Zastavit <koho n. co> - synonyma

vrazit <co kam>

Vrazit znamená narazit či násilně zasunout něco do čeho. Například: "Vrazil klíč do zámku".

zatlouci

Zatlouci je činnost používající kladivo a hřebík, která má za úkol upevnit předmět do zdi, dřeva či jiného materiálu.

zaseknout

Zaseknout se znamená uvíznout, nebo být zablokováno a nemoci se pohnout.

zabodnout

Zabodnout znamená dosáhnout něčeho, čímž se získá významná převaha.

vetknout

Vetknout znamená upevnit něco sponou, špendlíkem nebo jiným řemínkem.

vsunout <co kam>

Vsunout znamená vložit co do čeho.

zastrčit

Zastrčit znamená vložit něco do úzkého otvoru a pevně tam zašroubovat nebo zacvaknout.

přerušit

Přerušit znamená prerušit činnost, časový průběh nebo kontakt.

překvapit <koho>

Překvapit znamená příjemně překonat jeho očekávání a udělat něco neočekávaného.

uvést do rozpaků

Uvést do rozpaků: způsobit nejistotu a zmatení; způsobit, že se člověk cítí trapně nebo nejistě.

překazit <co komu>

Zabránit komu v uskutečnění jeho cílů, plánů nebo úmyslů.

dráždit <koho>

Dráždit: vzbuzovat nepříjemné pocity, vyvolávat vztek, rozčilovat, vyprovokovat.

plísnit <koho>

Plísnit znamená kritizovat nebo hanit někoho nepřiměřeně, často za účelem zesměšňování.

ukolébávat <koho>

Ukolébávat znamená uspávat, uklidňovat a uvolňovat například dítě, aby usnulo.

zlobit <koho>

Zlobit znamená být protivný a vyvolávat konflikt; tím člověka těžce urážet a případně i vyvolávat agrese.

popravovat <koho>

Popravovat znamená usmrcovat někoho trestným činem, obvykle je to trest smrti.

žalovat <koho>

Žalovat znamená stěžovat si někomu na něco, obvykle s cílem dosáhnout nápravy.

přerušit komunikaci

Ukončit interakci mezi osobami nebo subjekty.

poškodit <koho> (neprávem)

Ublížit někomu fyzicky nebo psychicky, narušit jeho práva, majetek nebo cti.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

vsunout (klíč)

Vsunout znamená vložit nebo zasunout něco (např. klíč) do otvoru, který se na to hodí.

uvést do souladu

Uvést do souladu znamená uspořádat nebo sjednotit, aby všechny části byly ve stejném stavu.

zvolit <koho>

Zvolit je výběr určitého člověka či věci z více možností.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

<co komu> (neprávem)

"Co komu" je úsloví, které se vztahuje k právu každého člověka na svobodu, spravedlnost a přímou účast ve věcech veřejných. Znamená to, že každý má právo mít vliv na rozhodnutí, která se týkají jeho života.

dopadnout <na koho> (práce)

Dopadnout znamená vyvinout na danou osobu určitý vliv jejího jednání, činů, rozhodnutí nebo výsledků.

utloukat <koho>

Utloukat znamená tlačit, bít nebo donucovat někoho jednáním, které je nepříjemné nebo bolestivé.

nazvat <koho jak>

Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.

šikanovat <koho>

Šikanovat je verbální nebo fyzické týrání člověka, které zahrnuje činy, které je příjemcem považován za nebezpečné nebo rozrušující.

rýpat <do koho>

Rýpat do někoho znamená kritizovat jeho činy nebo slova, zpravidla v nepříjemný nebo negativním duchu.

vyhotovit <komu> (pas)

Vyhotovit pas pro někoho = vyřídit pas pro osobu.

přimět <koho> k zastavení

Vyvinout tlak, aby kdokoli zastavil.

vybavovat <koho čím>

Vybavovat znamená vybavit někoho nebo něco informacemi, vzpomínkami nebo schopnostmi.

dopravovat <koho n. co> (s eskortou)

Dopravovat znamená převést osobu nebo věc z místa na místo s eskortou.

opřít se <komu>

Opřít se znamená odmítnout nebo odporovat něčemu, co říká nebo dělá.

obelstít <koho>

Obelstít znamená vymanit se nebo dostat se přes něčí blokádu nebo překážku.

sklíčit <koho>

Sklíčit znamená zklamat či zarmoutit člověka tím, že se mu nedaří dosáhnout jeho cílů.

uklidnit <koho>

Usmířit/utišit/uklidnit ; přinést klid a uvolnění, aby se cítil lépe.

posoudit <koho n. co>

Udělat si názor na někoho nebo něco a podle toho na ně či to jeho činění zaujmout postoj.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

vyrušovat <koho>

Vyrušovat znamená přerušovat jeho činnost, přerušit jeho koncentraci nebo soustředění.