Dopadnout - synonyma
Celkem nalezeno 20 synonym ke slovu dopadnout.
Význam: Dopadnout znamená dosáhnout výsledku, který má vliv na další události nebo postupy.
padnout (až kam)
Padnout znamená dosáhnout nebo dosáhnout nějakého cíle nebo úrovně.
přistihnout (zloděje)
Přistihnout zloděje znamená nalézt nebo vidět, jak se zloděj dopouští krádeže nebo jiného zločinu.
chytit
Chytit: fyzicky sevřít, držet; získat, zachytit, ulovit, zmocnit se.
nachytat <při čem>
Nachytat: chytit (při čemkoliv), ulovit, získat.
pochodit
Pochodit znamená navštívit někoho nebo něco, projít kolem, obcházet nebo projít, obvykle proto, aby bylo viděno nebo si užít zážitku.
pořídit
Koupit, získat, zařídit, zrealizovat.
vyjít
Vyjít znamená dosáhnout cíle, odvrátit se z určité situace nebo jednoduše odejít.
povést se
Zachovat se, dělat nebo jednat určitým způsobem; projevit se.
vydařit se (zkouška)
Vydařit se znamená uspět, splnit cíl, dosáhnout požadovaného výsledku.
dolehnout <na koho>
Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.
postihnout <koho> (zákon)
Postihnout
zachytit <co>
Zachytit: přijmout, uchopit, dokumentovat či zaznamenat.
podepřít
Podepřít znamená poskytnout podporu, zabezpečit nebo udržet něco nebo někoho v bezpečí.
zastavit <co>
Zastavit: přerušit pohyb, činnost; zabránit v dalším pokračování.
zabránit <čemu>
Zabránit: předejít, omezit nebo zastavit něco, co se chystá nebo již probíhá.
zablokovat <co>
Zablokovat znamená zastavit nebo omezit přístup, použití nebo funkčnost.
zatknout <koho>
Zatknout
pustit
Uvolnit, odstranit nebo odpoutat.
absorbovat <co>
Absorbovat: přijmout nebo pohlcovat (plně nebo částečně) určitou věc.
zastavit (dech)
Zastavit dech znamená přestat dýchat nebo zadržet dech na určitou dobu.
Podobná synonyma
odcházet <od koho>
Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.
vztahovat se <k čemu>
Vztahovat se
zesměšňovat <koho>
Zesměšňovat je činit výsměch něčemu nebo někomu, dělat si z něčeho nebo někoho legraci.
vyvlastňovat <koho n. co>
Vyvlastňovat je veřejnoprávní akce, kdy stát nebo jiná veřejná moc získává soukromou vlastnost bez souhlasu majitele.
osvobodit <koho od> (poplatků)
Osvobodit někoho od poplatků znamená, že ho učiníte volnými od finančních závazků.
přenést <co na koho>
Přenést znamená převést něco na někoho jiného.
zastavit činnost <komu>
Přerušit činnost komu nebo čemu.
lekat se <koho n. čeho>
Lekat se znamená mít obavy, strach, paniku nebo úzkost z čeho/koho.
hubovat <koho>
Vyjadřovat se vysmívavě, ponižujícím způsobem nebo kritizovat někoho.
uchvátit <koho čím>
Uchvátit: přivést někoho do úžasu či údivu; oslnit; okouzlit; ohromit.
vyzvat <koho k čemu>
Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.
zadržet (dech)
Zadržet dech znamená zastavit dýchání na určitou dobu.
naštvat <koho>
Naštvat znamená rozzlobit někoho, rozčílit ho nebo dát najevo svůj rozhořčený postoj vůči němu.
ztělesnit <koho>
Ztělesnit znamená představit něco ve fyzické podobě, předvést nebo vyjádřit skrze činy.
kárat <koho>
Kárat je trestat člověka nebo jeho jednání za nějakou vinu, provinění nebo nesprávné chování.
zmást <koho>
Zmást
narazit <na koho>
Narazit na někoho znamená potkat ho nečekaně.
shazovat<koho>
Shazovat
ostouzet <koho>
Ostouzet
dojít <na koho>
Dojít
oblíbit si <koho>
Mít k někomu sympatie a obdiv, přátelství, rád se s ním potkávat a strávit společný čas.
kultivovat <koho>
Kultivovat znamená vychovávat, vzdělávat a vyvíjet určitou osobu, aby se stala lepším člověkem.
děsit <koho>
Děsit
zastavit
Zastavit znamená přerušit činnost, zastavit se nebo se zastavit.
uvést <co> ve vztah <k čemu>
Uvést co ve vztah k čemu znamená přiřadit co do pozice nebo vztahu k čemu jinému.
vyšetřit <koho>
Vyšetřit znamená provést vyhodnocení a vyšetřování, aby se zjistily skutečnosti a příčiny pro určenou osobu nebo situaci.
přivyknout <čemu>
Přivyknout <čemu> znamená postupně si na něco zvyknout nebo se s ním sžít.
prohlásit <koho čím>
Prohlásit někoho čímsi znamená vyjádřit veřejně jeho postoj, myšlenky nebo názor.
prověřovat <koho>
Prověřovat znamená důkladně zkoumat/vyšetřovat něčí minulost, pověst či přítomnost, aby bylo možné posoudit jeho/její spolehlivost.