Dát <komu> (facku) - synonyma

zarazit <co kam>

Zarazit znamená zastavit, zabránit, zabrzdit, zpomalit nebo zabránit dalšímu postupu.

zatlouci

Zatlouci je fyzická akce prováděná pomocí nástroje (páky, kladiva, atd.), při které se něco tlačí do povrchu nebo do materiálu.

zapíchnout

Zapíchnout znamená fyzicky zabodnout nebo zarazit něco do něčeho.

vsunout <co kam>

Vsunout: vložit něco (např. předmět) do něčeho (např. otvoru).

zasunout

Zasunout znamená fyzicky posunout něco dovnitř, například zatáhnout zásuvku nebo zasunout klíč do zámku.

zastrčit

Zastrčit: uložit dovnitř, ukryt, zasunout, uzamknout.

vstrčit

Vstrčit znamená fyzicky zasunout, zabodnout nebo zasunout něco do něčeho jiného.

vložit

Vložit znamená přidat něco, co již existuje, do jiného prostředí nebo kontextu.

nasadit <co na co>

Nasadit znamená připevnit nebo přivést něco na jiný předmět nebo osobu.

nastrčit

Nastrčit znamená dát něco před něco jiného nebo před někoho, aby získalo pozornost.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

srazit se <s kým>

Srazit se s někým znamená schůzku s jinou osobou na určeném místě.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit do sebe nebo do něčeho jiného, fyzicky nebo symbolicky.

vpadnout <kam> (nečekaně)

Vpadnout: nečekaně vniknout do prostoru, např. do místnosti.

vzít <koho> do práce

Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.

poslat <koho ke komu>

Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená oslavovat, chválit nebo zdůraznit významnou osobu nebo činnost.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená využívat jeho důvěru k tomu, aby se do jeho majetku dostalo něco, co nepatří vám.

zničit <koho n. co>

Zničit: vyhlazovat, ničit, poškozovat nebo zabíjet.

přemluvit <koho>

Přesvědčit někoho, aby udělal něco, co by jinak neudělal.

dopravit (autem)

Přepravit osobu nebo věc autem z jednoho místa na druhé.

naučit dělat <koho co>

Naučit dělat něco: získat dovednosti nebo informace nezbytné k vykonávání činnosti nebo k plnění úkolu.

ztropit si žert <z koho>

Ztropit si žert: dělat si legraci z někoho, často s použitím nadsázky.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu k něčemu vybrat nebo nalézt správnou cestu.

uvolnit <koho>

Uvolnit: osvobodit někoho od povinností nebo obav.

prohlásit <koho čím>

Prohlásit někoho čímsi znamená vyjádřit veřejně jeho postoj, myšlenky nebo názor.

zradit <koho od čeho>

Zradit znamená udělat něco, co je v rozporu s příslibem, který je daný osobě či skupině, a poškodit je tím.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

navykat <koho na co>

Navykat: dlouhodobě se připravovat na něco, aby člověk mohl být zvyklý na to, co se bude dít.

chytit <koho n. co>

Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.

zaujmout <koho čím>

Zaujmout: vzbudit pozornost, získat pozornost, přitáhnout pozornost.

omámit <koho>

Omámit znamená působit na někoho tak, že jeho myšlení a chování je ovlivněno.

trestat <koho>

Trestat je postihovat osobu za provedení určitého zločinu, obecně za porušení zákona.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.

omrzet <koho co>

Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.

pokropit <koho n. co>

Pokropit: rozprostřít co, padnout na něco (např. kapky nebo prášek).

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

vyplašit <koho n. co>

nevážit si <koho>

Nevážit si něčího znamená nevěnovat mu pozornost, kritizovat ho a ignorovat jeho hodnotu a význam.

pomluvit <koho>

Pomluvit někoho znamená vyprávět o něm zlé a nepravdivé informace, obvykle s cílem poškodit jeho reputaci.

odhalit <koho n. co>

Odhalit: odkrýt, zjistit, objasnit informace nebo skutečnosti o něčem či někom.

najít <koho n. co>

Najít: hledat a objevit požadovanou věc nebo osobu.

dát k soudu <koho>

Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.

pustit <koho kam>

Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.