Odrazit (míč) - synonyma

vystřelit

Vystřelit znamená vypálit nebo odpálit střelu, projektil nebo raketu.

vypálit (raketu)

Vypálit raketu znamená spustit ji do vesmíru nebo jiného prostředí.

roznítit (nálož)

Roznítit (nálož) znamená odpálit nebo vyvolat explozi nálože.

odstřelit

Odstřelit znamená zničit, zabít nebo porazit nepřítele pomocí zbraně.

odbít

Odbít: odčíst jednu hodnotu od druhé, odstranit část, odmítnout, zrušit.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

odmítnout (ostře)

Odmítnout (ostře): odmítnutí silou, bez kompromisu nebo diskuse.

odejít (rychle)

Odejít: opustit místo, odejít z místa, ukončit pobyt.

zmizet

Zmizet znamená zmizet z dohledu, být neviditelný, ztratit se, ztratit se z dohledu.

ztratit se

Ztratit se znamená být ztracený, zapomenutý nebo nezvladatelný; může to být osoba, předmět nebo situace.

přestat dbát <o koho n. co>

Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.

polekat <koho>

Polekat znamená někoho vtipně a nevinně vystrašit.

uštvat <koho>

Uštvat někoho znamená podráždit nebo vyprovokovat k něčemu špatnému.

obvazovat <koho n. co>

Ovinout kolem něčeho nebo někoho obinadlo za účelem uzavření rány nebo pro omezení pohybu.

zabíjet <koho>

Zabíjet znamená fyzicky usmrtit člověka nebo zvíře.

ovládnout <koho> (vztek)

Udržet kontrolu nad emocemi a nedovolit, aby vztek ovládl situaci.

značkovat <koho>

Značkovat znamená označit někoho nebo něco určitými předem stanovenými znaky nebo značkami.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená využívat jeho důvěru k tomu, aby se do jeho majetku dostalo něco, co nepatří vám.

zaopatřit <koho čím>

Zajistit někomu potřebné věci či služby.

odmítnout (poslušnost)

Odmítnout znamená odmítat, odmítnout poslušnost nebo respektování autority.

vystřelit (z pistole)

Vystřelit znamená vypálit zbraní, jako je pistole, vystřelit střelu.

působit <na koho>

Působit znamená ovlivnit či mít vliv na danou osobu.

omámit <koho>

Omámit znamená přivést někoho do stavu střízlivého opojení nebo velmi silného ohromení.

nakopávat <koho>

Nakopávat znamená verbálně či fyzicky napadat, urážet nebo obtěžovat někoho.

dohonit <koho>

Dohonit znamená dosáhnout stejného postavení, rychlosti nebo úrovně jako někdo jiný.

hanobit <koho n. co>

Hanobit znamená kritizovat a urážet někoho nebo něco.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

pomluvit <koho>

Pomluvit koho znamená šířit nepravdivé a zkreslené informace o tomto člověku, které ho znevažují.

rychle rozpustný

Rychle rozpustný se vztahuje k látkám, které se po uvedení do roztoku rychle rozpouštějí.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít se něčím zabývat nebo se do toho zapojit.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

pokořit <koho>

Pokořit znamená porazit, zdolat nebo se zbavit něčí dominance nad druhým.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

zastřelit <koho>

Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.

rozdráždit <koho>

Rozdráždit znamená vyvolat nepříjemné emoce nebo vzrušení u druhého člověka.

rozkřiknout se <na koho>

Rozkřiknout se znamená křičet na někoho naříkativně, aby si uvědomil svou chybu nebo aby se za ní omluvil.

spasit <koho>

Zachránit koho od nebezpečí nebo nouze.