Facebook

Dostihnout <koho> - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu dostihnout <koho>.

Význam: Dostihnout znamená dosáhnout stejné úrovně nebo výkonu jako ten, koho se snažíme dostihnout.

dorazit

Dorazit znamená dojít nebo přijet na místo určení.

dospět

Dospět znamená dosáhnout fyzickému i psychickému vyspělosti, získat na zkušenostech, pochopit svou identitu a svou roli ve společnosti.

dohonit <koho>

Dohonit znamená dosáhnout stejného postavení, rychlosti nebo úrovně jako někdo jiný.

zaběhnout (do obchodu)

Udělat rychlý nákup; rychle do obchodu zajít, vybrat potřebné věci a opět rychle odjet.

doskočit

Doskočit znamená rychle a účelně reagovat na nějakou situaci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

zastavit se (motor)

Zastavit se (motor) znamená ukončit jeho provoz a dostat jej do stavu, kdy se nehýbe.

přestat fungovat

Přestat fungovat znamená přestat být schopným provádět svou funkci nebo úkol.

přelstít

Přelstít znamená dosáhnout něčeho proti všem očekáváním, překonat překážky a dosáhnout vytčeného cíle.

napálit

Napálit znamená nečestně obelhat, zmást nebo okrást.

oklamat

Oklamat znamená udělat něco tak, aby dotyčná osoba byla podvedena, oklamaná nebo obelhána.

převézt

Převézt znamená přenést, přemístit něco nebo někoho z jednoho místa na druhé.

Podobná synonyma

vyhnat <koho>

Vyhnat: odstranit násilím/silou, vyžadovat odchod, vyvést z nějakého místa.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená násilně se na něho dostat nebo ho napadnout s úmyslem ukrást ho nebo mu ublížit.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co by jinak neudělal, přesvědčováním.

uspat <koho>

Uspat znamená uspat osobu, aby byla v bezvědomí, obvykle pomocí léku.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

pověřovat <koho>

Pověřovat znamená dát někomu právo nebo zodpovědnost za něco.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

rozdrtit <koho>

Rozdrtit znamená fyzicky přemoci člověka silou nebo jeho psychiku.

zadržovat <koho> (policie)

Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

přimět <koho> k zastavení

Vyvinout tlak, aby kdokoli zastavil.

oslovit <koho>

Oslovit někoho: adresovat se k němu s prosbou či žádostí.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzickou či psychickou agresi bez souhlasu oběti.

udřít <koho>

Udřít je příliš silné slovo pro vyjádření fyzického napadení, které způsobuje bolest a často i modřiny.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená očernit, poškodit pověst či charakter někoho nebo něčeho.

zohavit <koho>

Zohavit znamená změnit vzhled někoho z lepšího na horší nebo ho oslabit.

odlákat <koho>

Odlákat je přesvědčit někoho, aby se odvrátil od něčeho nebo od někoho.

podněcovat <koho>

Podněcovat znamená vyvolávat či stimulovat jistou činnost, názor či zájem.

uštvat <koho>

Uštvat znamená obviňovat či urážet osobu, zejména verbálním napadením.

dohonit (vlak)

Dohonit vlak znamená dojet na stejné místo, kde vlak jel, když vyjel z nádraží.

zbavit <koho> (viny)

Zbavit (viny) znamená osvobodit od viny a odpovědnosti.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit někoho k činnosti nebo k akci.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

odloučit se <od koho n. od čeho>

Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět, manipulovat nebo usilovat o zisk nespravedlivou cestou.

rozněcovat <koho n. co>

Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.

dospět <kam>

Dospět znamená dosáhnout bodu, kdy jsme schopni plně využívat svou autonomii a zodpovědnosti.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se do někoho znamená projevit silnou lásku a náklonnost, často s hlubokou touhou být s touto osobou.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.