Odrazit (míč) - synonyma

vystřelit

Vystřelit znamená vypálit nebo odpálit střelu, projektil nebo raketu.

vypálit (raketu)

Vypálit raketu znamená spustit ji do vesmíru nebo jiného prostředí.

roznítit (nálož)

Roznítit (nálož) znamená odpálit nebo vyvolat explozi nálože.

odstřelit

Odstřelit znamená zničit, zabít nebo porazit nepřítele pomocí zbraně.

odbít

Odbít: odčíst jednu hodnotu od druhé, odstranit část, odmítnout, zrušit.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

odmítnout (ostře)

Odmítnout (ostře): odmítnutí silou, bez kompromisu nebo diskuse.

odejít (rychle)

Odejít: opustit místo, odejít z místa, ukončit pobyt.

zmizet

Zmizet znamená zmizet z dohledu, být neviditelný, ztratit se, ztratit se z dohledu.

ztratit se

Ztratit se znamená být ztracený, zapomenutý nebo nezvladatelný; může to být osoba, předmět nebo situace.

hájit <koho> (u soudu)

Bránit práva a zájmy člověka před soudem, obhajovat ho a podporovat ho v jeho obraně.

rychle

Rychle znamená s velkou rychlostí, rychle se pohybovat nebo působit.

budit <koho>

Budit znamená probouzet koho nebo něco, vzbuzovat či oživovat.

odstěhovat <koho kam>

Přestěhovat se z jednoho místa na jiné.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

podporovat <koho>

Pomáhat druhým, dávat jim sílu a útěchu; podporovat je, aby dosáhli svých cílů a plnili své sny.

vysypat <co> (rychle)

Vysypat : rychle vyložit/uspořádat, odstranit, vyhodit z něčeho.

roznítit

Roznítit znamená zapálit, rozdmýchat oheň, začít hořet.

vystřelit si

Vystřelit si znamená rychle a intenzivně si vyžít, odreagovat se, vybláznit se, okamžitě se unavit.

zohavit <koho>

Zohavit znamená změnit vzhled někoho z lepšího na horší nebo ho oslabit.

přemluvit <koho>

Přesvědčit o něčem prostřednictvím argumentů, přímluv nebo slibů.

platit <za koho> kauci

Platit kauci znamená zaplatit částku peněz pro určitého člověka, aby měl právo na vydání z vazby nebo pro osvobození od obvinění.

vypálit se

Vypálit se znamená dostat se z místa rychle a nečekaně, často v nepořádku.

zprostit <koho>

Odstranit něčí závazky nebo vinu.

dojmout <koho>

Vyvolat silné emoce, dojetí, případně vyvolat v někom soucit.

svalit <co na koho>

Svalit zodpovědnost za něco na někoho, převést odpovědnost, obvinit někoho za něco, připsat něco na vrub někomu.

zkoušet <koho n. co>

Zkoušet znamená testovat schopnosti, znalosti nebo dovednosti někoho nebo něčeho.

ospravedlnit <koho>

Ospravedlnit znamená vysvětlit, proč bylo něco uděleno nebo uděláno a omluvit se za to.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

útočit <na koho>

Útočit je provádět útok na někoho, aby se dosáhlo určitého cíle.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit jej jinou osobou, např. nahradit někoho v práci nebo na nějakou dobu převzít jeho roli.

obklíčení (rychlé)

Obklíčení je proces obklopení nepřítele silami, aby byl zajat nebo donucen k odchodu.

vystrašit <koho>

Vystrašit znamená vyvolat u někoho strach a úzkost.

vypudit <koho>

Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.

předčit <koho>

Předčit : dosáhnout vyššího úspěchu, než je komu jinému dosaženo.

oplakávat <koho>

Oplakávat: smutně vyjadřovat svou ztrátu pro někoho odešlého.

uhájit <koho n. co>

Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.

zdržovat <koho>

Zdržovat se znamená provádět činnosti, které oddalují cíl nebo zpomalují proces. Často se používá k popisu odkládání nebo odkládání činností nebo povinností.

osvobodit <koho>

Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.

štvát <koho>

Štvát znamená šikanovačně, urážlivě nebo vyhrožujícím způsobem napadat, kritizovat nebo provokovat kohokoli.