Plahočit se - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu plahočit se.
Význam: Plahočit se znamená intenzivně se pohybovat, jako by člověk utíkal, něco se snažil získat, či uniknout před něčím.
pachtit se
Pachtit se znamená věnovat se něčemu vytrvale a s intenzitou, věnovat se něčemu s odhodláním a bytostnou oddaností.
trmácet se
Trmácet se znamená pohybovat se nerovnoměrně, rychle sem a tam, jako by hledalo cíl.
vléci se
Obléci se, oblečení si na sebe navléci.
namáhat se
Namáhat se znamená intenzivně usilovat o něco, snažit se dosáhnout cíle, jít až za hranice svých schopností.
lopotit se
Lopotit se je vyčerpávající fyzická činnost, která vyžaduje velké úsilí nebo únavu.
dřít se
Dřít se znamená intenzivně a důsledně se snažit dosáhnout cíle, zvlášť v obtížných situacích.
mořit se
Mořit se znamená pohybovat se po vodní hladině ve vlnách, obvykle plaváním nebo jízdou na člunu.
hmoždit se
Hmoždit se znamená způsobovat drobná škodlivá poškození nebo působit drobné obtíže.
lézt
Lézt znamená pohybovat se po čemkoliv s cílem dostat se nahoru, například po stromě, skále nebo žebříku.
plížit se
Chodit potichu a nezřetelně, jako by člověk nechtěl být viděn.
ploužit se
Ploužit se znamená postupovat velmi pomalu a s váháním, jako byste se téměř plížili.
jít vzpřímeně
Jít vzpřímeně znamená chovat se s úctou, ctít druhé a jít vždy sebevědomě.
táhnout se (kouř)
Táhnout se (kouř): dýchání kouře z tabákového produktu, např. cigarety, a následné vyfukování do vzduchu.
sunout se
Sunout se znamená pomalu se pohybovat po nějakém povrchu, jako například řeka, písek nebo země.
vléci se (čas)
Vléci se znamená vyvinout úsilí, aby člověk dosáhl určitého cíle nebo očekávaného výsledku.
ubíhat (pomalu)
Ubíhat (pomalu) znamená postupně mizet, měnit se nebo jít pozvolna do minulosti.
ponižovat se <před kým>
Ponižovat se znamená sebepodceňovat a pokorně akceptovat nadřazenost druhé osoby.
podlézat <komu>
Podlézat
žít (bídně)
Žít bídně znamená žít v chudobě s minimálním nájmem a příjmy, bez luxusu a pohodlí.
Podobná synonyma
být určen <komu>
Být určen: jít nebo být označen pro určitou osobu, účel nebo cíl.
nedovolit <co komu>
Zabránit někomu v činu; nedopustit, aby se něco stalo.
vystavit <komu> (pas)
Udělit někomu pas (nebo jinou dokumentaci) a oficiálně povolit jeho cestu.
lézt <kam>
Lézt: pohybovat se po čemkoliv za použití rukou a nohou, obvykle do nějakého konkrétního místa.
prokázat <komu> (službu)
Prokázat
odporovat <komu> (drze)
Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.
mořit
Mořit se používá pro popis stavu, kdy se člověk cítí vyčerpaný nebo přepracovaný. Slovo může také znamenat fyzické změny, které se objeví, když je člověk příliš unavený nebo vystavený stresu.
podařit se <co komu>
Úspěšně dokončit něco, co bylo zamýšleno.
překážet <komu>
Bránit někomu ve splnění jeho cílů, zabránit mu v postupu.
vykouřit <ho komu>
Vykouřit znamená někomu něco dát kouřit nebo kouřit něco společně.
štvát <proti komu>
Štvát je verbální či fyzické napadání někoho na základě jeho názorů, víry nebo pohlaví.
táhnout se
Táhnout se znamená úsilím dosáhnout něčeho, zvládnout nějakou situaci bez ohledu na obtíže.
<co komu> (neprávem)
"Co komu" je úsloví, které se vztahuje k právu každého člověka na svobodu, spravedlnost a přímou účast ve věcech veřejných. Znamená to, že každý má právo mít vliv na rozhodnutí, která se týkají jeho života.
svěřit <komu> (provedení)
Předat (někomu) správu, úkol nebo zodpovědnost; dát (někomu) plnou moc a důvěru.
reptat <proti komu n. čemu>
Reptat: protestovat, vyjadřovat nesouhlas proti komu nebo čemu.
zanechat <co komu>
Zanechat: dát něco komu, odjet nebo odejít a nechat něco po sobě.
uškodit <komu>
Uškodit
ubíhat
Ubíhat znamená časově plynout nebo postupně mizet.
zmařit <co komu>
Zmařit
nepovolovat <co komu>
Nepovolovat = odmítnout; zamítnout; zakázat; zakazovat; zabránit.
zošklivit <co komu>
Znehodnotit vzhled někoho nebo něčeho.
dopravovat zboží <komu>
Dopravovat zboží znamená převážet ho z jednoho místa na druhé, aby se dostalo ke koncovému spotřebiteli.
poroučet <co komu>
Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.
vrazit <komu> (facku)
Fyzicky napadnout člověka a dát mu facku.
vyčítat <co komu>
Vyčítat znamená vyčíslit komu něco kritického nebo vyčíslit mu jeho chyby.
dřít
Dřít znamená intenzivně pracovat, soustředit se a usilovat o výsledek.
stačit <co komu>
Stačit: dostatečně uspokojit, poskytnout to, co je potřeba.