Vyřídit - synonyma

probrat (smlouvu)

Probrat znamená podrobně zkoumat či analyzovat určitou smlouvu.

prohovořit

Prohovořit znamená mluvit k někomu s úmyslem přesvědčit nebo ovlivnit jeho názor.

prodiskutovat

Prodiskutovat znamená otevřeně diskutovat o něčem s ostatními, přičemž se prokazuje znalosti a názory.

vyjednat

Vyjednávat znamená jednat o něčem s cílem dospět k dohodě.

dojednat

Dojednat znamená dosáhnout dohody o něčem, obvykle o podmínkách nebo detailech.

předat vzkaz <komu>

Předat vzkaz : předat informaci, sdělení, zprávu, myšlenku nebo názor někomu jinému.

projednat <co>

Projednat: pečlivě prozkoumat a diskutovat o daném tématu nebo problému.

obstarat

Obstarat znamená zajistit, získat, vyřídit nebo zařídit si něco.

zařídit

Zajistit, aby všechno bylo připraveno a v pořádku; zařídit všechny potřebné záležitosti.

vyřešit

Vyřešit znamená nalézt řešení nebo vyřešit problém nebo situaci.

urovnat

Uspořádat, rozdělit do soustředných částí, vyrovnat.

vyrovnat (řadu)

Urovnat řadu znamená uspořádat věci do pořádku, aby byly ve stejných rozestupech.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky, psychicky nebo ekonomicky zruinovat nebo způsobit trvalou škodu.

zlikvidovat

Zrušit, ukončit nebo zničit.

zdolat

Zdolat znamená dosáhnout výsledku nebo cíle přestože to vyžaduje úsilí, odhodlání a vytrvalost.

potlačit <co>

Potlačit - omezit, zabrzdit nebo zastavit.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho; odstranit se čehokoliv.

vypořádat se

Vypořádat se s něčím znamená, že se s tím nějakým způsobem vypořádáte, zvládnete to.

vzít <komu> (papíry)

Vzít (papíry) znamená převzít do vlastnictví papíry, které byly původně vlastněné jinou osobou.

dozírat <na koho>

Dozírat na někoho znamená bedlivě sledovat jeho činy a pohyby.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená držet ve vězení nebo jiném zařízení jako trest za jeho činy.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená povzbuzovat někoho k činu či činnosti.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.

uzobnout <čeho>

Uzobnout čeho znamená sníst toho či onoho, zejména rychle a větším množstvím.

nevšimnout si <čeho>

Nepozorovat, nepřihlédnout k něčemu.

přitlačit <koho> (ke zdi)

Fyzicky donutit osobu, aby se dostala co nejblíže ke zdi.

žalovat <koho>

Žalovat znamená stěžovat si někomu na něco, obvykle s cílem dosáhnout nápravy.

vyseknout <komu> (poklonu)

Vyseknout poklonu znamená uctít někoho pokleknutím a ukloněním se.

zhostit se <čeho>

Zhostit se čeho znamená převzít odpovědnost za danou činnost, aktivitu nebo situaci.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená stížnostmi nebo kritikou upozorňovat na něčí chybu, nedostatek nebo pochybení.

posmívat se <komu>

Smát se na úkor někoho jiného.

vydráždit <koho>

Vydráždit znamená rozčílit nebo nalézt v někom zlost a vztek.

nadržovat <komu>

Nadržovat je chování, při kterém se někomu dávají neoprávněné výhody nebo úlevy.

naskočit <do čeho>

Naskočit = rychle a bez připravenosti vstoupit do čeho, začít to používat/dělat.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se: dokončit, dovést což k úspěšnému výsledku.

vytlačit <koho> (z řady)

Vytlačit někoho z řady znamená vyřadit ho z nízké pozice a přesunout ho do vyšší pozice.

dopátrat se <čeho>

Dopátrat se: dohledat, zjistit podrobnosti o něčem.

unavit <koho>

Unavit znamená vyvést někoho z sil, zbavit energie.

natlačit <co do čeho>

Natlačit znamená zmáčknout nebo stlačit něco do menšího prostoru.

brát <komu> (povolení)

Brát (povolení): prosazovat si právo vyžadované od někoho jiného, aby mohlo být použito.

dát <komu> (stovku)

Poskytnout/darovat člověku stovku jako dar nebo peníze.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho,dbát na jeho zdraví a pohodu, dbát na jeho potřeby, být jeho oporou a podporovat jeho rozvoj.

zbavit <koho> (viny)

Zbavit (viny) znamená osvobodit od viny a odpovědnosti.

uložit <komu> (daň)

Platit (daň) komu - znamená převést finanční prostředky na účet dané osoby.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.

vytrhat <co z čeho>

Vytrhat znamená odtrhnout část nebo částice něčeho - např. list, vlákno, kus, kousky apod.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat z předchozího, být výsledkem čeho.