Určit - synonyma

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

definovat <co>

Definovat znamená jasně a precizně vymezit význam pojmu.

ohraničit <co>

Ohraničit: vymezit, stanovit meze, určit hranice.

omezit

Omezit znamená stanovit nebo stanovovat hranice, limity nebo meze.

zasednout si <na koho>

Zasednout si na někoho znamená, že se dotyčný stane vaším autoritativním lídrem, kterému se budete muset podřídit.

informovat <koho>

Informovat: poskytnout někomu potřebné informace a odpovědi na otázky.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu napomenutí nebo trest za prohřešek.

namlouvat si <koho>

Domlouvat si společné jednání či činnosti s někým.

plést si <koho s kým>

Plést si znamená, že se omylem pletou osoby, události nebo věci.

zbavit <koho> dědictví

Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

lokalizovat <koho n. co>

Lokalizovat znamená určit polohu něčeho nebo určit, kde se něco nachází.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit, objevit, zaznamenat, pozorovat; znamená vidět něco/někoho nebo něco pozorovat.

předstihnout <koho>

Předstihnout znamená udělat něco dříve než oni, být rychlejší a dosáhnout výsledku před nimi.

zastiňovat <koho>

Zastiňovat znamená případně chránit, hájit nebo podporovat někoho.

oživovat <koho n. co>

Oživovat = obnovovat/probouzet život, energii nebo aktivitu.

nasycovat <koho>

Nasycovat znamená naplnit někoho čímś, aby byl spokojený nebo naplněný.

žádat <koho o co>

Žádat: Požadovat či prosit o něco; získat něco tím, že se o to požádá.

brzdit <koho n. co>

Brzdit znamená omezovat, zpomalovat či držet někoho nebo něco v úzkých mezích.

jmenovat

Pojem jmenovat znamená označit něco nebo někoho jménem, udělit někomu název nebo určit něčí pozici.

navnaďovat <koho>

Navnadit znamená přesvědčovat a přimět k něčemu, obvykle k nákupu nebo užití něčeho.

ovlivňovat <koho n. co> (ideově)

Ovlivňovat je tvořit, měnit nebo formovat něco nebo někoho.

oddalovat <koho od koho>

Oddalovat znamená odkládat, odkládat činnost, neplnit požadavky nebo zdržovat se od něčeho.

vytknout <co>

Vytknout znamená kritizovat; odsuzovat druhého za jeho jednání nebo projev.

podpořit <koho>

Podpořit znamená pomoci někomu, aby dosáhl cíle, případně mu poskytnout podporu, aby byl úspěšný.

svést <na koho> (vinu)

Svést (vinu) znamená obviňovat někoho jiného z trestného činu nebo provinění.

přelstít <koho>

Přelstít koho je obelstít ho, předvést mu falešný úmysl nebo předstírat něco jiného, čímž se dosáhne výhodného výsledku.

upozornit <koho na co>

Upozornit = informovat o něčem, co je potřeba vědět; zdůraznit povinnost či zásadu.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

obávat se <koho>

Projevovat strach a obavu o něco nebo někoho; bát se neúspěchu, nebezpečí nebo následků.

ukojovat <koho>

Ukojovat znamená uspokojit něčí potřeby, přání nebo touhy. Kojit znamená pomoci někomu, aby se cítil dobře nebo se zotavil.

mít <koho k čemu>

Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená vyzdvihovat někoho jako svatého nebo posvátného.

porazit <koho> (autem)

Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.