Zastoupit <koho> - synonyma

odskočit si (na záchod)

Odskočit si: opustit místo na krátkou dobu, obvykle kvůli potřebám těla.

odběhnout si

Odběhnout si znamená rychle opustit místo nebo situaci, často ve spěchu.

zajít si

Zajít si znamená vyrazit někam, například do restaurace, baru či obchodu, aby si člověk dopřál odpočinku či nákup.

zaběhnout si

Zaběhnout si znamená rychle běžet na krátkou vzdálenost, obvykle kvůli cvičebnímu tréninku nebo zdraví.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená násilně se na něho dostat nebo ho napadnout s úmyslem ukrást ho nebo mu ublížit.

obelstít

Obelstít znamená obelhat, ukrást nebo převálcovat něčím nečekaným.

oklamat

Oklamat znamená obelhat, okrást nebo zmanipulovat druhého aby udělal/učinil něco, co by normálně neudělal.

zapadnout

Zapadnout znamená skrýt se, nebo zmizet; být neviditelný, nebo neznámý.

zaklapnout (zámek)

Zaklapnout (zámek) znamená zavřít a zamknout dveře, okno nebo jiný otvor, aby byly bezpečně uzamčené.

uváznout (sousto)

Uváznout se dá chápat jako uvíznout, zablokovat, zaseknout se. Nejčastěji se užívá pro pevné sousto, které se zasekne v ústech a nedaří se ho spolknout.

vzpříčit se

Vzpříčit se znamená postavit se proti něčemu, odmítnout to a bojovat za své právo.

disgustovat <koho>

Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.

hledět si <koho>

Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.

uvědomit <koho o čem>

Uvědomit si něco: pochopit, uvědomit si důležitost, význam, existenci čeho/koho.

ztropit si žert <z koho>

Ztropit si žert z někoho: udělat mu legraci, vtip či šprým, obyčejně s dobrým úmyslem.

ozbrojit <koho>

Ozbrojit (koho) znamená dodat mu zbraně a výzbroj, aby byl schopen chránit sebe nebo jiné.

propouštět <koho>

Propouštět znamená propustit zaměstnance z práce.

považovat se <za koho n. co>

Považovat se za někoho nebo za něco znamená přijímat, že se naše identity nebo postavení odpovídá této osobě nebo věci.

chystat se <na koho>

Chystat se: připravit se (fyzicky nebo psychicky) na něco/někoho.

kousnout <koho>

Kousnout znamená úmyslně ohnout čelisti a nehty na rtech, aby se způsobil bolestivý zranění.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená uzdravit člověka nebo zvíře z nemoci či jiného onemocnění.

přimět <koho k čemu>

Přimět znamená donutit někoho k určitému činu nebo jednání.

pohřbívat <koho>

Pohřbívat znamená provádět pohřební obřad a uložit zesnulou osobu do hrobu.

vroubek (u koho)

Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.

kárat <koho>

Kárat znamená připomínat někomu jeho chyby nebo nesprávné chování a očekávat, že se to už nebude opakovat.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

posadit <koho kam>

Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.

zbavit <koho> (soudnosti)

Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je úmyslně znevažovat něčí schopnosti, vystavovat kritice nebo se posmívat jim.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená nadměrně kritizovat a upozorňovat na chyby druhého.

předčit <koho>

Předčit znamená dosáhnout lepších výsledků než někdo jiný.

nabádat <koho k čemu>

Nabádat znamená prosit nebo přesvědčovat koho o něčem.

zastřelit <koho>

Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.

chránit <koho n. co>

Chránit znamená ochraňovat, opečovávat nebo obhajovat někoho či něco.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit se dává jako příkaz k zastavení emocionálního nebo fyzického směru. Je to o tom, aby člověk ucítil klid, mír a vyrovnanost. Může to být jak pro sebe, tak pro druhé, aby se zbavili stresu, vzt

zaujmout <koho>

Zaujmout: získat pozornost, získat větší pozornost než ostatní.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

potlačovat <koho>

Potlačovat znamená bránit něčímu nebo něčemu, aby se neprojevovalo, mluvilo nebo prosazovalo.

odběhnout <od čeho>

Odběhnout: odejít rychle (z místa nebo situace).