Odrazit (míč) - synonyma

vystřelit

Vystřelit znamená vypálit nebo odpálit střelu, projektil nebo raketu.

vypálit (raketu)

Vypálit raketu znamená spustit ji do vesmíru nebo jiného prostředí.

roznítit (nálož)

Roznítit (nálož) znamená odpálit nebo vyvolat explozi nálože.

odstřelit

Odstřelit znamená zničit, zabít nebo porazit nepřítele pomocí zbraně.

odbít

Odbít: odčíst jednu hodnotu od druhé, odstranit část, odmítnout, zrušit.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

odmítnout (ostře)

Odmítnout (ostře): odmítnutí silou, bez kompromisu nebo diskuse.

odejít (rychle)

Odejít: opustit místo, odejít z místa, ukončit pobyt.

zmizet

Zmizet znamená zmizet z dohledu, být neviditelný, ztratit se, ztratit se z dohledu.

ztratit se

Ztratit se znamená být ztracený, zapomenutý nebo nezvladatelný; může to být osoba, předmět nebo situace.

ponižovat<koho>

Ponižovat znamená jednáním či slovy znevažovat, podceňovat a omezovat práva druhého člověka.

hněvat se <na koho>

Hněvat se: projevovat silnou nelibost, rozčilovat se, vyjadřovat zlost .

proklínat <koho>

Proklínat = přát někomu neštěstí nebo věcím zla, aby trpěli újmou nebo poklesem.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

klamat <koho>

Klamat znamená lhát, zavádět, zfalšovat informace nebo manipulovat s druhým.

zahánět <koho>

Zahánět: vymýtit, odstranit, zbavit se (něčeho/někoho).

jít (rychle)

Ujít velkou vzdálenost rychle.

zjednávat <pro koho co>

Zjednávat znamená usilovat o dosažení dohody mezi dvěma stranami (pro koho a co).

odmítnout

Odmítnout znamená odmítat, odmítnout, zamítnout, zrušit nebo odmítat.

odvolat <koho>

Odvolat znamená zrušit nebo zpětně změnit předchozí rozhodnutí nebo příkaz daný osobě nebo skupině.

předběhnout <koho>

Předběhnout znamená být rychlejší než konkrétní osoba a dosáhnout cíle dříve.

zvolit <koho>

Zvolit je výběr určitého člověka či věci z více možností.

otravovat <koho čím>

Vyvíjet na někoho nějakou formu tlaku nebo hrubého zacházení, aby se cítili nepříjemně či ohroženě.

vyplatit <koho>

Uhradit částku, kterou je komu náleženo, a to v hotovosti nebo jiným způsobem.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

přemluvit <koho>

Vyzvat někoho, aby se rozhodl nebo udělal něco, co by neudělal bez této výzvy.

začarovat <koho n. co>

Učinit něco nebo někoho nadpřirozeným způsobem, použitím kouzelných slov či magie.

plést si <koho s kým>

Plést si znamená, že se omylem pletou osoby, události nebo věci.

postihnout <koho co>

Postihnout znamená udělit trest nebo sankci za něco, co bylo provedeno špatně.

polidštit <koho n. co>

Polidštit znamená usměrňovat někoho nebo něco a dávat jim/tomu lepší vzhled.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit někoho k činnosti nebo k akci.

ztratit

Ztratit znamená odejít nebo zmizet, aniž by se člověk mohl dostat zpět; znamená zapomenout, rozptýlit či zničit.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.

rychle

Rychle znamená s vysokou rychlostí, velkou rychlostí, téměř okamžitě.

oslavovat <koho n. co>

Slavit a vyjadřovat radost nad úspěchem, výročím nebo událostí, které je třeba ocenit.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

naučit <koho co>

Naučit: předat informace, zkušenosti nebo dovednosti člověku, aby je mohl použít.

strčit <koho kam>

Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.

dráždit <koho n. co>

Dráždit znamená způsobovat nepříjemnosti, obtěžovat, vyvolávat neklid nebo rozrušovat.

dolehnout <na koho>

Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.