Osvědčit - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu osvědčit.
Význam: Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
prokázat (talent)
Dokázat, že máte talent.
dokázat
Dokázat: dosáhnout cíle, splnit úkol nebo prokázat pravdivost něčeho; projevit schopnost nebo odvahu.
dosvědčit
Potvrdit, že informace nebo skutečnost je pravdivá.
ukázat (vděčnost)
Ukázat vděčnost znamená projevit svou úctu a pochopení pro něčí dobrotu.
projevit
Projevit znamená vyjádřit názor, postoj, emoce nebo činy.
vyjádřit
Vyjádřit znamená vyjádřit své myšlenky, názory, pocity, potřeby a touhy slovy.
manifestovat
Vyjádřit hlasitě a jasně, co je v srdci.
potvrdit (správnost)
Potvrdit znamená potvrdit správnost, pravdivost nebo legitimitu čeho či koho.
stvrdit
Potvrdit, završit nebo jinak potvrdit pravdivost nebo platnost něčeho.
ujistit
Ujistit znamená potvrdit nebo zaručit něco, co je pravdivé nebo správné.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
odvodit
Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.
dovodit
Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
Podobná synonyma
přivádět <koho kam>
Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.
oblíbit si <koho>
Mít k někomu sympatie a obdiv, přátelství, rád se s ním potkávat a strávit společný čas.
prokázat
Prokázat znamená doložit skutečnost, že něco je pravdivé či správné.
lokalizovat <koho n. co>
Lokalizovat znamená určit polohu něčeho nebo určit, kde se něco nachází.
zaútočit <na koho>
Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.
tísnit <koho>
Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.
krmit <koho> (mateřským mlékem)
Dávat kojencům jídlo, nejčastěji mateřské mléko.
projevit se
Projevit se znamená vyjádřit své myšlenky, city a názory.
vyslýchat <koho>
Vyslýchat znamená vyptávat se na něco někoho, aby se získaly informace nebo došlo k určitému výsledku.
ukázat se jako (spolehlivý)
Být spolehlivý, důvěryhodný a dodržovat své sliby.
pohřbít <koho>
Pohřbít
vystrojit <koho>
Vystrojit znamená připravit nebo obléknout někoho do obleku či jiného formálního oděvu.
dostihnout <koho>
Dostihnout
odměňovat <koho>
Odměňovat znamená poskytovat nějakou formu odměny za nějakou službu nebo činnost člověku.
instalovat <koho> (do funkce)
Instalovat - dosadit někoho do funkce; ustanovit někoho do určité funkce.
učinit <co s čím>
Učinit: vykonat určitou činnost, aby se něco dosáhlo nebo aby se něco vytvořilo.
uznávat <koho n. co>
Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.
závodit <za koho>
Závodit za někoho znamená snažit se dosáhnout nejlepších výsledků ve jménu toho druhého.
požadovat výkon <od koho>
Žádat, aby se někdo zavázal dodržovat určité standardy či požadavky.
zachvátit <koho co>
Zachvátit znamená pohlcujícím způsobem ovládnout, např. city, strach nebo pozornost.
udusit <koho>
Udusit znamená silou zabránit někomu dýchat, obvykle za účelem usmrcení.
udělat si <v čem> pořádek
Organizovat, uspořádat, vyřešit problémy a věci ve svém okolí, aby vše fungovalo správně.
vyslyšet <koho>
Vyslyšet: vyslechnout někoho; poslouchat a řídit se jeho žádostí/přáními.
zarmucovat <koho>
Zarmucovat
zneklidňovat <koho>
Zneklidňovat znamená vyvolávat u druhé osoby pocity strachu nebo úzkosti.
útočit <na koho>
Útočit je provádět útok na někoho, aby se dosáhlo určitého cíle.
obírat <koho>
Obírat znamená okrádat nebo oklamat kohokoliv o to, co mu právem náleží.
dokázat nepravdivost (tvrzení)
Vyvrátit nepravdivost (tvrzení); dokázat, že je nesprávné.
unavit <koho>
Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.