Zmařit - synonyma

ubít <koho>

Ubít znamená fyzicky zabít danou osobu, často násilím a bez souhlasu.

umlátit

Umlátit = fyzicky napadnout, zbit, přemoci silou.

dobít

Dobít znamená doplnit, naplnit nebo doplnit něčím, co potřebujete, například akumulátorem nebo penězi.

roztlouci

Roztlouci znamená rozbít na menší části, rozdělit na části nebo rozdrtit.

rozbít

Rozbít znamená rozdělit na menší části, rozlomit, rozdrtit, zničit.

rozdrtit

Rozdrtit znamená silou nebo tlakem rozbít, roztříštit nebo rozmačkat.

udupat (hlínu)

Udupat znamená zhutnit hlínu nebo jinou půdní směs pomocí kopání, tlačení nebo tření.

udusat

Udusat je verbálně upozornit někoho, aby se umlčel. Jedná se o výraznou formu zastavení nežádoucího chování.

upěchovat

Upechovat znamená rychle dokončit nebo zbavit se něčeho.

ušlehat (smetanu)

Ušlehat je technika, při které se odděluje krémová vrstva od mléka pro výrobu smetany.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.

zničit

Zničit: úplně a nevratně zničit či zrušit.

zchvátit

Zchvátnout znamená rychle, silně a zjevně ovlivnit, působit na něco nebo prosadit nějakou změnu.

ubít čas

Ubít čas znamená trávit čas bez smysluplné činnosti, nezávisle na tom, jestli je člověk sám nebo ve společnosti.

proflákat

Proflákat znamená ohlasovat informace, aby se staly veřejně známé.

zkazit <co>

Zkazit: způsobit škodu nebo poškodit; zhoršit kvalitu, stav nebo vlastnosti.

překazit <co>

Zabránit v dokončení něčeho.

zhatit

Zhatit znamená zmařit, zrušit, zničit nebo zabránit realizaci něčeho.

znemožnit

Znemožnit znamená omezit či zabránit něčemu, co bylo původně možné.

zneuctít (dívku)

Zneuctít dívku znamená udělat něco, co oslabí její nebo jiné osoby vzájemný respekt, úctu a důstojnost.

povýšit <koho>

Povýšit znamená posunout někoho na lepší pozici, například na vyšší pozici ve společnosti nebo na vyšší úroveň vzdělání.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, například pomocí fyzické síly nebo slovního napadání.

mrzet <koho co>

Mrzet: litovat, mít žal; cítit smutek nebo lítost nad něčím/někým.

vzít <koho> (do vazby)

Převzít do vazby, zajmout, chytit.

rozbít se

Rozbít se znamená rozdělit, roztříštit nebo zničit.

naštvat <koho>

Naštvat znamená rozzlobit někoho, rozčílit ho nebo dát najevo svůj rozhořčený postoj vůči němu.

věznit <koho>

Věznit znamená uvěznit někoho a držet ho v zajetí, nebo zabránit mu v přístupu k určitým aktivitám.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

stísnit <koho>

Stísnit znamená omezit pohyb, jednání či svobodu člověka.

přijímat <koho>

Přijímat znamená uznávat nebo schvalovat něčí názor, návrh nebo žádost.

odnaučit <koho co>

Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.

vyčerpat se

Vyčerpat se znamená ztratit energii nebo sílu, vyčerpání je stav únavy a vyčerpanosti.

vypudit <koho>

Vypudit znamená násilně a nenávratně odstranit nebo vyhnat.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

stavět se <nad koho n. co>

Stavět se nad někoho/něco znamená ukazovat autoritu, nadřazenost a mít nad ním/ním moc.

zastihnout <koho>

Zastihnout někoho znamená náhodně potkat ho nebo být současně na stejném místě.

podnítit <koho n. co>

Podnítit: stimulovat, vzbudit zájem, povzbudit.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.

vykázat <koho>

Vykázat: odejmout někoho z místa bez práva se do něj vrátit.

vyslechnout <koho>

Vyslechnout: poslouchat a vnímat řeč druhého člověka, naslouchat a vnímat jeho názor.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat znamená vyjednávat, argumentovat a prosit o něco, často o souhlas s něčím.

podívat se <na koho n. co> (zběžně)

Podívat se znamená prohlédnout, prozkoumat nebo vyhledat někoho nebo něco.

pečovat <o koho>

Starat se o někoho s láskou a péčí; dbát o jeho potřeby a zajišťovat jim bezpečí a pohodlí.

omámit <koho>

Omámit znamená přivést někoho do stavu střízlivého opojení nebo velmi silného ohromení.

blahořečit <koho>

Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.

přibrat <koho> za člena

Přijmout někoho do skupiny, aby se stal jejím členem.

potěšit <koho>

Potěšit = uspokojit, udělat radost, přinést pocit štěstí; uspokojit touhu, snažit se uspokojit potřeby.

podělit <koho>

Rozdělit něco (čas, peníze, úkoly, povinnosti) mezi dvě nebo více osob.

ovládnout <koho> (pýcha)

Ovládnout pýchu znamená odolávat přehnanému sebevědomí a namyšlenosti, abychom se mohli správně chovat k ostatním.

prozrazovat <co na koho>

Prozrazovat znamená sdělovat něco, co by mělo být tajemstvím, aby bylo známo někomu jinému.