Facebook

Odmítnout (ostře) - synonyma

Celkem nalezeno 10 synonym ke slovu odmítnout (ostře).

Význam: Odmítnout (ostře): odmítnutí silou, bez kompromisu nebo diskuse.

vystřelit

Vystřelit znamená vypálit nebo odpálit střelu, projektil nebo raketu.

vypálit (raketu)

Vypálit raketu znamená spustit ji do vesmíru nebo jiného prostředí.

roznítit (nálož)

Roznítit (nálož) znamená odpálit nebo vyvolat explozi nálože.

odstřelit

Odstřelit znamená zničit, zabít nebo porazit nepřítele pomocí zbraně.

odrazit (míč)

Odrazit míč znamená odrážet jeho pohyb rukou, nohou, hlavou či jinou částí těla zpět směrem, odkud přišel.

odbít

Odbít: odčíst jednu hodnotu od druhé, odstranit část, odmítnout, zrušit.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

odejít (rychle)

Odejít: opustit místo, odejít z místa, ukončit pobyt.

zmizet

Zmizet znamená zmizet z dohledu, být neviditelný, ztratit se, ztratit se z dohledu.

ztratit se

Ztratit se znamená být ztracený, zapomenutý nebo nezvladatelný; může to být osoba, předmět nebo situace.

Podobná synonyma

postříkat <koho n. co> (blátem)

Nastříkat blátem koho/co.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená úplně vyčerpat fyzické nebo psychické síly, energii nebo odhodlání dané osoby.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

eliminovat <koho n. co>

Eliminovat je odstranit nebo vypustit; může to být fyzické nebo konceptuální odstranění.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

nalákat <koho kam>

Nalákat - přitáhnout někoho pomocí něčeho lákavého nebo atraktivního.

vyrušovat <koho>

Vyrušovat znamená přerušovat jeho činnost, přerušit jeho koncentraci nebo soustředění.

vložit <co do koho>

Vložit znamená fyzicky zasunout či umístit něco do něčeho jiného.

podpořit <koho>

Podpořit znamená pomoci někomu, aby dosáhl cíle, případně mu poskytnout podporu, aby byl úspěšný.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat: šířit nepravdivé informace o někom s úmyslem ublížit.

upozornit <koho na co>

Upozornit = informovat o něčem, co je potřeba vědět; zdůraznit povinnost či zásadu.

opít <koho>

Opít se či opít někoho znamená vypít takové množství alkoholu, aby dotyčný upadl do stavu opilosti.

doběhnout <koho>

Doběhnout znamená dostihnout jej a dosáhnout stejného místa jako on.

obklíčit <koho>

Oblastí nebo skupinou obklíčit koho znamená obklopit ho nebo zablokovat jeho pohyb tím, že obklíčíte jeho pohyb jinou skupinou nebo oblastí.

znesvářit <koho s kým>

Vyvolat mezi lidmi napětí a nevraživost, například skrze ostré slovní výměny nebo rozepře.

spoléhat <na koho>

Spoléhat se znamená doufat, že se něco stane, a spoléhat se znamená doufat, že dotyčná osoba nebo skupina nám pomůže.

krmit <koho> (mateřským mlékem)

Dávat kojencům jídlo, nejčastěji mateřské mléko.

potupit <koho n. co>

Potupit je pokořit, ponížit, přivést k zármutku nebo zahanbení.

ostouzet <koho>

Ostouzet: zesměšnit nebo ponižovat někoho veřejně.

přemluvit <koho>

Přimět ke změně názoru; přesvědčit o něčem; usilovat o svolání.

nakopávat <koho>

Nakopávat znamená verbálně či fyzicky napadat, urážet nebo obtěžovat někoho.

kárat <koho>

Kárat je trestat někoho za jeho nezákonné jednání, které má vést k jeho lepšímu chování.

nutit <koho> (do práce)

Nutit (do práce) znamená vyžadovat od někoho, aby vykonával danou práci, případně aby ji vykonával v daném čase nebo délce.

odprásknout <koho>

Odprásknout: přísně a energicky odehnat, vyhodit.

políčkovat <koho>

Políčkovat znamená chovat se vůči někomu arogantně, přehlížet jeho názory a dovolovat si před nímm.

otravovat <koho>

Pokoušet se zasáhnout někoho, aby se cítili špatně nebo byli obtěžováni nebo poškozováni.

tísnit <koho>

Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.

rychle

Rychle znamená s velkou rychlostí nebo rychleji než obvykle.

líbat <koho>

Líbat je dotýkat se rty a tváří druhé osoby a vyjadřovat tak lásku a něhu.

zastavit <koho n. co>

Zastavit znamená ukončit činnost, kterou člověk nebo věc dělá.