Odrazit (míč) - synonyma

vystřelit

Vystřelit znamená vypálit nebo odpálit střelu, projektil nebo raketu.

vypálit (raketu)

Vypálit raketu znamená spustit ji do vesmíru nebo jiného prostředí.

roznítit (nálož)

Roznítit (nálož) znamená odpálit nebo vyvolat explozi nálože.

odstřelit

Odstřelit znamená zničit, zabít nebo porazit nepřítele pomocí zbraně.

odbít

Odbít: odčíst jednu hodnotu od druhé, odstranit část, odmítnout, zrušit.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

odmítnout (ostře)

Odmítnout (ostře): odmítnutí silou, bez kompromisu nebo diskuse.

odejít (rychle)

Odejít: opustit místo, odejít z místa, ukončit pobyt.

zmizet

Zmizet znamená zmizet z dohledu, být neviditelný, ztratit se, ztratit se z dohledu.

ztratit se

Ztratit se znamená být ztracený, zapomenutý nebo nezvladatelný; může to být osoba, předmět nebo situace.

lovit <koho n. co>

Lovit: sbírat, hledat a obecně snažit se nalézt či získat cokoliv, často zvířata.

pochvalovat si <koho n. co>

Pochvalovat si něco/někoho: oslavovat sám sebe za úspěch či dobrý výkon.

utišit <koho>

Umlčet, utišit kohokoliv; zastavit jeho hlučnou činnost či mluvení.

strčit <do koho>

Strčit znamená fyzicky tlačit nějakou osobu nebo předmět do něčeho nebo někoho.

připravovat <koho oč>

Připravovat oč: vybavit někoho informacemi a znalostmi, aby byl schopen čelit situaci nebo úkolu.

dopadnout <koho>

Dopadnout znamená dosáhnout očekávaného výsledku, či cíle, který byl nastaven.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

rozjitřit <koho n. co>

Rozjitřit: vzbudit a udržet pozornost, zvýšit napětí, zajímavost či zájem o danou věc nebo osobu.

zahubit <koho>

Zahubit znamená fyzicky usmrtit nebo zničit.

znesvářit <koho s kým>

Vyvolat mezi lidmi napětí a nevraživost, například skrze ostré slovní výměny nebo rozepře.

upozorňovat <koho>

Upozorňovat znamená vyjadřovat varování nebo upozornění druhé osobě na něco, co by mohlo mít nežádoucí důsledky.

zastihnout <koho>

Zastihnout někoho znamená narazit či potkat ho náhodou, když se právě nachází na určitém místě.

ztrestat <koho>

Ztrestat: udělit někomu trest za provedenou nezákonnou činnost, nebo za porušení pravidel.

mírnit <koho>

Mírnit znamená omezovat, potlačovat nebo utlumovat něčí chování, názory nebo emoce.

nahrazovat <koho>

Vyměňovat někoho nebo něco jiným, aby se dosáhlo určitého cíle.

stavět se <nad koho n. co>

Stavět se nad někoho/něco znamená ukazovat autoritu, nadřazenost a mít nad ním/ním moc.

hostit <koho>

Hostit znamená udělat něčím hostě pohodlným a řídit jejich návštěvu. To může zahrnovat pohostit je, udělat pro ně příjemný prostor, pomoci jim s jakýmikoli potřebami a ujistit se, že jsou v pohodě.

rychle

Rychle znamená rychle se pohybovat nebo dělat něco, co vyžaduje rychlé reakce; znamená to dělat něco rychle, intenzivně nebo s naléhavostí.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

obrátit se <na koho>

Zeptat se, žádat o radu nebo pomoc od někoho.

dostat <co z koho>

Dostat: obdržet něco (zboží, peníze, informace apod.) od někoho.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

hanět <koho n. co>

Hanět znamená kritizovat, odsoudit nebo pomlouvat koho nebo něco.

obehrát <koho>

Obehrát znamená vymanit se z dané situace obratností a manipulací.

jmenovat <koho> (ředitelem)

Jmenovat (koho) znamená udělit oficiální postavení a pověřit někoho něčím; nejčastěji se jedná o ředitele.

otázat se <koho na co>

Interrogovat někoho o něco; ptát se; zjišťovat; dotazovat se.

zprostit <koho>

Odstranit něčí závazky nebo vinu.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo verbálně napadnout někoho.

svést <koho>

Svést = donutit jeho/ji k něčemu, co nechtěl/a, přesvědčit jeho/ji o něčem, co není pravda.

odejít (s nepořízenou)

Odejít = opustit místo, situaci nebo osobu bez vyřízení všeho, co bylo plánováno.