Facebook

Zastavit <koho n. co> - synonyma

Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu zastavit <koho n. co>.

Význam: Zastavit znamená ukončit činnost, kterou člověk nebo věc dělá.

vrazit <co kam>

Vrazit znamená narazit či násilně zasunout něco do čeho. Například: "Vrazil klíč do zámku".

zatlouci

Zatlouci je činnost používající kladivo a hřebík, která má za úkol upevnit předmět do zdi, dřeva či jiného materiálu.

zaseknout

Zaseknout se znamená uvíznout, nebo být zablokováno a nemoci se pohnout.

zabodnout

Zabodnout znamená dosáhnout něčeho, čímž se získá významná převaha.

vetknout

Vetknout znamená upevnit něco sponou, špendlíkem nebo jiným řemínkem.

vsunout <co kam>

Vsunout znamená vložit co do čeho.

zastrčit

Zastrčit znamená vložit něco do úzkého otvoru a pevně tam zašroubovat nebo zacvaknout.

přerušit

Přerušit znamená prerušit činnost, časový průběh nebo kontakt.

překvapit <koho>

Překvapit znamená příjemně překonat jeho očekávání a udělat něco neočekávaného.

uvést do rozpaků

Uvést do rozpaků: způsobit nejistotu a zmatení; způsobit, že se člověk cítí trapně nebo nejistě.

překazit <co komu>

Zabránit komu v uskutečnění jeho cílů, plánů nebo úmyslů.

Podobná synonyma

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

hníst <komu> (svaly)

Hníst znamená pohybovat svaly, aby se uvolnily a uvolnily napětí.

ztropit si žert <z koho>

Ztropit si žert z někoho: udělat mu legraci, vtip či šprým, obyčejně s dobrým úmyslem.

obdařit <koho čím>

Obdařit znamená darovat někomu něco.

reptat <proti komu n. čemu>

Reptat: protestovat, vyjadřovat nesouhlas proti komu nebo čemu.

vyloučit <koho z čeho>

Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit někoho nebo něco z něčeho.

přelstít <koho>

Přelstít koho je obelstít ho, předvést mu falešný úmysl nebo předstírat něco jiného, čímž se dosáhne výhodného výsledku.

uvést do chodu (program)

Uvést do chodu znamená spustit program a dát mu příkaz začít běžet.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

zlobit <koho co>

Zlobit se znamená dělat něco, co je proti pravidlům nebo proti přání druhé osoby.

ovládnout <koho n. co>

Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.

znesnadňovat <co komu>

Znesnadňovat znamená ztěžovat situaci nebo zhoršovat podmínky pro někoho.

přinutit mlčet <koho>

Umlčet někoho, donutit ho mlčet.

vyrovnat se <komu>

Dosáhnout s někým stejné úrovně vzájemného porozumění nebo souhlasu.

zaujmout <koho> (plně)

Zaujmout znamená přitáhnout jeho pozornost a udělat na něj dojem.

uzdravit <koho>

Vrátit komu zdraví, zotavit se z nemoci.

napomáhat (v uplatnění) <komu>

Napomáhat znamená přispívat k úspěšnému dosažení cíle, pomáhat, podporovat člověka nebo skupinu.

rozkřiknout se <na koho>

Rozkřiknout se znamená křičet na někoho naříkativně, aby si uvědomil svou chybu nebo aby se za ní omluvil.

rozladit <koho>

Rozladit znamená vyvolat v někom smutek, zlost či neklid.

ukolébávat <koho>

Ukolébávat znamená uspávat, uklidňovat a uvolňovat například dítě, aby usnulo.

klestit <koho>

Klestit znamená připravit někoho nebo něco na něco nového, jako například pro kariéru, změnu životního stylu, nebo cestu.

ukrást <co komu>

Ukrást: odebrat cizí věc nebo majetek někomu bez jeho svolení.

vydat <co komu>

Vydat znamená dát někomu něco, jako například vydat knihu, vydat pokyn, vydat rozsudek apod.

zaútočit <na koho>

Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.

vycvičit <koho>

Vycvičit: naučit někoho novým dovednostem a činnostem, aby vykonával požadované úkoly.

vyčítat <co komu>

Vyčítat znamená vyčíslit komu něco kritického nebo vyčíslit mu jeho chyby.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : hlasitě volat na někoho nebo o něčem.

ukřivdit <komu>

Ukřivdit znamená chovat se k němu nespravedlivě, nečestně ho ošidit a podvést.

vynahradit <co komu>

Vynahradit je kompenzovat ztrátu nebo škodu, kterou někomu způsobíte.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.