Zadržet - synonyma

zastavit (vzestup)

Zastavit vzestup znamená zabránit tomu, aby se stav nebo situace dále zhoršovaly.

zpomalit

Zpomalit znamená snížit rychlost.

pozdržet

Pozdržet znamená odložit nebo odložit něco na později. Může to být věc, čin nebo rozhodnutí.

omezit (platnost)

Omezit znamená stanovit nebo zavést limity, co se týká času, počtu nebo množství.

zachytit <co>

Zachytit: přijmout, uchopit, dokumentovat či zaznamenat.

podepřít

Podepřít znamená poskytnout podporu, zabezpečit nebo udržet něco nebo někoho v bezpečí.

zastavit <co>

Zastavit: přerušit pohyb, činnost; zabránit v dalším pokračování.

zabránit <čemu>

Zabránit: předejít, omezit nebo zastavit něco, co se chystá nebo již probíhá.

zablokovat <co>

Zablokovat znamená zastavit nebo omezit přístup, použití nebo funkčnost.

zatknout <koho>

Zatknout znamená vzít do vazby a odevzdat ho k vyšetřování a trestnímu stíhání.

chytit

Chytit se rozumí zachytit, uchopit, zmocnit se něčeho či někoho.

dopadnout

Dopadnout znamená dosáhnout výsledku, který má vliv na další události nebo postupy.

pustit

Uvolnit, odstranit nebo odpoutat.

absorbovat <co>

Absorbovat: přijmout nebo pohlcovat (plně nebo částečně) určitou věc.

zastavit (dech)

Zastavit dech znamená přestat dýchat nebo zadržet dech na určitou dobu.

podrobit se <čemu>

Podrobit se znamená přijmout či akceptovat něčí pravidla, autoritu či rozhodnutí.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat znamená šířit o někom nepravdivé, často záměrně nepříjemné informace, které mohou poškodit jeho dobré jméno.

předběhnout <koho>

Předběhnout je vyřešit nebo dokončit něco dříve než někdo jiný.

ztropit si žert <z koho>

Ztropit si žert: dělat si legraci z někoho, často s použitím nadsázky.

vztahovat se <k čemu>

Vztahovat se znamená být v jakémsi spojení s čím; tj. mít s něčím/někým vztah.

udávat <koho>

Udávat znamená informovat autority o činnosti nebo konání dotyčné osoby.

zastavit se (motor)

Zastavit se (motor) znamená ukončit jeho provoz a dostat jej do stavu, kdy se nehýbe.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená být učitelem nebo dozorcem nad tím, koho se to týká, a zajišťovat, aby byly dodržovány určité normy a postupy.

vyslechnout <koho n. co>

Vyslechnout znamená poslouchat a vyhodnocovat informace, které někdo říká.

tišit <koho>

Tišit znamená potlačovat či utišovat něčí hlas, zvuky nebo výkřiky.

vyzvat <koho k čemu>

Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.

podepřít <co>

Podepřít znamená poskytnout podporu nebo oporu čemusi, aby se udrželo.

popadnout (dech)

Zhluboka se nadechnout a vydechnout, aby člověk mohl obnovit svou normální hloubku a rychlost dýchání.

čelit <čemu>

Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.

vyrozumět <koho>

Pochopit, porozumět, uvědomit si, co dotyčná osoba říká nebo myslí.

uzpůsobený <k čemu>

Uzpůsobený: upravený tak, aby odpovídal požadavkům nebo okolnostem.

odprásknout <koho>

Odprásknout: přísně a energicky odehnat, vyhodit.

vykázat <koho>

Vykázat: odejmout někoho z místa bez práva se do něj vrátit.

vyživovat <koho>

Vyživovat znamená poskytovat potravu a další věci potřebné k životu.

parodovat <koho n. co>

Parodovat znamená vytvářet humornou imitaci něčeho či někoho.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.

přivádět <koho kam>

Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.

potrestat <koho>

Potrestat: udělit trest nebo postih za nějakou provinění; trestat za porušení norem.

denuncovat <koho>

Denuncovat znamená oznámit něčí protiprávní činy autoritám.

převyšovat <koho>

Převyšovat znamená být lepší nebo silnější než , být jeho nadřazeným.

platnost

Platnost je stav, kdy je něco právně nebo fakticky přijatelné a v platném stavu, obvykle schválené zákonem nebo jinou autoritou.

známkovat <koho>

Dávat známky, hodnotit úroveň výkonu, známkovat výkon konkrétní osoby.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

zasvěcovat <koho> Bohu

Zasvěcovat se doporučuje jako osobní volba, aby člověk mohl ve svém životě přijímat Boží milost a pomoc.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená propustit jeho z pracovního poměru z důvodu neplnění pracovních povinností nebo porušení pracovních pravidel.