Odrazit (míč) - synonyma

vystřelit

Vystřelit znamená vypálit nebo odpálit střelu, projektil nebo raketu.

vypálit (raketu)

Vypálit raketu znamená spustit ji do vesmíru nebo jiného prostředí.

roznítit (nálož)

Roznítit (nálož) znamená odpálit nebo vyvolat explozi nálože.

odstřelit

Odstřelit znamená zničit, zabít nebo porazit nepřítele pomocí zbraně.

odbít

Odbít: odčíst jednu hodnotu od druhé, odstranit část, odmítnout, zrušit.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

odmítnout (ostře)

Odmítnout (ostře): odmítnutí silou, bez kompromisu nebo diskuse.

odejít (rychle)

Odejít: opustit místo, odejít z místa, ukončit pobyt.

zmizet

Zmizet znamená zmizet z dohledu, být neviditelný, ztratit se, ztratit se z dohledu.

ztratit se

Ztratit se znamená být ztracený, zapomenutý nebo nezvladatelný; může to být osoba, předmět nebo situace.

vyslechnout <koho>

Vyslechnout: poslouchat a vnímat řeč druhého člověka, naslouchat a vnímat jeho názor.

rozkřikovat se <na koho>

Rozkřikovat se na někoho znamená velmi hlasitě na někoho křičet nebo na někoho napadat slovně.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

ztratit <nad čím> kontrolu

Ztratit kontrolu znamená nedobrovolně přestat ovládat situaci nebo proces.

postarat se <o koho>

Postarat se o někoho znamená starat se o jeho potřeby a přání a dbát o jeho dobro.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

oslavovat <koho n. co>

Slavit a vyjadřovat radost nad úspěchem, výročím nebo událostí, které je třeba ocenit.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či verbálně útočit na někoho, například při bitce nebo nařčením.

nevážit si <koho>

Nevážit si někoho znamená považovat ho za méněcenného, nevážit si jeho názoru, přínosu nebo zásluh.

zachvátit <koho co>

Zachvátit znamená pohlcujícím způsobem ovládnout, např. city, strach nebo pozornost.

nechat odejít

Nechat odejít: umožnit někomu, aby odešel, opustit místo nebo situaci.

udávat <koho>

Udávat: představovat někoho jako příklad, odhalovat jeho zločiny, činy nebo chování.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vysvětlovat nebo vykládat informace nebo vědomosti jiné osobě.

podnítit <koho n. co>

Podnítit: stimulovat, vzbudit zájem, povzbudit.

vybírat <koho n. co>

Vybírat znamená vybrat si nebo vybrat mezi více možnostmi, aby byla dosažena nejlepší varianta.

zbít <koho>

Zbít koho znamená fyzicky napadnout a ublížit mu fyzicky nebo psychicky, často mluvíme o bití nebo bicí.

opravňovat <koho k čemu>

Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.

živit <koho>

Živit: zajišťovat pravidelnou potřebnou péči a podporu, aby bylo zachováno zdraví a životní úroveň.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

vystřelit (z pistole)

Vystřelit znamená vypustit z pistole střelu.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená odstranit, případně odmítnout či vyloučit někoho.

vydržovat <koho>

Vydržovat znamená podporovat nebo stát při někom, i když se situace zhoršuje.

ujišťovat <koho>

Ujišťovat znamená přesvědčit nebo povzbudit někoho, aby byl jistý a uklidněný.

vypovědět <koho>

Vypovědět znamená formálně ukončit pracovní poměr s určitou osobou.

rychle

Rychle znamená s velkou rychlostí, s intenzitou, rychleji než obvykle.

ovlivnit <koho>

Ovlivnit znamená vlivnout na jeho myšlení, chování nebo rozhodnutí.

potupit <koho n. co>

Potupit je pokořit, ponížit, přivést k zármutku nebo zahanbení.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

ztratit

Ztratit: ztrácet, zbavit se; přestat mít, nedokázat najít nebo získat.