Osvědčit - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu osvědčit.
Význam: Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
prokázat (talent)
Dokázat, že máte talent.
dokázat
Dokázat: dosáhnout cíle, splnit úkol nebo prokázat pravdivost něčeho; projevit schopnost nebo odvahu.
dosvědčit
Potvrdit, že informace nebo skutečnost je pravdivá.
ukázat (vděčnost)
Ukázat vděčnost znamená projevit svou úctu a pochopení pro něčí dobrotu.
projevit
Projevit znamená vyjádřit názor, postoj, emoce nebo činy.
vyjádřit
Vyjádřit znamená vyjádřit své myšlenky, názory, pocity, potřeby a touhy slovy.
manifestovat
Vyjádřit hlasitě a jasně, co je v srdci.
potvrdit (správnost)
Potvrdit znamená potvrdit správnost, pravdivost nebo legitimitu čeho či koho.
stvrdit
Potvrdit, završit nebo jinak potvrdit pravdivost nebo platnost něčeho.
ujistit
Ujistit znamená potvrdit nebo zaručit něco, co je pravdivé nebo správné.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
odvodit
Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.
dovodit
Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
Podobná synonyma
podat
Podat znamená poskytnout něco druhé osobě nebo instituci, jako je informace, podání, návrh nebo jídlo.
oslyšet <koho>
Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.
pomlouvat <koho>
Pomlouvat znamená šířit o někom zlé drby nebo nepravdivé informace.
mávat <na koho>
Mávat
upozornit <koho> (na nebezpečí)
Varovat
vystřídat <koho>
Vystřídat znamená, že někdo nahradí někoho jiného ve funkci nebo činnosti.
vyrušovat <koho>
Vyrušovat
nakopávat <koho>
Nakopávat znamená verbálně či fyzicky napadat, urážet nebo obtěžovat někoho.
dolehnout <co na koho>
Dolehnout je přenášené významem dopadu, vlivu, tlaku či nátlaku na někoho.
okouzlit <koho>
Okouzlit: příjemně působit na koho, získat jeho sympatie.
učinit nedotknutelným
Zaručit absolutní imunitu, ochránit před zákonem, nebo porušením.
tvrdě cvičit <koho>
Cvičení s vytrvalostí a intenzitou, aby se dosáhlo určitého výsledku.
vystrčit <koho> (z řady)
Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.
uhnat <koho>
Uhnat znamená přinutit někoho k něčemu rychle a nekompromisně.
utlouci <koho>
Utlouci znamená fyzicky nebo psychicky donutit někoho k něčemu.
zdolat <koho>
Zdolat
zmocnit <koho k čemu>
Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.
zbít <koho>
Zbít znamená fyzicky napadnout nebo poškodit někoho.
projevit se
Projevit se je vyjádřit své myšlenky, pocity nebo názory ke konkrétnímu tématu.
upozorňovat <koho na co>
Upozorňovat znamená varovat, připomínat nebo informovat někoho o něčem.
zahrnout <koho čím>
Zahrnout znamená začlenit, zapojit nebo zahrát někoho či něco do něčeho.
chystat se <na koho>
Chystat se: připravit se (fyzicky nebo psychicky) na něco/někoho.
zahubit <koho>
Zahubit
podnítit <koho>
Podnítit znamená vyburcovat, podpořit či podněcovat k činnosti; inspirovat k počinům nebo myšlenkám.
udělat pohyb
Udělat pohyb znamená provádět jakýkoli druh fyzické aktivity, aby se posílila síla, výdrž a obratnost.
zkrátit <koho>
Zkrátit
znevážit <koho n. co>
Znevážit znamená očernit, ponížit, ponižovat, zpochybňovat či zlehčovat hodnotu koho nebo čeho.
zasednout si <na koho>
Zasednout si na někoho znamená, že se dotyčný stane vaším autoritativním lídrem, kterému se budete muset podřídit.
prohlížet <koho n. co>
Prohlížet: vyhledávat podrobně informace o něčem nebo o někom.
udělat (křik)
Udělat křik znamená vykřiknout nahlas, vyjádřit silnou emoci, např. rozčilení, šok, vzrušení, strach nebo úlevu.