Osvědčit - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu osvědčit.
Význam: Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
prokázat (talent)
Dokázat, že máte talent.
dokázat
Dokázat: dosáhnout cíle, splnit úkol nebo prokázat pravdivost něčeho; projevit schopnost nebo odvahu.
dosvědčit
Potvrdit, že informace nebo skutečnost je pravdivá.
ukázat (vděčnost)
Ukázat vděčnost znamená projevit svou úctu a pochopení pro něčí dobrotu.
projevit
Projevit znamená vyjádřit názor, postoj, emoce nebo činy.
vyjádřit
Vyjádřit znamená vyjádřit své myšlenky, názory, pocity, potřeby a touhy slovy.
manifestovat
Vyjádřit hlasitě a jasně, co je v srdci.
potvrdit (správnost)
Potvrdit znamená potvrdit správnost, pravdivost nebo legitimitu čeho či koho.
stvrdit
Potvrdit, završit nebo jinak potvrdit pravdivost nebo platnost něčeho.
ujistit
Ujistit znamená potvrdit nebo zaručit něco, co je pravdivé nebo správné.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
odvodit
Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.
dovodit
Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
Podobná synonyma
důkaz
Důkaz je informace nebo důkazní materiál použitý k prokázání pravdivosti tvrzení nebo k potvrzení existence skutečnosti.
prokázat se <čím>
Ukázat, že je schopný či schopna splnit nějakou úlohu, schopnost nebo kvalifikaci.
zasypat <koho>
Zasypat znamená obklopit někoho (nebo něco) velkým množstvím něčeho, nejčastěji písku, sněhu nebo prachu.
potvrdit
Potvrdit znamená potvrdit platnost, pravdivost nebo legitimitu něčeho.
podat
Podat znamená dát nebo předat něco osobě nebo instituci.
nepřipadat <co na koho>
Nepřipadat: nevyhovovat, nezapadat do dané situace nebo neodpovídat požadavkům.
urazit <koho>
Urazit
útočit <na koho>
Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.
shromáždit se <kolem koho>
Shromáždit se kolem někoho znamená sebrat se a seskupit se okolo něj, abyste mu vyjádřili podporu, respekt či úctu.
polekat <koho>
Polekat znamená vtipně, nebo i vážně, napomenout člověka a vyjádřit mu svůj názor.
vyhubovat <koho>
Vyhubovat
upíjet <koho>
Upíjet znamená konzumovat nějakou tekutinu (např. alkohol) nezdravě často a ve velkých množstvích.
tisknout <koho> (k sobě)
Tisknout
likvidovat <koho>
Likvidovat znamená bez milosti zničit, zrušit, zlikvidovat.
zbavit <koho> (funkce)
Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.
zaujmout <koho čím>
Zaujmout: Vzbudit pozornost; získat pozornost.
informovat <koho o čem>
Informovat znamená sdělovat někomu informace o něčem.
udělat (hloupost)
Udělat (hloupost): udělat něco nepromyšleného, neužitečného nebo špatného.
udělat úpadek
Rapidní pokles, snížení nebo pád hodnoty, zisku nebo úspěchu.
zmocnit <koho k čemu>
Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.
ukázat se
ukázat se: předvést se, ukazovat se, projevit se, stát se viditelným nebo známým.
vystřídat <koho>
Vystřídat znamená, že někdo nahradí někoho jiného ve funkci nebo činnosti.
poškodit <koho> (neprávem)
Ublížit někomu fyzicky nebo psychicky, narušit jeho práva, majetek nebo cti.
vychystat <koho>
Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.
ubezpečovat <koho>
Ubezpečovat znamená zajistit někoho, aby byl bezpečný a chráněný.
ochladit <koho n. co>
Ochladit znamená zmírnit, uklidnit nebo zpomalit.
potupit <koho>
Potupit
považovat <koho> (za přítele)
Považovat osobu za přítele, znamená mít s ní silné přátelské vztahy a důvěru.
vystrčit <koho> (z řady)
Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.