Osvědčit - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu osvědčit.
Význam: Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
prokázat (talent)
Dokázat, že máte talent.
dokázat
Dokázat: dosáhnout cíle, splnit úkol nebo prokázat pravdivost něčeho; projevit schopnost nebo odvahu.
dosvědčit
Potvrdit, že informace nebo skutečnost je pravdivá.
ukázat (vděčnost)
Ukázat vděčnost znamená projevit svou úctu a pochopení pro něčí dobrotu.
projevit
Projevit znamená vyjádřit názor, postoj, emoce nebo činy.
vyjádřit
Vyjádřit znamená vyjádřit své myšlenky, názory, pocity, potřeby a touhy slovy.
manifestovat
Vyjádřit hlasitě a jasně, co je v srdci.
potvrdit (správnost)
Potvrdit znamená potvrdit správnost, pravdivost nebo legitimitu čeho či koho.
stvrdit
Potvrdit, završit nebo jinak potvrdit pravdivost nebo platnost něčeho.
ujistit
Ujistit znamená potvrdit nebo zaručit něco, co je pravdivé nebo správné.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
odvodit
Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.
dovodit
Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
Podobná synonyma
vypudit <koho>
Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.
zaútočit <na koho>
Fyzické nebo psychické napadení, aby se dosáhlo nějakého cíle nebo aby se někomu uškodilo.
ovládat <koho n. co>
Ovládat znamená mít kontrolu nad někým nebo něčím, aby se dosáhly požadované výsledky.
probudit <koho>
Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.
poznat <koho n. co>
Poznat znamená dozvědět se informace o něčem nebo někom, získat znalosti vyplývající z vlastní zkušenosti.
zacvičit <koho>
Zacvičit
pustit <koho>
Pustit znamená umožnit někomu jít nebo odejít; nebo uvolnit prostor, čas nebo energii.
sežehnout <koho n. co>
Sežehnout znamená potrestat, ukázat někomu nebo něčemu svůj hněv a nespokojenost.
dostat <koho>
Dostat: přijmout, obdržet; získat nebo obdržet (něco) od někoho jiného.
denuncovat <koho>
Denuncovat znamená oznámit něčí protiprávní činy autoritám.
dráždit <koho>
Dráždit znamená vyvolávat v druhém silné emoce, např. rozčílení, rozrušení, nespokojenost, zlost.
útočit <na koho>
Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.
přirovnávat <koho k čemu>
Přirovnávat je srovnávat dvě nebo více věcí nebo lidí s ohledem na jejich shodné nebo odlišné vlastnosti.
odstranit <koho>
Odstranit: odstranit/odstranit/odejmout/vymazat/zrušit (člověka/věc).
podat demisi
Podat demisi znamená oznámit nadřízenému, že se z funkce odvolává, čímž rezignuje na svůj úřad.
vidět <koho n. co>
Vidět - pozorovat, zaznamenat, spatřit očima; získat informace o čemkoliv či někom prostřednictvím smyslů.
štvát <koho co>
Štvát znamená provokovat a vyvolávat negativní reakce.
oslovovat <koho>
Oslovovat znamená vyjadřovat se k někomu použitím jeho jména, titulu či jiného oslovení.
mluvit <do koho>
Komunikovat s danou osobou, sdílet myšlenky, názory či pocity.
posazovat <koho kam>
Posazovat znamená usazovat nebo umísťovat někoho do nějakého místa nebo situace.
obořit se <na koho>
Použít velký hlas s výhružkami a násilím na někoho.
obeznámit <koho s čím>
Obeznámit: seznámit někoho s něčím, uvést ho do problematiky nebo do prostředí.
zdravit <koho>
Zdravit
shazovat<koho>
Shazovat
poškozovat <koho>
Poškozovat
vykázat <koho odkud>
Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.
znemožnit <koho>
Znemožnit
vyplavit <koho n. co>
Vyplavit: osvobodit od čeho, dostat se z něčeho.
zpravit <koho o čem>
Zpravit znamená sdělit někomu informace o nějaké události nebo vývoji.
zlehčit <koho n. co>
Zlehčit znamená snížit intenzitu nebo závažnost něčeho. Zlehčit můžeme například tíhu, únavu nebo stres.