit něčemu, co bylo započato.

zchvátit

Zchvátnout znamená rychle, silně a zjevně ovlivnit, působit na něco nebo prosadit nějakou změnu.

ubít čas

Ubít čas znamená trávit čas bez smysluplné činnosti, nezávisle na tom, jestli je člověk sám nebo ve společnosti.

proflákat

Proflákat znamená ohlasovat informace, aby se staly veřejně známé.

přezírat <koho>

Přezírat znamená posuzovat jej s nadřazeností a povýšeností.

utvrzovat <koho v čem>

Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.

zmučit <koho>

Zmučit znamená fyzicky či psychicky týrat osobu, aby trpěla fyzicky či psychicky.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

zahubit <koho>

Zahubit znamená fyzicky usmrtit nebo zničit.

opít <koho>

Opít znamená podávat někomu alkoholické nápoje až do stavu opilosti.

přimět <koho k čemu>

Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.

zaútočit <na koho>

Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.

rozbít se (váza)

Rozbít se: roztříštit cožkoli, v tomto případě vázu, tak, aby se způsobil trvalý poškození.

dostat <koho do čeho>

Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.

shazovat<koho>

Shazovat znamená očerňovat, ponižovat nebo urážet.

zaopatřit <koho čím>

Zajistit někomu potřebné věci či služby.

oslovit <koho>

Oslovit znamená adresovat se k němu nebo jednat s ním.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená snížit napětí a stres, který trápí, a pomoci mu dosáhnout klidu a pohody.

najít <koho n. co>

Najít: hledat a objevit požadovanou věc nebo osobu.

zmařit <co komu>

Zmařit znamená neúspěšně dokončit, zrušit nebo znemožnit.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

pošvihat <koho>

Pošvihat znamená dát člověku najevo, že mu schvalujete jeho čin nebo rozhodnutí.

pronásledovat <koho>

Pronásledovat znamená systematicky sledovat a obtěžovat kohokoliv nebo něco.

vytrhovat <koho>

Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.

brzdit <koho n. co>

Brzdit znamená omezovat, zpomalovat či držet někoho nebo něco v úzkých mezích.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

angažovat se <za koho>

Angažovat se znamená přijmout aktivní zapojení do něčeho ve prospěch druhého člověka nebo skupiny.

urazit se <na koho>

Rozhořčit se kvůli něčemu, co někdo řekl nebo udělal; jde o reakci na to, co bylo vnímáno jako útok nebo urážka.

uvrhovat <koho kam>

Uvrhovat znamená přemístit někoho nebo něco do jiného prostředí, často odlišného od toho původního.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

uvolnit <koho>

Uvolnit: osvobodit někoho od povinností nebo obav.

útočit <na koho n. co>

Útočit je vystupování proti někomu nebo něčemu, aby byl způsoben fyzický nebo psychický útok.

přemluvit <koho>

Přesvědčit někoho, aby udělal něco, co by jinak neudělal.

vyslechnout <koho n. co>

Vyslechnout znamená poslouchat a vyhodnocovat informace, které někdo říká.