Osvědčit - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu osvědčit.
Význam: Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
prokázat (talent)
Dokázat, že máte talent.
dokázat
Dokázat: dosáhnout cíle, splnit úkol nebo prokázat pravdivost něčeho; projevit schopnost nebo odvahu.
dosvědčit
Potvrdit, že informace nebo skutečnost je pravdivá.
ukázat (vděčnost)
Ukázat vděčnost znamená projevit svou úctu a pochopení pro něčí dobrotu.
projevit
Projevit znamená vyjádřit názor, postoj, emoce nebo činy.
vyjádřit
Vyjádřit znamená vyjádřit své myšlenky, názory, pocity, potřeby a touhy slovy.
manifestovat
Vyjádřit hlasitě a jasně, co je v srdci.
potvrdit (správnost)
Potvrdit znamená potvrdit správnost, pravdivost nebo legitimitu čeho či koho.
stvrdit
Potvrdit, završit nebo jinak potvrdit pravdivost nebo platnost něčeho.
ujistit
Ujistit znamená potvrdit nebo zaručit něco, co je pravdivé nebo správné.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
odvodit
Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.
dovodit
Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
Podobná synonyma
odmítnout <koho n. co>
Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.
prokázat <komu> (službu)
Prokázat
zbít <koho>
Zbít znamená fyzicky napadnout nebo poškodit někoho.
vypravit <koho n. co>
Vypravit znamená odeslat, dopravit nebo doručit něco nebo někoho na určené místo.
žádat <koho o co>
Žádat: Požadovat či prosit o něco; získat něco tím, že se o to požádá.
správnost
Správnost je pojem označující shodu s danými pravidly, standardy nebo norem.
projevit se
Projevit se znamená vyjádřit své myšlenky, pocity nebo názory.
dostihnout <koho>
Dostihnout
uhodit <koho>
Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo někoho trefit.
zdržovat <koho>
Zdržovat se znamená provádět činnosti, které oddalují cíl nebo zpomalují proces. Často se používá k popisu odkládání nebo odkládání činností nebo povinností.
vrazit <do koho>
Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.
zmocnit se <koho> (strach)
Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.
vymámit <co z koho>
Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.
dohlížet <na koho>
Dohlížet
utvrzovat <koho v čem>
Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.
sklíčit <koho>
Sklíčit
zastat se <koho>
Zastat se koho znamená projevit k němu podporu, bránit jeho zájmy a stát se jeho obhájcem.
vystrojit <koho>
Vystrojit znamená připravit nebo obléknout někoho do obleku či jiného formálního oděvu.
zpravit <koho o čem>
Zpravit znamená sdělit někomu informace o nějaké události nebo vývoji.
přinucovat <koho k čemu>
Přinucování je nucení k něčemu, co se musí provést, aby se dosáhlo cíle.
přilepit se <na koho>
Přilepit se
očividný (důkaz)
Očividný: viditelný, okamžitě zřetelný; důkaz, který je jednoznačný a jasný.
poučovat <koho>
Poučovat
předbíhat <koho>
Předbíhat znamená předstihnout ostatní, být před nimi a dosáhnout něčeho dříve než ostatní.
umučit <koho>
Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.
zdravit <koho>
Zdravit
bít <koho>
Bít
vyhubovat <koho>
Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.
pohostit <koho>
Pohostit