Roztlouci - synonyma

rozbít (nádobí)

Rozbít nádobí znamená roztříštit ho na drobné kousky.

rozmlátit

Rozmlátit znamená fyzicky rozbít nebo rozdrtit do malých kousků.

roztřískat

Roztřískat znamená rozbít, rozdrtit nebo rozštípnout na malé kousky.

ubít <koho>

Ubít znamená fyzicky zabít danou osobu, často násilím a bez souhlasu.

umlátit

Umlátit = fyzicky napadnout, zbit, přemoci silou.

dobít

Dobít znamená doplnit, naplnit nebo doplnit něčím, co potřebujete, například akumulátorem nebo penězi.

rozbít

Rozbít znamená rozdělit na menší části, rozlomit, rozdrtit, zničit.

rozdrtit

Rozdrtit znamená silou nebo tlakem rozbít, roztříštit nebo rozmačkat.

udupat (hlínu)

Udupat znamená zhutnit hlínu nebo jinou půdní směs pomocí kopání, tlačení nebo tření.

udusat

Udusat je verbálně upozornit někoho, aby se umlčel. Jedná se o výraznou formu zastavení nežádoucího chování.

upěchovat

Upechovat znamená rychle dokončit nebo zbavit se něčeho.

ušlehat (smetanu)

Ušlehat je technika, při které se odděluje krémová vrstva od mléka pro výrobu smetany.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.

zničit

Zničit: úplně a nevratně zničit či zrušit.

zmařit

Zmařit znamená zrušit nebo zahodit, zastavit nebo zabránit něčemu, co bylo započato.

zchvátit

Zchvátnout znamená rychle, silně a zjevně ovlivnit, působit na něco nebo prosadit nějakou změnu.

ubít čas

Ubít čas znamená trávit čas bez smysluplné činnosti, nezávisle na tom, jestli je člověk sám nebo ve společnosti.

proflákat

Proflákat znamená ohlasovat informace, aby se staly veřejně známé.

znepřátelit si <koho>

Znepřátelit si koho: získat si nepřítele, způsobit mezi sebou vzájemné nepřátelství a vůči sobě nevraživost.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

dostat <co z koho> (násilím)

Získat násilím něco od někoho.

pobouřit <koho>

Pobouřit znamená vzbudit v něm vášnivý, silný a rozhořčený emoční stav.

hubovat <koho>

Hubovat znamená přísně kritizovat nebo se snažit ožebračit někoho.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vysvětlovat nebo vykládat informace nebo vědomosti jiné osobě.

zdržovat <koho>

Zdržovat se znamená provádět činnosti, které oddalují cíl nebo zpomalují proces. Často se používá k popisu odkládání nebo odkládání činností nebo povinností.

požádat <koho o co>

Požádat: oslovit někoho s prosbou o něco; nabídnout někomu něco.

utrápit <koho>

Utrápit = způsobit nadměrnou bolest, utrpení nebo trápení.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

vyrazit <koho>

Vyrazit znamená rychle a výrazně odejít nebo odstranit něco nebo někoho.

hanobit <koho n. co>

Hanobit znamená kritizovat a urážet někoho nebo něco.

zlehčovat <koho n. co>

Zlehčovat znamená snižovat důležitost, vážnost nebo váhu něčího.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět nebo oklamat někoho, abyste dosáhli bez jeho vědomí nebo souhlasu něčeho.

udeřit <koho>

Fyzicky napadnout, zasáhnout kohosi silou.

vzrušit <koho>

Vzrušit znamená vzbudit silné emoce nebo touhu u druhé osoby.

polekat <koho>

Polekat znamená někoho vtipně a nevinně vystrašit.

šidit <koho>

Šidit: projevovat nespravedlivost, úmyslně uškodit jinému člověku, zneužít jeho slabosti nebo situace.

vyčerpat se

Vyčerpat se znamená být úplně vyčerpaný fyzicky, emočně nebo psychicky.

trápit <koho s čím>

Trápit: působit fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo úzkost jiné osobě.

vystrašit <koho>

Vystrašit znamená vyvolat u někoho strach a úzkost.

tupit <koho n. co>

Tupit: potlačovat, zeslabovat účinky něčeho, postupně oslabovat.

útočit <na koho>

Útočit znamená fyzicky nebo psychicky napadat někoho.

zmocňovat se <koho>

Využívat bez oprávnění právní moci nebo autority k ovládnutí a vykořisťování někoho nebo něčeho.

zpravovat <koho o čem>

Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.

udupat

Udupat znamená opustit místo, odejít nebo být pryč, zejména bez ohlášení.

vyčíhat <koho n. co>

Číhat = bedlivě sledovat, pozorovat, očekávat.

potrestat <koho>

Potrestat znamená trestat, udělit trest někomu za provinění.

kompromitovat <koho>

Kompromitovat znamená učinit jej předmětem újmy/poškození na jeho reputaci nebo dobrém jménu.