Osvědčit - synonyma

prokázat (talent)

Dokázat, že máte talent.

dokázat

Dokázat: dosáhnout cíle, splnit úkol nebo prokázat pravdivost něčeho; projevit schopnost nebo odvahu.

dosvědčit

Potvrdit, že informace nebo skutečnost je pravdivá.

ukázat (vděčnost)

Ukázat vděčnost znamená projevit svou úctu a pochopení pro něčí dobrotu.

projevit

Projevit znamená vyjádřit názor, postoj, emoce nebo činy.

vyjádřit

Vyjádřit znamená vyjádřit své myšlenky, názory, pocity, potřeby a touhy slovy.

manifestovat

Vyjádřit hlasitě a jasně, co je v srdci.

potvrdit (správnost)

Potvrdit znamená potvrdit správnost, pravdivost nebo legitimitu čeho či koho.

stvrdit

Potvrdit, završit nebo jinak potvrdit pravdivost nebo platnost něčeho.

ujistit

Ujistit znamená potvrdit nebo zaručit něco, co je pravdivé nebo správné.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.

dovodit

Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

dorazit <koho>

Dorazit znamená dojít nebo přijít na určené místo.

podat demisi

Podat demisi znamená oznámit nadřízenému, že se z funkce odvolává, čímž rezignuje na svůj úřad.

vychvalovat <koho n. co>

Vychvalovat znamená hodnotit něco nebo někoho pozitivně, oslavovat a chválit.

hubovat <koho>

Hubovat znamená přísně kritizovat nebo se snažit ožebračit někoho.

připravit <koho oč>

Připravit oč: předem si naplánovat a zorganizovat činnosti, které jsou nezbytné pro dosáhnutí úspěchu.

dohlédnout <na koho>

Dohlédnout na někoho znamená být pozorným a dbát na to, aby se co nejlépe zvládl úkol nebo situace.

zaplatit <za koho>

Zaplatit znamená uhradit jim náklady, částku nebo poplatek, které jsou jim náležité.

dokázat nepravdivost (tvrzení)

Vyvrátit nepravdivost (tvrzení); dokázat, že je nesprávné.

ukázat zuby

Ukázat zuby znamená vyjádřit hněv nebo agresi, často při štěkání, vrčení nebo zakření.

děsit <koho>

Děsit znamená vyvolat u někoho strach nebo hrůzu.

buzerovat <koho>

Buzerovat znamená ponižovat někoho fyzickým nebo psychickým tlakem a obviňovat ho z nedostatků.

zneužít <koho> (pohlavně)

Zneužít koho pohlavně znamená vykonávat pohlavní styk bez jeho souhlasu či násilím.

dostat <koho do čeho>

Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.

odvolávat <koho>

Odvolávat znamená požádat o ukončení činnosti, např. funkce, práce, mandátu, odpovědnosti apod.

mrzet <koho co>

Mrzet: litovat, mít žal; cítit smutek nebo lítost nad něčím/někým.

pomlouvat <koho n. co>

Šíření nepravdivých a zkreslených informací, které poškozují jméno nebo dobré jméno někoho nebo něčeho.

disgustovat <koho>

Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.

ošetřit <koho>

Ošetřením se rozumí poskytnutí lékařské, léčebné nebo rehabilitace péče o člověka, zvíře nebo věc.

kárat <koho>

Kárat je trestat někoho za jeho nezákonné jednání, které má vést k jeho lepšímu chování.

okouzlit <koho>

Uhranout koho čím příjemným, nebo něčím, co je obdivuhodné.

přezírat <koho>

Přezírat znamená posuzovat jej s nadřazeností a povýšeností.

přijímat <koho>

Přijímat znamená uznávat nebo schvalovat něčí názor, návrh nebo žádost.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

napravit <koho>

Napravit: udělat opravu či opatření pro nápravu něčí chyby, nedostatku nebo poškození.

udělat obličej

Vyjádřit nezájem, nelibost či nedůvěru výrazem obličeje, obyčejně ve formě úšklebku.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

odvést <koho odkud>

Odvést: přesunout někoho z jednoho místa na druhé.

obejít se <bez koho>

Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít se něčím zabývat nebo se do toho zapojit.