Osvědčit - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu osvědčit.
Význam: Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
prokázat (talent)
Dokázat, že máte talent.
dokázat
Dokázat: dosáhnout cíle, splnit úkol nebo prokázat pravdivost něčeho; projevit schopnost nebo odvahu.
dosvědčit
Potvrdit, že informace nebo skutečnost je pravdivá.
ukázat (vděčnost)
Ukázat vděčnost znamená projevit svou úctu a pochopení pro něčí dobrotu.
projevit
Projevit znamená vyjádřit názor, postoj, emoce nebo činy.
vyjádřit
Vyjádřit znamená vyjádřit své myšlenky, názory, pocity, potřeby a touhy slovy.
manifestovat
Vyjádřit hlasitě a jasně, co je v srdci.
potvrdit (správnost)
Potvrdit znamená potvrdit správnost, pravdivost nebo legitimitu čeho či koho.
stvrdit
Potvrdit, završit nebo jinak potvrdit pravdivost nebo platnost něčeho.
ujistit
Ujistit znamená potvrdit nebo zaručit něco, co je pravdivé nebo správné.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
odvodit
Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.
dovodit
Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
Podobná synonyma
potopit <koho> (u zkoušky)
Potopit
zkopat <koho>
Zkopat
zlikvidovat <koho>
Zlikvidovat znamená násilím odstranit nebo zničit, obvykle se to používá k popisu vyhladit nějakou osobu nebo skupinu lidí.
nastěhovat <koho kam>
Přestěhovat se do jiného místa a trvale se usadit tam.
nezastihovat <koho>
Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.
preferovat <koho n. co>
Vybrat si, upřednostnit, dát přednost.
pokořovat <koho>
Pokořovat znamená uznávat nadřazenost/autoritu koho/čeho a respektovat jeho/jeho vůli.
ustanovit <koho> (náčelníkem)
Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.
zpozorovat <koho n. co>
Pozorovat: vyhledávat, zaznamenávat a analyzovat pozorovatelné jevy.
oblomit <koho>
Oblomit znamená fyzicky přinutit někoho k přístupu, který je v rozporu s jeho vůlí.
dopadnout <koho>
Dopadnout
upozorňovat <koho na co>
Upozorňovat znamená varovat, připomínat nebo informovat někoho o něčem.
vzít <koho> do práce
Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.
ukázat se (na chvilku)
Ukázat se znamená vyjevit se, objevit se, přijít na chvilku do pozornosti.
obsluhovat <koho>
Obsluhovat znamená poskytovat osobě nebo skupině služby, aby uspokojily jejich potřeby nebo požadavky.
přirovnávat <koho k čemu>
Přirovnávat je srovnávat dvě nebo více věcí nebo lidí s ohledem na jejich shodné nebo odlišné vlastnosti.
zburcovat <koho>
Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.
přestat dbát <o koho n. co>
Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.
bít <koho>
Bít
vystát <koho>
Vystát někoho znamená trpělivě trvat na jeho straně, podporovat ho a být s ním v dobrém i zlém.
upíchat <koho>
Upíchat znamená provést trest smrti ohněm případně oběšením.
zatracovat <koho>
Zatracovat znamená znevažovat, kritizovat nebo odsoudit někoho nebo něco.
vybírat <koho n. co>
Vybírat znamená vybrat si nebo vybrat mezi více možnostmi, aby byla dosažena nejlepší varianta.
ironizovat <koho>
Ironizovat
zničit <koho n. co>
Zničit: vyhlazovat, ničit, poškozovat nebo zabíjet.
uspokojit <koho>
Splnit požadavky, potřeby nebo očekávání někoho, aby byl/a spokojen/a.
udělat
Vykonat činnost, udělat krok, aby se dosáhlo nějakého cíle.
zastrašovat <koho>
Zastrašovat znamená nutit někoho něčím dělat nebo nedělat, vyhrožováním nebo vyvíjením nátlaku.
postihnout <koho> (neštěstí)
Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.
podvádět <koho>
Podvádět