Odvodit - synonyma

vyvodit

Dosáhnout závěru nebo závěru z důkazů nebo faktů; učinit závěr nebo závěr.

vysvětlit

Vysvětlit znamená dát jasný popis či objasnění něčeho, čímž se získá lepší pochopení.

vyložit

Vyložit znamená odhalit skrytý význam, objasnit nebo vysvětlit.

dokázat

Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.

prokázat

Doložit, dokázat, potvrdit, že je něco pravdivé, správné nebo relevantní.

odůvodnit

Předložit argumenty, proč je něco správné nebo oprávněné.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

dovodit

Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

zasvěcovat <koho> Bohu

Zasvěcovat se doporučuje jako osobní volba, aby člověk mohl ve svém životě přijímat Boží milost a pomoc.

osvobodit <koho>

Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.

sledovat <koho>

Sledovat : pozorovat, vyhodnocovat činnost a změny v určitém časovém období.

udělat felaci

Oralní sex v podobě líbání a kouření penisu.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, pečovat o něho, péčí ho obklopovat, dbát na jeho bezpečí a dobře-být.

dát se <do čeho>

Dát se: začít se něčím zabývat, aplikovat něco do praxe.

opojit <koho>

Opojit znamená učinit někoho tak opilým, že jeho smysly jsou ochromeny.

vyndávat <co z čeho>

Vyndávat znamená odstraňovat něco z něčeho.

domýšlet se <čeho>

Předvídat a dopočítat si výsledek, vyvozovat za sebou logicky navazující závěry.

udělat (práci)

Provést práci, přesně a důsledně, aby byla zákazníkovi ku prospěchu.

promluvit <na koho>

Promluvit znamená mluvit s tím kým osobou, vysvětlovat a vyjadřovat své myšlenky nebo názory.

zmocňovat se <čeho>

Uchopit a převzít do své kontroly, získat obecnou autoritu nad čím/kým.

mírnit <koho>

Mírnit znamená omezovat, potlačovat nebo utlumovat něčí chování, názory nebo emoce.

být hoden <čeho>

Být hoden znamená, že máte potřebnou kvalitu nebo vlastnosti, abyste si zasloužili něco nebo někoho.

rozkřikovat se <na koho>

Rozkřikovat se na někoho znamená velmi hlasitě na někoho křičet nebo na někoho napadat slovně.

obírat <koho>

Obírat znamená okrádat nebo oklamat kohokoliv o to, co mu právem náleží.

oblomit <koho>

Oblomit znamená fyzicky přinutit někoho k přístupu, který je v rozporu s jeho vůlí.

zabít <koho>

Zabít: způsobit smrt násilím, fyzickou či psychickou silou.

učit <koho>

Učit se rozumí jako poskytnout někomu informace, znalosti nebo dovednosti tím, že se s ním tráví společný čas.

včleňovat <co do čeho>

Včleňovat znamená zahrnout nebo začlenit něco do něčeho jiného.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

usměrnit <koho>

Usměrnit znamená vést ho po správné cestě, aby se choval a řídil se správnými pravidly.

velebit <koho>

Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.

zaujmout <koho> (plně)

Zaujmout znamená přitáhnout jeho pozornost a udělat na něj dojem.

osvědčit se

Prokázat nebo potvrdit schopnost, zručnost nebo znalost.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout znamená změnit pozici, směr nebo postoj.

upustit <od čeho>

Odpustit, ustoupit od něčeho, zrušit či opustit.

zprdnout <koho>

Zprdnout se dá použít k popisu toho, když se někdo ztrapní, zesměšní nebo se stane předmětem posměchu.

vpravit se <do čeho>

Vpravit se: dostat se dovnitř, začlenit se.

vklad <do čeho>

Vklad je peněžní nebo jiná hodnota vložená do finančního ústavu či na účet, která je použita jako základ pro poskytování úvěrů nebo jiných finančních služeb.