Facebook

Vléci se (čas) - synonyma

Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu vléci se (čas).

Význam: Vléci se znamená vyvinout úsilí, aby člověk dosáhl určitého cíle nebo očekávaného výsledku.

lézt

Lézt znamená pohybovat se po čemkoliv s cílem dostat se nahoru, například po stromě, skále nebo žebříku.

plížit se

Chodit potichu a nezřetelně, jako by člověk nechtěl být viděn.

ploužit se

Ploužit se znamená postupovat velmi pomalu a s váháním, jako byste se téměř plížili.

jít vzpřímeně

Jít vzpřímeně znamená chovat se s úctou, ctít druhé a jít vždy sebevědomě.

táhnout se (kouř)

Táhnout se (kouř): dýchání kouře z tabákového produktu, např. cigarety, a následné vyfukování do vzduchu.

sunout se

Sunout se znamená pomalu se pohybovat po nějakém povrchu, jako například řeka, písek nebo země.

ubíhat (pomalu)

Ubíhat (pomalu) znamená postupně mizet, měnit se nebo jít pozvolna do minulosti.

ponižovat se <před kým>

Ponižovat se znamená sebepodceňovat a pokorně akceptovat nadřazenost druhé osoby.

podlézat <komu>

Podlézat znamená udělat nebo říci něco pro získání přízně nebo prospěchu bez ohledu na své vlastní názory.

plahočit se

Plahočit se znamená intenzivně se pohybovat, jako by člověk utíkal, něco se snažil získat, či uniknout před něčím.

žít (bídně)

Žít bídně znamená žít v chudobě s minimálním nájmem a příjmy, bez luxusu a pohodlí.

Podobná synonyma

připisovat <co komu>

Připisovat znamená přiřazovat nebo přičítat nějakou vlastnost, činnost nebo odpovědnost komukoliv.

nedat <co komu>

Nedat: odmítnout někomu dát něco, neposkytnout něčemu souhlas.

přimykat se <ke komu>

Přimykat se k něčemu znamená dělat všechno pro dosáhnutí toho cíle, ale zároveň se plně podřídit tomu, kdo má větší moc.

nedůvěřovat <komu>

Nedůvěřovat znamená vyjadřovat nedůvěru, nevěřit člověku či jeho slovům.

vydávat <co komu>

Vydávat: dávat něco do oběhu nebo komu, vydávat povolení, licenci, zaštítit.

ukrást <co komu>

Ukrást znamená bez svolení odcizit někomu jeho vlastnictví.

odkazovat <ke komu n. čemu>

Poukazovat na něčí myšlenky či činy, nebo na to, čemu by se mělo vyhnout.

vysvětlovat <co komu>

Vysvětlovat znamená vysvětlit člověku myšlenku, pojem nebo logiku, aby jim bylo více jasné.

nařídit <co komu>

Nařídit komu něco: přikázat někomu, aby udělal něco, co je po něm požadováno.

ztížit <co komu>

Ztížit komu cokoli: způsobit obtíže, zpomalit nebo učinit náročnější.

znemožnit <co komu>

Znemožnit je způsobit, že je komu či čemu zabráněno v provedení činnosti.

táhnout (vojsko)

Vést vojsku, posouvat se směrem k cíli, odvádět vojsko na bojiště.

svěřit <komu> (provedení)

Předat (někomu) správu, úkol nebo zodpovědnost; dát (někomu) plnou moc a důvěru.

poručit <komu>

Poručit znamená dát jim příkaz nebo rozkaz, aby něco udělali.

splnit se <komu> (sen)

Realizovat/uskutečnit daný sen, dosáhnout cíle, který si daná osoba stanovila.

odplatit <co komu>

Odplatit: vykonat stejný čin jako druhému, aby se vyrovnala skládka nebo ztráta.

slíbit <co komu>

Slíbit něco znamená dát slib, že to splníme. Slíbit něco komu je dát osobě slib, že to splníme.

odpírat <co komu>

Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.

objasnit <co komu>

Vysvětlit (co komu) jasně, srozumitelně a podrobně.

vymluvit <co komu>

Vymluvit znamená odmítnout to, co někdo řekl, nebo navrhl.

rozmlouvat <co komu>

Rozmlouvat = mluvit, diskutovat o něčem s někým, aby se dosáhlo dohody.

odepřít <co komu>

Odmítnout či zamítnout žádost či prosbu někomu.

zabezpečit se (před zradou)

Zabezpečit se před zradou znamená udělat opatření k ochraně proti osobě nebo skupině, která by mohla porušit důvěru nebo zneužít informace.

vyčinit <komu>

Vyčinit znamená napravit chybu, kterou dotyčný udělal, a přimět ho, aby se za ní omluvil.

přitížit <komu>

Přitížit znamená přimět jej, aby dělal nebo čelil něčemu obtížnému či nepříjemnému.

smát se <komu>

Smát se znamená vyjádřit radost nad něčím, co daná osoba udělala či řekla.

připisovat <komu> vinu

Přisuzovat odpovědnost a vinu konkrétní osobě.

ubíhat

Ubíhat znamená postupně mizet, být odnášen časem, stávat se vzdálenějším.

odporovat <komu n. čemu>

Vyjadřovat nesouhlas a postoj opačný k názoru nebo činu někoho jiného.