Odvodit - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu odvodit.
Význam: Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.
vyvodit
Dosáhnout závěru nebo závěru z důkazů nebo faktů; učinit závěr nebo závěr.
vysvětlit
Vysvětlit znamená dát jasný popis či objasnění něčeho, čímž se získá lepší pochopení.
vyložit
Vyložit znamená odhalit skrytý význam, objasnit nebo vysvětlit.
dokázat
Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.
prokázat
Doložit, dokázat, potvrdit, že je něco pravdivé, správné nebo relevantní.
odůvodnit
Předložit argumenty, proč je něco správné nebo oprávněné.
dedukovat <co z čeho>
Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
osvědčit
Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
dovodit
Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
Podobná synonyma
oddělit <co od čeho>
Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.
zmocnit se <čeho>
Zmocnit se čeho: získat kontrolu nad čím.
posuzovat <koho n. co>
Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.
líbat <koho>
Líbat je fyzická a emocionální aktivita, která spočívá ve vzájemném polibku jednoho člověka na druhého.
vyhnat <koho odkud>
Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.
zadržet <koho n. co>
Zadržet znamená uchopit, zabránit pohybu nebo odstranit něco.
umučit <koho>
Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.
obelhávat <koho>
Obelhávat
nastěhovat <koho kam>
Přestěhovat se do jiného místa a trvale se usadit tam.
projevit se (politicky)
Projevit se politicky znamená zúčastnit se politických aktivit a prezentovat své názory.
zaujímat <co koho>
Zaujímat je vyjadřovat názor nebo stanovisko k něčemu, zaujmout postoj, vyvolat pozornost.
zprostit <koho čeho>
Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).
ukázat <komu> (cestu)
Ukázat cestu: dát pokyny, ukázat správný směr, aby se dotyčný dostal do cíle.
radovat se <z čeho>
Radovat se znamená prožívat vnitřní radost a štěstí kvůli něčemu zvláštnímu.
vystrojit <koho>
Vystrojit: ozdobit, oblečit do odpovídajících šatů nebo doplňků pro významnou událost.
vzrušit <koho> (smyslně)
Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.
vyklidit <koho>
Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.
zasednout si <na koho>
Usednout si na někoho (nebo něco) znamená dosáhnout pozice nebo místa, kde se budete moci cítit pohodlně a být schopni vykonávat potřebnou práci.
uvědomovat <koho>
Uvědomovat si něco/někoho znamená být si vědomý toho/toho, co děláte/dělá, a mít o tom přehled.
nabýt <čeho>
Získat, stát se vlastníkem čehosi.
ukázat se
Ukázat se znamená projevit se, objevit se nebo se představit veřejnosti.
získání <čeho>
Získání: dosažení čeho (např. informací, výhod, zdrojů) prostřednictvím úsilí nebo jiných prostředků.
vkládat <co do čeho>
Vkládat znamená zařadit, umístit něco do jiného.
převzít <co z čeho>
Převzít: vzít na sebe odpovědnost, přijmout něco, čím se zavazujeme plnit.
kárat <koho>
Kárat znamená napomínat někoho za špatné jednání a dávat mu najevo, že toto jednání je nesprávné.
postihovat <koho>
Postihovat znamená trestat, udílet sankce a vynucovat dodržování pravidel.
domáhat se <čeho>
Usilovat o něco s úsilím, odhodláním a vytrvalostí.
dorážet <na koho>
Dorážet na někoho znamená opakovaně ho napadat nebo mu činit problémy.
dokazovat (vinu)
Dokazovat vinu je proces, při kterém se předkládají důkazy, které naznačí, že se osoba dopustila určitého činu.