Plížit se - synonyma

lézt

Lézt znamená pohybovat se po čemkoliv s cílem dostat se nahoru, například po stromě, skále nebo žebříku.

ploužit se

Ploužit se znamená postupovat velmi pomalu a s váháním, jako byste se téměř plížili.

jít vzpřímeně

Jít vzpřímeně znamená chovat se s úctou, ctít druhé a jít vždy sebevědomě.

táhnout se (kouř)

Táhnout se (kouř): dýchání kouře z tabákového produktu, např. cigarety, a následné vyfukování do vzduchu.

sunout se

Sunout se znamená pomalu se pohybovat po nějakém povrchu, jako například řeka, písek nebo země.

vléci se (čas)

Vléci se znamená vyvinout úsilí, aby člověk dosáhl určitého cíle nebo očekávaného výsledku.

ubíhat (pomalu)

Ubíhat (pomalu) znamená postupně mizet, měnit se nebo jít pozvolna do minulosti.

ponižovat se <před kým>

Ponižovat se znamená sebepodceňovat a pokorně akceptovat nadřazenost druhé osoby.

podlézat <komu>

Podlézat znamená udělat nebo říci něco pro získání přízně nebo prospěchu bez ohledu na své vlastní názory.

plahočit se

Plahočit se znamená intenzivně se pohybovat, jako by člověk utíkal, něco se snažil získat, či uniknout před něčím.

žít (bídně)

Žít bídně znamená žít v chudobě s minimálním nájmem a příjmy, bez luxusu a pohodlí.

plazit se

Pohybovat se po zemi pomalu a přiměřeně, obvykle s pomocí břišních svalů.

krást se

Krást se je ukrást něco cizího bez souhlasu majitele, často nezákonně.

nadbíhat <komu>

Nadbíhat (komu): usilovat o něčí oblibu, přízeň, něčím ho získat/zmást.

bouřit se <proti komu>

Vystupovat proti někomu s násilím, odporovat a protestovat proti němu.

nedovolit <co komu>

Nedovolit: označuje tak zakázat něco komu nebo něčemu.

nepřiznat <co komu>

Nepřiznat - odmítnout něco přiznat; neuznat, že se něco stalo/nebo že je někdo vinný.

bídně

Bídně: velmi špatně; hrozně; děsivě; tragicky; strašně žalostně; zoufale.

učarovat <komu>

Učarovat znamená přitahovat jeho pozornost a vyvolat u něho silné příznivé emoce.

zlořečit <komu>

Zlořečit znamená hanlivě a nadávat na někoho.

odejmout <co komu>

Odejmout znamená vzít něco od někoho nebo něčeho.

domlouvat <komu>

Domlouvat znamená s někým probírat, dohodnout a vyjednat podmínky, aby obě strany dosáhly dohody.

táhnout se

Táhnout se znamená přemísťovat se nebo se pohybovat ve směru k cíli. Může to také znamenat usilovat o úspěch, vytrvat nebo se snažit dosáhnout cíle.

vyškrábat <komu> (oči)

Vyškrábat oči někomu (nebo něčemu) znamená vyvolat bolest nebo nepříjemné pocity.

nabít <komu>

Dát někomu energii, silu nebo motivaci; podpořit, obohatit ho nebo ho povzbudit k dalším činům.

povstat <proti komu>

dovolit <co komu>

Dovolit je umožnit někomu provést něco nebo něčemu se vyhnout.

stačit <komu v čem>

Stačit znamená být dostatečným pro něčí potřeby, požadavky nebo očekávání.

zběhnout <ke komu>

Ujít rychle, bez ohlášení, běžet pryč z místa, nebo od někoho.

lnout <ke komu>

Lnout se znamená snažit se získat něčí přízeň nebo pozornost.

ukládat <komu> (úkoly)

Ukládat úkoly znamená přidělovat jim úkoly nebo je přiřazovat a připomínat jejich splnění.

způsobit <komu> škodu

Uškodit někomu; ohrozit jeho zdraví, majetek nebo dobré jméno.

mít za zlé <co komu>

Mít za zlé znamená vyjadřovat nespokojenost nebo naštvání někomu za jeho čin, slovo nebo jednání.

dojít <co komu>

Dojít: dospět k výsledku nebo pochopení; dosáhnout cíle.

pomoci <komu>

Pomoci: poskytovat někomu podporu nebo asistenci.

dodat zbraně <komu>

Předat určitému subjektu zbraně a další vybavení.

dávat <komu> (rady)

Dávat rady je udělování porad nebo rad k něčemu konkrétnímu komu.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělit nějakou informaci někomu.; max. 120 znaků

táhnout

Táhnout znamená přemísťovat něco nebo někoho silou nebo síla. Může to být tahání železa, lidí, zvířat, závaží nebo jiných předmětů.

ubíhat

Ubíhat znamená postupný pohyb času, jít rychle kupředu, uvolňovat se.

odkazovat <ke komu n. čemu>

Poukazovat na něčí myšlenky či činy, nebo na to, čemu by se mělo vyhnout.

připadnout <co komu>

Připadnout znamená přidělit, přisoudit nebo přiřadit něco komu - například práci, úkol nebo odpovědnost.

odpírat <co komu>

Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.