Odvodit - synonyma

vyvodit

Dosáhnout závěru nebo závěru z důkazů nebo faktů; učinit závěr nebo závěr.

vysvětlit

Vysvětlit znamená dát jasný popis či objasnění něčeho, čímž se získá lepší pochopení.

vyložit

Vyložit znamená odhalit skrytý význam, objasnit nebo vysvětlit.

dokázat

Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.

prokázat

Doložit, dokázat, potvrdit, že je něco pravdivé, správné nebo relevantní.

odůvodnit

Předložit argumenty, proč je něco správné nebo oprávněné.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

dovodit

Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

utrápit <koho>

Utrápit = způsobit nadměrnou bolest, utrpení nebo trápení.

obdařit <koho čím>

Obdařit někoho čím je dát mu něco, co jim pomůže v jejich životě nebo aktivitě.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces, při kterém je něco dokončeno nebo dokončeno.

upozornit <koho na co>

Upozornit znamená udělit informaci nebo varování někomu o čemkoli.

udělat

Vykonat činnost, udělat krok, aby se dosáhlo nějakého cíle.

vyložit si

Provést interpretaci, analyzovat, vysvětlit; získat a pochopit potřebné informace.

vytrhnout <co z čeho>

Vytrhnout: odtrhnout či odebrat něco z něčeho nebo někoho silou.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se čeho - fyzicky kontaktovat, případně se dotýkat částí těla; obecně, prožívat něčí přítomnost či zkušenost.

hodnotit <koho n. co>

Hodnotit je posuzovat a vyjadřovat názor na něčí činy, výkony nebo jiné věci.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu trest za jeho chování nebo prohřešek.

podpořit <koho>

Podpořit koho znamená dát mu zdravou dávku podpory a povzbuzení; pomoci mu, aby mohl dosáhnout jeho cíle.

vzpamatovat se <z čeho>

Vzpamatovat se: zmobilizovat psychickou energii pro boj s těžkostmi a nesnázemi, vrátit se do normálního stavu.

sledovat <koho>

Sledovat : pozorovat, vyhodnocovat činnost a změny v určitém časovém období.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená násilně se na něho dostat nebo ho napadnout s úmyslem ukrást ho nebo mu ublížit.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu k něčemu vybrat nebo nalézt správnou cestu.

dobírat si <koho>

Dobírat si znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechtějí nebo odmítají udělat.

oplakávat <koho>

Oplakávat: smutně vyjadřovat svou ztrátu pro někoho odešlého.

udělat pořádek

Udělat pořádek znamená uspořádat věci v souladu s pravidly a případně řádem.

ubývat <čeho>

Ubývat znamená postupně klesat nebo mizet.

ukázat <co komu>

Ukázat znamená předvést, předložit, ukázat druhému něco konkrétního.

dostávat <z koho> (přiznání)

Dostávat znamená získávat nějakou formu přiznání od dané osoby.

připisovat <komu> (vinu)

Uvalovat na někoho vinu, obviňovat ho z něčeho.

ukrývat <koho n. co>

Ukrývat znamená skrýt, schovat někoho nebo něco před ostatními, zamaskovat, skrýt pravdu o něčem.

zříkat se <čeho>

Zříkat se čeho: odmítnout, nevzít na sebe odpovědnost, neuznat.

ukolébávat <koho>

Ukolébávat znamená uspávat, uklidňovat a uvolňovat například dítě, aby usnulo.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky útočit, například kopnutím, udeřením nebo pěstmi.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se něčeho: dokončit, dovést činnost až do konce.

napomínat <koho>

Napomínat znamená vybízet nebo povzbuzovat ke správnému chování a jednání.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.