Zmařit - synonyma
Celkem nalezeno 20 synonym ke slovu zmařit.
Význam: Zmařit znamená zrušit nebo zahodit, zastavit nebo zabránit něčemu, co bylo započato.
ubít <koho>
Ubít
umlátit
Umlátit = fyzicky napadnout, zbit, přemoci silou.
dobít
Dobít znamená doplnit, naplnit nebo doplnit něčím, co potřebujete, například akumulátorem nebo penězi.
roztlouci
Roztlouci znamená rozbít na menší části, rozdělit na části nebo rozdrtit.
rozbít
Rozbít znamená rozdělit na menší části, rozlomit, rozdrtit, zničit.
rozdrtit
Rozdrtit znamená silou nebo tlakem rozbít, roztříštit nebo rozmačkat.
udupat (hlínu)
Udupat znamená zhutnit hlínu nebo jinou půdní směs pomocí kopání, tlačení nebo tření.
udusat
Udusat je verbálně upozornit někoho, aby se umlčel. Jedná se o výraznou formu zastavení nežádoucího chování.
upěchovat
Upechovat znamená rychle dokončit nebo zbavit se něčeho.
ušlehat (smetanu)
Ušlehat je technika, při které se odděluje krémová vrstva od mléka pro výrobu smetany.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.
zničit
Zničit: úplně a nevratně zničit či zrušit.
zchvátit
Zchvátnout znamená rychle, silně a zjevně ovlivnit, působit na něco nebo prosadit nějakou změnu.
ubít čas
Ubít čas znamená trávit čas bez smysluplné činnosti, nezávisle na tom, jestli je člověk sám nebo ve společnosti.
proflákat
Proflákat znamená ohlasovat informace, aby se staly veřejně známé.
zkazit <co>
Zkazit: způsobit škodu nebo poškodit; zhoršit kvalitu, stav nebo vlastnosti.
překazit <co>
Zabránit v dokončení něčeho.
zhatit
Zhatit znamená zmařit, zrušit, zničit nebo zabránit realizaci něčeho.
znemožnit
Znemožnit znamená omezit či zabránit něčemu, co bylo původně možné.
zneuctít (dívku)
Zneuctít dívku znamená udělat něco, co oslabí její nebo jiné osoby vzájemný respekt, úctu a důstojnost.
Podobná synonyma
zničit <co>
Zničit: zrušit nebo způsobit úplnou ztrátu existence čehokoli.
vyčerpat se (citově n. sexuálně)
Vyčerpat se znamená být úplně vyčerpaný, fyzicky i psychicky vyčerpaný, ať už z nějaké citové situace nebo po sexuálním vyčerpání.
zkazit
Zkazit znamená poškodit nebo zhoršit kvalitu něčeho nebo někoho.
vystrašit <koho>
Vystrašit znamená vyvolat u někoho strach a úzkost.
narazit <do koho> (autem)
Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.
kompromitovat <koho>
Kompromitovat
prověřit <koho n. co>
Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.
ošatit <koho>
Ošatit
odloučit se <od koho n. od čeho>
Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.
převyšovat <koho>
Převyšovat
ničit <koho>
Ničit
obětovat <koho> (Bohu)
Přinést/oddat Božímu kultu něco, co má pro nás osobní hodnotu.
mít ohled <na koho>
Mít ohled na někoho znamená respektovat jeho názor a přihlížet k jeho potřebám.
naučit dělat <koho co>
Naučit dělat něco: získat dovednosti nebo informace nezbytné k vykonávání činnosti nebo k plnění úkolu.
vyřadit <koho n. co>
Vyřadit: odejmout, odstranit, vyjmout z hry.
poslechnout <koho>
Slyšet a vyhovět žádosti, požadavkům nebo názorům dané osoby.
znevážit <koho n. co>
Znevážit znamená očernit, ponížit, ponižovat, zpochybňovat či zlehčovat hodnotu koho nebo čeho.
zmocnit se <koho>
Zmocnit se: získat/osvojit si moc nad něčím/někým.
dostat <koho z čeho>
Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.
zaujímat <co koho>
Zaujímat je vyjadřovat názor nebo stanovisko k něčemu, zaujmout postoj, vyvolat pozornost.
pohostit <koho>
Pohostit
prověřovat <koho>
Prověřovat znamená důkladně zkoumat/vyšetřovat něčí minulost, pověst či přítomnost, aby bylo možné posoudit jeho/její spolehlivost.
dobít (kopáním)
Dobít je proces kopání zeminy, aby se získal požadovaný prostor nebo úroveň.
chránit <koho n. co>
Chránit znamená ochraňovat, opečovávat nebo obhajovat někoho či něco.
chytat se <koho>
Chytat se někoho znamená držet se ho, být v jeho blízkosti a případně se na něj spoléhat.
rozzlobit <koho>
Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.
shazovat<koho>
Shazovat
rozrušovat <koho>
Rozrušovat
posadit <koho kam>
Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.