Osvědčit - synonyma

prokázat (talent)

Dokázat, že máte talent.

dokázat

Dokázat: dosáhnout cíle, splnit úkol nebo prokázat pravdivost něčeho; projevit schopnost nebo odvahu.

dosvědčit

Potvrdit, že informace nebo skutečnost je pravdivá.

ukázat (vděčnost)

Ukázat vděčnost znamená projevit svou úctu a pochopení pro něčí dobrotu.

projevit

Projevit znamená vyjádřit názor, postoj, emoce nebo činy.

vyjádřit

Vyjádřit znamená vyjádřit své myšlenky, názory, pocity, potřeby a touhy slovy.

manifestovat

Vyjádřit hlasitě a jasně, co je v srdci.

potvrdit (správnost)

Potvrdit znamená potvrdit správnost, pravdivost nebo legitimitu čeho či koho.

stvrdit

Potvrdit, završit nebo jinak potvrdit pravdivost nebo platnost něčeho.

ujistit

Ujistit znamená potvrdit nebo zaručit něco, co je pravdivé nebo správné.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.

dovodit

Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

porazit <koho>

Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.

škrtit <koho>

Škrtit znamená omezovat, odebírat či snižovat určitou část, např. náklady, čas či počet osob.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu napomenutí nebo trest za prohřešek.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, vykonávat péči, být jeho dobrým průvodcem a pomáhat mu či jí s potřebami.

tlačit <na koho>

Tlačit znamená vyvíjet silný psychický nebo nátlakový tlak, aby se dotyčný přizpůsobil dané situaci.

dopadnout <na koho> (práce)

Dopadnout znamená vyvinout na danou osobu určitý vliv jejího jednání, činů, rozhodnutí nebo výsledků.

udělat pořádek

Uspořádat a zařadit věci tak, aby bylo vše přehledné a usnadnilo se orientace.

svalit <co na koho>

Svalit zodpovědnost za něco na někoho, převést odpovědnost, obvinit někoho za něco, připsat něco na vrub někomu.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená projevit nepříjemnou, vzteklou či nespokojenou reakci na někoho jiného.

mít <koho k čemu>

Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

chytit <koho n. co>

Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.

posuzovat <koho n. co>

Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.

balamutit <koho>

Balamutit znamená ponižovat, urážet, zesměšňovat nebo přemlouvat někoho, aby udělal něco, co nechce.

sežehnout <koho n. co>

Sežehnout znamená potrestat, ukázat někomu nebo něčemu svůj hněv a nespokojenost.

podat (návrh)

Podat = předložit; navrhnout, oznámit, dát najevo.

rozněcovat <koho n. co>

Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.

vyloučit <koho z čeho>

Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit někoho nebo něco z něčeho.

vypudit <koho> <odkud>

Vypudit: vyhnat, vystrnadit, vyhazovat někoho odkudkoliv.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

vyslechnout <koho n. co>

Vyslechnout znamená poslouchat a vyhodnocovat informace, které někdo říká.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

okouzlit <koho>

Uhranout koho čím příjemným, nebo něčím, co je obdivuhodné.

hnát <koho> odkud

Hnát znamená násilím donutit někoho k opuštění místa nebo stavu.

dohnat <koho>

Dohnat = doběhnout k někomu nebo něčemu, dostihnout, dohnat ztrátu.

předběhnout <koho>

Předběhnout je vyřešit nebo dokončit něco dříve než někdo jiný.

rozrušit <koho>

Rozrušit znamená vyvolat v někom stres, úzkost nebo nepokoj.