Odvodit - synonyma

vyvodit

Dosáhnout závěru nebo závěru z důkazů nebo faktů; učinit závěr nebo závěr.

vysvětlit

Vysvětlit znamená dát jasný popis či objasnění něčeho, čímž se získá lepší pochopení.

vyložit

Vyložit znamená odhalit skrytý význam, objasnit nebo vysvětlit.

dokázat

Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.

prokázat

Doložit, dokázat, potvrdit, že je něco pravdivé, správné nebo relevantní.

odůvodnit

Předložit argumenty, proč je něco správné nebo oprávněné.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

dovodit

Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

vyrušovat <koho>

Vyrušovat znamená přerušovat jeho činnost, přerušit jeho koncentraci nebo soustředění.

předcházet si <koho>

Předcházet si někoho znamená přijímat opatření, která jsou zaměřena na ochranu tohoto člověka před možnou újmou nebo škodou.

vzít <koho> (za ruku)

Vzít za ruku znamená uchopit ruku druhého člověka jako symbol lásky, náklonnosti a podpory.

zohavit <koho>

Zohavit znamená změnit vzhled někoho z lepšího na horší nebo ho oslabit.

obsluhovat <koho>

Obsluhovat znamená poskytovat služby a pomoc člověku nebo organizaci.

projevovat (odvahu)

Projevovat odvahu znamená vystoupit ze své komfortní zóny a čelit strachu a překážkám.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přimět k pohybu, změnit stávající situaci; vyvolat jednání nebo změnu.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat a věnovat pozornost člověku nebo jeho činům po dlouhou dobu.

ukázat se (na chvilku)

Ukázat se znamená vyjevit se, objevit se, přijít na chvilku do pozornosti.

vydělit <co z čeho>

Vydělit znamená oddělit část z celku.

čekat <na koho>

Očekávat něčí příchod nebo akci, čekat na výsledek nebo událost.

dostat <co z koho> (násilím)

Získat násilím něco od někoho.

odstrašovat <koho>

Odstrašovat: stavět koho do nepříznivé pozice, vyvolávat strach, aby zabránil něčemu provést.

upadnout <do čeho>

Upadnout = ztratit vlastní stabilitu a pád do čeho (např. do bezvědomí, do země).

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

porazit <koho> (autem)

Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená úplně vyčerpat fyzické nebo psychické síly, energii nebo odhodlání dané osoby.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat logicky z něčeho, být výsledkem čeho.

zbavit <koho> dědictví

Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.

obrátit se <na koho>

Zeptat se, žádat o radu nebo pomoc od někoho.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se: dosáhnout cíle, plně dokončit.

učinit

Učinit znamená provedení činnosti nebo akce, aby se dosáhlo nějakého cíle.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

připravit <koho oč>

Připravit oč: předem si naplánovat a zorganizovat činnosti, které jsou nezbytné pro dosáhnutí úspěchu.

pobavit <koho>

Pobavit znamená dát mu radost a vtipem ho rozveselit.

donutit <koho k čemu>

Donutit znamená násilným způsobem přinutit někoho k činu či akci.

mrzet <koho co>

Mrzet: litovat, mít žal; cítit smutek nebo lítost nad něčím/někým.

políčkovat <koho>

Políčkovat znamená chovat se vůči někomu arogantně, přehlížet jeho názory a dovolovat si před nímm.