Zmařit - synonyma
Celkem nalezeno 20 synonym ke slovu zmařit.
Význam: Zmařit znamená zrušit nebo zahodit, zastavit nebo zabránit něčemu, co bylo započato.
ubít <koho>
Ubít
umlátit
Umlátit = fyzicky napadnout, zbit, přemoci silou.
dobít
Dobít znamená doplnit, naplnit nebo doplnit něčím, co potřebujete, například akumulátorem nebo penězi.
roztlouci
Roztlouci znamená rozbít na menší části, rozdělit na části nebo rozdrtit.
rozbít
Rozbít znamená rozdělit na menší části, rozlomit, rozdrtit, zničit.
rozdrtit
Rozdrtit znamená silou nebo tlakem rozbít, roztříštit nebo rozmačkat.
udupat (hlínu)
Udupat znamená zhutnit hlínu nebo jinou půdní směs pomocí kopání, tlačení nebo tření.
udusat
Udusat je verbálně upozornit někoho, aby se umlčel. Jedná se o výraznou formu zastavení nežádoucího chování.
upěchovat
Upechovat znamená rychle dokončit nebo zbavit se něčeho.
ušlehat (smetanu)
Ušlehat je technika, při které se odděluje krémová vrstva od mléka pro výrobu smetany.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.
zničit
Zničit: úplně a nevratně zničit či zrušit.
zchvátit
Zchvátnout znamená rychle, silně a zjevně ovlivnit, působit na něco nebo prosadit nějakou změnu.
ubít čas
Ubít čas znamená trávit čas bez smysluplné činnosti, nezávisle na tom, jestli je člověk sám nebo ve společnosti.
proflákat
Proflákat znamená ohlasovat informace, aby se staly veřejně známé.
zkazit <co>
Zkazit: způsobit škodu nebo poškodit; zhoršit kvalitu, stav nebo vlastnosti.
překazit <co>
Zabránit v dokončení něčeho.
zhatit
Zhatit znamená zmařit, zrušit, zničit nebo zabránit realizaci něčeho.
znemožnit
Znemožnit znamená omezit či zabránit něčemu, co bylo původně možné.
zneuctít (dívku)
Zneuctít dívku znamená udělat něco, co oslabí její nebo jiné osoby vzájemný respekt, úctu a důstojnost.
Podobná synonyma
tlačit <na koho>
Tlačit
dostat <co z koho> (násilím)
Získat násilím něco od někoho.
odbýt <koho>
Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.
rozbít (auto)
Rozbít auto znamená poškodit ho neúmyslně silou, čímž dojde k jeho destrukci.
pokořovat <koho>
Pokořovat znamená uznávat nadřazenost/autoritu koho/čeho a respektovat jeho/jeho vůli.
zmocnit se <koho n. čeho>
Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.
prohlížet <koho>
Prohlížet: pozorovat, pečlivě zkoumat nebo se zabývat vyšetřováním.
znevážit <koho n. co>
Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.
pomlouvat <koho>
Pomlouvat: šířit nepravdivé informace o někom s úmyslem ublížit.
vydržovat <koho>
Vydržovat znamená podporovat nebo stát při někom, i když se situace zhoršuje.
soužit <koho> (vnitřně)
Soužití je tvoření vztahu mezi dvěma lidmi, kde jsou si plně vědomi, že jsou společně a jsou si blízcí ve všech ohledech.
osvobodit <koho>
Uvolnit někoho z pout, povinností nebo jiného omezení/závazku.
předběhnout <koho>
Předběhnout
napadat <koho>
Napadat: přímo nebo nepřímo útočit na někoho fyzicky, verbálně nebo psychicky.
dohlížet <na koho>
Dohlížet
odstěhovat <koho kam>
Přestěhovat se z jednoho místa na jiné.
zneuctít
Zneuctít je vyjádřit nesouhlas, odmítnutí nebo pohrdání něčím nebo někým.
vyučovat <koho>
Vyučovat znamená učit, instruovat a poskytovat informace konkrétní osobě.
vyšetřovat <koho>
Vyšetřovat znamená provádět podrobný průzkum, zjišťovat okolnosti a důkazy v souvislosti s danou osobou nebo událostí.
požadovat výkon <od koho>
Žádat, aby se někdo zavázal dodržovat určité standardy či požadavky.
osopit se <na koho>
Osopit se na někoho znamená vyjádřit silnou nelibost nebo zlobu na danou osobu.
pobouřit <koho>
Pobouřit
zaklít <koho n. co>
Zaklít znamená zamknout nebo uzamknout někoho nebo něco.
odmítnout <koho n. co>
Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.
zkazit
Zkazit: poškodit nebo pokazit, zhoršit nebo znehodnotit.
sklíčit <koho>
Sklíčit
pomlátit <koho>
Pomlátit
patřit <pod koho>
Patřit
zasvětit <koho do čeho>
Posvětit někoho do čeho, znamená vyjádřit víru a důvěru a uznat někoho jako oficiálního člena nebo činitel ve věci.
osvobozovat <koho>
Osvobozovat je znamenat uvolňovat, osvobozovat osobu či skupinu lidí z něčeho, co je omezuje.