Odvodit - synonyma

vyvodit

Dosáhnout závěru nebo závěru z důkazů nebo faktů; učinit závěr nebo závěr.

vysvětlit

Vysvětlit znamená dát jasný popis či objasnění něčeho, čímž se získá lepší pochopení.

vyložit

Vyložit znamená odhalit skrytý význam, objasnit nebo vysvětlit.

dokázat

Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.

prokázat

Doložit, dokázat, potvrdit, že je něco pravdivé, správné nebo relevantní.

odůvodnit

Předložit argumenty, proč je něco správné nebo oprávněné.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

dovodit

Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

pokárat <koho>

Pokárat znamená uložit někomu trest za provinění, odsoudit jeho čin a ukázat, že to bylo špatné.

získávat <koho>

Získávat: dosahovat, získat, získat kontrolu nad něčím nebo něčím.

zapracovat <koho>

"Zapracovat" znamená vložit něčí úsilí do činnosti nebo projektu, aby byl úspěšně dokončen.

vyplývat <z čeho>

Vyplývat znamená vycházet z určité skutečnosti nebo informace a dospět k určité závěrečné myšlence.

utrápit <koho>

Utrápit znamená fyzicky či psychicky mu ublížit, trápit ho, způsobit mu bolest a utrpení.

dostat <z koho> (peníze)

Dostat (peníze) znamená získat finanční prostředky od někoho jiného.

dostat se <z čeho n. odkud>

Získat přístup nebo se dostat do něčeho; překonat překážky; dosáhnout cíle.

podněcovat <koho>

Podněcovat znamená vzbuzovat nebo stimulovat činnost, myšlení nebo chování koho.

distancovat se <od čeho>

Odstoupit a zůstat ve fyzické nebo emocionální vzdálenosti od čeho.

pochovat <koho kam>

Pochovat znamená uložit osobu do hrobu nebo jiného vhodného místa.

potrestat <koho>

Potrestat: udělit trest nebo postih za nějakou provinění; trestat za porušení norem.

seznámit <koho s kým>

Seznámit znamená představit jednu osobu druhé osobě, aby si jedna druhou lépe představili a začali spolu komunikovat.

nepřipadat <co na koho>

Nepřipadat: nevyhovovat, nezapadat do dané situace nebo neodpovídat požadavkům.

křičet <na koho>

Křičet znamená volat na někoho s hlasitou a silnou intenzitou.

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

udeřit <koho>

Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.

podporovat <koho>

Podporovat znamená poskytovat pomoc a podporu, aby dotyčná osoba mohla dosáhnout svých cílů.

týt <z čeho>

Týt je slangové slovo pro "ucpat" nebo "zastavit", obvykle používané ve vztahu k zastavení nějakého druhu chování.

ospravedlnit <koho>

Ospravedlnit znamená vysvětlit, proč bylo něco uděleno nebo uděláno a omluvit se za to.

hněvat se <na koho>

Hněvat se: projevovat silnou nelibost, rozčilovat se, vyjadřovat zlost .

vyloudit <co z koho>

Vyloudit z někoho něco: vyžadovat nebo donutit někoho, aby něco udělal nebo něco odevzdal.

vyrušovat <koho>

Vyrušovat znamená přerušovat jeho činnost, přerušit jeho koncentraci nebo soustředění.

upustit <od čeho>

Upustit od čeho: přestat s něčím, vzdát se něčeho.

najíst se <čeho>

Získat potravu; zjistit si, co je k dispozici, a přijmout to.

nevšimnout si <čeho>

Nezaregistrovat, nevšimnout si čeho.

udělat si procházku

Udělat si procházku znamená vydat se na krátkou cestu pěšky, obvykle k relaxaci nebo jako volnočasovou aktivitu.

odvést <koho odkud>

Odvést: přesunout někoho z jednoho místa na druhé.

poslat pryč <koho n. co>

Odeslat někoho nebo něco pryč; ukončit jejich přítomnost.

uchránit se <čeho>

Uchránit se: zbavit se nebezpečí, ohrožení, postihů apod., zabránit tomu, aby nastalo.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.