Vystřelit - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu vystřelit.
Význam: Vystřelit znamená vypálit nebo odpálit střelu, projektil nebo raketu.
vypálit (raketu)
Vypálit raketu znamená spustit ji do vesmíru nebo jiného prostředí.
roznítit (nálož)
Roznítit (nálož) znamená odpálit nebo vyvolat explozi nálože.
odstřelit
Odstřelit znamená zničit, zabít nebo porazit nepřítele pomocí zbraně.
odrazit (míč)
Odrazit míč znamená odrážet jeho pohyb rukou, nohou, hlavou či jinou částí těla zpět směrem, odkud přišel.
odbít
Odbít: odčíst jednu hodnotu od druhé, odstranit část, odmítnout, zrušit.
odbýt <koho>
Odbýt
odmítnout (ostře)
Odmítnout (ostře): odmítnutí silou, bez kompromisu nebo diskuse.
odejít (rychle)
Odejít: opustit místo, odejít z místa, ukončit pobyt.
zmizet
Zmizet znamená zmizet z dohledu, být neviditelný, ztratit se, ztratit se z dohledu.
ztratit se
Ztratit se znamená být ztracený, zapomenutý nebo nezvladatelný; může to být osoba, předmět nebo situace.
střelit (z pušky)
Vystřelit z pušky, stáhnout kohoutek a vystřelit náboj.
vypálit
Vypálit znamená rychle a účinně zničit nebo odejmout část čehokoli, obvykle pomocí ohně nebo násilné akce.
dát ránu
Dát ránu znamená fyzicky napadnout někoho tak, aby to způsobilo bolest, modřiny nebo jiné zranění.
vyhodit
Vyhodit znamená zbavit se něčeho, odstranit, vyřadit, vyřídit, vyřazovat, vytěsnit nebo odmítnout.
vymrštit
Vymrštit: rychle a silou vyhazovat, vystrkovat, vyštěkávat.
vyběhnout
Rychle se pohnout a běžet nebo jít rychle ven.
vyrazit
Vyrazit znamená opustit místo nebo situaci; odjet, odejít, odebrat se.
vyrůst
Vyrůst znamená růst, rozvíjet se a získávat zkušenosti, aby člověk dosáhl dospělosti.
Podobná synonyma
vyhánět <koho>
Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.
přistihnout <koho>
Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.
pochvalovat si <koho n. co>
Pochvalovat si něco/někoho: oslavovat sám sebe za úspěch či dobrý výkon.
jmenovat <koho> (ředitelem)
Jmenovat (koho) znamená udělit oficiální postavení a pověřit někoho něčím; nejčastěji se jedná o ředitele.
přestávat dbát <o koho n. co>
Přestávat dbát: zapomínat, nevšímat si, ignorovat osobu nebo věc.
štvát <koho>
Štvát znamená šikanovačně, urážlivě nebo vyhrožujícím způsobem napadat, kritizovat nebo provokovat kohokoli.
osvobozovat <koho>
Osvobozovat je znamenat uvolňovat, osvobozovat osobu či skupinu lidí z něčeho, co je omezuje.
ustanovit <koho> (náčelníkem)
Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.
zaplést <koho do čeho>
Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.
kompromitovat <koho>
Kompromitovat
rychle
Rychle znamená s krátkou dobou trvání. Je to rychlé pohyby, činnosti nebo akce.
ovládnout <koho n. co>
Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.
přilepit se <na koho>
Přilepit se
urazit <koho>
Urazit
zaútočit <na koho>
Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.
roznítit
Roznítit znamená rozpálit, rozdmýchat nebo rozdělat ohně.
vyhodit <koho>
Vyhodit znamená odstranit, případně odmítnout či vyloučit někoho.
postihnout <koho> (zákon)
Postihnout
zdolat <koho>
Zdolat
postihnout <koho> (neštěstí)
Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.
připravit <koho o co>
Připravit: předem udělat nebo dokončit vše potřebné pro úspěšný průběh něčeho.
pustit <koho kam>
Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.
napodobovat <koho>
Imitovat; dělat to samé jako někdo jiný, pozorovat a kopírovat jeho postupy.
hledět <na koho n. co>
Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.
usmrtit <koho>
Usmrtit
obléci <koho>
Obléci
informovat <koho>
Informovat: poskytnout někomu potřebné informace a odpovědi na otázky.
odmítnout
Odmítnout: odmítnutí je vyjádření nesouhlasu nebo odmítnutí něčeho.
uctívat <koho>
Uctívat je vyjádřením úcty a úcta k někomu nebo něčemu. Je to projev úcty, cti a uznání.